Když jsme s Lukášem po roce v Kanadě přijeli do Londýna, měli jsme docela hluboko do kapsy. Město jsme tehdy projížděli na starých kolech a hledali způsoby, jak si britskou metropoli pořádně užít, aniž bychom zruinovali náš už tak napjatý rozpočet. Přesně proto dodnes nedám dopustit na londýnská muzea, protože spousta z nich nabízí vstup do stálých sbírek naprosto volně.
Jedním z těch vůbec nejlepších je slavné British Museum, dechberoucí instituce ukrývající neuvěřitelných osm milionů předmětů z celého světa. Ať už vás zajímá starověký Egypt, antické Řecko nebo fascinující historie Britských ostrovů, tohle místo vás zaručeně pohltí.
Nečekejte ale, že ho projdete za jedno ospalé odpoledne. Vystaveno je sice jen zhruba jedno procento sbírek, i tak to ovšem znamená kilometry chodeb a desítky obřích sálů. Připravila jsem pro vás proto podrobného průvodce, jak z návštěvy vyždímat to nejlepší, jak se chytře vyhnout nejhorším davům a hlavně jak si nepřivodit takzvanou muzejní únavu.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Vstup je zdarma: Do stálé expozice neplatíte vůbec nic, muzeum pouze doporučuje dobrovolný příspěvek kolem 5 £ (zhruba 145 Kč).
- Rezervace je základ: Ačkoliv je vstup volný, důrazně vám radím rezervovat si časový lístek předem online, jinak riskujete dlouhé fronty nebo vás ve špičce ani nepustí.
- Zadní vchod je spása: Místo hlavního vstupu z Great Russell Street využijte zadní vchod z Montague Place, kde bývá fronta na bezpečnostní kontrolu nepoměrně kratší.
- Nejlepší čas na návštěvu: Zkuste dorazit od úterý do čtvrtka hned na desátou ranní, případně využijte páteční prodlouženou otevírací dobu až do 20:30.
- Zavazadla nechte na hotelu: Dovnitř se nesmí s žádným kufrem na kolečkách a batohy nesmí přesáhnout rozměry 40 × 40 × 50 centimetrů.
- Velká novinka 2026: Od září se zde bude vystavovat slavná Tapiserie z Bayeux, na kterou bude nutný speciální časový lístek kvůli obřímu zájmu.
Vstupné, otevírací doba a rezervace v roce 2026
Vstup do stálé sbírky British Museum je ZDARMA. To je na obvykle dost drahý Londýn naprostá pecka a obrovská úleva pro tvůj cestovatelský rozpočet. Muzeum jen u vchodu slušně prosí o dobrovolný příspěvek kolem 5 £ (zhruba 145 Kč). Nikdo tě ale nebude soudit, když nedáš nic, peněženku reálně vytáhneš jen na speciální dočasné výstavy.
I když nestojí lístek ani korunu, časový vstup si určitě rezervuj předem. Uděláš to snadno na oficiálním webu a ušetříš si hromadu zbytečných nervů. Bez rezervace totiž můžeš stát venku ve frontě i 45 minut, než se uvolní kapacita. V hlavní sezóně nebo o víkendu tě dokonce ve špičce bez bookingu vůbec nemusí pustit dovnitř.
Tady máš přehledně otevírací dobu, ať víš, jak si celý den v Bloomsbury správně naplánovat. Pamatuj, že galerie se začínají vyklízet dřív, tak ať tě hlídači nevyženou od půlky čtení nějakého popisku. Úplně zavřeno je o Vánocích (24.–26. prosince) a pak tradičně na Nový rok.
| Den | Otevřeno | Poslední vstup |
|---|---|---|
| :— | :— | :— |
| Neděle–čtvrtek | 10:00–17:00 | ~16:00 |
| Pátek | 10:00–20:30 | 19:30 |
British Museum vzniklo už roku 1753 a pyšní se titulem první veřejné národní muzeum na světě. Dneska schraňuje neskutečných 8 milionů historických předmětů ze všech koutů naší planety. Vystaveno je z toho ale jen zhruba 1 %, zbytek pokladů odpočívá někde v temných depozitářích. Nesnaž se proto proběhnout úplně všechno za jedno odpoledne, protože to prostě fyzicky nejde.
💡 Praktický tip: Když už ušetříš za lístky, stáhni si do mobilu i bezplatnou aplikaci muzea pro snazší orientaci. Komu nestačí číst cedulky, může si zaplatit detailní tematickou prohlídku s živým průvodcem přes portál GetYourGuide. Přímo v sálech navíc občas probíhají i krátké „eye-opener“ prohlídky, které jsou úplně zdarma a nepotřebuješ na ně žádnou registraci. Stačí se jen připojit ke skupince a poslouchat.
Kdy vyrazit do British Museum a jak přežít davy
Britské počasí dokáže být nevyzpytatelné, takže schovat se mezi antické sochy zní jako ideální plán na deštivé dny. Problém spočívá v tom, že tenhle geniální nápad dostanou ve stejnou chvíli tisíce dalších turistů. Pokud se chcete vyhnout strkání lokty u vitrín, musíte návštěvu trochu strategicky naplánovat.
Muzeum má otevřeno denně od 10:00 do 17:00, ale mým tajným tipem je vyrazit sem v pátek večer. V pátek se totiž zavírá až ve 20:30 a poslední hodiny před zavíračkou bývají úžasně klidné. Školní výpravy už jsou dávno pryč, rodiny s menšími dětmi míří na večeři a vy si můžete egyptské mumie prohlížet v mnohem intimnější atmosféře.
Další obrovskou pastí je snaha vidět úplně všechno. Tohle muzeum je učebnicovým příkladem místa, kde hrozí takzvaná muzejní únava. Je to stav, kdy po dvou hodinách čtení popisků váš mozek prostě vypne a zlatý poklad vám začne připadat stejně zajímavý jako hasicí přístroj v rohu místnosti. Vyberte si proto jen pár sekcí a zbytek s klidným svědomím vynechejte.
A nezapomeňte si předem stáhnout oficiální aplikaci muzea. Nabízí interaktivní mapu a 65 úvodů do galerií úplně zdarma. Češtinu v ní sice nenajdete, ale pro základní orientaci v těch nekonečných chodbách je to naprosto neocenitelný pomocník. Pro zájemce o hlubší výklad se dají přes GetYourGuide sehnat i placené tematické prohlídky s živým průvodcem.
Jak se do British Museum dostat
Samotné muzeum trůní ve čtvrti Bloomsbury, takže doprava z centra je naprostá brnkačka. Nejblíž máš stanice metra Tottenham Court Road, Holborn nebo Russell Square. Odevšad jsi u vstupu za pár minut pěšky, takže se ani nestihneš zadýchat. Ideální spojení si před cestou naklikej přímo na webu TfL.
Pro vstup můžeš zvolit dvě cesty, a tady přichází naprosto zásadní trik. Zatímco hlavní vchod z Great Russell Street praská ve švech pod náporem turistů, zadní vstup z Montague Place je mnohem klidnější. Na bezpečnostní kontrolu tu bývá kratší fronta, takže ušetříš cenné minuty i nervy. Určitě ho zkus využít, pokud se chceš vyhnout ucpávkám hned na začátku.
Bacha na to, s čím do muzea vůbec vyrážíš. Velká a kolečková zavazadla mají vstup striktně zakázán a ochranka tě s nimi nekompromisně otočí ve dveřích. Limit pro batohy je zhruba 40 × 40 × 50 centimetrů, takže s krosnou nepočítej. Menší věci si můžeš odložit do šatny u Great Court, ale s kufrem tě tam vážně nepustí.
Až tě začnou bolet nohy z obcházení mumií, vyraz objevovat samotné okolí muzea. Čtvrť Bloomsbury je plná útulných kaváren a starých anglických knihkupectví, kde se dá skvěle oddechnout. Kousek odtud leží i slavná Covent Garden, takže máš o pohodový program na zbytek odpoledne vystaráno.
Nová hvězda 2026: výšivka z Bayeux
Od září 2026 se do Londýna chystá naprostá senzace, kterou si milovníci historie nesmí nechat ujít. Poprvé tu bude k vidění legendární výšivka z Bayeux (Bayeux Tapestry), kterou muzeu exkluzivně zapůjčí Francie. Tohle úchvatné dílo je takřka 70 metrů dlouhá vyšívaná kronika zachycující bitvu u Hastingsu z roku 1066. Rozhodně to není jen tak nějaký starý koberec, ale fantasticky zachovalý středověký komiks.
Kvůli téhle vzácnosti se ale připrav na naprosté šílenství a obrovský nával. Budeš určitě potřebovat vlastní časový lístek jen na tuhle konkrétní výstavu, který si raději ulov s předstihem. Pokud tě dějiny alespoň trochu baví, je to ten hlavní důvod, proč naplánovat výlet právě na podzim 2026. Bude to totiž událost, o které se bude mluvit ještě roky.
Kde se ubytovat blízko British Museum
Čtvrť Bloomsbury, ve které se muzeum nachází, patří podle mě k těm vůbec nejpříjemnějším částem Londýna. Najdete tu krásná listnatá náměstí, desítky nezávislých knihkupectví a skvělé kavárny. Bydlet přímo tady znamená, že k muzeu dojdete pěšky za pět minut a vyhnete se rannímu mačkání v metru.
Ubytování v centru Londýna není nejlevnější, ale dá se tu najít kompromis pro každý rozpočet. Vybrala jsem pro vás několik konkrétních hotelů s výborným hodnocením, které se nachází jen pár kroků od hlavního vchodu.
- The Bloomsbury Hotel představuje luxusní butikovou volbu s nádherným designem a fantastickými snídaněmi.
- Kimpton Fitzroy London je dechberoucí historická budova na Russell Square, ideální pro výjimečný romantický pobyt.
- The Montague on the Gardens nabízí tradiční britský styl a úžasně klidnou atmosféru hned za rohem od muzea.
- Radisson Blu Edwardian Bloomsbury Street boduje moderními pokoji a strategickou polohou u stanice metra.
- Premier Inn London Holborn je spolehlivá a cenově dostupnější klasika, kterou ocení hlavně rodiny s dětmi.
- Generator London představuje stylový a moderní hostel pro cestovatele, kteří chtějí ušetřit peníze na památky.
8 tipů, co vidět a dělat v British Museum
Pojďme se podrobně podívat na ty největší poklady, které byste při první návštěvě rozhodně neměli minout. Následující seznam obsahuje exponáty napříč celou lidskou historií, od starověkého Egypta až po tichomořské ostrovy.
1. Great Court a historická čítárna
Hned jak projdete bezpečnostní kontrolou, ocitnete se v naprosto ohromujícím prostoru zvaném Great Court. Jde o největší zastřešené veřejné náměstí v celé Evropě, které v roce 2000 navrhl slavný architekt Norman Foster. Střecha se skládá z více než tří tisíc skleněných tabulí a zajímavostí je, že žádné dvě nemají úplně stejný tvar.
Uprostřed tohoto světlého prostranství stojí ikonická kruhová stavba. Je to původní historická čítárna neboli Reading Room, kde v minulosti sedávali nad knihami Karl Marx, Mahátmá Gándhí nebo spisovatelka Virginia Woolfová. Dnes slouží jako centrální orientační bod.
💡 Tip: Právě v Great Court si můžete na informacích vyzvednout tištěnou mapu nebo se připojit na místní wi-fi. Pokud máte menší tašku, najdete tu hned vlevo také šatnu, ale pamatujte, že na odložení věcí se tvoří fronty.
2. Rosettská deska (Sál 4)
Pokud existuje jeden jediný předmět, kvůli kterému sem jezdí lidé z celého světa, je to bezpochyby Rosettská deska. Tato nenápadná černá kamenná stéla z roku 196 před naším letopočtem fungovala jako klíč k rozluštění egyptských hieroglyfů. Obsahuje totiž jeden a ten samý text zapsaný třemi různými písmy.
Díky tomu, že dole je text ve starořečtině, mohl v roce 1822 francouzský učenec Jean-François Champollion konečně pochopit systém staroegyptského zápisu. Dnes je deska bezpečně uložená za tlustým sklem a neustále ji obklopuje hrozen turistů s telefony v ruce.
💡 Tip: Návštěvníci se shodují, že po půl dvanácté dopoledne se k desce přes dav lidí skoro nedostanete. Pokud ji chcete vidět relativně v klidu, zamiřte do sálu číslo 4 hned úderem desáté hodiny, jakmile muzeum otevře své brány.
3. Parthenónské sochy (Sál 18)
Ve velkolepém sále číslo 18 na vás čekají mramorové vlysy a sochy z athénského chrámu Parthenón. Pocházejí z pátého století před naším letopočtem a zobrazují neuvěřitelně detailní výjevy z řecké mytologie, včetně slavné bitvy Lapithů s Kentaury. Do Británie je na začátku 19. století odvezl lord Elgin.
Tyto sochy jsou středobodem obrovského mezinárodního sporu. Řecko už desítky let požaduje jejich trvalé navrácení do Athén, zatímco britská strana argumentuje tím, že je zachránila před zničením. Aktuálně probíhají složitá jednání o možné dlouhodobé zápůjčce, protože britský zákon muzeu zakazuje sbírky trvale vyřadit.
Debatu o bezpečnosti exponátů navíc v roce 2023 rozdmýchal obrovský skandál. Zjistilo se tehdy, že z depozitářů muzea zmizelo nebo bylo poškozeno přes patnáct set vzácných předmětů, včetně antických šperků. Muzeum od té doby najalo speciálního vyšetřovatele a velkou část ukradených pokladů už se podařilo dohledat a vrátit.
4. Asyrské lví lovy a okřídlení býci (Sály 6–10)
Hned za egyptskou sekcí se otevírá svět starověké Mezopotámie, který spoustu lidí překvapí svou monumentalitou. Vstup do této části hlídají lamassu, což jsou obrovští okřídlení býci s lidskou hlavou. Původně stáli u bran asyrských paláců a měli odhánět zlé síly.
Ještě větší úžas ale budí sál s reliéfy asyrských lvích lovů ze sedmého století před naším letopočtem. Tyto kamenné desky zachycují krále Aššurbanipala při rituálním lovu na lvy s takovou brutalitou a realismem, že vám z toho poběží mráz po zádech. Zvířata zasažená šípy jsou vytesaná s neuvěřitelnou znalostí anatomie.
Podle zkušeností mnoha cestovatelů bývá v těchto sálech mnohem více prostoru k dýchání než u Rosettské desky. Můžete si tu v klidu prohlížet detaily na kamenných panelech a nasávat atmosféru dávno zaniklé říše, která kdysi ovládala celý Blízký východ.
5. Moai z Velikonočního ostrova (Sál 24)
Při přechodu do expozic věnovaných Americe a Africe narazíte na fascinujícího kamenného obra. Socha jménem Hoa Hakananai’a pochází z Velikonočního ostrova a je vytesaná z tvrdého čediče. Na rozdíl od většiny ostatních moai, které jsou z měkčího tufu, se tahle dochovala v naprosto perfektním stavu.
Její záda zdobí složité řezby spojené s kultem ptačího muže, což z ní dělá naprostý unikát. I v tomto případě domorodí obyvatelé ostrova Rapa Nui dlouhodobě žádají britskou vládu o navrácení sochy domů, protože v ní podle jejich víry sídlí duchové předků.
6. Egyptské mumie a sarkofágy (Sály 62–63)
Pokud cestujete s dětmi, tahle sekce v horním patře bude zaručeně jejich nejoblíbenější. Britské muzeum vlastní největší sbírku egyptských artefaktů mimo samotný Egypt a zdejší galerie smrti jsou doslova nabité nádherně malovanými dřevěnými sarkofágy.
Kromě mumií faraonů a kněží tu uvidíte i mumifikovaná zvířata, od koček a krokodýlů až po sokoly. Zlatým hřebem je takzvaný Gebelein Man, přirozeně mumifikované tělo muže staré přes pět tisíc let, které se zachovalo díky suchému pouštnímu písku.
💡 Tip: Vzhledem k obrovské popularitě mumií doporučují zkušení návštěvníci zamířit do sálů 62 a 63 hned ráno po prohlídce Rosettské desky. Odpoledne už tu bývá nepříjemně těsno a u vitrín se tvoří hloučky školních výletů.
7. Anglosaský poklad Sutton Hoo (Sál 41)
Abychom nezůstali jen u zahraničních objevů, musíme zmínit i jeden z nejdůležitějších archeologických nálezů samotné Británie. V roce 1939 byl v Suffolku objeven neporušený lodní pohřeb anglosaského krále ze sedmého století. Tento objev doslova přepsal britské dějiny a ukázal, že raný středověk nebyl vůbec temný.
V sále číslo 41 si můžete zblízka prohlédnout ikonickou železnou přilbu s bronzovými detaily, která se stala symbolem celého muzea. Kromě ní tu leží nádherné zlaté spony vykládané granáty, meče a stříbrné nádobí, které dokazují neuvěřitelnou zručnost tehdejších řemeslníků.
8. Šachové figurky Lewis Chessmen (Sál 40)
Jen kousek od anglosaského pokladu najdete vitrínu s předměty, které vás zaručeně rozesmějí. Lewis Chessmen jsou středověké šachové figurky vyřezané z mrožích klů, které se našly v devatenáctém století na skotském ostrově Lewis. Pravděpodobně je vyrobili norští řemeslníci ve dvanáctém století.
Nejvtipnější na nich jsou jejich výrazy. Zatímco králové sedí s mečem na kolenou, královny si ustaraně podpírají tvář rukou a pěšáci koušou do svých štítů. Tyhle figurky mimochodem inspirovaly i kouzelnické šachy v prvním díle filmového Harryho Pottera.
Highlights itinerář: co stihnout za 2–3 hodiny
Abyste v muzeu nebloudili, sepsala jsem konkrétní trasu, která vás provede těmi nejzásadnějšími exponáty. Tento okruh zohledňuje logické uspořádání budovy a začíná v přízemí, které bývá nejrychleji plné lidí.
1. Great Court: Zorientujte se pod prosklenou střechou a zamiřte do levé části přízemí. 2. Sál 4 (Rosettská deska): Jděte sem úplně jako první. Udělejte si fotku a prohlédněte si sousední kolosální bustu Ramesse II. 3. Sály 6–10 (Asýrie): Pokračujte rovně za Rosettskou deskou k okřídleným býkům a reliéfům lvích lovů. 4. Sály 18–23 (Parthenón): Z asyrské části přejděte do prostorných galerií s řeckými mramorovými sochami. 5. Sál 24 (Moai): Zastavte se u sochy Hoa Hakananai’a, která stojí u vstupu do afrických sbírek. 6. Sály 62–63 (Mumie): Vyjděte po schodech do horního patra a prozkoumejte egyptské pohřební rituály. 7. Sál 41 (Sutton Hoo): Přesuňte se k vitrínám se třpytivým anglosaským pokladem a slavnou přilbou. 8. Sál 40 (Lewis Chessmen): Prohlídku zakončete u vtipných mrožích šachových figurek.
Kde se po prohlídce najíst
Pokud vám po třech hodinách chůze vyhládne, máte dvě možnosti. Přímo v muzeu funguje Great Court Restaurant a skvělá Pizzeria, kde dělají mimo jiné výborné vegetariánské a veganské pizzy. Ceny uvnitř muzea jsou ale pochopitelně trochu vyšší a přes oběd tu bývá plno.
Osobně doporučuji vyrazit ven do čtvrti Bloomsbury, která je plná skvělých podniků. Vyzkoušejte třeba podnik Honey & Spice, kde prodávají fantastické blízkovýchodní saláty a falafel wrapy s sebou. Jídlo si pak můžete v klidu sníst na lavičce v nedalekém parku Russell Square. Pokud máte chuť na teplé jídlo a potrpíte si na bezmasou stravu, určitě navštivte jihoindickou vegetariánskou restauraci Rasa.
Jak přežít obří muzeum: protidavová strategie
Zopakujme si ta nejdůležitější pravidla pro klidnou návštěvu. Vždy si zarezervujte časový vstup na oficiálních stránkách muzea, i když je lístek zdarma. V letních měsících se běžně stává, že lidi bez rezervace nechají čekat pětačtyřicet minut venku na slunci, nebo je prostě otočí a pošlou pryč.
Zkuste si také nenosit velká zavazadla, kontrola batohů zdržuje úplně všechny. Pokud máte jen malou kabelku nebo jdete s prázdnýma rukama, bezpečnostní kontrolou projdete jako nůž máslem. A jak už jsem zmínila, zadní vchod z Montague Place na severní straně budovy bývá výrazně volnější než ten hlavní z ulice Great Russell Street.
Exponáty, u kterých se zastaví dech
Rosettská deska: klíč, který otevřel starověk
Tenhle nenápadný kus černého kamene je suverénně nejslavnější kousek celého muzea. Vytesali ho už v roce 196 př. n. l. a obsahuje jeden text napsaný třemi různými způsoby. Najdeš tu egyptské hieroglyfy, démotické písmo a starořečtinu. Právě díky téhle kombinaci dokázal Jean-François Champollion v roce 1822 rozluštit do té doby nečitelné hieroglyfy.
Pokud nechceš přes ramena ostatních turistů koukat jen na odlesky vitríny, doraz hned na desátou. Kolem poledne už desku obléhá neprostupný dav a šance na klidné zkoumání klesá k nule. Zastávka v sále číslo 4 prostě vyžaduje pekelně dobré načasování.
Parthenónské sochy a spor, který trvá dodnes
Mramorové vlysy a sochy z athénského Parthenonu tvoří jádro obrovského mezinárodního sporu. Na začátku 19. století je odvezl lord Elgin a Řecko je dnes logicky žádá zpět. Podle Athén jde o brutální vytržení z historického kontextu, zatímco britské zákony trvalé vrácení zakazují a muzeum nabízí jen dlouhodobou zápůjčku.
Pověst instituce jako bezpečného přístavu navíc dostala nedávno pořádnou ránu. V roce 2023 praskl obří skandál, když se zjistilo, že z depozitářů zmizelo asi 1500 cenných předmětů. Šperky a antické drahokamy někdo rozkrádal roky, i když část už naštěstí vypátral najmutý lovec pokladů. Celou sbírku si tak prohlédneš s lehkým mrazením v zádech.
Egyptské mumie, které fascinují děti i dospělé
Egyptská sbírka Britského muzea je největší mimo území samotného Egypta a logicky přitahuje davy. V sálech v horním patře najdeš nejen nádherně zdobené sarkofágy, ale i samotné mumie lidí a zvířat. Právě sem automaticky míří většina rodin s dětmi, protože starověké pohřební rituály mají zkrátka obrovský tah.
Připrav se na to, že o víkendech to tu připomíná školní chodbu o přestávce. Pokud toužíš po tichém rozjímání nad pomíjivostí života, zkus to raději během pátečních večerních otevíraček. Fascinující detaily na rakvích v sálech 62 a 63 si pak vychutnáš úplně jinak.
Asyrští okřídlení býci a lov na lvy
Tohle je přesně ta část historie, která tě svou monumentalitou doslova přimáčkne ke zdi. Vstup do asyrských galerií hlídají lamassu, což jsou kolosální okřídlení býci s lidskou hlavou. Váží několik tun a dřív chránili královské paláce před vším zlým.
Hned vedle si nenech ujít detailní reliéfy asyrských lvích lovů z Ninive. Zachycují krále Aššurbanipala při lovu a jde o naprostý vrchol tehdejšího umění. Mají v sobě úžasnou dynamiku a na rozdíl od Rosettské desky se u nich tísní mnohem méně lidí.
Poklad ze Sutton Hoo a socha z Velikonočního ostrova
O nálezu v anglickém Sutton Hoo se točil i skvělý film Vykopávky a v muzeu uvidíš originál z tohoto slavného lodního pohřbu. V sále 41 na tebe čeká ikonická anglosaská přilba a další zbraně nevyčíslitelné hodnoty. Jde o jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů celé Británie.
O kus dál pak stojí Hoa Hakananai’a, impozantní čedičová socha moai z Velikonočního ostrova. Její příběh se hodně podobá řeckým mramorům, protože i v tomto případě žádá Chile o její bezodkladné navrácení. Zblízka působí tahle obří tvář neskutečně magicky a rozhodně stojí za hledání.
Kam dál z Britského muzea
Když už budete mít muzejního nasávání informací dost, Londýn nabízí nekonečné množství dalších zážitků. Spoustu inspirace najdete v našem velkém průvodci s tipy, co vidět a dělat v Londýně.
A jestli si potrpíte na dobrou kávu, mrkněte na náš průvodce nejlepšími kavárnami v Londýně — vybrali jsme jen podniky s hodnocením nad 4,6 na Googlu.
Kousek od parlamentu stojí Westminsterské opatství — místo korunovací a královských hrobů, kam se dá dostat i zdarma na Evensong.
Pokud vás zajímá spíše královská historie a britské korunovační klenoty, určitě si přečtěte náš článek o pevnosti Tower of London. Focení památek si pak můžete užít u nedalekého mostu Tower Bridge. A jestli si chcete město prohlédnout hezky seshora z pohodlí prosklené kapsle, podívejte se na naše praktické rady k návštěvě London Eye. Za zvážení stojí také procházka parkem k ikonickému sídlu krále, kterým je Buckinghamský palác.
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem ve Velké BritániiHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut ve Velké Británii →Často kladené otázky
Je vstup do British Museum opravdu zdarma?
Ano, vstup do kompletní stálé expozice je zcela zdarma. Platí se pouze za velké dočasné výstavy a muzeum u vchodu žádá o dobrovolný příspěvek na provoz, který činí zhruba 5 liber.
Musím si rezervovat lístky předem?
Rozhodně vám to doporučuji. Bezplatný časový lístek (timed ticket) vám zaručí, že se dostanete dovnitř v konkrétní čas. Lidé bez rezervace musí čekat ve frontě a ve špičce hrozí, že se do budovy vůbec nevejdou.
Která stanice metra je k muzeu nejblíž?
Nejrychleji se k hlavnímu vchodu dostanete ze stanic Tottenham Court Road nebo Holborn. Pokud míříte k zadnímu vchodu na Montague Place, je nejlepší vystoupit na stanici Russell Square, odkud je to asi sedm minut chůze.
Můžu si vzít do muzea batoh nebo kufr?
S kufrem na kolečkách vás dovnitř nepustí vůbec, a to bez ohledu na jeho velikost. Běžné batohy a kabelky jsou povolené, ale nesmí přesáhnout rozměry 40 × 40 × 50 centimetrů. Počítejte také s tím, že každé zavazadlo projde bezpečnostní kontrolou.
Kolik času si mám na prohlídku vyhradit?
Na rychlé proběhnutí těch největších taháků, jako je Rosettská deska a mumie, vám budou stačit dvě až tři hodiny. Pokud si chcete číst podrobněji informační panely, vyhraďte si raději tři až čtyři hodiny čistého času.
Smí se uvnitř muzea fotit?
Ano, focení a natáčení videí pro osobní a nekomerční účely je ve stálých expozicích povoleno. Z bezpečnostních důvodů a kvůli ochraně citlivých artefaktů je ale přísně zakázáno používat blesk a stativy.
Nabízí muzeum audioprůvodce v češtině?
Oficiální aplikace British Museum Audio, kterou si můžete zdarma stáhnout do telefonu, bohužel češtinu nepodporuje. Nabízí výklad v devíti světových jazycích, včetně angličtiny, němčiny a španělštiny.
Je muzeum vhodné pro rodiny s dětmi a kočárky?
Budova je plně bezbariérová, takže pohyb s kočárkem není problém. Pro děti jsou navíc o víkendech k dispozici speciální aktivní batohy s úkoly a největší úspěch u nich tradičně slaví sekce s egyptskými mumiemi. EXCERPT: Chystáte se do Londýna? Zjistěte, jak v Britském muzeu najít ty největší poklady za pár hodin, vyhnout se davům a proč si musíte lístky zdarma rezervovat předem!
