Když se řekne Baťa, většině z nás naskočí pohodlné boty, ale málokdo si hned uvědomí, jaký urbanistický zázrak díky této ševcovské dynastii na východní Moravě vyrostl. Zlín je totiž jediné město svého druhu na světě, které bylo od samého základu postavené jednou jedinou firmou.

Tomáš Baťa a jeho následovníci dokázali z malé nenápadné obce během pár desítek let vybudovat moderní funkcionalistické centrum, kterému se začalo přezdívat zahradní město. Všechno tu dostalo svůj řád, od uspořádání ulic až po červené cihly, sklo a beton, ze kterých se podle jednotného modulu stavěly továrny, školy i domky pro dělníky.

Kdo do tohoto koutu Moravy přijede, rázem se ocitne v živoucím a učebnicovém příkladu moderní architektury dvacátého století. Sepsala jsem pro vás podrobný průvodce plný tipů, co vidět ve Zlíně, abyste si tohle fascinující město obklopené nádhernou zelení Valašska užili na maximum a nevynechali žádné důležité místo.

Shrnutí: co ve Zlíně vidět a neminout

Pokud pospícháte a potřebujete jen rychlý přehled těch nejdůležitějších bodů, tady je stručný seznam toho hlavního:

• Baťův mrakodrap: Bývalé ředitelství firmy s legendární pojízdnou kanceláří ve výtahu a krásnou vyhlídkou ze střechy.
• Památník Tomáše Bati: Čistá skleněná stavba ukrývající model letadla, ve kterém zakladatel impéria tragicky zahynul.
• Baťovské domky: Čtvrtě plné typických staveb z červených cihel, které tvoří onen slavný koncept zahradního města.
• ZOO a zámek Zlín-Lešná: Druhá nejnavštěvovanější zoologická zahrada u nás, rozdělená tematicky podle kontinentů.
• 14|15 Baťův institut: Kulturní srdce v bývalých továrních halách, kde najdete vynikající expozici o historii obuvnictví i cestovatelích.
• Filmové ateliéry: Místo na kopci Kudlov, kde se psala historie českého animovaného a trikového filmu.

Kdy vyrazit do Zlína

Zlín funguje celoročně, ale teprve od jara do podzimu pořádně ukáže, co v něm je. Koncept továrny v zahradách naplno vynikne, když se stromy na Gahurově prospektu a v okolí baťovských domků zazelenají, a baťovské čtvrti zaplavené zelení jsou prostě úplně jiný zážitek než v šedém únoru. Jaro a začátek léta jsou ideální na dlouhé procházky čtvrtěmi jako Letná nebo Zálešná.

Pokud máte rádi kulturu a nevadí vám trochu větší ruch, zvažte návštěvu na přelomu května a června, kdy se tu koná slavný Zlín Film Festival. Město v té době ožije, všude se něco děje a atmosféra je neskutečně nakažlivá. Podzim pak přináší krásně zbarvené listí, které s červenými cihlami budov vytváří velmi fotogenický kontrast.

Co se týče samotné cesty, je dobré vědět, že Zlín leží tak trochu stranou od hlavního železničního koridoru. Z Prahy je to autem zhruba tři sta kilometrů, což zabere kolem tří hodin jízdy. Pokud dáváte přednost vlaku, přímé spoje z hlavního města jezdí jen zcela výjimečně. Běžná praxe je taková, že dojedete expresem do nedalekých Otrokovic (jsou vzdálené asi deset kilometrů) a odtud pokračujete lokálkou nebo městskou hromadnou dopravou přímo do centra Zlína. Autobusem z Prahy cesta trvá zhruba čtyři hodiny. Na samotné město vám v klidu postačí jeden až dva dny, ale pokud chcete vyrazit i na výlety do okolí, určitě si vyhraďte dny tři.

Kde se ubytovat ve Zlíně

Ubytování si tu vyberete rádi, protože můžete spát přímo v budovách, které pamatují největší slávu baťovského impéria. Místní hotely často respektují funkcionalistický odkaz a nabízejí skvělý komfort.

Pro milovníky historie a centrální polohy Přímo na Náměstí Práce stojí nepřehlédnutelný Interhotel Zlín. Mnozí ho ještě znají pod jeho dlouholetým názvem hotel Moskva. Jde o původní Společenský dům, který firma Baťa postavila ve třicátých letech, takže budete bydlet přímo v epicentru dění s výhledem na celé funkcionalistické centrum.

Pro klid a krásné výhledy Pokud hledáte oázu klidu a rádi si dopřejete trochu péče, podívejte se na Hotel Tomášov Zlín. Nachází se v klidnější části města na kopci, nabízí nádherné výhledy do údolí a potěší vás i místním wellness centrem, kde si odpočinete po celodenním chození.

Zlatá střední cesta a lázně Velmi příjemným a praktickým výchozím bodem je Hotel Baltaci U Náhonu Zlín, který si hosté chválí pro skvělý poměr ceny a kvality. Rodinnější a útulnou atmosféru pak najdete v podniku s názvem Hotel Vila Kamenec Zlín. A pokud toužíte spojit poznávání města s vyloženě lázeňským odpočinkem v přírodě, vyrazte kousek za město do ubytování Hotel Lázně Kostelec Zlín.

Co ve Zlíně vidět a dělat

Zlín není město, kde byste chodili od jednoho barokního kostela ke druhému. Tady se chodí obdivovat vize jednoho ševce, který se rozhodl postavit celé město od nuly a ještě ho udělat hezčí, než musel. Architektura je tu přísně účelná, ale právě v té jednoduchosti a opakování geometrických tvarů tkví její největší kouzlo. Pojďme si projít dvanáct míst, která byste při návštěvě rozhodně neměli vynechat.

1. Baťův mrakodrap (Budova 21)

Tohle je bezesporu hlavní symbol města. Baťův mrakodrap, kterému místní neřeknou jinak než jednadvacítka (podle amerického systému číslování budov v areálu), vyrostl v letech 1936 až 1938. Autorem návrhu byl dvorní architekt firmy Vladimír Karfík. S výškou 77,5 metru šlo ve své době o druhou nejvyšší budovu v celé Evropě. Asi šestnáct nadzemních pater se tehdy podařilo postavit za pouhé dva roky, což je i na dnešní poměry těžko uvěřitelné tempo.

Největší raritou mrakodrapu, ve kterém sídlilo ředitelství firmy, je pojízdná kancelář Jana Antonína Bati. Představte si výtah o rozměrech zhruba šest krát šest metrů, který sloužil jako plnohodnotná pracovna. Šéf firmy měl uvnitř klimatizaci, umyvadlo s tekoucí vodou a dokonce i telefon, aby mohl řídit podnik a zároveň se plynule přesouvat mezi jednotlivými patry za svými zaměstnanci. Dnes v budově sídlí krajský úřad a finanční úřad, ale pro turisty je nejdůležitější šestnácté patro. Nachází se tam totiž kavárna s vyhlídkovou terasou, odkud budete mít celé to cihlové město jako na dlani.

2. Náměstí Práce a Velké kino

Náměstí Práce tvoří samé srdce funkcionalistického Zlína a ukazuje, jak firma Baťa ve třicátých letech přemýšlela o veřejném prostoru. Vše bylo podřízeno potřebám zaměstnanců. Náměstí z jedné strany obklopuje mohutný Společenský dům (dnešní Interhotel Zlín), obchodní dům a z další strany pak legendární Velké kino. Právě zde také najdete sochy připomínající zakladatele obuvnického impéria.

Velké kino si zaslouží speciální pozornost. Bylo postaveno už roku 1932 a s kapacitou přesahující dva tisíce míst patřilo k těm vůbec největším v celém předválečném Československu. Baťa moc dobře věděl, že lidé potřebují po celodenní práci u pásu také zábavu a kulturu. Musím vás ale upozornit na jednu praktickou věc. Kino je od roku 2016 kvůli havarijnímu stavu budovy bohužel uzavřené a momentálně čeká na nákladnou rekonstrukci. Můžete si ho tak prohlédnout pouze zvenčí, ale i tak jeho strohá a mohutná architektura stojí za vidění.

3. ZOO a zámek Zlín-Lešná

Když si budete chtít odpočinout od betonu a cihel, stačí popojet kousek z centra. Místní zoologická zahrada patří k tomu nejlepšímu, co u nás můžete navštívit. Pro veřejnost se otevřela v roce 1948 a dnes se rozkládá na úctyhodné ploše přesahující padesát hektarů. Starají se tu o zhruba patnáct set zvířat, která zastupují kolem dvou set třiceti různých druhů.

Areál je velmi chytře rozdělený do zón podle jednotlivých kontinentů (Afrika, Asie, Austrálie, Amerika), takže procházka zahradou připomíná cestu kolem světa. Uprostřed výběhů se navíc tyčí nádherný romantický zámek Lešná z konce devatenáctého století, který zde nechal postavit šlechtický rod Seilernů. Kombinace zvířat, vzrostlých stromů a historického sídla funguje natolik dobře, že jde o druhou nejnavštěvovanější zoo v Česku hned po té pražské a celkově nejvyhledávanější turistický cíl na Moravě. Ročně sem zavítá přes sedm set padesát tisíc návštěvníků.

4. Památník Tomáše Bati

Tato stavba je často označována za architektonický vrchol Zlína. Památník Tomáše Bati navrhl architekt František Lýdie Gahura a slavnostně se otevřel roku 1933, přesně rok po tragické smrti zakladatele firmy. Jde o neuvěřitelně čistou a prosvětlenou funkcionalistickou budovu, na kterou se použilo jen sklo, železo a beton. Vnitřní prostor není členěný žádnými stěnami, vše drží jen štíhlé sloupy, což vytváří silný dojem lehkosti a světla.

Hlavním a vlastně jediným bodem pozornosti uvnitř památníku je věrný model letadla Junkers F13. Právě v takovém stroji Tomáš Baťa v červenci roku 1932 zahynul při letecké havárii nedaleko Otrokovic, když mířil na obchodní cestu do Švýcarska. Během druhé světové války utrpěla budova značné škody a za minulého režimu ji dokonce necitlivě přestavěli na koncertní síň a galerii. Naštěstí v roce 2019 proběhla velmi pečlivá rekonstrukce, která památníku vrátila jeho původní, prosvětlenou podobu.

5. 14|15 Baťův institut

Pokud chcete opravdu pochopit příběh baťovského zázraku, musíte zamířit sem. Kulturní a vzdělávací centrum známé jako 14|15 Baťův institut sídlí v pečlivě zrekonstruovaných továrních budovách číslo 14 a 15 a své dveře otevřelo roku 2013. Z bývalých opuštěných továrních hal se stalo živé kulturní centrum, které si přitom zachovalo svůj drsný industriální charakter.

Pod jednou střechou tu dnes najdete Krajskou galerii výtvarného umění, Krajskou knihovnu Františka Bartoše a především Muzeum jihovýchodní Moravy. Určitě nevynechejte rozsáhlou stálou expozici nazvanou Princip Baťa. Provádí návštěvníky celou historií firmy, najdete v ní obrovské obuvnické muzeum s botami z celého světa, nahlédnete do počátků zlínského filmu a velký prostor je věnovaný i slavným cestovatelům Jiřímu Hanzelkovi a Miroslavu Zikmundovi, jejichž cesty byly se Zlínem úzce spjaty.

6. Baťova vila

Dlouho předtím, než vyrostly obří tovární haly a mrakodrap, si zakladatel firmy začal budovat své rodinné sídlo. Baťova vila se stavěla v letech 1909 až 1911 a ačkoliv projekt začal jiný stavitel, na její konečné podobě se výrazně podílel slavný architekt Jan Kotěra. Ve srovnání s pozdějším přísným funkcionalismem je vila o něco zdobnější a tradičnější, i když už nese prvky moderního uvažování o bydlení.

Tomáš Baťa tu žil společně se svou rodinou a odtud denně vyrážel do svých továren. Dům přečkal mnohé historické zvraty a v současné době slouží jako reprezentativní sídlo Nadace Tomáše Bati. Prostory vily dnes ožívají při přednáškách, setkáních i kulturních akcích, takže si tenhle kus baťovské historie může přijít prohlédnout prakticky každý.

7. Baťovské domky a zahradní město

Tohle je přesně to, co dělá Zlín Zlínem. Při pohledu z výšky uvidíte nekonečné zástupy typických malých domků z červených neomítnutých cihel, usazených v záplavě stromů a trávníků. Zlín je totiž učebnicovým příkladem urbanistického konceptu zahradního města. Firma Baťa chtěla pro své dělníky zajistit kvalitní a dostupné bydlení, a tak ve dvacátých a třicátých letech začaly podle návrhů architekta Františka Lýdie Gahury vznikat celé nové čtvrti.

Domky se stavěly rychle, levně a podle standardizovaných plánů. Existovaly tři základní typy, a sice čtvrtdomky, dvojdomky a samostatně stojící jednodomky. Do dnešních dnů se jich dochovalo přes devatenáct set a tvoří ucelené čtvrtě jako Letná, Zálešná nebo Lesní čtvrť. Procházka těmito ulicemi je trochu jako chůze filmovou kulisou, jenže tady lidé doopravdy bydlí, věší prádlo a pěstují na zahrádkách zeleninu stejně jako před devadesáti lety.

8. Filmové ateliéry a Zlín Film Festival

Zlín nejsou jen boty, ale také stříbrné plátno. Když Jan Antonín Baťa potřeboval propagovat své výrobky, nespokojil se s tištěnou reklamou. V roce 1936 nechal na kopci Kudlov postavit první filmové studio. Původně mělo sloužit jen k natáčení reklamních šotů, ale postupně se ateliéry staly skutečnou kolébkou českého animovaného a trikového filmu.

Tvořily tu naprosté legendy našeho filmu. Své průkopnické loutkové animace tu tvořila Hermína Týrlová a právě tady, pod rukama režiséra Karla Zemana, vznikl legendární snímek Cesta do pravěku. Na tuto bohatou tradici plynule navazuje Zlín Film Festival, mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který se tu koná už od roku 1961. Jde o vůbec nejstarší a největší festival svého druhu na celém světě.

9. Kostel svatého Filipa a Jakuba

Možná se vám zdá, že Zlín spadl z nebe až s první továrnou na boty, ale není to tak. Město má mnohem starší historii a připomínkou těchto dob je Kostel svatého Filipa a Jakuba, který stojí v těsné blízkosti náměstí Míru. Jde o původní zlínský kostel, jehož základy sahají až na přelom čtrnáctého a patnáctého století, historické prameny udávají dobu vzniku zhruba kolem let 1390 až 1420.

Kostel stojí jako krásný historický protiklad okolnímu modernímu městu a připomíná, že Zlín existoval jako malé moravské městečko dávno předtím, než přišla éra Baťů a všechno se změnilo. Mimochodem, v jeho těsném sousedství kdysi stával i vůbec nejstarší zlínský hřbitov, který později musel ustoupit rostoucímu městu.

10. Lesní hřbitov

Když už jsme u hřbitovů, ten hlavní zlínský je naprosto unikátní a rozhodně stojí za tichou procházku. Lesní hřbitov byl vysvěcen v roce 1932 a jak už název napovídá, má velmi netradiční přírodní pojetí. Hroby jsou zasazené přímo mezi vzrostlé stromy v lesním porostu, nenajdete tu žádné okázalé betonové ohrádky nebo obrovské mramorové pomníky. Vše je velmi prosté a podřízené přírodě.

Hřbitov je místem posledního odpočinku mnoha významných osobností spjatých s městem. Od července roku 1932 je zde pohřben samotný Tomáš Baťa, jehož hrob je velmi prostý a střídmý. Odpočívá tu také architekt František Lýdie Gahura, který dal Zlínu jeho tvář, nebo slavní filmaři Karel Zeman a Hermína Týrlová. Je to nesmírně klidné a pietní místo, snad nejtišší kout celého Zlína, kde si naplno uvědomíte, jak moc baťovské rodině záleželo na řádu a kráse i v takových chvílích.

11. Hrad Malenovice

Pokud se vám přece jen zasteskne po klasických památkách, stačí se přesunout do okrajové části města. Hrad Malenovice, který je dnes součástí Zlína, je typickou gotickou pevností. Založil ho v polovině čtrnáctého století Jan Jindřich, což nebyl nikdo jiný než bratr císaře Karla IV.

Hrad během staletí prošel mnoha úpravami, takže na něm najdete stopy renesance i baroka. Posledními soukromými majiteli panství byl známý rod Šternberků. V současnosti má památku ve správě Muzeum jihovýchodní Moravy. Uvnitř si můžete projít několik zajímavých historických expozic a za odměnu po zdolání schodů vás čeká pěkná vyhlídka z hradní věže do okolní krajiny.

12. Gahurův prospekt a městská zeleň

Poslední tip není konkrétní budova, ale prostor mezi nimi. Gahurův prospekt je obrovská zelená osa zasazená přímo do centra Zlína. Architekt František Lýdie Gahura navrhl tento dlouhý, stoupající travnatý pás lemovaný alejemi jako propojovací prvek mezi Památníkem Tomáše Bati na kopci a budovami školství dole ve městě.

Tento velkorysý pruh zeleně je vlastně nejlepším důkazem, že myšlenka továrny v zahradách nebyla jen reklamní slogan. Zlín dodnes patří k těm vůbec nejzelenějším městům v České republice. Zeleň tu není jen doplňkem, ale organickou součástí zástavby, která prorůstá přímo mezi cihlovými domky, továrními areály i administrativními budovami. Projít se po prospektu nebo si jen tak sednout do trávy je ten nejlepší způsob, jak nasát místní atmosféru.

💡 Tip s dětmi: Pokud vyrážíte s rodinou, kromě zoologické zahrady Lešná určitě zamiřte do Muzea jihovýchodní Moravy v Baťově institutu, část expozic věnovaná cestovatelům Hanzelkovi a Zikmundovi je pro zvídavé děti velmi poutavá, stejně jako ukázky ze starých animovaných filmů.

Kde se ve Zlíně najíst

Hledání dobrého jídla a kávy je tu radost, protože město má skvělou gastronomickou scénu. Pokud milujete dobré kavárny, určitě se zastavte v podniku Jedním tahem, který sídlí v jedné z bývalých továrních budov. Mají tu vynikající výběrovou kávu, dělají skvělé brunche a navíc prostor funguje i jako galerie. Další velmi příjemnou zastávkou přímo v továrním areálu je Lusso Caffe, stylová kavárna inspirovaná italským způsobem života. V samotném centru na třídě Tomáše Bati se pak nachází oblíbená kavárna Archa.

Dobrá zpráva pro vegetariány: Zlín nabízí hned několik bezmasých možností. Přímo v areálu Svit sídlí restaurace Prašád, která vaří výhradně vegetariánsky. V centru pak funguje Pranaya, další čistě vegetariánská restaurace, kde mají přes týden polední menu.

Samozřejmě nesmíme zapomenout na fakt, že Zlín leží na Valašsku, což je region s velmi specifickou a silnou kulinářskou tradicí. K místním specialitám, které turisté často vyhledávají, patří poctivá zelná polévka kyselice nebo hutné střapačky se zelím. Zapít se to prý musí slivovicí z okolních sadů, na kterou místní nedají dopustit. A na sladký závěr jsou tu vyhlášené frgály, obrovské sladké koláče s tvarohovou, makovou nebo hruškovou náplní, které se dokonce pyšní chráněným zeměpisným označením Evropské unie.

Kam na výlet ze Zlína

Pokud máte na východní Moravě více času, okolí města nabízí spoustu dalších možností. Valašsko i sousední Slovácko jsou plné historie a zajímavých míst.

• Vizovice: Leží jen asi čtrnáct kilometrů od Zlína. Najdete tu krásný barokní zámek s unikátní sbírkou historických stolních her. Městečko je ale proslulé hlavně pálenicí R. Jelínek, která navazuje na tradici pálení od roku 1585 a vyváží světoznámou slivovicí. V létě tu navíc probíhá velký hudební festival Masters of Rock.
• Luhačovice: Pouhých šestnáct kilometrů daleko se nacházejí největší moravské lázně. Jsou proslulé léčivým minerálním pramenem Vincentka, ale především nádhernou lidovou secesní architekturou, kterou tu po sobě zanechal architekt Dušan Jurkovič.
• Baťův kanál: Historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934 až 1938 podél řeky Moravy. Původně sloužila k přepravě lignitu, dnes po ní probíhají velmi oblíbené turistické plavby lodí po kouzelném regionu Slovácka.
• Hrad Lukov: Zhruba deset kilometrů od města, hluboko v Hostýnských vrších, se ukrývá rozsáhlá zřícenina tohoto gotického hradu. Dochovala se tu vstupní brána a z hradeb je perfektní vyhlídka do širého kraje.

💡 Tip: Vstupenky na zámky, exkurze do palíren nebo půjčení loděk na kanále bývají v letních měsících rychle vyprodané. Pokud si chcete výlety pojistit předem bez čekání ve frontách, zkuste se podívat na nabídku zážitků a rezervací přes platformu GetYourGuide.

Kam dál

• Kam na dovolenou v Česku
• Co vidět v Olomouci
• Vánoční trhy ve Zlíně

Často kladené otázky