Přechod přes Tatry: Kompletní průvodce

Přechod přes celý Tatranský národní park je sen nejednoho horala. S naším itinerářem přejdete Tatry za sedm dní a navštívíte všechny zajímavé horské chaty, uvidíte a překonáte několik hřebenů a budete muset šplhat po řetězech. Ale protože jsme cestu absolvovali a zvládli i my, v té době naprosto netrénovaní pražáci, nemáte se čeho bát.

Přechod přes Tatry trvá sedm dní

Protože přechod začíná a končí na opačných stranách Tater, nedává smysl jet na Slovensko autem. Proto si cestu naplánujte tak, abyste na Slovensko dorazili večer a na přechod vyrazili až ráno.

Trasa začíná v horském městečku Ždiar ve Východních (Bielanských) Tatrách. Doporučujeme dojet vlakem do Popradu a odtud se nechat za 18,5 EUR dovézt taxíkem až do vašeho ubytování. Autobusů jezdí z Popradu málo, a pokud nevyrazíte z Prahy v šest ráno, nejspíš žádný stejně nestihnete. Ubytujte se v Penzionu Ždiar, kde svojí dovolenou odstartujte výbornými haluškami!

Rychlý přehled:

• 82 až 101 km, dle zvolené trasy
• 4655 překonaných výškových metrů
• zhruba 40 hodin chůze
• 6 horských chat

Na kolik to vyjde

Cesta z Prahy do Popradu vlakem nebo autobusem stojí 400 Kč až 800 Kč, v závislosti na denní době, třídě a dopravci. Taxi z Popradu do Žiaru 18,5 EUR, ubytování dohromady 220,5 EUR na osobu.

Většina ubytování je s polopenzí, běžně tedy musíte kupovat pouze oběd. Společně s dobrotami a čaji, co jsme si pořídili cestou, jsme utratili zhruba 20 EUR denně.

Celkem vyjde přechod přes Tatry pro dvě osoby, včetně dopravy na Slovensko a zpět na částku okolo 20 000 Kč.

Den 1: Ždiar – Chata pri Zelenom plese

• Délka úseku: 12,5 km
• Čas úseku: 6:59 hod i s obědem
• Celkové převýšení: 1069 m

Připravte se na drsný začátek. Ze Ždiaru vstupujete do Tater z nížin a ačkoliv se první kilometr zdá jednoduchý, následuje strmé stoupání. A to nepřestane, dokud nenastoupáte 1000 m na úseku několika málo kilometrů. Odměnou vám je výhled ze Širokého sedla, ke kterému se po třech hodinách doplazíte.

Pak už jen několik desítek metrů převýšení na Vyšné Kopské sedlo a odtud už jsou to odpočinkové čtyři kilometry na chatu u Zeleného plesa.

Den 2: Chata pri Zelenom plese – Téryho chata

• Délka úseku: 11,4 km
• Čas úseku: 8:32 hod i s obědem
• Celkové převýšení: 974 m

Druhý den strávíte ve vysokých nadmořských výškách a většinu cesty odšlapete na exponovaných vysokohorských úsecích. Důrazně proto doporučujeme sledovat předpověď počasí, aby vás nezastihla bouřka uprostřed úseku, kde je pouze kamení, kam oko dohlédne. Z chaty se pustíte na vrchol Svišťovka, kam vede velmi strmé stoupání, částečně po řetězech.

Ale neděste se, šlo tam s námi i spoustu dětí. 500m převýšení zdoláte zhruba za dvě hodiny, a pak už je to krásná procházka na Skalnaté pleso, kde si můžete dát oběd. Trasa pokračuje stále po červené směrem na Zamkovského chatu, kde je možnost občerstvit se před závěrečným výstupem na Téryho chatu. Ten začíná pozvolna a končí stoupáním po úpatí vysoké hory.

Na posledních dvou kilometrech počítejte s převýšením 400m. Odměnou je ubytování v chatě, která je kousek od Lomnického štítu. V chatě nejsou sprchy, neteče teplá voda, ale mají příjemná kamna na dřevo a výborné palačinky.

Den 3: Téryho chata – Sliezsky dom

• Délka úseku: 16,2 km
• Čas úseku: 9:25 hod i s obědem
• Celkové převýšení: 760 m

Pokud vyrazíte přes Polský hřeben, je trasa o čtyři kilometry kratší, ale nastoupáte 970 m.

Toto je pravděpodobně nejtěžší úsek celého přechodu, protože vás čekají hned dva nebezpečné úseky s řetězy. Tady přichází chvíle na helmu, protože se leze strmě nahoru pod úhlem 60 stupňů k hřebenu a občas létají kameny. Mě jeden takový zbloudilý kámen trefil nad koleno a naštěstí jsem se v tu chvíli držel pevně řetězu, jinak bych asi letěl hezky dolů.

Po překonání řetězů na Priečnom sedle (prý to nejtěžší, co jde v Tatrách na tůře zažít) následuje už mírnější sestup a zhruba hodina a půl chůze do Zbojnické chaty. Celou cestu provází nádherné výhledy a řada jezer (Sivé, Ledové a Starolesnianské pleso). Vemte si s sebou dalekohled, s trochou štěstí uvidíte nějakou skupinu horolezců zdolávající jeden z okolních vrcholů.

Na Zbojnické chatě si dejte parené buchty a rozhodněte se, kudy se vydáte, máte dvě možnosti. Pokud vás Priečné sedlo nezastrašilo, vydejte se cestou přes Polský hřeben, kde jsou dva úseky s řetězy, podobné těm na Priečném. Nebo zvolte delší, ale o to bezpečnější cestu skrze Velkou studenou dolinu k Rainerově chatě a přes Hrebienok na cíl tohoto dne, Sliezsky dom.

Sliezsky dom je luxusní, nejvýše položený horský hotel na Slovensku. Večeře i snídaně jsou formou rautu v hotelové restauraci, ubytování pro turisty je z boku hlavní budovy.

Den 4: Sliezsky dom – Štrbské pleso

• Délka úseku: 14 km
• Čas úseku: 8:28 hod i s obědem
• Celkové převýšení: 483 m

Celodenní přesun ze Sliezskeho domu na Štrbské pleso je nejlepší začít hned brzy z rána. Většinu cesty jste vystaveni přímému slunci bez možnosti ukrytí ve stínu. 7,5 km ze Sliezskeho domu až na vrchol Ostrva jdeme podél Vysokých Tater s výhledy do nížin, na Poprad a Slovenský ráj.

Batizovské pleso, na které narazíte cestou, je skvělá příležitost pro svačinu a odpočinek. Po dosažení vrcholku Ostrva uvidíte hluboko v dolině Popradské pleso, ke kterému sestoupíte 500 výškových metrů na krátkých 2,7 kilometrech. A věřte tomu, že dolu se jde hůře, než nahoru! Dobrou zprávou je, že po Ostrvě už vás čeká jen hodina a půl pohodlné cesty do Štrbského plesa. Ubytování doporučujeme turistickou ubytovnu SHB Štrbské Pleso.

Den 5: Štrbské pleso – Chata Orešnica (Račkova dolina)

• Délka úseku: 3,8 km
• Čas úseku: 48 min bez jízdy autobusem
• Celkové převýšení: 118 m

Následující den je ve znamení více jak dvacetikilometrové tůry z Vysokých Tater do Račkove doliny. Pokud se chcete tomuto trochu nudnému treku vyhnout, udělejte to jako my. Nechali jsme si krosny ve Štrbském plese na ubytovně a vyrazili odpočívat. Půjčili jsme si na jezeře lodičku, vyzkoušeli všechny tři místní kavárny, včetně restaurace Zubačka a palačinkárny.

V 17:30 jsme nastoupili na autobus (z hlavního parkoviště) a v 18:00 jsme vystoupili na zastávce Pribylina, Račkova dolina. Odtud to bylo k našemu dalšímu ubytování jen necelé 4 kilometry po nefrekventované asfaltce, trek na necelou hodinku. Dorazili jsme do roztomilého penzionu Chata Orešnica, kde mají po večeři otevřený bar a na pozemku jezírko a koně.

Den 6: Račkova dolina – Žiarska chata

• Délka úseku: 12,4 km
• Čas úseku: 4:09 hod
• Celkové převýšení: 587 m

Z Račkovy doliny trvá přesun na Žiarskou chatu jen něco málo přes čtyři hodiny, protože více jak polovina cesta je téměř po rovině. Až do rozcestí v Žiarské dolině, kde je velké parkoviště, je cesta označena jako vhodná pro rodiny s dětmi.

Po cestě se můžete stavit pouze u chaty Baranec, která ale v době naší návštěvy nebyla otevřená pro veřejnost, pouze pro ubytované hosty. Je to také jediný úsek, jehož zakreslení v internetových mapách (Mapy.cz) se liší od skutečnosti a zhruba po třech kilometrech od začátku cesty je potřeba pokračovat po červené mírně doprava do lesa, ačkoliv hlavní silnice, po které jezdí kola, vede jinudy.

Od Žiarské doliny vás čeká stálý, místy strmější výstup až k Žiarské chatě. Můžete se vydat buď po nové asfaltové silnici, po které ovšem jezdí od Žiarské chaty koloběžkáři, nebo jít po značené modré stezce lesem. Obě cesty jsou stejně dlouhé a na poslední dva kilometry se sbíhají v jednu asfaltovou silnici.

Na Žiarské chatě počítejte s nevrlým pánem za kasou. Pokud se ubytujeme v turistické noclehárně (půda s ‚‚kójemi’’), nezapomeňte si říct o žeton na sprchu. Máte ho v ceně, ačkoliv vám to nikdo neřekne. Dokoupit se nedají, protože ‚‚3 minuty na osprchování vám musí stačit’’. Pokud cestou stejně jako my zmoknete, disponuje chata sušárnou, kterou vám obsluha zdarma otevře.

Na tomto úseku očekávejte výhledy především na protější Nízké Tatry.

Den 7: Žiarska chata – Chata Zverovka

• Délka úseku: 10,9 km
• Čas úseku: 5:15 hod i s obědem
• Celkové převýšení: 664 m

Poslední den se připravte na strmější stoupání, které začíná hned za Žiarskou chatou. My jsme se vydali po modré do Smutného sedla, odvážnější mohou zvolit alternativní trasu přes vrchol Baníkov po zelené, počítejte ale minimálně s třemi hodinami navíc.

Celé převýšení vyšlapete na prvních třech kilometrech, zbytek trasy je příjemný sestup, na osmi kilometrech sestoupáte téměř kilometr. Cestou vás čekají nádherné výhledy na Baníkov, Plačtivé, Roháče a několik jezer. Zhruba v polovině cesty narazíte na novou Ťatliakovu chatu, kde si můžete dát oběd a točenou kofolu, nebo pivo.

Ačkoliv odtud vede až do Zverovky asfaltová cesta, koloběžky tu nikdo nepůjčuje, a tak musíte i poslední úsek ujít pěšky. 🙂 Zde jste už plně v turistické oblasti, protože cestou dolů potkáte spoustu maminek, které neúprosně tlačí kočárky do kopce.

Celá tůra končí v chatě Zverovka. Pokud ale, stejně jako my, dorazíte ke Zverovce už kolem druhé hodiny, můžete chytit autobus přímo u chaty a nechat se odvézt k železniční stanici Podbiel. Odtud dojedete do Žiliny a přestoupíte na vlak do České republiky.

Kdy vyrazit do Tater

Hlavní sezóna je v Tatrých od 16. června do 31. října, mimo toto období je řada turistických tras úplně uzavřená, především kvůli ležícímu sněhu. Tyto uzavírky mohou přetrvávat i později do sezóny, aktuální uzavírky si vždy prohlédněte na webu TANAPu.

Vyrazit hned v červnu na přechod ale není dobrý nápad. V sedlech leží sníh a je stále zima a deštivo. Nejvíce lidí vyráží na přechod během července a srpna, kdy jsou ale časté odpolední bouřky a Tatranská magistrála je plná denních turistů.

My pro přechod doporučujeme přelom srpna a září, kdy už nejsou bouřky tak časté a počasí je stabilnější. Ve vyšších polohách může být chladněji, ale tam stejně není teplo nikdy. Navíc se ještě tolik nezkracují dny a máte dostatek denního světla na každou část trasy.

Jaké vybavení si vzít

Ač to může znít jako banalita, kvalitní vybavení je základ pro to, abyste přechod přežili ve zdraví a maximálně si ho užili. I taková drobnost, jako zapomenutá náplast, může z denního treku udělat noční můru. Stejně tak i kvalitní krosna udělá obrovský rozdíl. Ačkoliv nás všichni strašili, že nejhorší bude právě nošení krosen celý den (a máme proto trénovat předem) nakonec to byla pohoda (bez tréninku). Na co byste tedy neměli zapomenout:

• Pevná obuv
• Cestovní lékárnička
• Pláštěnka (případně nepromokavé oblečení)
• Opalovací krém
• Oblečení do vedra i zimy (alespoň 3 vrstvy)
• Trekingové hole
• Kvalitní batoh
• Sáček na odpadky
• KPZ (Krabička poslední záchrany)
• Nádobu na vodu nebo čaj

Zajímá vás, co s sebou na cesty a treky taháme my? Podívejte se na seznam našeho vybavení!

Nezapomeňte si také zapsat telefonní kontakt na horskou službu.

Nejčastější otázky na přechod Tater