Znáte tu idylickou představu dokonalého francouzského venkova, kterou známe ze starých filmů. Úzká silnice se kroutí mezi nekonečnými vinicemi, slunce se opírá do starých vápencových zídek a najednou se za zatáčkou objeví shluk kamenných domů s terakotovými střechami. Z komína stoupá tenký proužek kouře, na návsi pod mohutným platanem hrají místní staříci pétanque a vzduch voní po rozmarýnu a čerstvě upečeném chlebu. Přesně tento francouzský sen o pomalém životě každoročně žene miliony lidí pryč z přelidněných velkých měst na venkov.
Francouzi moc dobře vědí, jaký neuvěřitelný poklad ve svém venkově a historickém dědictví mají. Už v roce 1982 proto vznikla asociace Les Plus Beaux Villages de France (Nejkrásnější vesnice Francie), která si dává za cíl ty nejcennější klenoty chránit. Nejde o žádný náhodný marketingový slogan pro turisty, ale o velmi přísnou a uznávanou certifikaci. Aby vesnice získala vytouženou červenou ceduli s logem, musí splňovat tvrdá kritéria, nesmí mít více než 2 000 obyvatel a musí se na jejím území nacházet alespoň dvě chráněné historické památky.
Dnes je tato značka obrovským turistickým fenoménem, který láká cestovatele z celého světa. Lidé si podle mapy nejkrásnějších vesnic doslova plánují celé několikatýdenní roadtripy napříč regiony. Zmíněná červená cedule na začátku obce vám zaručuje, že vás na místě nečeká žádná ošklivá průmyslová zóna, ale čistá a koncentrovaná historická estetika. Má to ovšem jeden velký háček, protože naprosto stejný nápad jako vy mají v letních měsících stovky tisíc dalších lidí.
Pokud nechcete trávit hodiny frustrujícím hledáním parkovacího místa a prodírat se davy s fotoaparáty, musíte na plánování cesty chytře. V letní sezóně bývají záchytná parkoviště před těmito populárními vesnicemi beznadějně plná už před devátou hodinou ranní. V tomto článku najdete 15 tipů na ty absolutně nejkrásnější vesnice, které byste neměli minout. Poradím vám také s tím, jak se vyhnout největším davům, kde se strategicky ubytovat a jak se na francouzském venkově pohybovat autem.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Značka kvality: Titul Les Plus Beaux Villages de France nese jen něco málo přes 170 vesnic, které musí mít pod 2000 obyvatel a dvě historické památky.
- Kdy vyrazit: Vyhněte se červenci a srpnu kvůli extrémnímu horku (až 43 °C na jihu) a obrovským davům. Ideální je květen, červen a září.
- Doprava: Bez auta se do většiny vesnic nedostanete. Počítejte s placenými dálnicemi (mýtné brány) a nutností ekologické plakety Crit’Air ve městech.
- Zlaté pravidlo parkování: Do nejznámějších vesnic (Gordes, Rocamadour) musíte dorazit nejpozději v 8:30 ráno, jinak nezaparkujete.
- Rozmanitost regionů: Každý kraj nabízí něco jiného. Provence láká na kámen a levanduli, Alsasko na hrázděné domy a Bretaň na žulu a oceán.
- Slušné chování: Do každého obchodu nebo pekárny vždy vstupujte s jasným a hlasitým „Bonjour!“. Bez pozdravu vás budou ignorovat.
- Rezervace předem: Pokud chcete bydlet přímo v historických centrech vesnic, ubytování přes Booking rezervujte klidně půl roku dopředu.
Kdy vyrazit do francouzských vesnic
Správné načasování je pro návštěvu francouzského venkova naprosto kritické a rozhodne o tom, zda si odvezete romantický zážitek nebo naprostou frustraci. Jih Francie navíc v červenci a srpnu běžně hlásí extrémní teploty mezi 35 a 43 °C, což dělá z procházek po rozpálených kamenných uličkách spíše boj o přežití. Ideální měsíce pro objevování vesnic v regionech Provence, Okcitánie nebo Dordogne jsou proto květen, červen a následně září až polovina října.
Pokud vás láká spojit návštěvu provensálských vesnic s kvetoucími fialovými lány, musíte plánovat s chirurgickou přesností. Hlavní sezóna květu levandule trvá od poloviny června do konce července, přičemž naprostý vrchol v nižších polohách přichází na přelomu června a července. Dejte si ale velký pozor na letní festivaly. Například hojně navštěvované slavnosti ve Valensole připadají vždy na třetí neděli v červenci a hned po nich mohou být mnohá pole kompletně posekaná. Záchranou pak bývají vyšší polohy kolem Saultu a Plateau d’Albion, kde levandule bez problémů drží barvu až do poloviny srpna.
Pokud už do Francie musíte jet o letních prázdninách, vaší jedinou možností je kompletně si upravit denní režim. Přijeďte do vesnice buď se samotným východem slunce, kdy jsou uličky prázdné a světlo je perfektní na focení, nebo naopak až v pozdním odpoledni kolem páté hodiny. Zcela jiná pravidla pak platí pro severní a východní Francii. Pokud vyrazíte do Bretaně, počasí je tu největší bariérou a vítr s deštěm vás mohou překvapit i uprostřed srpna. Naopak Alsasko zažívá svůj absolutní vrchol v listopadu a prosinci během adventu. Vánoční trhy v certifikovaných vesnicích jsou nádherné, ale očekávejte naprosto obrovský nápor turistů. Zvláštní pozornost věnujte také cestování autem, protože například v Marseille a jejím širokém okolí začíná v roce 2026 platit velmi přísná nízkoemisní zóna, do které vás bez správné ekologické plakety Crit’Air vůbec nepustí.
Kde se ubytovat na francouzském venkově
💡 Tip na ubytování a zážitky: Ubytování si nejradši hledáme na Booking.com, kde bývají nejlepší storno podmínky. Vstupenky, výlety a aktivity se pak vyplatí porovnat a koupit přes GetYourGuide.
Základním pravidlem pro pohodové objevování je zvolit si jedno strategické místo a z něj vyrážet na jednodenní výlety. Změna hotelu každý den vás bude jen zbytečně zdržovat a unavovat. Ubytování v samotných historických vesničkách je neuvěřitelně romantické, ale počítejte s tím, že ceny bývají vyšší a parkování může být poměrně komplikované, protože do mnoha historických center je vjezd autem přísně zakázán.
Pokud míříte do Provence a chcete prozkoumat oblast Luberonu, ideální základnou je městečko Apt nebo větší Aix-en-Provence. Pro absolutní luxus přímo ve vesnici Gordes doporučuji zarezervovat hotel Airelles Gordes, La Bastide, ze kterého máte dechberoucí výhledy do údolí. Pokud hledáte něco dostupnějšího s autentickou provensálskou atmosférou, vyzkoušejte rodinný penzion Le Mas des Romarins přímo v sousedním Gordes, který si snadno najdete na oblíbeném portálu Booking.com. V regionu Dordogne se vyplatí bydlet v blízkosti řeky, ideálně v okolí města Sarlat-la-Canéda, které leží přímo v srdci největší koncentrace hradů a vesnic.
Pokud chcete zažít mystickou atmosféru poutního místa Rocamadour bez davů, jediným řešením je ubytovat se přímo v něm, například v Hôtel Beau Site. Skvělým tipem pro region Okcitánie je ubytování přímo uvnitř středověkých hradeb obří pevnosti Carcassonne. Přes den sice město praská ve švech, ale jakmile odpoledne odjedou zájezdové autobusy, budete mít prázdné uličky jen pro sebe. Pro návštěvu alsaské vinné stezky je fantastickou volbou město Colmar, které funguje jako dokonalý dopravní uzel. Přímo v pohádkové vesnici Riquewihr se pak nabízí okouzlující Hôtel De La Couronne, který sídlí v historické budově ze 16. století. Všechna tato ubytování v nejkrásnějších vesnicích bývají v hlavní sezóně vyprodaná měsíce dopředu, proto s rezervací rozhodně neotálejte. Obzvlášť to platí pro Alsasko, kde věhlasné vánoční trhy začínají v roce 2026 už 23. listopadu.
15 tipů, co vidět a dělat ve francouzských vesnicích
Pojďme se společně podívat na 15 konkrétních vesnic, které reprezentují to nejlepší z francouzského venkova. Od sluncem zalité Provence přes údolí hradů v Dordogne až po dramatické pobřeží Bretaně, každá z nich má svůj zcela unikátní charakter. Připravte si pohodlné boty, protože tyto kamenné uličky rozhodně nejsou stavěné pro podpatky.
1. Gordes: Král provensálských vesnic
Když se řekne provensálská vesnice, většina lidí si představí region Luberon a jeho ikonické sídlo Gordes. Právě zde najdete ty nejkrásnější takzvané zavěšené vesnice, které z vysokých skalisek hrdě shlížejí do údolí. Pohled na Gordes z příjezdové silnice je tak dokonalý, až působí jako pečlivě naaranžovaná divadelní kulisa. Kamenné domy ze světlého vápence stoupají v kaskádách po strmém svahu až k mohutnému renesančnímu hradu na samotném vrcholu.
Tohle místo je sice objektivně nádherné, ale v letní sezóně bývá extrémně přetížené turisty z celého světa. Pokud sem vyrazíte autem, musíte dorazit ideálně před osmou hodinou ranní, jinak na kaskádovitých záchytných parkovištích pod vesnicí prostě nezaparkujete a strávíte spoustu času frustrujícím kroužením. Samotné centrum je plné úzkých dlážděných uliček zvaných calades, malých uměleckých galerií a útulných kaváren s fantastickým výhledem na celé údolí Luberonu. Kousek odtud leží také o něco klidnější, protáhlá vesnice Ménerbes, kterou celosvětově proslavil spisovatel Peter Mayle ve svém románu Rok v Provenci.
💡 Tip: Kousek od vesnice Gordes se nachází slavné opatství Sénanque s ikonickým levandulovým polem. Pokud nemáte vlastní auto, na portálech jako GetYourGuide najdete spoustu organizovaných půldenních výletů, které vyrážejí z nedalekého Avignonu a obě místa pohodlně spojují.
2. Roussillon: Vesnice v barvách ohně
Jen malý kousek od šedobílého Gordes leží Roussillon, který vás okamžitě udeří do očí svou neuvěřitelnou barevností. Vesnice totiž leží na masivních ložiscích okru a fasády domů tu plynule přecházejí od sytě žluté přes oranžovou až po krvavě červenou. Zelené koruny borovic a sytě modré provensálské nebe tento fascinující barevný kontrast ještě více umocňují a vytvářejí scenérii, kterou nikde jinde ve Francii neuvidíte.
Doporučuji vám projít si nejen samotnou vesnici, ale vyrazit i na takzvanou Okrovou stezku (Le Sentier des Ocres), která začíná hned za obcí. Vstupné stojí jen pár eur a procházka bývalými okrovými lomy připomíná spíše návštěvu Marsu nebo amerických kaňonů než slunnou jižní Francii. Uvnitř vesnice pak narazíte na spoustu řemeslných krámků, které prodávají nejrůznější přírodní pigmenty, ze kterých si můžete doma namíchat vlastní barvy.
💡 Tip: Na procházku okrovými lomy si rozhodně neberte bílé boty ani světlé oblečení. Jemný červený prach se velmi rychle dostane naprosto všude a z některých materiálů jde vyprat jen nesmírně těžko.
3. Eguisheim: Alsaská šnečí ulita
Na východě Francie leží úplně jiný vesmír, kde místo žlutého vápence najdete pestrobarevné hrázděné domy a okna přetékající muškáty. Eguisheim je absolutní klasikou oblíbené Alsaské vinné stezky, která vznikla už v roce 1953 a na svých zhruba 170 kilometrech propojuje ta nejmalebnější místa celého regionu. Urbanismus této vesnice je naprosto unikátní, protože je postavená ve třech dokonalých soustředných kruzích kolem centrálního hradu a náměstí.
Procházet se úzkými dlážděnými uličkami Eguisheimu je jako bloudit uvnitř barevné šnečí ulity. Každý dům je natřený jinou pastelovou barvou, což v minulosti údajně pomáhalo podnapilým vinařům najít bezpečně cestu domů. Region je mimochodem velmi známý pro svou specifickou gastronomii. Zapomeňte na lehkou středomořskou stravu, tady vládne vynikající aromatický sýr Munster, tradiční slané preclíky nebo oblíbený cibulový koláč tarte flambée, který vám ve většině restaurací rádi připraví i v čistě vegetariánské verzi s houbami a sýrem.
💡 Tip: Pokud sem vyrazíte na podzim, nezapomeňte ochutnat lokální vína. Eguisheim je domovem vynikajících bílých odrůd a sklenička vychlazeného Gewürztramineru nebo perlivého Crémantu na malém náměstíčku je naprostou povinností.
4. Riquewihr: Dokonale zachovalé 16. století
Hned o kus dál na sever na stejné vinné stezce leží Riquewihr. Tohle místo mělo neuvěřitelné štěstí v neštěstí, protože na rozdíl od mnoha okolních měst zázračně přežilo obě ničivé světové války bez jediné úhony. Uvnitř dokonale zachovalých městských hradeb se tísní na 40 historických památek a atmosféra 16. století je tu téměř hmatatelná. Do stejné trojice nejkrásnějších obcí v okolí patří ještě nedaleký Kaysersberg, kterým navíc protéká divoká říčka Weiss.
Riquewihr je celosvětově proslulý svou velkolepou vánoční výzdobou a trhy, které do vesnice lákají obrovské zástupy návštěvníků. Pokud plánujete návštěvu v adventním čase, připravte se na to, že slavnostní akce La Magie de Noël v nedalekém Colmaru poběží v roce 2026 od 23. listopadu do 29. prosince, a davy se okamžitě přelijí i do Riquewihru. Víkendy jsou tu doslova k prasknutí, takže vám doporučuji plánovat návštěvu raději na úterý nebo středu.
💡 Tip: Hlavní ulice Rue du Général de Gaulle bývá často přeplněná, ale jakmile zahnete do jakékoliv boční uličky, ocitnete se v naprostém tichu mezi starými vinařskými dvory s prastarými dřevěnými lisy.
5. Beynac-et-Cazenac: Středověké drama nad řekou
Když se přesuneme na jihozápad do departementu Dordogne, ocitneme se v kraji hlubokých lesů, prehistorických jeskyní a stovek majestátních hradů. Přímo nad řekou Dordogne se na strmé kolmé skále tyčí hrad a drsná středověká vesnice Beynac-et-Cazenac, která vypadá přesně tak, jak si představujete velkolepé kulisy pro historický film.
Procházka vesnicí znamená neustálé stoupání po dlážděných cestách až nahoru k samotnému hradu. Na protějším břehu řeky mu hrdě vzdoruje hrad Castelnaud a tyto dvě pevnosti na sebe nepřátelsky zíraly po celou dobu trvání stoleté války. Dodnes si místo zachovalo svůj lehce neprostupný a velmi autentický středověký charakter, který ještě více umocňují masivní břidlicové střechy místních domů.
💡 Tip: Nejlepší způsob, jak pochopit majestátnost Beynacu a celého regionu, je z hladiny řeky. Půjčte si v nedalekém Vitracu kajak a sjeďte zhruba šestnáctikilometrový úsek právě do Beynacu. Je to naprosto bezpečné i pro naprosté začátečníky, protože řeka tu teče velmi líně a nad vámi se budou tyčit ty nejdramatičtější scenérie, které z auta nikdy neuvidíte.
6. La Roque-Gageac: Vklíněná mezi skálu a vodu
Jen o pár kilometrů dál po proudu řeky Dordogne narazíte na další neuvěřitelnou scenérii. Domy v La Roque-Gageac s typickými medově žlutými fasádami a strmými střechami jsou doslova napasované do úzkého pruhu mezi kolmým vápencovým útesem a řekou. Díky jižní orientaci skály tu vzniká velmi specifické mikroklima, a tak ve vesnici uvidíte volně růst i palmy, banánovníky a bambusy.
Procházka podél řeky je velmi příjemná, ale nenechte si ujít ani úzké schodiště, které vede vysoko do svahu k malému kostelíku a zbytkům starého opevnění. Pokud hledáte krásný výhled na celou oblast, vyrazte do nedaleké obce Domme, což je tradiční opevněné město s pravidelným půdorysem, které nabízí fantastické panorama. Místní specialitou, kterou najdete na každém menu, jsou vynikající pokrmy z vlašských ořechů a slavné černé lanýže, kterými je celý historický region Périgord celosvětově proslulý. Ochutnat byste měli také lokální sýr Cabécou z kozího mléka, který se často podává teplý na čerstvém salátu.
💡 Tip: Z přístaviště ve vesnici odplouvají tradiční dřevěné lodě zvané gabares. Kdysi sloužily k přepravě vína a dřeva, dnes nabízejí zhruba hodinovou komentovanou plavbu, která je skvělá na focení okolních hradů z vodní hladiny.
7. Rocamadour: Vertikální poutní město
I když formálně leží o kousek vedle v departementu Lot, do stejného výletního okruhu neodmyslitelně patří Rocamadour. Není to klasická vesnice, ale spíše vertikální poutní místo neuvěřitelných rozměrů, které je kaskádovitě přilepené ke kolmé stěně hlubokého kaňonu řeky Alzou.
Rocamadour trpí extrémními davy, protože po staletí láká poutníky k sošce Černé Madony a dnes k ní přidává tisíce běžných turistů. Přes den v letní sezóně je to tu spíš boj o přežití a prodírání se masami lidí. Pokud si chcete užít jeho mystickou atmosféru, dorazte sem nejpozději v devět hodin ráno, nebo si naplánujte návštěvu až na pozdní večer, kdy se celá skála nádherně rozsvítí do tmy.
💡 Tip: Kousek od Rocamadouru najdete slavnou propast Gouffre de Padirac s podzemní řekou, po které se pluje na malých lodičkách. V roce 2026 se jeskyně otevírá koncem března a rezervace vstupenek, které stojí okolo 22,50 eur, je online naprosto povinná předem. Za návštěvu stojí i nedaleké Lascaux IV, což je dokonalá replika slavné pravěké jeskyně.
8. Saint-Cirq-Lapopie: Klenot nad údolím Lot
Když už budete v departementu Lot, rozhodně nesmíte minout malebné Saint-Cirq-Lapopie. Tato vesnice sebevědomě balancuje na sto metrů vysokém útesu přímo nad meandrem řeky Lot a opakovaně vyhrává francouzské televizní ankety o nejoblíbenější vesnici celé země. Její poloha je tak dramatická, že se vám při pohledu z údolí bude tajit dech.
Celé centrum je striktně pěší zónou, což znamená naprosto neomezené možnosti pro toulání se mezi domy ze 13. až 16. století s tmavě hnědými střechami. Najdete tu spoustu malých uměleckých a řemeslných dílen, protože vesnice už od počátku 20. století přitahovala malíře a básníky. Pokud máte rádi francouzskou literaturu, žil tu slavný surrealistický básník André Breton, který veřejně prohlásil, že jakmile objevil toto místo, už nikdy nechtěl žít nikde jinde.
💡 Tip: Zaparkujte dole u řeky a vydejte se k vesnici po staré tažné stezce zvané Chemin de halage, která je z části vytesaná přímo do skály nad vodou. Je to nádherná, zhruba hodinová procházka, než vystoupáte do samotné vesnice.
9. Conques: Zastávka na cestě do Santiaga
Pokud se posuneme hlouběji do regionu Aveyron, narazíme na osadu Conques, která je jedním z nejdůležitějších bodů na historické poutní cestě do Santiaga de Compostela. Vesnice leží ukrytá v hlubokém zeleném údolí a připomíná dokonale zachovanou středověkou kapsli, kde se zastavil čas a moderní svět sem ještě nestihl proniknout.
Dominantou celé obce je ohromující opatský kostel Sainte-Foy, který ukrývá neuvěřitelný poklad vzácných relikvií. Určitě si všimněte nádherného tympanonu nad hlavním vchodem, který detailně zobrazuje Poslední soud, a také moderních vitrážových oken, jež vytvářejí uvnitř nádhernou hru světla. Do uliček se platí vstup pouze pokud chcete navštívit samotnou klenotnici, jinak je procházka mezi prastarými kamennými a hrázděnými domy se střechami ze štípané břidlice zcela zdarma a volně přístupná komukoliv.
💡 Tip: Zkuste se trefit do času kolem osmé hodiny večer, kdy se často konají varhanní koncerty nebo speciální večerní osvětlení tympanonu. Atmosféra tohoto místa, když utichne denní ruch a uličky se vyprázdní, je naprosto nezapomenutelná.
10. Collonges-la-Rouge: Zcela červená vesnice
Zatímco většina francouzských vesnic hraje tóny žlutého vápence nebo šedé žuly, Collonges-la-Rouge v regionu Corrèze je naprostým unikátem. Každý jednotlivý dům, kostel i zeď v této obci jsou postaveny ze sytě červeného pískovce, který jí dodává neuvěřitelně hřejivý a fotogenický vzhled. Právě tady mimochodem v roce 1982 vznikl původní nápad na založení celé asociace Les Plus Beaux Villages.
Kontrast tmavě červených fasád s modrošedými břidlicovými střechami a zelenými popínavými rostlinami je obzvláště ohromující těsně před západem slunce, během takzvané zlaté hodinky. Ulice jsou plné malých obchůdků s keramikou, řemeslnými výrobky a lokálními delikatesami. Doporučuji vám ochutnat místní hořčici z fialové odrůdy hroznů nebo vynikající ořechový likér, které jsou naprosto typickým a velmi oblíbeným suvenýrem z tohoto svébytného kraje.
💡 Tip: Vesnice je poměrně malá a velmi kompaktní. Na její prozkoumání vám bohatě stačí zhruba dvě hodiny, takže se ideálně hodí jako odpolední zastávka při delším přesunu směrem na jih Francie.
11. Minerve: Historie v hlubokém kaňonu
Region Okcitánie platí za podceňovaného a mnohem autentičtějšího bratra sousední Provence, přičemž jeho vesnice mají často mnohem drsnější historii. Minerve leží na mohutném vápencovém ostrohu vysoko nad soutokem dvou řek, které tu do skály vyhloubily hluboké přírodní mosty. Přístup do vesnice vede přes úzký most překlenující závratně hluboký kaňon, což ve vás zanechá velmi silný dojem.
Minerve bylo jedním z hlavních míst katarského odporu ve středověku a historie obléhání je tu stále silně přítomná. Pokud vás tato část francouzských dějin zajímá, určitě si udělejte výlet k nedalekým katarským hradům jako je Peyrepertuse, kde vás sice čeká náročnější výstup, ale odměnou vám budou nekonečné výhledy až k Pyrenejím. Okolní krajina, posetá vinicemi a suchými křovinami, bývá v letních měsících spalována teplotami sahajícími ke 40 °C, proto sem vyrazte raději na jaře nebo na podzim.
💡 Tip: Hlavním turistickým magnetem celého regionu je obrovská středověká pevnost Carcassonne. Vstup do jejích uliček je zcela zdarma, platí se pouze za prohlídku hradu, která vyjde na 19 eur. Pokud se sem chystáte 14. července, připravte se na obrovské šílenství, protože tradiční ohňostroj sledují statisíce diváků.
12. Èze: Orlí hnízdo nad Riviérou
Kousek od rušného pobřeží Francouzské riviéry, přímo mezi letoviskem Nice a luxusním Monakem, najdete malebné Èze. Tato vesnička se tyčí jako nedobytné orlí hnízdo na strmé skále více než 400 metrů nad hladinou Středozemního moře. Její dramatická poloha z ní dělá jeden z absolutně nejfotografovanějších bodů celého Azurového pobřeží.
Úzké uličky jsou plné klenutých průchodů, butiků a malých uměleckých ateliérů. Na samotném vrcholku vesnice najdete překrásnou exotickou botanickou zahradu zvanou Le Jardin Exotique, do které se sice platí drobné vstupné, ale nabízí naprosto bezkonkurenční panoramatické výhledy na celé pobřeží. Je to ideální místo pro únik před ruchem velkoměst pod vámi, i když v hlavní letní sezóně tu pochopitelně narazíte na značné množství výletníků z nedalekých přímořských letovisek.
💡 Tip: Pokud máte dobrou fyzickou kondici, můžete k moři sejít po takzvané Nietzscheho stezce (Chemin de Nietzsche). Sestup trvá asi hodinu a nabízí úchvatné výhledy, jen nezapomeňte na pevnou obuv a dostatek vody.
13. Yvoire: Květinová perla Ženevského jezera
Na březích rozlehlého Ženevského jezera, přímo na hranicích se Švýcarskem, leží středověká rybářská vesnice Yvoire. Toto místo si díky své nádherné poloze u vody a více než 700 let staré historii zachovalo atmosféru starobylého přístavu, nad kterým se majestátně tyčí masivní čtvercová věž místního hradu ze 14. století.
Yvoire je mezinárodně proslulé svou neuvěřitelnou květinovou výzdobou, díky které pravidelně vyhrává nejrůznější evropské zahradnické soutěže. Ulice, balkony i nábřeží doslova přetékají barvami. Rozhodně vám doporučuji navštívit Zahradu pěti smyslů (Jardin des Cinq Sens), která je chytře koncipována jako živý labyrint plný léčivých, aromatických a historických rostlin, kterých se můžete dotýkat a přivonět k nim.
💡 Tip: Ačkoliv je region vyhlášený pokrmy z jezerních ryb, zkrátka tu nepřijdou ani vegetariáni. V malých útulných crêperiích u jezera najdete vynikající slané palačinky plněné lokálními sýry a čerstvou zeleninou, které můžete zapít vychlazeným moštem.
14. Locronan: Žulové srdce Bretaně
Na severozápadě Francie, v drsném a větrném regionu Bretaň, dominuje úplně jiná architektura. Locronan je vesnice kompletně postavená z tmavě šedé žuly, což jí dodává velmi specifický, trochu melancholický, ale nesmírně elegantní vzhled. V minulosti toto místo nesmírně zbohatlo na výrobě kvalitního plátna pro plachty tehdejšího královského námořnictva.
Centrální náměstí s impozantním kostelem a starou kamennou studní posloužilo jako dokonalá kulisa pro desítky historických filmů. V Bretani musíte vždy počítat se specifickým počasím, takže dobrá větrovka je naprostou nutností i v letních měsících. Odměnou za chladnější podnebí vám ale budou ty nejlepší pravé bretaňské slané palačinky zvané galettes z pohankové mouky, které se tradičně zapíjejí hutným jablečným cidrem podávaným v keramických hrnečcích.
💡 Tip: Udělejte si výlet také na slavné pobřeží Côte de Granit Rose do nedalekého Ploumanac’h. Kontrast obrovských růžových žulových balvanů, které moře obrousilo do bizarních tvarů, s temně modrým Atlantikem je naprosto úchvatný.
15. Château-Chalon: Strážce žlutého vína
Poslední tip nás zavede na východ Francie do tichého, zalesněného pohoří Jura. Vesnice Château-Chalon sebevědomě balancuje na hraně strmého útesu a shlíží na pečlivě udržované vinice hluboko pod sebou. Oproti hektickému Alsasku nebo přeplněné Provence tu vládne absolutní klid a narazíte zde na naprosté minimum zahraničních turistů.
Vesnice je doslova kolébkou slavného žlutého vína zvaného vin jaune. Toto unikátní víno zraje v sudech pod vrstvou speciálních kvasinek přesně šest let a tři měsíce, což mu dodává nezaměnitelnou chuť připomínající vlašské ořechy a kari koření. Zdejší kraj voní nejen po víně, ale také po sýru. Vynikající sýr Comté z místních horských mlékáren je naprostou delikatesou, kterou si můžete zakoupit v obchůdcích přímo na návsi a udělat si z ní skvělý piknik na vyhlídce.
💡 Tip: Vesnicí prochází malebná Vinná stezka Jury, která měří zhruba 80 kilometrů. Pokud máte k dispozici auto nebo elektrokolo, je to fantastický a turisty zatím neobjevený okruh pro pomalé cestování francouzským venkovem.
Kam dál z francouzského venkova
Pokud plánujete rozsáhlejší roadtrip a chcete tyto malebné vesnice propojit do smysluplného itineráře, máte hned několik skvělých možností. Z jihu můžete plynule navázat na větší města a přírodní krásy, zatímco z východu se nabízí přesun do hor.
Zkuste si svůj výlet poskládat podle našich podrobných průvodců jednotlivými regiony:
- Pokud vás okouzlily levandulové pole a vápencová městečka jako Gordes, podívejte se na náš velký průvodce provensálským venkovem i městy.
- Jestliže vás lákají spíše středověké hrady, pravěké jeskyně a plavba na kajaku, nesmíte minout region Dordogne a Périgord, kde se skrývá obrovská koncentrace historických klenotů.
- A pro milovníky hrázděných domů, špičkové gastronomie a vánoční atmosféry je tu připravena nádherná Alsaská vinná stezka, kterou zvládnete projet i za prodloužený víkend.
Často kladené otázky
Co přesně znamená značka Les Plus Beaux Villages?
Je to oficiální nezávislá certifikace, kterou uděluje speciální asociace. Aby ji vesnice získala, musí mít méně než 2 000 obyvatel, musí se v ní nacházet alespoň dvě chráněné národní památky a musí prokázat snahu o komunitní rozvoj a zachování venkovského rázu. Nejedná se tedy jen o líbivý marketing, ale o skutečnou záruku zachovalé historické architektury.
Musím za vjezd do těchto vesnic platit vstupné?
Ne, vstup do samotných vesnic a procházka jejich uličkami je vždy zcela zdarma, jedná se o běžně obydlené obce. Platí se pouze za vstup do konkrétních hradů, muzeí, jeskyní nebo soukromých zahrad, které se na jejich území nacházejí.
Jak je to s parkováním a kolik stojí?
Většina certifikovaných vesnic má historická centra uzavřená pro běžnou dopravu. Musíte využít záchytná parkoviště na okraji obce. Parkovné se většinou pohybuje mezi 4 až 8 eury za den, v některých menších vesnicích bývá mimo letní sezónu dokonce zdarma. V červenci a srpnu je nutné na parkoviště dorazit brzy ráno, jinak nenajdete volné místo.
Lze se do vesnic dostat veřejnou dopravou?
Je to velmi složité. Francouzská železnice (SNCF) vás sice dopraví do větších regionálních měst, ale samotné vesnice leží často mimo hlavní tahy. Autobusové spojení do odlehlejších míst bývá velmi řídké, obvykle jede jeden spoj ráno a jeden odpoledne, přičemž o víkendech často nejezdí vůbec. Pro objevování venkova je vlastní nebo půjčené auto prakticky nutností.
Jak funguje mýtné na francouzských dálnicích?
Ve Francii neexistuje klasická dálniční známka. Platí se na mýtných branách (péages) podle ujetých kilometrů, což vychází průměrně na necelých 10 eur za 100 kilometrů jízdy. V únoru 2026 navíc dochází k mírnému zdražení mýtného a stále častěji se rozšiřuje systém takzvaného Free-Flow (například na dálnicích A4, A13 nebo A79), kde nejsou žádné závory a mýto musíte uhradit do několika dnů online podle své SPZ.
Potřebuji ekologickou plaketu, když jedu na venkov?
Ano, doporučuji vám si ji pořídit. Ekologická plaketa (Crit’Air) je sice povinná primárně pro vjezd do nízkoemisních zón velkých měst (ZFE), ale při cestě na venkov se těmto zónám často nevyhnete, pokud projíždíte například přes Marseille, Aix-en-Provence nebo Štrasburk. Viněta stojí online necelých 5 eur a platí po celou dobu životnosti vozidla, bez ní vám hrozí pokuta 68 eur.
Je dýško v restauracích na venkově povinné?
Ne, ve francouzských kavárnách a restauracích je servis již ze zákona zahrnut v celkové ceně (service compris). Pokud jste byli spokojeni, je slušností nechat drobnou minci a zaokrouhlit účet o 1 až 2 eura. Pamatujte, že při platbě kartou většinou nelze spropitné přidat přes terminál, takže musíte případnou částku ohlásit číšníkovi předem, nebo nechat hotovost na stole.
Je v létě na jihu Francie opravdu takové horko?
Ano, letní teploty v regionech Provence, Okcitánie a Dordogne běžně šplhají k hranici 38 až 40 °C. Historické kamenné uličky teplo přes den nasají a sálají ho i v noci. Procházky po památkách v poledním žáru jsou velmi nepříjemné, proto doporučuji plánovat návštěvy hradů a vesnic na brzké ráno a odpoledne trávit u vody nebo ve stínu.
Tipy a triky pro vaší dovolenou
Nepřeplácejte za letenky
Letenky hledejte na Kayaku. Je to náš nejoblíbenější vyhledávač, protože prohledává webové stránky všech leteckých společností a vždy najde to nejlevnější spojení.
Rezervujte si ubytování chytře
Nejlepší zkušenosti při vyhledávání ubytování (od Aljašky až po Maroko) máme s Booking.com, kde bývají hotely, apartmány i celé domy nejlevnější a v nejširší nabídce.
Nezapomeňte na cestovní pojištění
Kvalitní cestovní pojištění vás ochrání před nemocí, úrazem, krádeží nebo stornem letenek. Pár návštěv nemocnic jsme v zahraničí už absolvovali, takže víme, jak se hodí mít sjednané pořádné pojištění.
Kde se pojišťujeme my: SafetyWing (nejlepší pro všechny) a TrueTraveller (na extra dlouhé cesty).
Proč nedoporučujeme nějakou českou pojišťovnu? Protože mají dost omezení. Mají limity na počet dnů v zahraničí, v případě cestovka u kreditní karty po vás chtějí platit zdravotní výdaje pouze danou kreditní kartou a často limitují počet návratů do ČR.
Najděte ty nejlepší zážitky
Get Your Guide je obří on-line tržiště, kde si můžete rezervovat komentované procházky, výlety, skip-the-line vstupenky, průvodce a mnoho dalšího. Vždy tam najdeme nějakou extra zábavu!
