Larch Valley představuje ten absolutně nejhezčí podzimní trek v národním parku Banff. Představte si dokonalý den, kdy se ostrý horský vzduch mísí s vůní jehličí a vy stojíte uprostřed údolí, které vypadá, jako by ho někdo polil tekutým zlatem. Kanadské Skalisté hory na podzim nabízí neskutečnou podívanou, ale nic se nevyrovná fenoménu zvanému Larch Madness. Právě túra přes Larch Valley až do sedla Sentinel Pass je tím vůbec nejkrásnějším místem, kde můžete tuto barevnou explozi zažít na vlastní oči.
Pokud plánujete cestu do národního parku Banff na podzim 2026, tento trek by měl být na samém vrcholu vašeho itineráře. Čeká vás trasa dlouhá necelých dvanáct kilometrů, která vás provede od tyrkysové hladiny Moraine Lake přes strmé lesní serpentiny až do vysokohorského sedla s dechberoucími výhledy. Připravte se ale na to, že v tomto období nebudete na stezce sami a celá logistika vyžaduje pečlivé plánování dlouho dopředu.
Ale upřímně, na logistiku si radši udělejte čas dopředu — rezervační systém, medvědi i samotná trasa mají svá pravidla, která stojí za to znát ještě doma na gauči. Poradím vám s komplikovaným rezervačním systémem dopravy, vysvětlím striktní pravidla pro pohyb v medvědím teritoriu a detailně rozebereme každý úsek cesty. Uvidíte, že i přes logistické překážky je tahle kanadská klasika zážitkem, na který budete vzpomínat celý život.
Shrnutí
- Hlavní sezóna modřínů: Typicky trvá jen velmi krátce, od 20. do 30. září, kdy se jehličí barví do zářivě žluté.
- Základní parametry trasy: Trek měří 11,6 kilometru tam i zpět s celkovým převýšením 725 metrů a zabere vám zhruba 4 až 6 hodin.
- Doprava na začátek trasy: Soukromá auta mají k Moraine Lake celoroční zákaz vjezdu, takže musíte využít oficiální shuttle Parks Canada nebo soukromé dopravce.
- Přísná medvědí pravidla: V období aktivity medvědů grizzly je často nařízeno chodit striktně ve skupině minimálně 4 dospělých osob (pravidlo platí celodenně).
- Nezbytné vybavení: Kvalitní obuv do suti, teplé vrstvy oblečení (v sedle už často sněží) a neustále připravený bear spray.
- Alternativní trasy: Pokud se chcete vyhnout největším davům, vyrazte na nedaleké Eiffel Lake nebo zvolte klidnější Consolation Lakes.
Kdy vyrazit do Larch Valley
Přijedete o tři dny brzy a uvidíte zelený les. Přijedete o dva dny pozdě a zlaté jehličí leží na zemi. Okno je opravdu brutálně krátké. Zlaté okno pro pozorování zbarvených modřínů typicky trvá pouhých sedm až deset dní, přičemž největší šanci na dokonalé barvy máte v období mezi 20. a 30. zářím. Příroda se ale neřídí kalendářem, takže přesný začátek sezóny vždy závisí na aktuálním vývoji teplot a prvních ranních mrazících, které proces barvení urychlují. První stromy začínají žloutnout obvykle kolem poloviny září a svého absolutního vrcholu dosahují zhruba o deset dní později.
Pokud přijedete příliš brzy, uvidíte jen běžný zelený les, který se teprve začíná probouzet do podzimních tónů. Když se naopak opozdíte o pár dní za hlavní vrchol, podzimní vichřice nebo brzký sníh mohou všechny ty nádherné zlaté jehličky nekompromisně srazit na zem. Údolí Larch Valley leží v poměrně vysoké nadmořské výšce kolem 2 400 metrů, takže místní stromy mění barvu mezi úplně prvními v celém národním parku Banff. Dole u jezer může být ještě podzimní teplo, ale nahoře už úřaduje blížící se zima.
Pro sezónu 2026 se určitě vyplatí sledovat aktuální reporty od Parks Canada a bedlivě kontrolovat sociální sítě. Lidé běžně sdílí fotky z trasy pod hashtagem LarchMadness, což je ten vůbec nejlepší a nejpřesnější indikátor toho, v jaké fázi se barvy zrovna nacházejí. Nemá smysl spoléhat se jen na datum v kalendáři, raději si před cestou projděte čerstvé fotky od ostatních turistů. Více informací o celoročním počasí a podmínkách v horách najdete v podrobném článku o tom, kdy jet do Banffu.
Kde se ubytovat v oblasti Lake Louise
💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.
Základnou pro tento trek je ideálně vesnička Lake Louise, odkud vyjíždějí všechny oficiální autobusy směrem k jezerům. Ubytovací kapacity v této oblasti jsou ale extrémně omezené a na podzimní sezónu bývají vyprodané klidně i půl roku dopředu. Pokud chcete bydlet přímo v centru dění a vyhnout se zdlouhavému dojíždění, rezervaci přes portály jako Booking.com řešte opravdu s obrovským předstihem. Bydlet blízko je obrovská výhoda, protože parkování u samotného Lake Louise stojí přes 36 CAD na den a parkoviště bývá v letních a podzimních měsících beznadějně plné už před šestou ranní.
Naprostým vrcholem luxusu je ubytování přímo na břehu jezer, kde zažijete nefalšovanou kanadskou romantiku s výhledem na ledovce. Ikonický Fairmont Chateau Lake Louise nabízí prvotřídní servis a výhledy, za které si ale pořádně připlatíte, protože ceny za noc často začínají na 1 000 kanadských dolarech. Další exkluzivní možností je nádherná Moraine Lake Lodge ležící přímo u začátku naší trasy, jejíž hosté mají jako jedni z mála povolený vjezd soukromým autem až ke břehu jezera, což je v dnešní době obrovské privilegium.
Lake Louise Inn je velmi oblíbená volba s vnitřním bazénem a dobrými restauracemi, kde se cena za noc pohybuje ve snesitelné střední kategorii a často tu potkáte i místní horské vůdce. Pokud nenajdete nic volného přímo u jezer nebo v přilehlé vesničce, budete muset zvolit ubytování v samotném městečku Banff, které je vzdálené asi 40 minut jízdy po dálnici, odkud se brzy ráno dopravíte na záchytné parkoviště Park and Ride.
Kde se najíst v okolí Lake Louise
Pořádný horský trek vám spolehlivě vytráví, takže po návratu dolů z Larch Valley do civilizace zaručeně oceníte dobrou večeři. Přímo v centru vesničky Lake Louise narazíte na několik skvělých míst. Pokud máte chuť na něco rychlého a lokálního, určitě zkuste Trailhead Café, které dělá fantastické wrapy a sendviče, co vás zaručeně postaví zpátky na nohy.
Na vydatnější jídlo a zasloužené pivo doporučuji zajít do Bill Peyto’s Cafe, což je taková místní klasika schovaná v hostelu HI Lake Louise. Porce jsou tu opravdu poctivé, ceny na kanadské poměry docela rozumné a panuje tu naprosto skvělá uvolněná atmosféra, kde si můžete s ostatními turisty vyměňovat historky z trailů.
9 tipů, co vidět a dělat v Larch Valley a okolí
Pojďme si celou trasu a její specifika rozebrat krok za krokem. Fyzicky to zvládne člověk průměrné kondice. Ten největší stres přijde ještě před startem, u počítače při lovu lístků na autobus. Následující body vás provedou vším od nákupu lístků na autobus až po bezpečný návrat z vysokohorského sedla.
1. Zlatá horečka jménem Larch Madness
Tento fenomén je pro Kanaďany obrovskou událostí, která každoročně způsobuje v národním parku Banff neskutečné turistické šílenství. Důvodem je unikátní strom Larix lyallii neboli modřín Lyallův, což je jeden z mála jehličnanů na světě, který na zimu opadává a připravuje se tak na extrémní mrazy. Než ale jeho měkké jehličí opadne, zbarví se do neuvěřitelně syté, zářivě žluté až zlaté barvy, která v kontrastu s temně modrou oblohou a zasněženými vrcholky tvoří naprosto dokonalý obraz. Tyto modříny rostou výhradně ve vysokých nadmořských výškách blízko horní hranice lesa, většinou nad hranicí 2 300 metrů, proto se za nimi musíte vydat po strmých horských stezkách.
Během tohoto krátkého období míří do hor tisíce nadšených turistů, fotografů i rodin s dětmi. Atmosféra na stezkách je v těchto dnech velmi specifická a přátelská, všichni totiž sdílí nadšení z barevné podívané. Cizí lidé si navzájem fotí skupinové snímky, někdo rozdává tyčinky, nikdo se nikam nežene. Je to vlastně moc fajn, i když vás kolem obchází stovky dalších lidí.
💡 Tip: Pokud chcete zažít to nejlepší světlo pro focení, vyrazte do údolí buď brzy ráno s prvními autobusy, nebo naopak až pozdě odpoledne. Zlatá barva modřínů se v šikmých slunečních paprscích ještě více rozzáří a získá hlubší odstín, zatímco v pravé poledne mohou barvy působit kvůli ostrému světlu trochu vybledle.
2. Rezervace dopravy k Moraine Lake v roce 2026
Dostat se na samotný začátek trasy je dnes často složitější a stresující více než samotný výšlap do kopce. Soukromá auta mají k jezeru Moraine Lake celoroční zákaz vjezdu, a to s naprosto nulovou tolerancí pro všechny návštěvníky. Silnice se nekompromisně zavírá hned u odbočky z dálnice a přístup mají pouze oficiální autobusy Parks Canada, certifikovaní komerční dopravci a odvážní cyklisté, kteří si trasu vyšlápnou po svých. Tento radikální řez byl nutný, protože parkoviště dříve praskalo ve švech už ve tři hodiny ráno.
Pro podzimní sezónu 2026 se rezervační brány oficiálních autobusů otevírají ve středu 15. dubna přesně v 8:00 ráno místního času (MDT). V tento moment se uvolní pouze 40 procent celkové kapacity lístků, o které se okamžitě strhne obrovský virtuální boj a tisíce lidí čekají v online frontě. Zbytek lístků systém uvolňuje průběžně, a to vždy přesně 48 hodin před konkrétním dnem odjezdu, opět úderem osmé hodiny ranní.
💡 Tip: Dospělý lístek stojí 12,75 CAD (asi 204 Kč) plus nevratný rezervační poplatek 3,50 CAD (56 Kč). Účet u Parks Canada si rozhodně založte už den předem a buďte přihlášeni přesně na vteřinu, jinak nemáte šanci uspět. Pokud oficiální systém selže, můžete zkusit dražší soukromé dopravce jako Moraine Lake Bus Company. Více detailů najdete v průvodci na Moraine Lake a Lake Louise shuttle.
3. Pravidlo čtyř osob a medvědi grizzly
Národní park Banff rozhodně není zoologická zahrada, ale obrovská nespoutaná divočina, kde příroda diktuje svá vlastní tvrdá pravidla. Oblast Larch Valley a navazující Paradise Valley je prvotřídním teritoriem medvědů grizzly, kteří se na podzim intenzivně krmí bobulemi na horských svazích a nutně nabírají tukové zásoby na blížící se zimní spánek. Kvůli velmi vysokému riziku nečekaného setkání Parks Canada v tomto období často vyhlašuje přísná bezpečnostní opatření, která se nevyplácí podceňovat.
Velmi často zde platí přísná povinnost pohybovat se striktně ve skupině minimálně čtyř dospělých osob. Toto nařízení má váhu zákona a za jeho porušení hrozí opravdu vysoké pokuty nebo v krajním případě i soudní obsílka. Vaše skupina musí po celou dobu pochodu zůstat těsně u sebe, ideálně dělat hluk mluvením nebo tleskáním a al অন্তত jeden člen musí mít neustále po ruce připravený speciální sprej na medvědy. Zvuk lidského hlasu je pro medvěda jasným signálem, že se blíží člověk, a ve většině případů se vám včas vyhne.
💡 Tip: Pokud cestujete jen ve dvou nebo úplně sami, vůbec si s tím nedělejte starosti a trasu nerušte. Na začátku stezky u jezera vždy postávají další menší skupinky a jednotlivci, se kterými se během pár minut přirozeně spojíte do požadovaného počtu a vyrazíte bezpečně nahoru společně.
4. První úsek: Nekonečné lesní serpentiny
Samotná túra začíná velmi nevinně na břehu úžasného Moraine Lake, ale stezka vám brzy ukáže svou pravou a docela drsnou tvář. Hned po odbočení z hlavní cesty vás čeká zhruba deset ostrých serpentin, které se nekompromisně zakusují do strmého svahu a nenechají vás ani na chvíli vydechnout. Tento úsek vede hustým smrkovým lesem, kde zatím žádné vysněné žluté modříny neuvidíte, a je to bezpochyby ta fyzicky nejnáročnější část celého dne.
Během této úvodní zhruba hodiny a půl překonáte slušné převýšení přes 450 metrů. Je naprosto klíčové nepřepálit hned na začátku tempo, dělejte si krátké přestávky, zhluboka dýchejte a pravidelně pijte. Výhodou tohoto strmého stoupání je, že vás rychle zahřeje i v chladném podzimním ránu a jak budete nabírat výšku, postupně se vám mezi stromy začnou otevírat první nádherné průhledy na tyrkysovou hladinu jezera hluboko pod vámi.
💡 Tip: Určitě si vezměte na tento úsek trekové hole, které vám ušetří spoustu drahocenné energie při výstupu a později velmi výrazně ochrání vaše kolena při strmém návratu dolů. Povrch tu bývá plný vystouplých kořenů a po ránu může kvůli vlhkosti nepříjemně klouzat.
5. Vstup do modřínového ráje Larch Valley
Jakmile konečně překonáte tu poslední úmornou serpentinu, les se rozestoupí a před vámi se najednou zázračně otevře rozlehlé vysokohorské údolí plné zářivě žlutých modřínů, které vypadá jako kulisa z fantasy filmu. Úžasný kontrast zlatého jehličí proti temně modré podzimní obloze je přesně tím hlavním důvodem, proč sem všichni vážili tak dlouhou a poměrně náročnou cestu.
Kromě samotných stromů vás tu okamžitě ohromí i kulisa mohutných hor, kterým se příhodně říká Valley of the Ten Peaks neboli Údolí deseti vrcholů. Tyto masivní skalní štíty s obrovskými ledovci tvoří dokonalé pozadí pro vaše fotografie a dodávají celému místu neuvěřitelně majestátní atmosféru. Stezka se zde jen velmi příjemně vlní mezi stromy a nabízí spoustu krásných míst pro odpočinek a zaslouženou svačinu s nezapomenutelným výhledem do kraje.
💡 Tip: Nespěchejte a užijte si tento rovinatý úsek naplno, protože je to ta nejhezčí pasáž pro klidné rozjímání a focení. Zůstávejte ale prosím vždy striktně na vyznačených prašných stezkách, místní křehká alpská tundra je velmi citlivá a z nešetrného pošlapání davy turistů se vzpamatovává dlouhé desítky let.
6. Zrcadlení u Minnestimma Lakes
Když projdete hlavní a nejhustší částí modřínového lesa, stromy začnou pomalu řídnout a ustupovat drsnějšímu kamenitému terénu. V této výšce narazíte na dvojici malých alpských jezírek zvaných Minnestimma Lakes, která jsou oblíbeným cílem a často i konečnou stanicí mnoha turistů. Pro velkou část návštěvníků, kteří si z různých důvodů netroufají na závěrečný strmý výstup do sedla, celá túra končí v klidu právě tady u vody.
Pokud máte štěstí na absolutní bezvětří, hladina těchto jezírek funguje jako naprosto dokonalé zrcadlo. Odrážejí se v ní okolní zlaté stromečky i mohutné zasněžené vrcholy horského masivu, což vytváří jedny z nejlepších a nejznámějších fotografických kompozic v celém národním parku Banff. Větší z obou jezírek se nachází přímo na úpatí obrovského suťoviska, které se hrozivě tyčí nad vámi a vede k průsmyku Sentinel Pass.
💡 Tip: Největší šance na klidnou hladinu bez vlnek máte brzy ráno nebo naopak až v podvečer. Během dne se v údolí velmi často zvedá čerstvý vítr, který zrcadlení na hladině spolehlivě rozbije, takže se rozhodně vyplatí naplánovat si příchod k jezírkům na ten správný čas.
7. Závěrečný výstup na Sentinel Pass
Pro ty, kteří chtějí z výletu vyždímat absolutní maximum a nebojí se trochu zapotit, trasa pokračuje dál za jezírka. Čeká vás zhruba 1,5 kilometru dlouhý výstup po jedné velké suti, který k celkovému účtu přidává dalších zhruba 170 metrů převýšení. Stezka je zde ale jasně viditelná a klikatí se v širokých, přehledných serpentinách po holém svahu až do sedla, které leží v úctyhodné nadmořské výšce 2 611 metrů.
Ačkoli to zespodu od jezírek vypadá docela hrozivě a strmě, výstup zabere průměrným tempem zhruba 30 až 40 minut a technicky není nijak záludný, nevyžaduje žádné lezení. Odměnou za námahu je neuvěřitelné 360stupňové panorama, které se vám nahoře v průsmyku otevře. Na jedné straně máte jako na dlani celé modřínové Larch Valley s deseti vrcholy, na straně druhé se otevírá hluboký pohled na majestátní horu Mount Temple a divoké údolí Paradise Valley.
💡 Tip: Nahoře v sedle většinou fouká velmi silný a ledový vítr, i když je dole v údolí u jezer příjemně teplo a svítí sluníčko. Než se vydáte na tento závěrečný exponovaný úsek, raději si rovnou oblékněte větrovku, čepici a rukavice, ať si ty fantastické výhledy nahoře můžete v klidu vychutnat bez drkotání zubů.
8. Co si sbalit na podzimní hory
Podzim v kanadských Rockies je sice neuvěřitelně krásný, ale také extrémně nevyzpytatelný, a počasí se zde může změnit klidně během pár minut. Naprostým základem je proto kvalitní vrstvení oblečení, protože ráno u jezera může klidně mrznout, při stoupání lesem se zpotíte jen v tričku a v průsmyku vás snadno překvapí nečekaná sněhová vánice. Určitě si do batohu přibalte spolehlivou hardshellovou bundu proti větru, teplou střední vrstvu a rozhodně nezapomeňte na zimní čepici.
Co se týče vybavení, naprostou nutností jsou dobré boty na turistiku, které vám spolehlivě zpevní kotník v suti a nekloužou na mokrých kamenech. V batohu by vám koncem září rozhodně neměly chybět ani nesmeky (microspikes), protože horní pasáže těsně pod sedlem bývají v tomto období velmi často namrzlé nebo pokryté první tenkou vrstvou sněhu. A vodu ani svačiny nepodceňujte, na trase se nedá nic doplnit, takže co nesete, to máte.
💡 Tip: Sprej na medvědy (bear spray) nesmí v žádném případě ležet zapadlý někde na dně batohu pod bundou. Musíte ho mít neustále po ruce, ideálně připnutý na bederním pásu batohu nebo ve speciálním pouzdře na hrudi, abyste ho v případě nouze dokázali vytáhnout během jediné vteřiny.
9. Alternativní modřínové trasy bez davů
Pokud náhodou neseženete vytoužený lístek na autobus k Moraine Lake nebo vás zkrátka děsí představa stovek lidí na jedné stezce, existují skvělé alternativy. Přímo od Moraine Lake vede nenápadná odbočka na Eiffel Lake, kde potkáte tak dvacet lidí místo dvou stovek, a přitom výhledy jsou srovnatelně nádherné. Tato trasa měří 11,2 kilometru a nabízí fantastické panoramatické výhledy na celé údolí bez onoho brutálního stoupání do sedla, takže je ideální pro ty, kteří hledají větší klid a méně strmý terén.
Další výbornou variantou z úplně jiného výchozího bodu je oblast kolem nedalekého a velmi populárního Lake Louise. Vyzkoušejte třeba nádherný trek do sedla Saddleback Pass, který měří zhruba 7,2 kilometru a provede vás hustým modřínovým lesem s lákavou možností pokračovat dál do opuštěného údolí Sheol Valley. Pro rodiny s menšími dětmi je pak naprosto ideální velmi nenáročná procházka k jezerům Consolation Lakes, která měří jen 5,8 kilometru a má naprosto minimální převýšení.
💡 Tip: Ať už si vyberete jakoukoliv z těchto alternativ, vždy si předem na oficiálním webu národního parku zkontrolujte aktuální varování před medvědy. Zmíněné pravidlo povinné skupiny minimálně čtyř osob se totiž velmi často vztahuje i na tyto klidnější a méně navštěvované okolní stezky.
Kam dál z národního parku Banff
Jakmile dokončíte objevování zlatých modřínů, západní Kanada nabízí nespočet dalších dobrodružství. Celá Alberta a sousední Britská Kolumbie jsou stvořené pro dlouhé cesty autem, kde za každou zatáčkou čeká pohled, který vás donutí zastavit a vytáhnout telefon. Pokud máte více času, můžete spojit vysoké hory s divokým oceánem a naplánovat si velkolepý road trip Vancouver → Banff.
Nezapomeňte, že pro jakýkoliv pohyb v národních parcích potřebujete platný průkaz (pro rok 2026 to bude tradiční Canada Discovery Pass). Při cestování po těchto odlehlých oblastech se taky nevyplácí podcenit kvalitní zdravotní pojištění. Případné záchranné akce v horách se šplhají do naprosto astronomických částek. Dobrou zkušenost máme například se spolehlivým SafetyWing cestovním pojištěním. A abyste měli i vysoko v horách přístup k mapám a rezervacím, určitě se vám bude hodit spolehlivá data přes Holafly eSIM.
🚗 Půjčení auta na cestáchPrověřená auta na pronájem v KanaděHledejte přes srovnávač DiscoverCars — porovná ceny desítek lokálních i mezinárodních půjčoven a u většiny rezervací máte storno zdarma.
Porovnat ceny aut v Kanadě →Často kladené otázky
Jak moc je trasa do Larch Valley náročná?
Celkově se trek hodnotí jako středně náročný (moderate). Největší fyzickou překážkou je hned úvodní úsek od jezera, kde musíte překonat ostré serpentiny v lese s převýšením zhruba 450 metrů. Jakmile se dostanete do samotného údolí, terén se výrazně zploští. Závěrečný výstup do sedla Sentinel Pass je pak už jen krátká, i když strmá epizoda. Při průměrné fyzické kondici se to dá bez problémů zvládnout.
Stojí za to jít až nahoru na Sentinel Pass?
Určitě ano. Samotné Larch Valley je sice nádherné, ale z Minnestimma Lakes je to nahoru do sedla už jen zhruba 20 až 30 minut chůze. Za tuto trochu extra námahy získáte fantastický 360stupňový výhled, uvidíte zblízka majestátní horu Mount Temple a nahlédnete do hlubokého údolí Paradise Valley. Je to pomyslná třešnička na dortu celé túry, kterou by byla škoda vynechat.
Jak se nejlépe vyhnout největším davům?
Pokud chcete mít údolí alespoň trochu pro sebe, musíte bohužel obětovat spánek. Rezervujte si speciální brzký shuttle (tzv. Alpine Start), který odjíždí už ve 4:00 ráno, takže u jezera budete ještě za tmy. Druhou možností je vyrazit na trasu naopak velmi pozdě, zhruba po 14:00, kdy se většina ranních turistů už vrací dolů k autobusům. Doba kolem oběda je na stezce absolutně nejhorší.
Co dělat, když neseženu lístky na oficiální Parks Canada shuttle?
Nemusíte hned panikařit a měnit plány. Můžete využít služby komerčních společností, jako je například Moraine Lake Bus Company. Tyto soukromé autobusy mají na silnici povolený vjezd a často nabízejí volné jízdenky i v době, kdy je státní systém beznadějně vyprodaný. Připravte se ale na to, že jejich služby jsou podstatně dražší než oficiální státem dotovaná doprava.
Jsou na tuto stezku povoleni psi?
Ano, psi mají do národního parku Banff i na tuto konkrétní stezku povolený vstup, ale po celou dobu musí být striktně drženi na vodítku. Mějte ale na paměti, že podzimní sezóna je obdobím zvýšené aktivity medvědů a údolí je vyhlášeným teritoriem grizzlyů. Přítomnost psa (i na vodítku) může medvědy znervóznit nebo vyprovokovat, takže dobře zvažte, zda není bezpečnější nechat chlupáče pro tento den odpočívat na ubytování.
Kde si můžu ověřit aktuální pravidla o medvědech?
Nejspolehlivějším zdrojem jsou vždy oficiální webové stránky Parks Canada, konkrétně sekce „Important Bulletins“ vyhrazená pro národní park Banff. Dále doporučuji zkontrolovat aktuální „Trail Conditions“. Pokud je zrovna vyhlášena povinnost chodit ve skupině čtyř osob, vždy najdete výrazné žluté nebo červené varovné cedule i přímo na začátku stezky u jezera Moraine Lake.
Potřebuji na tento trek speciální povolení?
Na samotný pěší trek žádné speciální povolení nepotřebujete. K legálnímu pohybu v oblasti vám stačí běžný vstupní pas do národních parků (Canada Discovery Pass nebo zaplacené denní vstupné). Omezením a největší překážkou je „pouze“ to, že si musíte včas předem zakoupit a zarezervovat místo v autobuse, který vás dopraví přes uzavřenou silnici na výchozí bod k jezeru. EXCERPT: Objevte fenomén Larch Madness a vyrazte na nejkrásnější kanadský podzimní trek přes údolí plné zlatých modřínů až do sedla Sentinel Pass.
