Valladolid, hlavní město Kastilie a Leónu, je tak trochu skrytý poklad, o kterém se mezi turisty mluví méně, ale tím lépe pro nás, co máme rádi autenticitu a klidnější atmosféru. Pojďme se podívat, co tady vidět za památky, kam si zajít na kafe, i kde se ubytovat.
Kdy jet do Valladolidu
Kdy se vydat do Valladolidu? Ideální je jaro nebo podzim, kdy jsou tam najdete příjemné teploty mezi 15 a 20 °C.
Léto je slunečné a horké, s teplotami běžně přes 30 °C, takže to v ulicích zvládnete maximálně tak večer.
Zima je sice chladnější, s teplotami okolo 5–10 °C, je teda vhodná pro ty, kteří se chtějí vyhnout zcela turistům a nevadí jim, že tu bude docela zima.
Valladolid, Španělsko: Kde se ubytovat
Pokud bude volno, tak ubytování v Hotelu Boutique Gareus je sázka na jistotu. Luxusní, ale ne snobský, moderní, ale pořád útulný – přesně takový ten hotel, který nabízí vše, co potřebujete po dlouhém dni potulování po městě.
Pokoje jsou prostorné, čisté a lokalita je naprosto perfektní, protože jste přímo v centru dění. A snídaně? Vynikající! Jasně, parkování v centru je trochu oříšek, ale hotel to má vyřešené – i když máte větší auto, prostě si poradíte.
My vždycky oceníme skvělý personál, a tady je naprosto – přátelský, ale ne vtíravý, a se vším vám rádi poradí.
Valladolid, Španělsko: Tipy na památky i kavárny
Pojďme se nyní podívat, co vidět a dělat ve meště Valladolid. Na prohlídku města vám bude stačit jeden plný den, ale pokud to chcete mít na pohodu, doporučujeme alespoň dva dny.
Plaza Mayor
Začnete procházku na Plaza Mayor – ano, tohle náměstí není těžké najít, Plaza Mayor má skoro každé město ve Španělsku, ale valladolidské je první, které mělo čtyřhranný půdorys, a právě tady se rodila architektura náměstí, kterou dnes známe z Madridu nebo Salamanky.
Plaza Mayor ve Valladolidu má bohatou historii sahající až do 13. století, kdy sloužila jako tržní místo.
Po ničivém požáru v roce 1561 bylo náměstí přestavěno podle návrhu architekta Francisca de Salamanky. Díky tomu se stalo prvním pravidelným náměstím ve Španělsku s pravoúhlým půdorysem a arkádami, které se později staly vzorem pro další španělská náměstí.
Iglesia de San Pablo
Pokud jste milovníky gotické architektury, návštěva Iglesia de San Pablo ve Valladolidu je pro vás naprostou nutností. Tento kostel, jehož stavba byla zahájena v roce 1445 na popud kardinála Juana de Torquemada, je skutečným klenotem isabelinské gotiky.
Co vás na první pohled uchvátí, je jeho impozantní fasáda. Představte si kamenný retábl pod širým nebem, kde se prolínají sochy světců, heraldické znaky a bohaté ornamenty.
Tato fasáda, dokončená kolem roku 1500 pod vedením architekta Simóna de Colonia, je považována za mistrovské dílo gotického sochařství.
Když vstoupíte dovnitř, ocitnete se v prostoru s jedinou lodí, typickým pro pozdní gotiku, s bočními kaplemi mezi opěrnými pilíři. Interiér je zdoben žebrovými klenbami, které byly přidány kolem roku 1540, a renesančními konzolami. V transeptu najdete dvě kamenné portály z dílny Simóna de Colonia, datované kolem roku 1490.
Tento kostel není jen architektonickým skvostem, ale také místem bohatým na historii. Byl svědkem významných událostí, včetně křtů králů Filipa II. a Filipa IV. Navíc byl navštíven Napoleonem během jeho pobytu ve Valladolidu v roce 1809.
Katedrála ve Valladolidu
Katedrála ve Valladolidu nikdy nebyla dokončena. A přesto je úžasná. Když se na ni podíváte, můžete si představit, jak monumentální by byla, kdyby ji opravdu dostavěli.
Původně navržená architektem Juanem de Herrerou v 16. století měla být největší katedrálou v Evropě. Jenže osud tomu chtěl jinak – když se královský dvůr přesunul do Madridu, peníze na stavbu vyschly a z velkolepého projektu se podařilo dokončit jen asi 40–45 %.
Dnes je katedrála známá jako „La Inconclusa“ – „Nedokončená“. Přestože není kompletní, její architektura je působivá. Dolní část hlavního průčelí, navržená Herrerou, je v renesančním stylu, zatímco horní část přidána Albertem Churriguerou v 18. století nese barokní prvky.
Uvnitř najdete poklady jako 16. století starý oltář od Juana de Juni, původně z kostela Santa María La Antigua. Katedrála také ukrývá bohatý hudební archiv s více než 6000 díly.
Nejste vůbec na historii? Nevadí, lze vystoupat na věž a užít si z ní výhled na město.
Parque Campo Grande
Tento trojúhelníkový park o rozloze přibližně 11,5 hektaru je ohraničen ulicemi Acera de Recoletos, Paseo de los Filipinos a Paseo de Zorrilla.
Byl založen v 15. století, kdy byl významným městským prostorem, a v roce 1787 byl přetvořen na zahradní oblast.
Dnes je domovem rozmanité fauny, včetně pávů, bažantů a holubů, kteří volně procházejí mezi návštěvníky.
Park je také botanickou zahradou s pestrou paletou stromů a rostlin, které poskytují stín a klidné útočiště od ruchu města.
Mercado del Val
V žádném španělském městě nemůže chybět tržnice, kde koupíte vše od čerstvé zeleniny a ovoce až po lahůdkové speciality. Doporučuji zde ochutnat i víno, Valladolid je známý svými kvalitními víny, zejména z oblastí Ribera del Duero, Rueda a Cigales.
A co zde ochutnat? Mantecados de Portillo, tradiční sladké pečivo z města Portillo, ideální ke kávě.
Playa de Las Moreras
Ano, Valladolid není u moře, ale i tak tu mají svou pláž – Playa de Las Moreras. Příjemné místo u řeky Pisuerga, kde se můžete opalovat, projít nebo si zahrát volejbal.
Museo Nacional de Escultura
Toto muzeum, založené v roce 1842, sídlí v historickém Colegio de San Gregorio, který sám o sobě stojí za prohlídku díky své nádherné gotické architektuře.
Muzeum se pyšní jednou z nejvýznamnějších sbírek španělského sochařství, zahrnující období od středověku až po 19. století. Mezi nejcennější exponáty patří díla mistrů jako Alonso Berruguete, Juan de Juni a Gregorio Fernández, kteří jsou považováni za pilíře španělského sochařského umění.
Kromě stálé expozice muzeum pravidelně pořádá dočasné výstavy a kulturní akce, které obohacují návštěvnický zážitek.
Cúvola del Milenio
Abyste si neříkali, že Valladolid není moderní, pojďme se podívat na Cúpula del Milenio – futuristickou stavbu, která stojí trochu v kontrastu se zbytkem města. T
ato impozantní konstrukce byla původně postavena jako Pabellón de la Sed pro Expo Zaragoza 2008 a následně přemístěna do Valladolidu, kde byla otevřena pro veřejnost v květnu 2011.
Cúpula del Milenio je multifunkční prostor s průměrem 46,5 metru a výškou 15 metrů, nabízející 1 500 m² plochy.
Je navržena tak, aby hostila různé akce, od sportovních soutěží přes koncerty až po výstavy a módní přehlídky. Kapacita pavilonu umožňuje pojmout více než 1 000 diváků, přičemž variabilní uspořádání sedadel a jeviště zajišťuje flexibilitu pro různé typy událostí.
Tipy na kavárny
Pokud se potřebujete na chvíli zastavit a máte rádi dobrou kávu, určitě navštivte Franela Café de Especialidad nebo zkuste ADELAIDA Sweet & Coffee, kde si můžete dát i něco dobrého, a pokud toužíte po něčem tradičnějším, najdete tu i Starbucks.
Plaza del Viejo Coso
Toto náměstí, původně postavené v roce 1833 jako první stálá býčí aréna ve Valladolidu, je jedním z mála dochovaných příkladů osmiúhelníkových arén ve Španělsku.
S kapacitou až 8 000 diváků sloužila Plaza del Viejo Coso jako hlavní místo pro koridy až do roku 1890, kdy byla postavena nová aréna na Paseo de Zorrilla. Po uzavření býčí arény byla budova adaptována na kasárnu Guardia Civil a později, v 80. letech 20. století, byla přeměněna na obytné prostory.
Dnes je Plaza del Viejo Coso klidným a malebným místem, které si zachovalo svůj historický šarm. Původní palcos, kde sedávali významní občané města, byly přeměněny na byty, a bývalý ruedo nyní slouží jako malé náměstí s parkem.
Přístup na náměstí je možný z ulic San Quirce a San Ignacio.
Pje. de Gutierrez
Tato krytá obchodní pasáž, nacházející se mezi ulicemi Fray Luis de León a Castelar, byla otevřena v roce 1886 z iniciativy obchodníka Eusebia Gutiérreze, po němž nese své jméno.
Pasáž byla navržena architektem Jerónimem Ortizem de Urbinou, který se inspiroval podobnými galeriemi v Paříži, Itálii a Německu. Je to skvělý příklad architektury beaux-arts, kombinující klasické prvky s tehdejšími moderními technologiemi, jako jsou železné konstrukce, skleněné střechy a plynové osvětlení.
Při procházce pasáží vás zaujmou stropy zdobené malbami Salvadora Seijase, představujícími mytologické a alegorické motivy, a bohatá štuková výzdoba s rostlinnými motivy.
V centrální rotundě se nachází socha Merkura, boha obchodu, která připomíná původní účel tohoto místa.
Po letech úpadku byla pasáž na konci 20. století zrestaurována a v roce 1998 prohlášena za kulturní památku. Dnes zde najdete různé obchody, kavárny a bary, kde si můžete vychutnat klidnou atmosféru daleko od rušných ulic města.
