Bieszczady: 12 tipů, co vidět na polském Divokém východě

Polsko nabízí rozmanitá místa, od rušného pobřeží Baltu přes historická města až po majestátní Tatry. Pokud ale hledáte oblasti, které ještě nejsou pod náporem masového turismu, zaměřte se na samý jihovýchodní cíp země. Když se totiž v Polsku zeptáte na opravdovou divočinu, každý vás okamžitě pošle do regionu jménem Bieszczady.

A protože vás jistě čeká spousta otázek (medvědi, doprava, kde spát, jak to vůbec vyslovit), najdete tu vše pohromadě — od dopravy, přes nejlepší túry, až po to, proč si do hor zabalit rolničku na batoh.

A malá perlička na úvod. Pokud řešíte takzvané „bieszczady pronunciation“ a lámete si jazyk na tom, jak to vlastně vyslovit, tak vězte, že se to čte přibližně jako „Běščady„. Uvidíte, že po pár dnech v místních kopcích vám to slovo přiroste k srdci tak pevně, že ho už nezapomenete.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Co to je: Nádherný a divoký horský region na trojmezí Polska, Slovenska a Ukrajiny, který je součástí Východních Karpat.

• Hlavní lákadlo: Takzvané poloniny (vysokohorské louky nad hranicí lesa), které nabízejí neuvěřitelné výhledy a nekonečné hřebenové treky.

• Doprava: Ideální je vyrazit vlastním autem, z Prahy je to sice dlouhá cesta na zhruba 12 hodin, ale na místě se bez auta obejdete jen velmi těžko.

• Kde se ubytovat: Pro trekaře jsou nejlepší vesničky Wetlina nebo Ustrzyki Górne, pokud hledáte spíše relaxaci u vody, zvolte lázeňský Polańczyk u Solinské přehrady.

• Co musíte vidět: Výstup na nejvyšší horu Tarnica, hřebenovka přes Polonynu Wetlinskou, jízda lesní úzkokolejkou a plavba po Solinském jezeře.

• Bezpečnost: Jste ve skutečné divočině, takže registrace v národním parku a pohyb po vyznačených trasách jsou naprostou nutností kvůli ochraně přírody i vás samotných.

• Vstupné: Vstup do Bieszczadského národního parku je zpoplatněn symbolickou částkou 12 PLN na osobu a den.

Co to vlastně jsou ty Bieszczady a proč tam jet?

Když se podíváte na mapu (bieszczady mapa), zjistíte, že se nacházíte v tom nejzazším jihovýchodním koutě Polska, kde se hranice dotýkají se Slovenskem a válkou zkoušenou Ukrajinou. Bieszczady Mountains, jak zní anglický název, jsou nedílnou součástí Východních Karpat. Oproti nedalekým Tatrám nebo Krkonoším tu ale nenajdete žádné ostré skalnaté štíty ani davy turistů. Krajina je tu měkčí, kopečky se vlní jeden za druhým a všechno působí klidněji a zádumčivěji.

Tím nejcharakterističtějším prvkem celých Bieszczad jsou poloniny (obrovské horské louky vysoko nad hranicí lesa), které tady vznikly částečně samy od sebe a částečně proto, že tu staří horalé staletí pásli dobytek. Dnes si při chůzi po nich připadáte, jako byste chodili v oblacích. Celé srdce této oblasti tvoří Bieszczady National Park, který je dokonce zapsaný jako biosférická rezervace UNESCO, takže příroda tu hraje absolutní prim. Pokud hledáte místo, kde si pročistíte hlavu a ztratíte mobilní signál (často úplně), vyrazte právě sem.

Kdy do polské divočiny vyrazit a jak se tam dostat

Načasování cesty do Bieszczad hodně záleží na tom, co od výletu čekáte.

Jaro a časné léto (květen až červenec) jsou naprosto ideální, protože poloniny explodují barvami, všechno kvete a voní to tu po horských bylinách. Srpen je absolutní vrchol sezóny, takže na hlavních trasách potkáte více polských turistů, ale pořád to není takové šílenství jako v Zakopaném. Podzimní měsíce nabízejí dechberoucí podívanou, protože se nekonečné listnaté lesy zbarví do zlaté a červené barvy, jen počítejte s tím, že dny už jsou kratší, chladnější a na hřebenech může silně foukat. Zima v Bieszczadech je kapitolou sama pro sebe. Existuje sice fenomén bieszczady ski, ale střediska jsou menší a kvůli sněhovým závějím se místní vesničky často ocitají odříznuté od světa.

Nejlepší variantou dopravy je jednoznačně vlastní nebo půjčené auto. Cesta z Prahy trvá zhruba 12 hodin čistého času, takže se připravte na pořádný roadtrip. Pokud nemůžete jet vlastním vozem, je spolehlivou volbou využití platforem jako RentalCars. Cestování hromadnou dopravou je poněkud složitější, protože přímý vlak z Česka sem nejezdí. Můžete využít Flixbus do města Krosno a odtud pokračovat lokálními spoji, které ale nejezdí úplně často. Pokud jedete zdaleka, dá se letět do nedalekého Rzeszowa (letiště Rzeszow-Jasionka je vzdálené asi 80 kilometrů od vstupu do národního parku) a tam si auto půjčit.

Kde se ubytovat v Bieszczadech (a kolik to stojí)

Výběr ubytování závisí hlavně na tom, jaký typ dovolené plánujete. Nádherné bieszczady miejscowości (jak Poláci říkají místním obcím) nabízejí od spartánských turistických ubytoven až po luxusní lázeňské hotely s bazény. Připravte se na to, že ceny jsou tu obecně nižší než ve zbytku Evropy, i když za ty nejlepší hotely si v letní sezóně pochopitelně připlatíte.

Pokud je vaším hlavním cílem chození po horách, ubytujte se v srdci národního parku ve vesničkách Wetlina nebo Ustrzyki Górne. Ustrzyki Górne leží přímo pod nejvyšší horou a jsou naprostým centrem všech trekařů. Wetlina je o něco větší, nabízí více restaurací a obchůdků, takže je to takový zlatý střed. Pěkné zázemí s tradiční atmosférou a výbornou kuchyní nabízí například Hotel Carpatia Bieszczadzki Gościniec v umělecky laděné vesnici Cisna, odkud se dobře jezdí na výlety autem.

Pokud po náročných túrách preferujete odpočinek, zamiřte k přehradě Solina do městečka Polańczyk. Jde o regulérní lázeňské město, kde najdete léčivé prameny a krásné hotely s wellness centry, které po celodenním mrazivém větru na hřebenech neskutečně oceníte. Skvělou volbou pro odpočinek u vody je třeba Hotel Skalny Spa, kde nabízejí skvělé masáže a výborné snídaně.

Cenově vás běžný penzion vyjde zhruba na 1000 až 1500 Kč za noc pro dvě osoby, zatímco luxusnější lázeňské hotely s polopenzí se pohybují kolem 2500 až 4000 Kč za noc. Platí se v polských zlotých (PLN) a i když je Polsko moderní země, v odlehlejších horských chatách a u vstupu do parku často terminály nefungují, takže mít u sebe hotovost je naprostá nutnost.

Bieszczady: 12 míst, která musíte navštívit, a co tu dělat

Park Bieszczady toho nabízí tolik, že byste tu klidně mohli strávit dva týdny a pořád byste měli co objevovat. Najdete tu dvanáct těch nejzajímavějších míst, která kombinují fyzicky náročné hřebenovky, relaxaci u vody i fascinující kulturní historii dřevěných kostelíků ukrytých v lesích.

1. Výstup na horu Tarnica (1346 m n. m.)

Tarnica je nejvyšší bod polských Bieszczad a její zdolání by nemělo chybět v žádném itineráři. Není to sice drastická alpská třítisícovka, ale vzhledem k tomu, že startujete z docela malé nadmořské výšky, zapotíte se víc než dost. Cesta nahoru trvá zhruba tři až čtyři hodiny a většinu času půjdete do prudkého kopce.

Trasa je v nejexponovanějších úsecích zpevněná dřevěnými schody. Turisté na ně sice často nadávají kvůli zátěži na kolena, ale správa parku je tam musela dát, aby zastavila erozi, takže se připravte na sportovní výkon a těšte se na výhled nahoře.

Z vrcholku od velkého kříže se vám naskytne dechberoucí kruhový výhled na polskou, slovenskou a hlavně ukrajinskou stranu Karpat. Nahoře ale hodně fouká, takže i v parném létě v batohu určitě oceníte větrovku. Nezapomeňte, že parkování pod kopcem v Ustrzyki Górne nebo ve Wołosatem bývá brzy ráno plné a zaplatíte za něj kolem 15 PLN na den.

2. Polonyna Wetlińska a kultovní horská chata

Pokud byste z celých Bieszczad měli čas jen na jedinou túru, doporučuji hřebenovku přes Polonynu Wetlinskou (přesně to místo z pohlednic, které si s Bieszczady spojí každý). Čeká vás asi čtyř až pětihodinový přechod, během kterého budete kráčet po širokém travnatém hřbetu vysoko nad pásmem lesa a užívat si výhledy, které se neokoukají.

Nejikoničtějším bodem celé trasy je legendární horská chata Chatka Puchatka (Chata Medvídka Pú). Dlouhá desetiletí to byla drsná a sparťanská bouda bez elektřiny a tekoucí vody, kde se topilo jen v kamnech. Před nedávnem však prošla rozsáhlou (a velmi kontroverzní) modernizací, ze které se stala spíše moderní turistická útulna.

I přesto je to skvělé místo, kde si můžete na chvíli sednout, dát si horký čaj a kochat se výhledy do hlubokých dolin. Trasu je nejlepší začít ze sedla Przełęcz Wyżna, odkud je výstup na hřeben poměrně krátký, a pak už následuje pozvolné klesání zpět do civilizace.

3. Strmá, ale krásná Polonyna Caryńska

Hned naproti Wetlinské se tyčí její menší, ale o něco strmější a divočejší sestra, Polonyna Caryńska. Její hřeben má sice jen čtyři kilometry na délku, ale výstup na ni je poměrně ostrý a kolena vám dají jasně najevo, že jste v horách. O to sladší je odměna, když se vyškrábete nad hranici lesa a otevře se vám 360stupňové panorama celého národního parku.

Tato trasa je o něco méně přeplněná než populární Wetlińska, což jí dodává obrovské kouzlo. Na jaře tu kvete obrovské množství drobných horských květin a je to ideální prostředí pro každého, kdo miluje fotografování přírody.

Nejlepší je vyrazit z obce Ustrzyki Górne a červenou značkou projít celý hřeben směrem na Brzegi Górne. V Brzegi Górne se pak můžete rozhodnout, zda máte ještě sílu pokračovat dál, nebo raději sjedete místními minibusy, které fungují jako spolehlivé turistické taxíky mezi hlavními výchozími body.

4. Bieszczadská lesní úzkokolejka (Bieszczadzka Kolejka Leśna)

Když vás přestanou bavit výšlapy, je čas na trochu hravější zážitek. Kdysi dávno byla celá tato oblast protkaná sítí lesních železnic, které svážely vytěžené dřevo z hlubokých lesů. Dnes jedna úžasná úzkokolejka přežila jako turistická atrakce.

Vláček vyjíždí ze stanice Majdan nedaleko vesnice Cisna a proplétá se hustými lesy a podél potůčků rychlostí, kterou byste snadno předehnali rychlou chůzí. Na výběr jsou dvě trasy. Doporučuji tu delší směrem do obce Balnica, která vede přímo podél slovenské hranice a cestou míjí zbytky vysídlených a zaniklých lemkovských vesnic.

V letní sezóně jsou vagónky otevřené, takže máte les přímo na dosah ruky. Je to ohromně fotogenické a perfektní pro dny, kdy si chcete odpočinout od chůze. Vstupenky si v sezóně kupujte online předem, protože bývá často vyprodáno.

5. Přehrada Solina: Koupání a jachting v horách

Jezioro Solińskie (přezdívané Bieszczadské moře) na první pohled vypadá spíše jako fjord. Členité pobřeží se zátokami, kam se ze břehu vůbec nedostanete, vytváří naprosto pohádkovou scenérii a absolutní ticho. Vyrazte sem, když si potřebujete dát od hor na chvíli pauzu a chcete relaxovat u vody.

Zajímavostí je, že na celém jezeře platí přísný zákaz spalovacích motorů, díky čemuž je tu naprostý klid a nádherně čistá voda. Proto je Solina vyhlášeným rájem pro jachting. Můžete si tu půjčit malou plachetnici, elektrický člun nebo šlapadlo a strávit odpoledne prozkoumáváním skrytých zátok.

V okolí nádrže nedávno vyrostla moderní kabinková lanovka, která vás vyveze vysoko nad přehradu a nabídne luxusní výhled z prosklené vyhlídkové věže. Kromě vody tu najdete i spoustu cyklistických tras, takže i cyklisté si přijdou na své.

6. Umělecká vesnička Cisna a kultovní hospoda

Cisna je tak trochu jiná vesnice než zbytek bieszczadských obcí. Odjakživa to bylo centrum umělců, básníků a dřevorubců, kteří utekli z velkoměst do divočiny. Dodnes si zachovala bohémskou atmosféru.

Ústředním bodem Cisny a menší bieszczadskou legendou je hospoda Siekierezada (Sekeráda). Interiér je naprosto unikátní – zdi jsou pokryté sekerami, čerty a zvláštními dřevořezbami. Dělají tu výborné lokální pivo a je to zážitek, který si rozhodně nesmíte nechat ujít.

V Cisně najdete také řadu malých galerií a obchůdků s lokálními řemeslnými výrobky. Pokud si chcete přivézt nějaký opravdu autentický suvenýr, nakupujte právě tady.

7. Dřevěný kostelík (cerkev) ve Smolniku

Tento region není jen o přírodě, ale také o pohnuté historii. Původně tu žili Bojkové a Lemkové, etnické skupiny, které byly po druhé světové válce nuceně vysídleny. Zůstaly po nich staré ovocné sady a především unikátní dřevěné pravoslavné a řeckokatolické chrámy, kterým se zde říká cerkwe.

Ta vůbec nejkrásnější a nejvzácnější stojí na osamělém kopci nad vesnicí Smolnik nad Sanem a je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Pochází z 18. století a architektonicky připomíná obrovskou dřevěnou cibuli zasazenou do krajiny.

Ke kostelíku vede mírně stoupající cesta a klíče si často musíte vypůjčit u místních správců, jejichž kontakt najdete na ceduli u branky. Rozhodně doporučuji podívat se i dovnitř na staré fresky a zachovalý ikonostas.

8. Muzeum lidové architektury (Skansen) v Sanoku

Pokud vás lemkovská a bojkovská historie zajímá, zajeďte do Sanoku. Leží na severním okraji oblasti a tvoří vstupní bránu do Bieszczad. Přímo na břehu řeky San vybudovali obrovské muzeum pod širým nebem, které je vůbec největším skansenem v celém Polsku.

Na rozlehlé ploše najdete přes 150 historických dřevěných budov, které sem byly opatrně převezeny z okolních vesnic. Projdete se mezi starými chalupami, větrnými mlýny, kovářskými dílnami a narazíte i na nádherné dřevěné kostelíky. Je to obrovský areál, na který se vyplatí vyhradit si minimálně půl dne.

Kromě skansenu stojí v Sanoku za návštěvu také místní zámek, ve kterém se nachází rozsáhlá sbírka ikon a především obrovská výstava děl Zdzisława Beksińského, slavného polského surrealistického malíře, který se právě v Sanoku narodil.

9. Historické Krosno a sklářská tradice

Krosno neleží přímo v srdci národního parku, ale je to skvělá zastávka po cestě. Je to krásné historické město s parádně zachovalým starým rynkem (náměstím), kde se můžete procházet pod klenbami měšťanských domů a vychutnat si výbornou kávu.

Město se ale celosvětově proslavilo produkcí skla. Tradice foukání skla je tu tak silná, že si Krosno vysloužilo přezdívku polské skleněné město. Určitě nevynechejte návštěvu moderního interaktivního Centra dědictví skla (Centrum Dziedzictwa Szkła), kde uvidíte historické expozice a mistři skláři vám předvedou své umění přímo před očima.

Místní broušené i hladké sklo z Krosna je úžasný a tradiční dárek, který si můžete z dovolené přivézt.

10. Komańcza a počátky pravoslaví v Polsku

Malá vesnička Komańcza v údolí řeky Osławy je místem s neuvěřitelně silnou duchovní atmosférou. Historicky sem pronikaly vlivy východního křesťanství a Komańcza je symbolem prolínání kultur. V hlubokém lese nad vesnicí je ukrytý pravoslavný ženský klášter z dvacátých let minulého století.

Klášter je proslulý tím, že zde byl v padesátých letech internován polský primas, kardinál Stefan Wyszyński, který byl v opozici vůči komunistickému režimu. Je zajímavé navštívit místa, kde se prolíná katolická historie s ortodoxním prostředím kláštera.

Z Komańczy také vede spousta krásných a méně frekventovaných turistických tras, které vás provedou nedotčenou částí Bieszczad, ideální pro chvíle, kdy se chcete vyhnout davům.

11. Safari Bieszczady: Ve stopách medvědů a vlků

Bieszczadská příroda je divočina v pravém slova smyslu. V hlubokých lesích žije stabilní populace medvědů hnědých, smečky vlků a rysi. Pokud vás láká vidět tato zvířata naživo, rozhodně se je nepokoušejte stopovat sami.

Místo toho doporučuji využít služeb profesionálních průvodců, kteří pořádají takzvané wildlife safari. Zkušení rangeři a biologové vás brzy ráno nebo za soumraku vezmou do odlehlých částí parku, kde pomocí dalekohledů a fotopastí můžete z bezpečné vzdálenosti sledovat divokou zvěř.

Sice vám nikdo nedá stoprocentní garanci, že medvěda nebo vlka uvidíte, ale už jen napětí z nočního pralesa a znalosti místních průvodců za to rozhodně stojí.

12. Bieszczady Ski: Zima v Polańczyku a okolí

Pokud vyrazíte do Bieszczad v zimě, čeká vás surový, ale překrásný svět. Není to vysokohorské středisko typu Alp, na své si přijdou spíše milovníci klidnějšího lyžování a běžek. Hledáte-li bieszczady wiadomości z ostatniej chwili v zimních měsících, často narazíte na zprávy o zapadaných silnicích, takže nezapomeňte na dobré zimní pneumatiky a sněhové řetězy.

V okolí Ustrzyki Dolne a Polańczyku najdete menší lyžařské areály, jako jsou Laworta nebo Gromadzyń, které jsou skvělé pro rodiny a začínající lyžaře. Ceny permanentek jsou tu velmi příznivé a chybí dlouhé fronty u turniketů.

Tou vůbec nejlepší zimní aktivitou v Bieszczadech je ale běžkování a skialpinismus. Výšlap na lyžích nahoru na zasněžené poloniny je za dobrých podmínek nezapomenutelným zážitkem.

Bieszczady s dětmi a psy: Jde to vůbec?

Odpověď zní ano, ale s rozmyslem. S miminkem v nosítku dlouhé hřebenové treky jako je Tarnica nedoporučuji, kopce jsou tu opravdu strmé a schody zrádné. Kolem národního parku ale fungují lokální autobusy, kterými se dá přiblížit na kratší, nenáročné procházky. Starší děti už si poloniny užijí a Solinská přehrada je pro ně na léto ideální.

Co se týče cestování s pejsky, musíte být velmi opatrní. Z oficiálního nařízení jsou psi v národním parku obecně zakázáni na vysokohorských trasách kvůli ochraně zdejší zvěře. Mimo chráněné zóny (v lesích a údolích) psa mít můžete, ale důrazně doporučuji vždy na pevném vodítku. Pohybujete se na území vlků a medvědů a bezpečnost musí být na prvním místě.

Co ochutnat: Bieszczadská gastronomie a goralské jídlo

Na dietu tady rovnou zapomeňte, horský vzduch spaluje kalorie a místní kuchyně je sytá, teplá a naprosto vynikající. Strava je ovlivněná goralskými a ukrajinskými tradicemi.

Bigos tady chutná úplně jinak než z konzervy. Tradičně se podává jako dušené zelí s více druhy masa a klobásou, což je do chladného počasí dokonalá kombinace. Určitě ochutnejte krupnik, tradiční hustou polévku z ječných krup, kořenové zeleniny a masa, která vás po celodenním výletu okamžitě postaví na nohy. K zakousnutí vyhledejte lokální sýry, zejména ty, kterým se přezdívá sýry z vlčího mléka (často jde o tvrdé kozí nebo ovčí sýry balené do bylinek).

Poláci pivo milují a v regionu narazíte na několik malých lokálních pivovarů (výborné točí třeba ve zmíněné hospodě Siekierezada). Na zahřátí nezapomeňte vyzkoušet tradiční teplý medový nápoj zvaný miod pitny.

Praktické informace a bezpečnost v divočině

Bieszczady sice leží v Evropě, ale z hlediska bezpečnosti se k nim musíte chovat s obrovským respektem. Není to městský park, ale reálná karpatská divočina. Zde je několik zásadních praktických informací.

Vstupné a poplatky: Za vstup do národního parku se platí denní poplatek zhruba 12 PLN na osobu. Lze ho zaplatit v budkách na začátku každé významnější trasy nebo předem online. U oblíbených nástupních míst zaplatíte za auto asi 15 PLN na den a musíte přijet opravdu brzy ráno, jinak nezaparkujete.

Bezpečnost na prvním místě: Pokud vás v informačním centru vyzvou, ať se zapíšete do knihy návštěvníků nebo si stáhnete polskou záchrannou aplikaci Ratunek, poslechněte je. Mobilní signál je na hřebenech tristní a spoléhat se jen na telefon nelze. U hranic s Ukrajinou navíc často chytíte spíše ukrajinského operátora (pozor na poplatky za data!).

A poslední důležité upozornění: Létání s drony je na celém území Bieszczadského národního parku přísně zakázáno. Strážci to důsledně kontrolují a pokutují kvůli plašení chráněné zvěře.

Kam dál: Inspirace pro cestování po Polsku

Pokud se vám zalíbí na severu našich sousedů, najdete tu další tipy, které byste si neměli nechat ujít.

• Pokud máte rádi historii, skvělé kavárny a romantické uličky, přečtěte si článek o tom, co vidět v Krakově.

• Chcete vzít auto a jet? Objevte kompletní itinerář na 7denní roadtrip po Polsku.

• Pokud preferujete rovinatou krajinu, plachetnice a koupání, pak vyrazte na nádherná Mazurská jezera.

• A pokud milujete hory, ale chcete ochutnat slavný polský sýr oscypek na rušné Krupowki ulici, podívejte se na tipy, co dělat v Zakopaném.

Tipy a triky na závěr (nejen pro Bieszczady)

Při plánování cest se vyplatí držet se osvědčených služeb, které šetří čas i peníze:

Co si zabalit do hor

Nepodceňujte obuv. Do polonin budete potřebovat opravdu kvalitní pevné boty, které zvládnou strmé výstupy i zrádné schody.

Kde sehnat nejlepší letenky

Pokud byste přece jen chtěli do této oblasti letět (třeba do Rzeszowa), levné letenky se dají snadno vyhledat na portálech jako Kiwi.

Půjčení auta na roadtrip

Služby jako RentalCars nabízejí velký výběr aut a flexibilní možnosti storna pro případ, že se plány změní.

Rezervace ubytování na poslední chvíli

Booking.com funguje pro Bieszczady naprosto spolehlivě i v těch nejmenších obcích pro vyhledání hotelů i ubytování v soukromí.

Nezapomeňte na pojištění a data

Na kratší cesty je ideální cestovní pojištění od AXA, na delší pobyty se hodí True Traveller nebo SafetyWing. A abyste v horách ušetřili za předražená data z ukrajinských sítí, zvažte elektronickou SIM kartu, jako je například Holafly.

FAQ: Často kladené otázky o Bieszczadech