Představte si krajinu, kde sluncem vyprahlé provensálské kopečky nečekaně zmizí a vystřídá je absolutní, nekonečná rovina. Závratné výšky a skály se tu rozpustí v obzoru, ze kterého dýchá sůl, nespoutaný vítr a vůně divokého rákosí. Vítejte v Camargue, unikátní deltě řeky Rhôny na jihu Francie, které se zcela právem přezdívá evropský Divoký západ. Tento drsný, nekompromisní kus přírody vám ukáže úplně jinou tvář Francie, než jakou znáte z uhlazených levandulových polí.
V tomto článku vám přináším 12 tipů, co vidět a dělat v Camargue, abyste si z tohoto mokřadního ráje odvezli ty nejlepší zážitky. Poradím vám, kde se strategicky ubytovat, jak se vyhnout obávaným letním hejnům komárů a kde najdete ta nejlepší místa pro pozorování ikonických růžových plameňáků a polodivokých bílých koní. Připravte se na místo, kde příroda stále ještě vládne pevnou rukou a kde se čas měří spíše podle síly větru než podle hodinek.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Hlavní lákadla: Divoká zvířata žijící ve volné přírodě. Nenechte si ujít ornitologický park Pont de Gau s tisíci plameňáky a pláně, kde se pasou bílí camargští koně.
- Historický klenot: Zcela jistě musíte navštívit středověké město Aigues-Mortes, které je obehnané mohutnými hradbami, jež působí v rovinaté krajině jako filmová kulisa.
- Přírodní unikát: Hned za hradbami najdete solné pánve Salin d’Aigues-Mortes, kde voda díky speciální řase získává neuvěřitelně syté růžové až krvavě rudé zbarvení.
- Kdy sem vyrazit: Nejlepším obdobím je nepochybně jaro nebo podzim. V létě je tu spalující vedro a mokřady se mění v líheň agresivních komárů.
- Doprava a pohyb: Určitě budete potřebovat půjčené auto, protože veřejná doprava je v této přírodní rezervaci velmi omezená a vzdálenosti jsou klamavě dlouhé.
- Místní vítr: Počítejte se silným větrem zvaným mistral, který tu fouká velkou část roku a dokáže pocitovou teplotu výrazně snížit, takže si přibalte i vrstvu navíc.
Kdy vyrazit do Camargue a na co se připravit
Camargue je destinace, která neodpouští špatné načasování, proto si výběr termínu opravdu dobře promyslete. Zatímco nedaleká provensálská města můžete obdivovat celoročně, zdejší mokřadní ekosystém vyžaduje trochu více taktiky. Pokud sem vyrazíte v červenci nebo v srpnu, připravte se na spalující slunce, před kterým se v rovinaté krajině bez stromů není kam schovat. Letní měsíce s sebou navíc přinášejí jeden zásadní problém, kterým jsou obrovská hejna komárů. Jakmile zapadne slunce, vysedávání na venkovních terasách se může rychle proměnit v boj o přežití a běžné repelenty tu často fungují jen velmi omezeně.
Zcela ideálním obdobím pro návštěvu je proto jaro, konkrétně měsíce duben a květen. Teploty se pohybují kolem příjemných 20 až 24 stupňů a navíc máte jedinečnou šanci pozorovat namlouvací rituály plameňáků. Stovky ptáků v tomto období synchronně otáčejí hlavy a roztahují křídla, což je naprosto dechberoucí podívaná. Skvělou volbou je také podzim, obzvláště září a říjen, kdy už opadnou letní davy a voda v moři zůstává po létě stále krásně vyhřátá. Podzim je navíc naprosto nejlepším časem pro návštěvu solných pánví, protože koncentrace soli dosahuje maxima a voda se barví do těch nejintenzivnějších rudých odstínů.
Při plánování cesty musíte vzít v úvahu také všudypřítomný vítr mistral, který k tomuto kraji neodmyslitelně patří. Tento chladný a suchý severozápadní vítr dokáže foukat s brutální silou klidně i několik dní v kuse. Sice vám nádherně vyčistí oblohu a zajistí to neuvěřitelně ostré světlo, které sem po staletí láká malíře, ale jízda na kole proti němu se rovná solidnímu tréninku v posilovně. Pokud poletíte z Prahy, doporučuji vám hledat letenky do Marseille nebo do Nice, kam létají nízkonákladové společnosti. Odtud se s půjčeným autem dostanete do srdce delty za necelé dvě hodiny, přičemž v roce 2026 se ceny za týdenní pronájem menšího auta pohybují kolem 250 až 300 eur.
Kde se ubytovat v Camargue
💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.
Ačkoliv je Camargue rozlehlá přírodní rezervace, najdete tu hned několik strategických míst, která vám poslouží jako perfektní základna pro každodenní výlety. Záleží jen na vás, zda dáváte přednost historickým uličkám, blízkosti moře, nebo chcete spát přímo na samotě obklopeni přírodou. Vzhledem k vysoké poptávce, obzvláště v jarních a podzimních měsících, vám rozhodně doporučuji rezervovat ubytování přes Booking s dostatečným předstihem, klidně i půl roku předem.
Pokud milujete historii a večerní procházky po kamenných uličkách, ubytujte se v malebném městečku Aigues-Mortes. Toto místo je plné výborných restaurací, malých butiků a kavárniček, kde si můžete dát ranní kávu s výhledem na majestátní hradby. Skvělou volbou je zde například Hôtel des Remparts, který sídlí v historické budově a nabízí nádhernou atmosféru přímo v centru dění. Pokoje pro dva tu v roce 2026 vycházejí zhruba na 130 eur za noc, což je za takovou lokaci velmi příjemná cena.
Pro ty, kteří chtějí nasávat přímořskou atmosféru a mít to jen kousek na pláž, je ideální volbou Saintes-Maries-de-la-Mer. Toto pulzující městečko funguje jako takové neoficiální hlavní město celého kraje a nabízí skvělý mix kultury a plážové pohody. Ubytovat se můžete třeba ve Vila de la Mar, což je stylový hotel s bazénem, kde si po celodenním výletování nádherně odpočinete. Jestliže ale hledáte naprostý klid a chcete zažít autentický život na místní farmě, hledejte ubytování typu „mas“ roztroušené přímo v mokřadech. Krásný zážitek nabízí například Mas des Barres, kde se ráno probudíte a rovnou z okna můžete pozorovat pasoucí se bílé koně.
Camargue: 12 tipů, co vidět a dělat v kraji plameňáků
Pojďme se nyní společně podívat na konkrétní tipy a místa, která dělají tento kraj tak výjimečným. Připravila jsem pro vás pestrý mix aktivit, od obdivování historických pevností přes toulky divokou přírodou až po ochutnávání lokálních rýžových specialit. Abyste si oblast užili plnými doušky, doporučuji vám vyhradit si na prozkoumání alespoň tři plné dny.
1. Ornitologický park Pont de Gau
Pokud existuje jedno jediné místo, které v Camargue zaručeně nesmíte minout, je to Parc Ornithologique de Pont de Gau. Zapomeňte na klasické zoologické zahrady s klecemi, protože tohle je obrovská chráněná oblast mokřadů, kam volně žijící ptáci přilétají zcela dobrovolně za potravou. Procházíte se tu po pečlivě udržovaných dřevěných chodníčcích a stovky růžových plameňáků se brodí v mělkých lagunách často jen pár metrů od vás, což je naprosto fascinující a nesmírně fotogenický zážitek.
Tajemství jejich nádherné barvy spočívá v místní potravě, jelikož plameňáci se rodí šedí a svou ikonickou růžovou barvu získávají až díky konzumaci drobných korýšů bohatých na beta-karoten. Čím více těchto žábronožek solných pták sní, tím intenzivnější je jeho zbarvení. Park je rozdělen na několik různě dlouhých okruhů, přičemž ten nejkratší zabere zhruba hodinu a půl, ale doporučuji vám vyhradit si na návštěvu klidně půl dne. Najdete tu spoustu laviček a pozorovatelen, kde si můžete v klidu sednout a jen tak sledovat ten ptačí šrumec.
💡 Tip: Vstupenky si ideálně kupte hned ráno, jakmile park otevře, abyste se vyhnuli největším davům a užili si magické ranní světlo. Vstupné v roce 2026 stojí kolem 8 eur a obrovskou výhodou je, že zakoupená vstupenka platí po celý den. Můžete si tedy park projít ráno, odjet na oběd a vpodvečer se vrátit na zlatou hodinku, kdy se obloha zbarví do neuvěřitelných odstínů a ptáci jsou nejaktivnější.
2. Aigues-Mortes a jeho masivní hradby
V naprosto rovinaté krajině, kde vaše oko běžně nedohlédne na žádný záchytný bod, působí město Aigues-Mortes jako naprosté zjevení. Toto dokonale zachovalé středověké město nechal ve 13. století postavit král Ludvík IX. jako výchozí přístav pro své křížové výpravy, jelikož Francie v té době neměla jiný přístup ke Středozemnímu moři. Celé historické centrum obepínají majestátní hradby dlouhé přes jeden a půl kilometru, které se dochovaly v tak perfektním stavu, že si budete připadat jako na natáčení nějakého historického filmu.
Největším zážitkem je samotná procházka po těchto hradbách, kam si můžete zakoupit vstupenku. Jakmile vystoupáte nahoru, otevře se vám úchvatný dvojí pohled, který jinde nezažijete. Z jedné strany se budete dívat dolů na úzké kamenné uličky plné hemžících se turistů a z druhé strany se před vámi rozprostřou nekonečné růžové solné pánve, které sahají až k obzoru. Procházka po ochozech vám zabere zhruba hodinu a půl a po cestě minete několik strážních věží, z nichž nejznámější je Tour de Constance, která kdysi sloužila jako drsné vězení.
💡 Tip: Po prohlídce hradeb se určitě zajděte ztratit do spleti uliček uvnitř města. Ústředním bodem je náměstí Place Saint-Louis, kde najdete spoustu stinných kavárniček a výborných pekáren. Ochutnejte zdejší sladkou specialitu zvanou fougasse d’Aigues-Mortes, což je nadýchaný koláč provoněný pomerančovými květy, který se vám bude rozplývat na jazyku.
3. Růžové solné pánve Salin d’Aigues-Mortes
Hned za branami středověkého města se rozkládá místo, které vypadá spíše jako z jiné planety než z jihu Francie. Salin d’Aigues-Mortes je obrovský systém mělkých bazénů určených k odpařování mořské vody a k těžbě soli, který tu funguje už od dob starověkých Římanů. To, co sem ale táhne návštěvníky z celého světa, je barva zdejší vody. Díky mikroskopické řase produkující karotenoidy se laguny zbarvují do neskutečných odstínů růžové, fialové a občas dokonce až krvavě červené.
Kontrast této barevné vody s jasně modrou oblohou a obrovskými bílými hromadami vytěžené soli, kterým se říká camelles, je naprosto fascinující podívaná. Tyto solné hory se tu tyčí do výšky několika desítek metrů a vypadají jako zasněžené vrcholky uprostřed slunečné plání. Areál je tak rozlehlý, že ho nelze prozkoumat jen tak namátkou po svých, ale musíte využít oficiálních prohlídek. Můžete si vybrat projížďku speciálním turistickým vláčkem, který je skvělý pro rodiny, nebo si areál projet s průvodcem na vypůjčeném kole, což vám dá mnohem větší pocit svobody.
💡 Tip: Pokud chcete vidět vodu opravdu sytě zbarvenou, načasujte svou návštěvu na konec léta nebo na podzim, kdy je koncentrace řas a soli kvůli silnému odpařování úplně nejvyšší. Nezapomeňte si s sebou přibalit kvalitní sluneční brýle, protože odraz poledního slunce od zářivě bílých krystalů soli dokáže být pořádně oslepující.
4. Alternativní solivary Salin de Giraud
Pokud se vám solné pánve u Aigues-Mortes zdají příliš turistické a přeplněné, mám pro vás skvělou alternativu, která leží na opačném, východním konci delty. Městečko Salin de Giraud bylo vybudováno na konci devatenáctého století speciálně pro dělníky v solivarech a jeho architektura je naprosto odlišná od zbytku regionu. Uvidíte tu dlouhé řady domků z červených cihel se stinnými předzahrádkami, které vám budou připomínat spíše severní Francii nebo belgické hornické osady než typickou prosluněnou Provence.
Hned za městem se rozkládají další rozlehlé solné pláně, které opět hrají všemi odstíny růžové a červené. Atmosféra je tu mnohem klidnější a surovější, nejezdí tu tolik turistických vláčků a máte tu větší šanci užít si tichou krásu krajiny jen sami pro sebe. Najdete tu vyvýšenou vyhlídkovou plošinu, ze které se nabízí fantastický panoramatický výhled na nekonečné solné laguny a na obří bílé haldy soli čekající na zpracování.
💡 Tip: Cestou k Salin de Giraud určitě udělejte zastávku na bezplatné vyhlídce Point de vue du Sel. Z tohoto malého kopečku se vám otevře dechberoucí pohled na geometricky dokonalé obdélníky různě zbarvené vody. V roce 2026 sem už vede opravená přístupová cesta, takže se k vyhlídce dostanete pohodlně i běžným osobním autem.
5. Saintes-Maries-de-la-Mer: Hlavní město bažin
Srdcem celého regionu, kde se mísí vůně moře s tradicemi místních pastevců, je pobřežní městečko Saintes-Maries-de-la-Mer. Toto místo má naprosto unikátní atmosféru, protože se v něm potkává klasická provensálská kultura s tou romskou. Podle legendy sem kdysi dávno připluly na lodi bez plachet a vesel Marie Salome a Marie Kleofášova, které doprovázela jejich černá služebná Sára. Právě ona se stala ústřední postavou místního folklóru a jedním z hlavních důvodů, proč sem lidé cestují.
Dominantou celého města je opevněný románský kostel, který ze všeho nejvíce připomíná nedobytnou vojenskou pevnost. A není se čemu divit, v minulosti musel chránit obyvatele před nájezdy pirátů. V jeho temné kryptě najdete sochu Černé Sáry, která je patronkou Romů z celé Evropy. Každoročně na konci května se sem sjíždějí tisíce poutníků, aby sochu vynesli z krypty a za doprovodu divoké kytarové hudby ji donesli až do mořských vln. Je to naprosto živelná a ohlušující událost, na kterou jen tak nezapomenete.
💡 Tip: I když zrovna netrefíte termín slavné pouti, návštěva kostela stojí za to. Doporučuji vám zaplatit si drobný poplatek kolem 3 eur za výstup na střechu kostela. Z jejího dlážděného ochozu se vám naskytne ten nejkrásnější výhled na celé městečko, bílé domky s červenými střechami a na nekonečné moře táhnoucí se do dálky.
6. Pozorování polodivokých bílých koní
Zřejmě žádný jiný obraz není s touto oblastí spojený tak silně jako stádo nádherných bílých koní, kteří se s vlajícími hřívami brodí mělkou slanou vodou. Camargský kůň je jedním z nejstarších plemen na světě a k tomuto drsnému kraji neodmyslitelně patří. Zvláštností je, že hříbata se rodí tmavě hnědá nebo dokonce úplně černá a jejich srst začíná bělat až kolem čtvrtého roku života. Zvířata jsou to sice menšího vzrůstu, ale nesmírně houževnatá a perfektně adaptovaná na život ve vlhkých bažinách a rákosí.
Nežijí úplně divoce, ale polodivoce. Mají své majitele z řad místních chovatelů, ale většinu roku tráví volně na obrovských pastvinách, kde se živí hrubou slanomilnou vegetací. Koně velmi často spatříte jen tak z okénka auta, když budete přejíždět mezi jednotlivými městečky. Stačí zpomalit, zastavit na kraji silnice a můžete se kochat pohledem na tato majestátní zvířata, jak klidně stojí po břicho ve vodě a ignorují okolní svět.
💡 Tip: Pokud chcete mít stoprocentní jistotu, že koně uvidíte opravdu zblízka a v jejich přirozeném prostředí, zajeďte si k oblasti zvané Domaine de Méjanes. Kolem tamního jezera Vaccarès se nacházejí rozlehlé pozemky, kde se stáda pravidelně pasou těsně u plotů a ohrad, což oceníte vy i vaše fotoaparáty.
7. Jízda na koni přímo mokřady
Vidět koně z dálky je jedna věc, ale pozorovat z jejich hřbetu nepřístupné kouty delty, kam se pěšky nikdy nedostanete, to je teprve ten pravý zážitek. Jízda na koni tu patří k nejoblíbenějším aktivitám a nepotřebujete k ní vůbec žádné předchozí zkušenosti. Místní koníci jsou neuvěřitelně klidní, zvyklí na turisty a krokem vás bezpečně provedou přes mělké laguny, úzké písečné přesypy i husté rákosí.
Vyrazit můžete s místními kovboji, kterým se tu říká gardians. Tito muži v typických kloboucích, kostkovaných košilích a s trojzubcem v ruce znají zdejší krajinu jako své boty. Během dvouhodinové vyjížďky uvidíte z koňského hřbetu vzlétající volavky, skryté laguny a dostanete se do míst, kde uslyšíte jen šplouchání vody a šustění větru. Výlety se dají snadno a spolehlivě rezervovat předem na internetu přes GetYourGuide, což vám vřele doporučuji udělat, protože v sezóně bývají ty nejlepší stáje vyprodané na týdny dopředu.
💡 Tip: Při výběru stáje si dejte pozor na ty, které se nacházejí hned u hlavní silnice před vjezdem do Saintes-Maries-de-la-Mer. Často jde o masové turistické pasti, kde koně točí jednu skupinu za druhou v obrovském vedru. Raději si připlaťte za menší rodinnou stáj zasazenou hlouběji v rezervaci, kde je přístup ke zvířatům mnohem citlivější a osobnější.
8. Černí býci a návštěva tradiční manady
Třetím dílkem místní zvířecí svaté trojice jsou malí, robustní a nebezpečně vyhlížející černí býci. Plemeno raço di biòu poznáte na první pohled podle lyrovitě zahnutých rohů, které směřují kolmo nahoru. Tito býci se chovají na tradičních farmách zvaných manady a jejich hlavním úkolem je účast v místních býčích hrách, takzvané course camarguaise. Na rozdíl od krvavé španělské koridy se tu býkům nijak neubližuje a v žádném případě se nezabíjejí.
Celá hra spočívá v neuvěřitelné obratnosti mladých mužů (raseteurs), kteří se snaží býkovi z rohů strhnout drobné střapce a kokardy pomocí speciálních hřebenů. Býci, kteří jsou dostatečně chytří a rychlí, se stávají opravdovými místními celebritami. Jejich jména visí na plakátech po celém regionu a ti nejlepší jedinci dostávají po své přirozené smrti dokonce i honosné kamenné náhrobky. Pokud chcete nahlédnout do zákulisí tohoto světa, mnoho manad nabízí návštěvníkům prohlídky na vozech tažených traktorem, při kterých se dostanete přímo doprostřed černého stáda.
💡 Tip: Pokud narazíte na plakát oznamující, že se v místní aréně koná course camarguaise, určitě si kupte lístek. Je to hluboce zakořeněná kulturní událost plná emocí, dechovky a jásajícího publika. Vstupné v roce 2026 vyjde zhruba na 15 eur a zažijete díky němu opravdu autentickou atmosféru jižní Francie.
9. Divoké pláže a delta Rhôny
Když vás unaví prozkoumávání bažin, stačí popojet o pár kilometrů dál a ocitnete se na pobřeží Středozemního moře. Zdejší pláže ale nemají nic společného s přeplněnými letovisky na Azurovém pobřeží, kde si musíte platit drahá lehátka. Pláže v Camargue jsou nekonečné, divoké, tvořené jemným pískem a lemované písečnými dunami porostlými odolnou trávou. Jsou to místa, kde můžete kráčet hodiny a nepotkat při tom téměř nikoho.
Zřejmě nejznámější je Plage de Piémanson, obrovská písečná kosa na východní straně delty, která dříve fungovala jako gigantický divoký kemp, než bylo parkování karavanů přímo na písku zakázáno z důvodu ochrany přírody. Dnes je to nádherný, čistý kus pobřeží, který oceníte hlavně pro jeho surovou krásu. Skvělou alternativou blíže k západu je pak Plage de l’Espiguette s impozantními dunami, které v některých místech dosahují výšky až deseti metrů a propůjčují krajině téměř pouštní ráz.
💡 Tip: Na těchto plážích nenajdete prakticky žádnou infrastrukturu, stánky se zmrzlinou ani sprchy, takže si veškeré zásoby vody a jídla musíte přivézt s sebou. Také pamatujte na to, že pokud zrovna fouká mistral, jemný písek se mění v docela nepříjemný peeling a koupání ve vlnách může být v takovém počasí ošidné.
10. Cyklistika mokřady (a boj s větrem)
Díky tomu, že je celá oblast absolutní placka bez jediného většího kopečku, nabízí se myšlenka prozkoumat ji ze sedla jízdního kola. A skutečně, najdete tu desítky kilometrů perfektně značených šotolinových i asfaltových cyklostezek, které vedou podél zavlažovacích kanálů, mezi rýžovými poli a těsně kolem ohrad s koňmi. Kolo vám poskytne luxus zastavit si naprosto kdekoliv, což při jízdě autem po úzkých silnicích často není z bezpečnostních důvodů možné.
Má to ale jeden velký háček, na který vás musím upřímně upozornit. Jakmile se do rovinaté krajiny opře vítr mistral, promění se i ta nejlehčí cyklo vyjížďka v solidní očistec. Šlapat kilometry v otevřené krajině proti silnému protivětru vyžaduje pořádnou dávku trpělivosti a silná stehna. Půjčovny kol najdete v každém větším městečku a standardní městské nebo trekové kolo si pronajmete zhruba za 18 eur na den.
💡 Tip: Pokud si chcete ušetřit trápení s větrem, vřele vám doporučuji připlatit si rovnou za elektrokolo, které se tu v roce 2026 pronajímá zhruba za 35 až 40 eur na den. S dopomocí elektromotoru pro vás nebude mistral žádnou překážkou a vy si budete moci v klidu užívat výhledy na poletující volavky a pasoucí se dobytek.
11. Ochutnávka místní rýže a specialit
Při projíždění deltou si brzy všimnete, že velkou část zemědělské půdy netvoří pastviny, ale rozlehlá pole zalitá sladkou vodou z řeky Rhôny. Camargue je totiž nejvýznamnější oblastí pro pěstování rýže v celé Francii. Zdejší unikátní mikroklima a kombinace slané půdy proplachované sladkou říční vodou dávají rýži specifickou chuť. Narazíte tu na klasickou bílou, ale naprostou ikonou je zdejší červená rýže (riz rouge), která má lehce oříškovou chuť a skvěle se hodí do salátů nebo jako příloha.
Místní restaurace s oblibou podávají rýži jako přílohu ke gardiane de taureau, což je velmi hustý, pomalu tažený guláš z býčího masa vařený na silném červeném víně a provoněný lokálními bylinkami. Jde o hutný, sytý pokrm, který zahřeje hlavně v chladnějších měsících. Jako vegetariánka vám sice chuť tohoto masového ragú osobně nezhodnotím, ale pokud masu neholdujete, můžete si vychutnat skvělé lokální sýry, provensálské zeleninové koláče nebo si koupit domů plátěný pytlík vyhlášené mořské soli s označením fleur de sel (solný květ), která se těží ručně a patří k těm nejkvalitnějším na světě.
💡 Tip: Pokud si chcete koupit lokální rýži nebo sůl jako suvenýr, vyhněte se předraženým turistickým obchůdkům v centru Saintes-Maries-de-la-Mer. Zastavte raději u některého ze stánků přímo podél hlavních silnic, nebo zajeďte do běžného velkého supermarketu v okolí Aigues-Mortes, kde pořídíte ty samé lokální produkty v nádherném balení za poloviční cenu.
12. Výlet lodí po deltě Rhôny
Pokud si chcete odpočinout od řízení nebo šlapání do pedálů, tou nejlepší možností, jak nasát atmosféru mokřadů, je nastoupit na palubu výletní lodi. Řeka Rhôna se v této oblasti štěpí na dvě hlavní ramena a vytváří složitý systém kanálů, do kterých se po souši jen tak nepodíváte. Tradiční výletní lodě, kterým se říká tiki, vyplouvají nejčastěji z přístavu v Saintes-Maries-de-la-Mer a vezmou vás na pohodovou, zhruba hodinu a půl trvající plavbu.
Během plavby vám kapitán zprostředkuje výklad o místní fauně a flóře a loď často zastaví u břehů, abyste si mohli v klidu vyfotit koně nebo býky pasoucí se na mělčinách. Z paluby lodi máte navíc skvělý výhled na oblohu plnou stěhovavých ptáků a volavek. Je to naprosto nenáročná aktivita, kterou zvládnou i malé děti nebo starší cestovatelé, kteří by jinak dlouhé pěší túry v horku nezvládli.
💡 Tip: Pokud si chcete užít trochu komornější zážitek než na velké vyhlídkové lodi s desítkami dalších turistů, doporučuji vám pronajmout si menší člun pro pár osob nebo vyrazit na řízenou plavbu na kanoi. Z nižší perspektivy u hladiny vody vnímáte okolní přírodu mnohem intenzivněji a máte pocit, že jste skutečnou součástí tohoto tichého, vodního světa.
Kam dál z Camargue
Když už budete mít bažin, komárů a soli tak akorát dost, byla by obrovská škoda nepodívat se do okolí, které nabízí zase úplně jiné scenérie a zážitky. Celá tato oblast je perfektním odrazovým můstkem pro poznávání dalších koutů jižní Francie.
- Pokud zatoužíte po zvlněných kopečcích, cypřiších a romantických vesničkách zavěšených na skalách, vyrazte objevovat Provence. Kontrast mezi plochým Camargue a kopcovitou provensálskou krajinou vás naprosto dostane.
- Jestliže vás fascinuje historie a antická architektura, nenechte si ujít výlet za římskými památkami. Obrovské koloseum a úchvatný akvadukt na vás čekají, pokud navštívíte Nîmes a Pont du Gard, což je z okraje delty jen slabá hodinka jízdy autem.
- Za uměním a stopami Vincenta van Gogha se vydejte do nedalekého města Arles, které tvoří pomyslnou severní bránu do celého mokřadního regionu a okouzlí vás svými úzkými uličkami i arénou.
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem ve FranciiHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut ve Francii →Často kladené otázky
Kolik dní potřebuji na návštěvu Camargue?
Na to, abyste stihli v klidu vidět ornitologický park, navštívit solné pánve, prohlédnout si historické Aigues-Mortes a projet se na koni mokřady, vám doporučuji vyhradit si 2 až 3 plné dny. Pokud sem přijedete jen na odpolední otočku, stihnete sice vidět plameňáky, ale unikne vám celková, pomalá atmosféra tohoto drsného kraje.
Jsou v mokřadech opravdu tak hrozní komáři?
Ano, bohužel je to pravda. Vzhledem k tomu, že se jedná o obrovskou plochu stojaté slané i sladké vody, jsou komáři nedílnou součástí místního ekosystému. Nejhorší situace je v červenci a srpnu, obzvláště po západu slunce a ve dnech, kdy nefouká vítr. V jarních a podzimních měsících je situace mnohem snesitelnější.
Dá se v Camargue koupat v moři?
Určitě ano. Na jihu rezervace najdete dlouhé kilometry divokých písečných pláží, z nichž nejoblíbenější jsou Plage de Piémanson nebo Plage de l’Espiguette. Voda je tu čistá a břehy klesají do moře velmi pozvolna. Počítejte jen s tím, že na plážích není žádný stín ani klasické turistické zázemí se sprchami a toaletami.
Kdy jsou plameňáci nejvíce růžoví?
Plameňáci získávají svou sytou barvu z potravy, konkrétně z drobných korýšů. Nejrůžovější zbarvení mají dospělí jedinci na jaře a začátkem léta, kdy se připravují na období páření a jejich peří září těmi nejintenzivnějšími odstíny. Mláďata a mladí ptáci jsou naopak zbarveni do šedé až špinavě bílé barvy.
Dá se všude platit platební kartou?
Ve větších hotelech, na oficiálních památkách, v ornitologickém parku i v lepších restauracích zaplatíte kartou naprosto bez problémů. Přesto vám vřele doporučuji mít u sebe i nějakou hotovost v eurech, kterou využijete u menších stánků s ovocem u silnice, při nákupu drobných suvenýrů nebo na trzích.
Potřebuji k prozkoumání delty půjčené auto?
Řekla bych, že auto je tu téměř nezbytností. Ačkoliv do Aigues-Mortes nebo do Saintes-Maries-de-la-Mer jezdí z větších měst autobusy, uvnitř samotné přírodní rezervace je veřejná doprava minimální. S autem navíc získáte svobodu zastavit si u cesty, jakmile uvidíte pasoucí se koně, nebo si zajet na vzdálenější divoké pláže.
Zabíjejí se býci při místní koridě?
Ne, v žádném případě. Místní course camarguaise je spíše hrou obratnosti a rychlosti než krvavým bojem. Úkolem mužů v aréně je strhnout z býčích rohů drobné stužky, přičemž zvířeti se nesmí nijak fyzicky ublížit. Býk po 15 minutách v aréně odchází zpět na pastvinu a ti nejšikovnější býci se dožívají vysokého věku.
Je tato destinace vhodná pro rodiny s dětmi?
Camargue je pro děti naprosto fantastické. Možnost vidět stovky plameňáků jen pár metrů od sebe, projížďka turistickým vláčkem mezi růžovými solnými horami nebo bezpečná jízda na mírných camargských koních zabaví děti každého věku. Jen je nutné dávat v létě zvýšený pozor na agresivní slunce a používat silné repelenty.
