Kungsleden a treky ve Švédsku: 14 tipů pro Královskou stezku v roce 2026

Slavný trek Kungsleden, neboli Královská stezka, měří neuvěřitelných 440 kilometrů, ale drtivá většina lidí jde jen prvních zhruba sto z Abiska do Nikkaluokty. I to vám ale zabere pět až sedm dní poctivého pochodu nádhernou arktickou divočinou. Kungsleden je nepochybně jedním z nejslavnějších treků na světě, a pokud zvažujete svou první velkou severskou výpravu, těžko byste hledali lepší výchozí bod. Příroda vás tu naprosto pohltí, ale zároveň máte jistotu, že nezůstanete bez pomoci, pokud by se cokoliv pokazilo.

Zkušení cestovatelé se shodují, že švédský sever nabízí prostor a klid, jaký ve střední Evropě už zkrátka nenajdete. Krajina je tu neuvěřitelně rozlehlá, plná čistých jezer, březových lesů a holé tundry, která se táhne až za obzor. Nemusíte být ostřílení horalové s pětadvacetikilovým batohem, abyste si tento kout světa užili naplno. Díky unikátnímu systému horských chat a propracované logistice se sem může vydat i člověk, který s vícedenními přechody teprve začíná. Stačí jen vědět, jak se správně připravit a co od švédské přírody očekávat.

Takže co všechno musíte před odjezdem vyřešit? Pojďme na to pěkně po pořádku. Poradím vám, jaký úsek si vybrat, kdy je naprosto ideální čas vyrazit, abyste se vyhnuli mračnům komárů, a jak funguje ubytování v divočině. Rozebereme si také orientační rozpočet, protože Švédsko umí být finančně náročnější, a ukážeme si, jak si celou trasu naplánovat tak, abyste si z ní odvezli jen ty nejkrásnější zážitky.

Shrnutí

Základní fakta o trase, která byste měli znát, než se začtete hlouběji:

• Délka a nejoblíbenější úsek: Celá Kungsleden má 440 km, ale nejčastěji se chodí severní trasa Abisko–Nikkaluokta (cca 105 km), která zabere 5 až 7 dní.
• Kdy vyrazit: Sezóna trvá od konce června do poloviny září. Naprostým ideálem je druhá polovina září, kdy mizí komáři a příroda září podzimními barvami (období zvané ruska).
• Ubytování na trase: Můžete spát ve vlastním stanu kdekoli v přírodě, nebo využít síť horských chat (STF). Noc vychází na 470 SEK pro členy při rezervaci předem.
• Náročnost: Trasa je dobře značená a technicky nenáročná, ale vyžaduje slušnou fyzickou kondici kvůli vzdálenostem a proměnlivému arktickému počasí.
• Logistika: Ideální je přiletět do Stockholmu a odtud pokračovat pohodlným nočním vlakem přímo do Abiska. Z cílové Nikkaluokty pak jezdí autobusy do Kiruny.
• Rozpočet: Pokud budete spát v chatách, počítejte s náklady kolem 1 150 Kč (cca 520 SEK) za noc. Stanování nadivoko je díky allemansrätten zcela zdarma.

14 věcí, které musíte vědět

Než si začnete balit batoh a kupovat letenky směr sever, pojďme si projít ty nejdůležitější body, které z vaší cesty udělají nezapomenutelný zážitek. Připravila jsem pro vás čtrnáct podrobných tipů, ve kterých se dozvíte všechno od plánování etap přes boj s arktickým hmyzem až po záludnosti placení v divočině. Uvidíte, že s tou správnou přípravou to zvládnete levou zadní.

1. Co je Kungsleden a proč všichni chodí jen severní úsek

Kungsleden, v překladu Královská stezka, se táhne neuvěřitelných 440 kilometrů od Abiska na severu až po Hemavan na jihu. Jde o jeden z nejstarších a nejlépe udržovaných trekových systémů v Evropě, který vznikl už na začátku dvacátého století. Většina lidí, kteří se sem vydají, ale nemá čas ani ambice jít celou trasu, což by zabralo téměř měsíc náročného pochodu divočinou. Proto se drtivá většina trekařů soustředí na nejkrásnější a nejlépe dostupný úsek, který spojuje národní park Abisko a horskou osadu Nikkaluokta.

Tato severní část měří zhruba 105 až 108 kilometrů a provede vás tou nejikoničtější arktickou krajinou, jakou si jen dokážete představit. Uvidíte hluboká údolí ledovcového původu, rozlehlá jezera i holou tundru, která občas působí jako z jiné planety. Proč je tenhle úsek tak oblíbený? Jednoduše proto, že Švédové za dekády vybudovali infrastrukturu, která nechá ostatní treky závidět.

Na začátek do Abiska přijedete pohodlně nočním vlakem, vystoupíte přímo na začátku stezky a z cílové Nikkaluokty vás zase odveze pravidelný autobus. Trasa je navíc po celé délce lemována záchytnými body v podobě horských chat. Právě proto je severní Kungsleden perfektní volbou i pro lidi, kteří se na podobný podnik chystají poprvé. Máte tu úžasný pocit odloučení od civilizace, ale zároveň se můžete spolehnout na jasně značenou cestu a bezpečné zázemí na konci každého dne.

💡 Tip: Naprostá většina cestovatelů chodí tento úsek ze severu na jih, tedy z Abiska do Nikkaluokty. Má to obrovskou výhodu, protože tak máte slunce (a většinou i převládající severní vítr) příjemně v zádech a v cíli na vás čeká skvělá restaurace.

2. Jak dlouho trvá cesta a kolik ujdete denně

Pokud si vyberete klasickou trasu z Abiska do Nikkaluokty, připravte si na cestu zhruba pět až sedm dní poctivého pochodu. Zkušení trekaři obvykle ujdou mezi 15 a 20 kilometry denně, což v náročnějším horském terénu s batohem na zádech zabere pět až osm hodin chůze. Etapy jsou naprosto přirozeně rozdělené podle polohy jednotlivých horských chat, takže si nemusíte vůbec lámat hlavu s plánováním, stačí jen následovat zaběhnutý rytmus.

První den vyrazíte z Abiska příjemnými březovými lesy směrem k jezeru Abiskojaure, což je zhruba 15 kilometrů dlouhý a velmi snadný úvod. Druhý den vás čeká delší, dvacetikilometrový úsek, kdy budete postupně stoupat na holou tundru až k chatám Alesjaure. Tady se nachází velmi oblíbená sauna, která po celodenním stoupání s batohem neskutečně bodne. Třetí den je ve znamení překonání nejvyššího bodu celého treku, kterým je průsmyk Tjäktja ležící ve výšce 1 150 metrů nad mořem. Odtud už budete převážně klesat do dramatického a vizuálně ohromujícího údolí.

Následující dny vás provedou přes malebné chaty Sälka a Singi. Úseky mezi nimi měří kolem 12 kilometrů, takže si po náročném průsmyku trošku odpočinete. Od chaty Singi se stezka stáčí na východ k obrovskému komplexu Kebnekaise Fjällstation, kam dorazíte po dalších 14 kilometrech. Poslední den už vás čeká jen devatenáctikilometrový, víceméně rovinatý pochod do Nikkaluokty.

💡 Tip: Pokud máte čas, určitě si nechte alespoň jeden den jako rezervu pro případ špatného počasí. Arktické podmínky se umí změnit z hodiny na hodinu a občas je zkrátka příjemnější přečkat prudký déšť v teple u kamen, než se za každou cenu hnát dál.

3. Horské chaty STF a ceny pro rok 2026

Spaní na trase zajišťuje Švédský turistický svaz (STF), který tu provozuje síť ikonických dřevěných chat zvaných fjällstugor, umístěných zhruba každých 10 až 20 kilometrů. Nečekejte ale žádné luxusní alpské hotely s obsluhou, systém funguje spíše na principu samoobsluhy, komunity a vzájemné pomoci. V chatách nenajdete elektřinu ani tekoucí vodu. Vodu na vaření si musíte donést v kbelících z nedalekého potoka a na záchod se chodí kousek dál do klasických dřevěných kadibudek.

Základní a naprosto skvělé pravidlo švédských hor zní, že vás chatař nikdy nevyhodí. I když dorazíte pozdě večer a kapacita postelí bude plná, vždycky dostanete alespoň matraci a bezpečné místo na podlaze ve společné kuchyni. V roce 2026 jsou ceny nastavené tak, že člen STF zaplatí za noc 470 SEK (zhruba 1 030 Kč) při rezervaci předem online. Pokud platíte až na místě nebo je chata plná a vy spíte na zemi, cena se zvedá na 520 SEK (asi 1 150 Kč).

Nečlenové si musí připlatit o 100 SEK za noc více, proto se drtivé většině lidí vyplatí pořídit si roční členství přes oficiální web STF za 375 SEK (kolem 825 Kč). Členství se vám finančně vrátí už po čtvrté noci, takže je to úplný no-brainer, a mimochodem tím i pomáháte udržovat chaty v provozu, což se v divočině dost hodí. Uvnitř najdete plynové vařiče, veškeré potřebné nádobí, deky a příjemné teplo z velkých kamen.

💡 Tip: Vždy si ubytování rezervujte s maximálním možným předstihem přes oficiální web STF. Budete mít jistotu klasické postele a navíc získáte zmíněnou slevu oproti platbě na místě, což vám ušetří spoustu peněz na další zážitky.

4. Stanování, allemansrätten a servisní poplatky

Pokud nechcete platit za chaty a toužíte po absolutní svobodě, můžete si celou trasu projít s vlastním stanem. Švédsko se pyšní unikátním zákonem zvaným allemansrätten (právo veřejného přístupu), díky kterému si smíte postavit stan na jednu až dvě noci prakticky kdekoli v přírodě. Jedinou podmínkou je dodržet vzdálenost zhruba 150 metrů od nejbližšího obydlí, nebýt na dohled z oken a chovat se k přírodě s maximálním respektem.

Na drtivé většině Kungsleden toto právo platí v plném rozsahu, takže si můžete vybrat to nejkrásnější místo u jezera a utábořit se zcela zdarma. Jedinou výjimkou je samotný Národní park Abisko na začátku trasy, kde je stanování povoleno výhradně na k tomu vyhrazených místech poblíž chaty Abiskojaure, aby se ochránila citlivá místní flóra. Jakmile ale vyjdete za hranice parku a vstoupíte na tundru, celá severská divočina je jen a jen vaše.

Pokud spíte ve stanu, ale rádi byste využili komfortu chaty, systém STF na vás pamatuje. Můžete si postavit stan v blízkosti chaty a zaplatit takzvaný servisní poplatek. Ten pro členy STF činí 200 SEK (asi 440 Kč) na den. Získáte tak přístup do plně vybavené kuchyňky, můžete použít sušárnu na mokré oblečení a dojít si na udržovaný záchod.

💡 Tip: Při hledání ideálního místa pro stan se snažte vybírat mírně vyvýšená místa, kde alespoň trochu fouká vítr. Právě vánek je totiž vaší nejlepší přirozenou ochranou proti hejnům dotěrného hmyzu, který se drží v klidných údolích.

5. Kdy vyrazit? Proč je září lepší než léto

Kdy vyrazit? To je vlastně ta nejdůležitější věc k promyšlení ještě doma, protože si tím můžete celý trek buď zachránit, nebo pořádně zkazit. Hlavní sezóna trvá od konce června do poloviny září, ale jednotlivé letní měsíce se od sebe propastně liší. Červenec sice nabízí fenomén půlnočního slunce a denní teploty kolem třinácti až osmnácti stupňů, ale také přináší masivní nálety komárů a drobných kousavých mušek (knott), které vás u vody dokážou úplně sežrat zaživa.

Srpen je zase měsícem, kdy se na trasu vydává naprosto nejvíce lidí. Koná se tu obří hromadná akce Fjällräven Classic, kdy na stezku během pár dní vyrazí přes patnáct set trekařů najednou. Chaty v tu chvíli praskají ve švech, místa pro stany jsou plná a na stezce jdete prostě v zástupu. Pokud hledáte klid a prázdnou krajinu, srpnu se raději vyhněte, nebo si velmi pečlivě ověřte konkrétní termín této události.

Zkušení cestovatelé proto míří na sever až ve druhé polovině září. Nastává magické období zvané ruska, kdy se břízy a keře borůvek zbarví do hořící žluté a červené barvy. Noční mrazíky navíc spolehlivě zabijí veškerý hmyz, takže moskytiéru můžete s klidem nechat hluboko v batohu. Noci se začínají prodlužovat, což vám dává obrovskou šanci spatřit přímo nad stanem dechberoucí polární záři.

💡 Tip: Plánování na září má jedno úskalí. Musíte se přesně trefit do okna před koncem měsíce, protože horské chaty STF zavírají na zimní sezónu obvykle kolem dvacátého až pětadvacátého září. Vždy si předem zkontrolujte otevírací dobu na daný rok.

6. Co si sbalit a jak plánovat zásoby jídla

Na arktický trek musíte být připraveni na všechno, protože civilizace je daleko. Mnoho lidí má strach, že si na celý týden musí nést obrovské zásoby jídla na zádech, ale Kungsleden je k trekařům velmi milosrdná. Většina horských chat STF na trase, jmenovitě Abiskojaure, Alesjaure a Sälka, provozuje skvěle zásobené malé obchůdky, kde si bez problémů dokoupíte všechny základní suroviny.

Sortiment je překvapivě široký a praktický. Najdete tu klasické ovesné vločky na snídani, těstoviny, rýži, různé druhy oříšků, sušenky a bohatý výběr sušených vegetariánských jídel, která stačí jen zalít horkou vodou. Půl kila těstovin nebo vloček vás tu vyjde na zhruba 40 až 60 SEK (asi 90 až 130 Kč). Místní si sice často pochvalují tradiční sušené sobí maso zvané suovas, ale věřte mi, že si v obchůdcích hravě poskládáte plnohodnotný a vydatný rostlinný jídelníček, který vám dodá spoustu energie.

Ceny v chatách jsou logicky o něco vyšší než v supermarketu dole ve městě, protože veškeré zásoby se sem dovážejí v zimě na sněžných skútrech nebo v létě vrtulníkem. Systém placení je ale moderní a většina chat už akceptuje běžné platební karty, i když jsou terminály závislé na nevyzpytatelném satelitním spojení.

💡 Tip: Vezměte si těžší a dražší věci, jako jsou kvalitní proteinové tyčinky, oblíbené ořechy, čokoláda nebo speciální koření, z domova. Na místě pak dokupujte jen objemné a těžké základy, tedy hlavně těstoviny a vločky, abyste si co nejvíce ušetřili záda.

7. Brodění řek a lodní převozy na trase

Kungsleden je sice výborně udržovaná a spravovaná trasa, ale pořád je to nespoutaná severská divočina. Během cesty vás čeká několik míst, kde budete muset překonávat vodní toky, a spolehlivé mosty zkrátka nejsou úplně všude. Většinu menších potoků přeskáčete po kamenech, ale po vydatných deštích se mohou rozvodnit a pak vám nezbyde nic jiného než sundat pohorky, takže si určitě přibalte lehké sandály nebo crocsy, ať nepřechodíte ledovou vodu naboso po ostrých kamenech.

Zajímavým a velmi fotogenickým specifikem trasy jsou jezera, která protínají cestu hned na několika místech. Zde fungují pravidelné lodní převozy, které zajišťují místní obyvatelé. Často máte na výběr dvě možnosti. Buď zaplatíte za rychlý a pohodlný převoz motorovým člunem, nebo využijete erární veslice, které jsou k dispozici zdarma. U veslic ale platí nekompromisní pravidlo, že na každém břehu musí vždy zůstat alespoň jedna loď. Někdy to znamená, že se musíte projet tam, vzít druhou loď do vleku a vrátit se zpět, abyste systém zachovali pro další trekaře.

💡 Tip: V horách často vypadává satelitní spojení pro platební terminály. Rozhodně si s sebou vezměte železnou hotovost kolem 700 SEK (zhruba 1 500 Kč). Budete ji nutně potřebovat právě na zaplacení soukromých motorových lodních převozů, které stojí zhruba 200 až 300 SEK za cestu a karty u nich neberou vůbec.

8. Výstup na Kebnekaise a zrádný ledovec

Zhruba v polovině trasy, po úžasném pochodu kolem chaty Singi, se stezka stáčí na východ k obrovské horské stanici Kebnekaise Fjällstation. Tady se většina ambicióznějších trekařů zastaví na den či dva, aby se pokusili zdolat horu Kebnekaise, což je nejvyšší vrchol celého Švédska tyčící se do výšky necelých 2 100 metrů. Jde o pořádný skalnatý kolos, který na vás kouká skoro celou trasu, a když se konečně dostanete pod něj, jasně pochopíte, proč si ho tolik trekařů nenechá ujít.

Musíte ale počítat s tím, že výstup rozhodně není úplně pro každého a vyžaduje perfektní počasí. Západní trasa, takzvaná Västra leden, je sice schůdná bez speciálního horolezeckého vybavení, ale je extrémně dlouhá, plná nekonečných polí ostrých kamenů a fyzicky vás naprosto vyčerpá. Zabere vám zhruba deset až čtrnáct hodin chůze tam a zpět.

Za zmínku stojí také zajímavý geografický fakt, že Kebnekaise má dva vrcholy. Jižní vrchol, tvořený mohutným ledovcem, byl dlouhá léta tím nejvyšším, ale kvůli globálnímu oteplování v posledních letech postupně taje a snižuje se. Výškově ho tak už trvale překonal severní skalnatý vrchol. Dramatické změny v přírodě tu zkrátka uvidíte na vlastní oči v přímém přenosu.

💡 Tip: Pokud si nejste jistí svými silami na dlouhé západní trase, nebo chcete zkusit kratší, ale technicky náročnější východní trasu vedoucí přes ledovec, určitě si najměte místního horského vůdce přímo na stanici Kebnekaise. Zajistí vám mačky, úvazek a maximální bezpečnost.

9. Kde přespat před trekem a po něm

Logistika ubytování na okrajích treku je poměrně jednoduchá a skvěle vymyšlená, ale vyplatí se rezervovat si místa s opravdu velkým předstihem. Na severním konci v Abisku je jasnou volbou STF Abisko Turiststation, obrovský a perfektně vybavený komplex, který nabízí vše od místa pro stan až po luxusnější hotelové pokoje. Najdete tu obchod se špičkovým vybavením, půjčovnu a hlavně velkou saunu, kde se můžete zrelaxovat před náročnou cestou. Ceny za postel ve sdíleném pokoji začínají kolem 600 SEK (zhruba 1 300 Kč).

Kebnekaise Fjällstation je vlastně takové malé rušné městečko uprostřed hor. Stojí devatenáct kilometrů před úplným koncem treku, ale rozhodně se tam zastavte. Mají tu fantastickou restauraci s obrovským bufetem plným výborných vegetariánských jídel, teplé sprchy a pohodlné postele. Je to naprosto ideální místo pro oslavu úspěšného treku, než se vydáte na poslední rovinatý úsek do civilizace.

V nedalekém městě Kiruna, odkud pravděpodobně poletíte domů, najdete mnohem širší nabídku klasických hotelů s veškerým komfortem, který vám v divočině chyběl.

💡 Tip: Pokud po treku přejíždíte do města Kiruna a čekáte na letadlo domů, doporučuji vám ubytování v Camp Ripan nebo ve Scandic Kiruna. Nabízejí skvělé zázemí, luxusní sauny a pohodlí, které po dnech v divočině maximálně oceníte. Počítejte ale s cenami od 1 500 do 2 500 SEK za dvoulůžkový pokoj.

10. Logistika: Jak se dostat na start a z cíle

Doprava na švédský sever je překvapivě pohodlná, spolehlivá a máte hned několik zajímavých možností, jak ji pojmout. Nejrychlejší variantou je samozřejmě letět do Stockholmu a odtud pokračovat vnitrostátním letem přímo do Kiruny. Z malého letiště se pak snadno dostanete pravidelným autobusem nebo vlakem přímo na start treku do Abiska. Létá sem především společnost SAS a v posezónních akcích se dají letenky sehnat za velmi slušné peníze. Při hledání těch nejlepších spojů mrkněte na letenky přes Kiwi.com, kde se dají najít parádní kombinace.

Mnohem romantičtější a ekologičtější volbou je ale noční vlak provozovaný společností SJ, který vyráží ze Stockholmu. Cesta trvá sice úctyhodných sedmnáct hodin, ale švédské vlaky jsou neuvěřitelně pohodlné a prostorné. Můžete si koupit klasické sedadlo od 475 SEK (cca 1 050 Kč), nebo si připlatit za lůžko ve sdíleném kupé od 835 SEK (cca 1 840 Kč). Večer nastoupíte v centru Stockholmu, dáte si večeři v jídelním voze a ráno se probudíte odpočatí přímo u výchozího bodu Kungsleden.

Zpáteční cesta z Nikkaluokty je na rozdíl od příjezdu naprosto bez stresu. Několikrát denně odtud odjíždí pravidelná autobusová linka, která vás zhruba za hodinu a půl doveze zpět do Kiruny na vlakové nádraží nebo k letišti.

💡 Tip: Jízdenky na noční vlak SJ si kupujte ihned, jakmile se na internetu otevře prodej pro váš termín (obvykle to bývá zhruba tři měsíce předem). Ty nejlevnější lůžkové varianty pro letní sezónu totiž mizí rychlostí blesku a na poslední chvíli zaplatíte i trojnásobek.

11. Bezpečnost na trase a mobilní signál

Švédská divočina je nepochybně krásná a plná klidu, ale neodpouští zbytečné chyby a nepřipravenost. Největším rizikem na Kungsleden totiž není divoká zvěř nebo zloději, ale extrémně rychlé změny arktického počasí. Nádherný slunečný den se může během pár desítek minut proměnit v ledovou sněhovou vánici, a to dokonce i uprostřed srpna. Vždy mějte po ruce teplé vrstvy a kvalitní pláštěnku, i když to ráno vypadá na ten nejkrásnější letní den.

Musíte se také psychicky i prakticky připravit na to, že na drtivé většině trasy absolutně chybí jakýkoliv mobilní signál. Jakmile opustíte pohodlí Abiska, váš chytrý telefon vám poslouží už jen jako drahý fotoaparát a případně offline mapa. První pořádný signál chytíte většinou až v okolí Kebnekaise. Pro případ opravdové nouze jsou naštěstí všechny horské chaty STF vybaveny nouzovým satelitním telefonem, kterým lze přivolat záchranáře, přičemž číslo 112 funguje ve Švédsku stejně jako u nás.

💡 Tip: Pokud jdete mimo hlavní prázdninovou sezónu nebo plánujete odbočky mimo hlavní značenou trasu, zvažte zapůjčení satelitního komunikátoru, jako je například oblíbený Garmin InReach. Můžete díky němu poslat zprávu rodině, že jste večer v pořádku dorazili, nebo si v případě zranění přivolat pomoc vrtulníkem.

12. Alternativy pro méně zkušené cestovatele

Pokud vás láká arktická příroda, ale necítíte se na pětidenní pochod s těžkým batohem přes horské průsmyky, Švédsko má elegantní řešení i pro vás. Národní park Abisko je protkaný sítí nádherných jednodenních tras, na které můžete vyrážet nalehko a večer se vracet do pohodlí a tepla vašeho pokoje v Abisko Turiststation.

Doporučuji začít nenáročnou procházkou podél dramatického kaňonu divoké řeky Abiskojåkka, který se nachází jen pár set metrů od hlavní stanice. Naprosto úchvatným zážitkem je také výjezd lanovkou na horu Nuolja, ze které se otevírají fantastické a dechberoucí výhledy na rozlehlé jezero Torneträsk a slavnou přírodní formaci Lapporten, známou jako Laponská brána. Můžete vyjet nahoru lanovkou a dolů se projít pěšky, což je ideální a nenáročný půldenní výlet.

Další skvělou základnou pro začátečníky je už zmíněná Kebnekaise Fjällstation. Z Nikkaluokty sem dojdete po rovině za jeden den (19 kilometrů) a odtud pak můžete podnikat úžasné jednodenní výlety. Krásná je například cesta do údolí Tarfala k tyrkysovým ledovcovým jezerům. Užijete si tak opravdové hory naplno bez nutnosti tahat stan.

💡 Tip: I na jednodenní výlety z Abiska si s sebou do malého batůžku vždy berte nepromokavou bundu, teplou čepici a dostatek vody. Počasí se tu mění neuvěřitelnou rychlostí a horský vítr dokáže pocitovou teplotu srazit k bodu mrazu během chvilky.

13. Zimní Kungsleden pro běžkaře a skialpinisty

Kungsleden rozhodně neusíná ani s prvním napadaným sněhem. Naopak, od konce února do konce dubna se celá tato obrovská oblast promění v absolutní ráj pro milovníky zimních outdoorových sportů. Trasa se v těchto měsících mění v úžasnou dálnici pro běžkaře, skialpinisty a výpravy s širokými sněžnicemi. Dny už jsou na jaře krásně dlouhé, slunce má nečekanou sílu a sníh bývá často zmrzlý do ideální pevné krusty, po které se skvěle klouže.

Horské chaty STF na hlavní trase zůstávají i v zimním provozu spolehlivě otevřené. Ceny za ubytování jsou v zimě o něco vyšší, pohybují se kolem 520 SEK pro členy při platbě předem, ale ten neuvěřitelný pocit, kdy po celodenním běžkování v třeskutém mrazu zalezete k roztopeným kamnům, je zkrátka k nezaplacení. Trasa je v zimě nově značená typickými červenými kříži zapíchnutými vysoko ve sněhu, takže se neztratíte ani v nepříjemné bílé tmě, kdy splývá obloha se zemí.

Při plánování zimní výpravy ale nesmíte ani v nejmenším podcenit vybavení. Teploty mohou v noci běžně padat hluboko pod minus dvacet stupňů, takže kvalitní péřový spacák a vrstvení ze stoprocentní merino vlny jsou naprostou nutností.

💡 Tip: Spousta lidí si tuto zimní trasu prodlouží o návštěvu slavného ledového hotelu v Jukkasjärvi nedaleko Kiruny. Zmínila jsem ho v našem průvodci po švédském Laponsku, a je to dokonalá tečka za mrazivým dobrodružstvím.

14. Sarek, Höga Kusten a další alternativy

Švédsko samozřejmě není jen Kungsleden a severní oblasti. Pokud už máte spoustu treků za sebou a hledáte absolutní výzvu, vaším dalším cílem by měl být ikonický Národní park Sarek. Zcela oprávněně se mu přezdívá poslední velká divočina Evropy. Nenajdete tu totiž vůbec žádné značené cesty, neexistují tu záchytné chaty ani bezpečné mosty přes divoké řeky. Brodíte ledovcové toky s vodou po pás, navigujete se jen podle papírové mapy a buzoly a týden nepotkáte živou duši. Sarek je ale určen jen pro skutečné experty.

Naopak velmi dostupnou, rodinnou a neuvěřitelně nádhernou alternativou na jihu je oblast Höga Kusten, tedy Vysoké pobřeží. Tento unikátní region chráněný UNESCO leží zhruba v polovině cesty mezi Stockholmem a Umeå, přímo na hlavní dálnici E4. Zdejší skvěle značená trasa Höga Kustenleden vás provede hlubokými zátokami, hustými lesy a dramatickými červenými žulovými útesy. Je to naprosto ideální volba, pokud cestujete autem z Česka a nechce se vám trávit další dny cestou až za polární kruh.

💡 Tip: Pokud máte na Švédsko jen prodloužený víkend, přiletíte do Stockholmu a chcete zažít přírodu, vyrazte na Sörmlandsleden. Tato síť stovek kilometrů stezek začíná hned na okraji hlavního města, provede vás typickými severskými lesy plnými borůvek a jezer a je perfektní pro první ochutnávku švédského kempování.

Co si sbalit na severský trek

Balení na Kungsleden vyžaduje trochu víc přemýšlení než víkend na Mácháči. Počasí za polárním kruhem je nevyzpytatelné a i uprostřed léta vás může překvapit sněhová přeháňka. Pojďme se společně podívat na to, co by vám v batohu rozhodně nemělo chybět, abyste trek zvládli v pohodlí a teple.

Základem je samozřejmě dobře padnoucí batoh o objemu zhruba 50 až 65 litrů, do kterého sbalíte vše potřebné. Naprosto klíčový je kvalitní spacák, protože teploty v noci na tundře padají k nule nebo i pod ni, a to klidně i v červenci. Pokud plánujete spát ve stanu, potřebujete spacák s komfortem alespoň kolem nuly až minus pěti stupňů a pořádnou izolační karimatku. Pro spaní v chatách vám sice stačí tenčí letní spacák, ale jistota je jistota.

Vaše nohy dostanou pořádně zabrat, takže bytelné, nepromokavé a hlavně dobře vyšlápnuté trekové boty jsou nutností. Terén je plný ostrých kamenů a často se budete brodit bažinatými úseky. Přibalte si dvoje až troje kvalitní ponožky z merino vlny a nezapomeňte na lehké sandály nebo crocsy na večerní přezutí a brodění menších potoků. Oblečení řešte systémem vrstvení. Bavlnu nechte doma, saje pot a studí. Budete potřebovat merino trika, teplou fleecovou nebo péřovou vrstvu a hlavně naprosto spolehlivou nepromokavou bundu a kalhoty.

Pokud vyrážíte v létě, moskytiéra přes hlavu a silný repelent s vysokým obsahem DEET vás zaručeně zachrání před šílenstvím z obrovských hejn mušek knott. Repelent si ale kupte až ve Švédsku, ty české na severský hmyz často nestačí.

Jestliže plánujete vařit venku, vezměte si lehký plynový vařič. Pamatujte jen na to, že plynovou kartuši si do letadla vzít nesmíte, ale bez problémů ji koupíte hned na startu v obchodě Abisko Turiststation. Co se týče jídla na dny mezi chatami, vsaďte na lehká a výživná sušená vegetariánská jídla, ovesné vločky a ořechy.

Na závěr nezapomeňte na orientaci a energii. Trasa je sice značená, ale papírová mapa (výborné jsou ty od značky Calazo) a offline navigace v mobilu, jako jsou Mapy.cz, vám dodají klid. V chatách si telefon nedobijete, chybí tam elektřina, takže si s sebou přibalte dostatečně kapacitní powerbanku, ať máte z čeho fotit ty nádherné výhledy.

Kde se ubytovat

💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.

Před začátkem treku a po jeho skončení budete pravděpodobně potřebovat složit hlavu někde v civilizaci. V divočině sice spíte na chatách nebo ve stanu, ale na obou koncích trasy si můžete dopřát trochu toho klasického severského komfortu.

Pokud letíte domů z Kiruny a čekáte na letadlo, mrkněte na ubytování přes Booking.com. Můžu vám vřele doporučit Camp Ripan, který nabízí perfektní zázemí a luxusní sauny. Další skvělou volbou je klasičtější Scandic Kiruna, kde si po dnech strávených v přírodě užijete úžasně pohodlnou postel a obrovskou snídani.

Kde se najíst

Na samotném treku si sice budete vařit z vlastních zásob nebo dokupovat suroviny na chatách, ale na startu a v cíli na vás čekají fantastické gastronomické odměny, které si nesmíte nechat ujít.

Už na začátku v Abisko Turiststation najdete výbornou restauraci Kungsleden. Ještě větší pecka vás ale čeká na konci. Restaurace přímo na Kebnekaise Fjällstation je vyhlášená široko daleko. Jejich obrovský večerní bufet plný vegetariánských dobrot i klasických švédských specialit je zkrátka tou nejlepší odměnou za všechny ty našlapané kilometry v horách. V Kiruně pak před odletem určitě nevynechejte nějakou z místních kaváren na poctivou švédskou fiku s kávou a skořicovým šnekem.

Kolik stojí týden na Kungsledenu

Švédsko není levná destinace a Laponsko to jen potvrzuje. Přesto se dá trek zvládnout za poměrně rozumné peníze, pokud víte, za co platit a kde ušetřit. Cenu určuje především to, zda si dopřejete teplo horských chat, nebo zvolíte dobrodružnější spaní pod stanem. Připravila jsem pro vás dva ukázkové rozpočty na týdenní pobyt (zhruba 6 nocí na treku) pro jednu osobu, počítané s aktuálním kurzem kolem 2,2 Kč za 1 SEK.

Varianta 1: Spaní v horských chatách STF Tohle je pohodlnější cesta, kdy nesete jen lehký batoh. Doprava z Česka vás vyjde zhruba na 5 000 až 8 000 Kč podle toho, zda ulovíte akční letenky do Stockholmu a včas koupíte jízdenku na noční vlak do Abiska. Roční členství v STF stojí 375 SEK (asi 825 Kč) a rozhodně si ho pořiďte. Za šest nocí v chatách zaplatíte při online rezervaci celkem 2 820 SEK (zhruba 6 200 Kč). Jídlo nakoupené v místních obchůdcích a dovezené z domova vás vyjde na dalších 3 000 Kč. Připočtěte lodní převozy za 300 SEK (asi 660 Kč) a drobnou rezervu. Celkově vás takový výlet vyjde zhruba na 16 000 až 19 000 Kč.

Varianta 2: Spaní ve stanu s využitím allemansrätten Pokud chcete ušetřit a nevadí vám těžší batoh, stanování v přírodě je díky švédským zákonům zcela zdarma. Doprava z Česka zůstává stejná, tedy kolem 5 000 až 8 000 Kč. Členství v STF (825 Kč) se vám může hodit, pokud se rozhodnete využít servisní poplatek u chaty za 200 SEK (440 Kč), abyste si usušili věci nebo uvařili v kuchyňce. Dejme tomu, že to využijete dvakrát, což je 880 Kč. Jídlo a převozy lodí zůstávají stejné jako v první variantě. Celkově se s vlastním stanem dostanete na krásných 10 000 až 13 000 Kč.

V obou případech si ale určitě nechte malou finanční rezervu. Po týdnu na instantních ovesných kaších a sušených jídlech totiž s největší pravděpodobností neodoláte a v cílové stanici Kebnekaise nebo v Kiruně si dopřejete obrovskou a drahou večeři v restauraci. Ta vás vyjde klidně na dalších 800 Kč, ale věřte mi, že to bude to nejlepší jídlo, jaké jste za poslední dobu měli.

Praktické shrnutí a orientační ceny

Rozpočet na Kungsleden závisí primárně na tom, zda preferujete teplo horské chaty, nebo svobodu vlastního stanu. Zde je přehled orientačních cen pro rok 2026, abyste si mohli cestu lépe naplánovat (kurz se pohybuje kolem 2,2 Kč za 1 SEK):

• Roční členství STF: 375 SEK (cca 825 Kč), vyplatí se už při 4 nocích.
• Noc v chatě STF (člen, online platba předem): 470 SEK (cca 1 030 Kč).
• Noc v chatě STF (člen, platba na místě): 520 SEK (cca 1 150 Kč).
• Noc v chatě STF (nečlen): o 100 SEK dražší.
• Servisní poplatek za stan u chaty (člen): 200 SEK (cca 440 Kč).
• Stanování nadivoko v přírodě: Zdarma (díky allemansrätten).
• Noční vlak SJ ze Stockholmu do Abiska: od 475 SEK za sedadlo, od 835 SEK za lůžko.
• Lodní převoz přes jezero: 200–300 SEK (cca 440–660 Kč, platba v hotovosti).
• Půl kila ovesných vloček nebo těstovin v chatě: cca 40–60 SEK.

Kam dál

Švédsko je obrovské a nabízí nepřeberné množství zážitků. Pokud vás láká sever a zvažujete, co dalšího do svého itineráře zařadit, podívejte se na naše další průvodce:

• Švédské Laponsko: 20 tipů, co zažít za polárním kruhem
• Kiruna: 18 tipů, co vidět a zažít
• Kdy jet do Švédska: počasí měsíc po měsíci
• Polární záře ve Švédsku: kdy, kde a jak si ji nespálit
• Švédsko: 30 tipů, co vidět a zažít

Často kladené otázky

Máte ještě nějaké pochybnosti? Zcela vám rozumím, plánování arktické výpravy vyvolává spoustu dotazů. Tady jsem pro vás shrnula ty absolutně nejčastější z nich, abyste odjížděli s naprosto čistou hlavou.