Když jsme se rozhodli, že na elektrokolech dojedeme z Čech do Řecka, byla to právě Albánie, která nám naháněla hrůzu. Informace o stavu silnic byly děsivé, stejně jako představy o Albánii našich přátel a rodiny.
Měli jsme pocit, že tam žijí banditi a čekají nás minimálně silnice v ugandském stylu. Navíc, jsme jeli na elektrokolech, takže jsme se báli, jestli zvládneme nabíjet. No a taky internet. Celý měsíc a půl, co jsme jeli z Čech do Řecka a přes Itálii zpátky, jsme i pracovali. Jak to nakonec bylo?
Na kole skrz Albánii: Trasa ze Shkodera do Sarande
Rozhodli jsme se pro pobřežní trasu z města Shkoder až dolu do Sarande. Doufali jsme, že bude silnici v lepším stavu než ve vnitrozemí. Celý přejezd trval 4 dny, za tu dobu jsme odšlapali 375 km.
1. den: Shkoder – Durres
Ze Shkoderu do Durres není téměř žádné převýšení, ale také nic vidět, takže jsme jeli povětšinou přes 20km/hodinu. Jedete po hlavní silnici, musíte proto počítat se silným provozem.
Silnice byla v roce 2018 nová, ale jakmile jsme zkusili sjet z hlavní, čekala nás nekonečná polní cesta nebo hodně špatná silnice (která většinou končila tou polní cestou).
Informace k trase Shkoder – Durres
- Délka: 135 km (detailní trasa)
- Terén: Rovná hlavní silnice
- Překonané převýšení: 351 m
- Start: Camping Legjenda
- Cíl: Hotel Camping Mali i Robit
2. den: Durres – Kolonje
Na této trase jsme se hodně natrápili, ani ne kvůli převýšení, není téměř žádné, ale spíše kvůli vlastní hlouposti. Nejprve jsme nechtěli nic riskovat a jeli jsme po dálnici. Ano, ani v Albánii kola na dálnici nesmí, ale GPS navigace žádnou alternativní cestu neukazovala a my v těch 40 stupních hledat vlastní cestu v polích nechtěli.
Z Durres jsme plánovali dojet až do Vlore nebo Fieru, ale nakonec jsme se rozhodli, že to zakotvíme po 72 km v Kolonje v malém hotelu. Chtěli jsme si odpočinout. Byla to chyba. K hotelu nevedla pořádná cesta a asi 3 hodiny jsme tlačili kola přes pole v nehostinném vedru. Samozřejmě jsme si neodpočinuli a udělali bychom lépe, kdybychom jeli až do Vlore.
Informace k trase Durres – Kolonje
- Délka: 135 km (detailní trasa)
- Terén: Rovná silnice, nakonec strmý kopec bez asfaltu
- Překonané převýšení: 173 m
- Start: Hotel Camping Mali i Robit
- Cíl: Hotel Nature
3. den: Kolonje – Dhermi
Z Kolonje jsme se vypravili do Dhermi, čekalo nás 107 km. Vyrazili jsme zvesela, zapomněli jsme, že nás čeká to nejkrutější stoupání z celé cesty. Nejprve jsme jeli kolem krásných pláží s tyrkysovou vodou a měli jsme chuť se neustále zastavovat. Na benzínce jsme si na plastových židličkách v klidu vychutnávali espresso a croissanty a nikam jsme nespěchali.
Nevím, jak se tohle poblouznění stalo, ale naše chyba nám došla poté, co jsme dvě hodiny v kuse stoupali a sebevíc jsme si přáli, aby za každou zatáčkou přišlo klesání, místo toho jsme se dočkali jen strmějšího stoupání s 10% sklonem.
Museli jsme před vrcholem dobíjet baterky a na vrchol jsme se dostali až po západu slunce. Teplota během toho z 40 stupňů klesla na nulu a my poprvé za celé léto vytáhli i bundy. Čekal nás dlouhý sestup, který dal zabrat našim brzdám a byli jsme rádi, že naše elektrokola mají výkonná světla.
Informace k trase Durres – Kolonje
- Délka: 107 km
- Start: Hotel Nature
- Cíl: The Sea Turtle Camp
4. den: Dhermi – Sarande
Tento přejezd nebyl o nic méně náročný, celý den jsme zdolávali kopce s 9 % sklonem, ale cesta byla nádherná a hlavně – tentokrát jsme vyrazili včas. Ačkoliv jsme po cestě měli pár kritických momentů, kdy nám i místní nabízeli, že nás do cíle odvezou, zvládli jsme to. Do Sarande jsme dorazili opět ve večerních hodinách při západu slunce a těšili se, že nás čeká řecký ostrov Korfu.
Informace k trase Durres – Kolonje
- Délka: 70,5 km (detailní trasa)
- Terén: Silnice, prudké stoupání
- Překonané převýšení: 1256 m
- Start: The Sea Turtle Camp
- Cíl: Soena’s Apartments
Jak jsme se navigovali
Doporučujeme mapy.cz více než Google mapy, či nějaké aplikace na cyklistiku. Zkusili jsme opravdu vše, a mapy.cz byly nejpřesnější. V Albánii je potřeba se spoléhat také na selský rozum, nové silnice se staví, ale ne takovým tempem, jak bychom potřebovali.
Nedoporučujeme proto vymýšlet zkratky, pokud nemáte kola vhodná na drsné polňačky. Zkratka je v Albánii vždycky špatný nápad.
Je Albánie nebezpečná pro cyklisty?
Ne, byli jsme překvapení, jak jsou Albánci ohleduplní. Zatímco naši přátelé, kteří cestovali po Albánii autem, si stěžovali, že Albánci řídí „jako prasata“, vůči nám se chovali daleko lépe než řidiči Chorvatsku.
Navíc, sami Albánci hodně jezdí na kole, samotný Shkoder je přeplněný cyklisty! Kdybychom nebyli světlovlasý a neměli kolo naložené brašnami, úplně bychom zapadli. Celkově jsou Albánci velmi milí, přátelští a ochotní,ačkoliv často nemluví anglicky, snaží se vám rukama nohama pomoci.
Když projíždíte vesnicemi lidi na vás mávají a zdraví, často se i sbíhají zvědavé děti, zubí se na vás, a pokud se ve škole učí anglicky, pokřikují „Jak se máš“. Za celou cestu jsme nezažili, že by na nás někdo byl nepříjemný.
Jak je to s internetem a dobíjením v Albánii
Dobíjení bylo jednoduché stejně jako jinde, s internetem problém nebyl. V Shkoderu jsme si zakoupili albánskou sim kartu s daty a v hotelech a kempech většinou byla wifi. Stejně jako jinde v Evropě, byla sice nestabilní, ale nic, co by se nedalo případně vyřešit daty.
Kde jsme v Albánii spali
V Albánii jsme dva krát kempovali, jednou bydleli v Airbnb a hotelu. Doporučujeme Camping Legjenda ve Shkoderu, kam jsme my dorazili z Černé hory a rozhodli se zůstat dvě noci.
Byl to nejlepší kemp za celou naši cestu s nádhernými bazénem, stabilní wifi, levnou, a hlavně úžasnou restaurací a barem. Navíc stál pro oba pouze 13 eur na noc. V Dhermi jsme kempovali v The Sea Turtle Camping, který má výhled na hory a je kousek od pláže. Není nijak luxusní, ale poslouží.
