Polární záře se v posledních letech, zejména díky sociálním sítím, stala v cestovatelské komunitě nesmírně populární a zlákala i nás. I my jsme si chtěli splnit sen a tuhle fascinující nebeskou show vidět na vlastní oči. Ze začátku jsme ale věděli jen to, že se dá vidět na severu, spíše v zimě. Teď, po čtyřech cílených expedicích do tří různých destinací, můžeme říct, že máme cenné zkušenosti, o které se s vámi chceme podělit. V tomto článku se zaměříme nejen na to, kde a jak je možné polární záři vidět, ale i na to, která destinace by pro vás mohla být tou nejlepší.

Jak vzniká polární záře? 

Polární záře, neboli Aurora Borealis, je přírodní jev, ke kterému dochází, když se elektricky nabité částice ze Slunce srazí se zemskou atmosférou. Tyto částice, které cestují na takzvaném slunečním větru, jsou přitaženy k magnetickým pólům Země. Při vstupu do atmosféry se srazí s atomy kyslíku a dusíku, což způsobí, že tyto atomy začnou zářit. Výsledkem je nádherná světelná show, která na obloze vytváří vlnící se zelené, fialové, růžové a modré obrazce. Čím silnější je sluneční aktivita, tím jasnější a intenzivnější je záře.

Nejlepší destinace pro sledování polární záře

Poprvé jsme ji zahlédli z letadla při naší první cestě na Island v roce 2021. Tehdy jsme moc nevěděli, o co jde, a jen občas vykoukli z okna, jestli ji neuvidíme. To se však změnilo o necelé dva roky později, kdy jsme pod vlivem sociálních sítí zatoužili po expedici primárně za polární září. Začali jsme s hledáním té nejvhodnější destinace a správné doby.

V různých článcích nejčastěji padal Island, Finsko, Norsko, Švédsko či Aljaška. Tím, že v Norsku, na Islandu i ve Švédsku už jsme byli a do USA je daleko, rozhodli jsme se, že Finsko bude pro naši další cestu to pravé. Nejen kvůli polární záři, ale i kvůli dalším zážitkům. Vyrazili jsme proto v březnu 2023 do Laponska.

Zimní pohádka v Laponsku, Finsko

Finské Laponsko se dostalo na seznam vysoko nejen díky své poloze za polárním kruhem, což značí velkou šanci na spatření polární záře, ale i díky mnoha zimním aktivitám, které nabízí. Ať už je to vesnička Santa Clause nedaleko Rovaniemi, psí spřežení, jízda na sněžných skútrech nebo návštěva sobí farmy. Navíc nás zaujaly krásné možnosti ubytování v iglú se skleněnou střechou, odkud můžete pozorovat polární záři přímo z postele. Co víc si přát?

Vše zmíněné, kromě pozorování záře z postele, jsme nakonec v Laponsku opravdu zažili. Téměř hned po příletu do finské Kittily jsme vyrazili k nedalekému jezeru a ve tmě u ohně čekali. A dočkali jsme se! Byla to naše první velká polární záře. V okolí lyžařského střediska Levi se nám navíc poštěstilo spatřit ji během stejného večera ještě několikrát. Bylo to prostě splnění snu. Šlo zároveň i o lehké vystřízlivění, protože to co vidíte v mnoha příspěvcích na sociálních sítích, úplně neodpovídá realitě. Okem totiž není polární záře viditelná tak, jako s delší expozicí nastavenou na fotoaparátu. Často tak slabší polární záře, která je na fotografiích výrazná a “vytažená”, je okem viditelná spíše jako šedá šmouha na obloze, jak to několikrát popsala moje manželka.

Zároveń jsme zjistili, že tak jednoduché, jako první noc, to zdaleka není. Zvýšit šanci na spatření polární záře je totiž celkem věda a chce to trpělivost. Během dalších tří nocí jsme neviděli nic. Bylo zataženo a předpověď nebyla dobrá, a navíc se nám nechtělo jezdit stovky kilometrů po ledu a ve tmě. Proto jsme byli v kontaktu s místním průvodcem, který „garantuje“, že vás k polární záři doveze a ještě vás s ní vyfotí. Poslední večer jsme se proto na tuto tour vydali. Paul nás vzal asi dvě hodiny od Rovaniemi až do Švédska, kde jsme zastavili u silnice a sledovali jeho předpověď. A klaplo to! Dle jeho slov šlo o jednu z nejsilnějších polárních září, kterou v té sezóně viděl.

Kompletní popis naší cesty do Finska, včetně detailního itineráře, najdete na webu Retkee.

Zimní Island: Hledání záře a zamrzlá krajina

Island nám v roce 2021 přirostl k srdci natolik, že jsme jej během dalších let navštívili třikrát. V únoru 2024 jsme se sem vydali s jasným cílem – vidět polární záři a přes den prozkoumat zamrzlou krajinu. I když jsme si věřili a měli zkušenosti z Laponska, zastihnout záři na Islandu se ukázalo jako obtížnější. První dvě noci nám nepřály mraky nebo nízká sluneční aktivita. Předposlední noc se na nás ale usmálo štěstí. U našeho ubytování na samotě, asi hodinu nad Reykjavíkem, se záře ukázala kolem páté hodiny ranní. I když nebyla zdaleka tak silná, šlo o moc pěknou podívanou. Ten stejný den večer se nám ukázala ještě jednou, spíše slabší, ale v tomto ohledu se každý okamžik počítá.

💰 Blog, který právě čtete, vydělává měsíčně 130 000 Kč.

A my jsme se rozhodli, že vás naučíme, jak můžete na internetu vydělávat taky.

🎉 Akční cena e-booku

Jen do 30. 7. 2025 můžete získat e-book za 299 Kč místo původních 999 Kč.

⌛ Tisíce hodin zkušeností jsme pro vás zabalili do přehledného a akčního návodu.

⏳ Největší úsporu ale získáte díky chybám, které díky e-booku vůbec neuděláte.

299 Kč (sleva 700 Kč do 30. 7. 2025)

📥 To mě zajímá!

Nakonec ale byla polární záře jen pomyslnou třešničkou na dortu. Během naší expedice jsme projeli jižní pobřeží, viděli nádherné zamrzlé vodopády, prošli si ledové jeskyně a stihli i plavbu za velrybami. I když šlo o naši třetí návštěvu Islandu, viděli jsme ho úplně jinak.

Detailního průvodce zimním Islandem, který shrnuje i praktické informace, najdete na webu Retkee.

Západní Island v říjnu: Třetí pokus o dokonalou záři

Kromě únorové expedice jsme se na Island za polární září vydali ještě jednou, v říjnu 2024. Tentokrát jsme jižní pobřeží vyměnili za západní část, kterou jsme chtěli více prozkoumat. I při této cestě nám Island ukázal, že to tady nebude jednoduché. První dvě noci bylo zataženo v okruhu nejméně 200 kilometrů. Poslední noc předpověď vypadala lépe, ale rychle se měnila. První náznaky jsme viděli kolem 19. hodiny po západu slunce, kdy se objevila i lehce růžová záře. Poté ale přišly mraky a sníh. Řekli jsme si, že je to naše poslední šance, a vydali se 300 kilometrů do vnitrozemí hledat „díru“ v mracích. Nakonec jsme viděli relativně silnou záři, bohužel ale nebylo úplně jasno a to nejlepší tak zůstalo skryté.

I tak jsme si tuhle cestu užili. Je jednoduše důležité nespoléhat pouze na polární záři, ale zařídit si program přes den – ať už jde o vodopády, sopky, lázně nebo města. A že právě Island toho nabízí opravdu hodně a nemusí jít nutně pouze o zimní měsíce.

Hluboko za polární kruh: Tromsø, Norsko

Pokud jste si mysleli, že jsme si v říjnu 2024 dali od polární záře pokoj, pletete se. Hned po návratu jsme začali plánovat, kam vyrazit, aby to bylo „jistější“. Volba padla na norské Tromsø. V únoru 2025 jsme proto letěli hluboko za polární kruh. Předpověď už před odletem vypadala bídně, ale nevzdávali jsme to.

A první odměna přišla hned v letadle. Kousek za Oslem začala polární záře tančit vedle letadla, a nám se ji povedlo krásně vyfotit. Po příletu do Tromsø se však bídná předpověď potvrdila – první tři noci buď pršelo, nebo sněžilo a po záři ani stopy – nabízelo se pouze vyrazit k finským hranicích, zhruba 250 kilometrů, a to se nám upřímně půjčeným autem v noci, dešti a sněhu, nechtělo. Třetí noc jsme se i tak vydali hledat skulinu v oblacích v okolí Tromsø, bohužel neúspěšně. 

Proto jsme se, po vzoru Laponska, spojili s místním průvodcem. A i díky krajanovi Petrovi, který v Tromsø žije a živí se lovem polární záře, jsme měli poslední noc štěstí. Zhruba dvě hodiny od Tromsø začala záře tančit nad cestou a měli jsme opět možnost vidět silnou podívanou.

Kromě lovu jsme si Tromsø užili i plavbu lodí mezi fjordy, návštěvu lázní přímo v přístavu, kde se dá skočit do ledového moře, a krásná muzea. Za zmínku stojí také skvělá vyhlídka nad městem i výlety do nedaleké přírody.

Podrobný popis cesty do Norska v podobě detailního itineráře najdete na webu Retkee.

A teď babo raď: Kam tedy vyrazit?

Naše čtyři cesty primárně za polární září do tří různých destinací mluví za vše – tento fenomén nás naprosto uchvátil. Jde samozřejmě i o to, že nás obecně lákají severské země a zima jako taková nám nevadí, ba naopak. Kam se ale vydat, pokud tyto zkušenosti nemáte a chcete si naplánovat opravdu skvělou cestu s vysokou pravděpodobností na to, že záři spatříte?

Začali bychom tím, že byste o cestě neměli přemýšlet pouze jako o cestě za polární září. Každá destinace toho totiž nabízí mnohem víc, a hlavně něco trochu jiného.

• Pokud chcete zažít pohádkovou zimní přírodu a užít si mnoho (bohužel ne úplně levných) aktivit, jako je psí spřežení, vyrazte do finského Laponska.
• Pokud si k zasněženým lesům chcete přidat i zamrzlé fjordy a být více v civilizaci, norské Tromsø je to pravé pro vás.
• A pokud vás láká spíše drsná příroda, nevyzpytatelné počasí a zamrzlé vodopády, vyrazte na Island.
• Cenově si troufáme tvrdit, že nás na nejvíce, nicméně kvůli zmíněných aktivitám, vyšlo Laponsko, naopak nejlevněji i mimo sezónu (říjen) vyšel Island.

Kdy vyrazit? 

Průvodci často dostávají otázku, kdy je největší šance na záři nebo zda v konkrétní datum bude viditelná. Ani na jednu otázku samozřejmě neexistuje správná odpověď – polární záři nikdo negarantuje a předpovědět se dá jen velmi těžko. Je to kombinace mnoha faktorů, které určují, jestli ji uvidíte. Obecně ale platí, že bývá viditelná od konce srpna do začátku dubna. Podrobnější plánování závisí na konkrétní destinaci – například v Tromsø v lednu často prší a zimní Island není vlivem nevyzpytatelného počasí a řízení ve sněhových bouřích úplně pro každého.

Na cestu je třeba se připravit

Pravděpodobnost, že polární záři uvidíte, můžete ovlivnit správnou přípravou. Ať už jde o sledování specializovaných předpovědí (např. Kp index), výběr správného vybavení, nebo znalost toho, jak ji nejlépe vyfotit. Tyto a mnoho dalších užitečných rad, stejně jako kompletní itineráře našich cest, najdete na webu Retkee. A pokud si i tak nejste jistí a chcete se poradit, napište nám buď pomocí formuláře na našem webu, nebo na Instagramu @retkee_cz. Moc rádi vám pomůžeme připravit vaši úžasnou expedici za polární září.

Autorem tohoto článku je Martin z Retkee. Text vznikl jako osobní zápis cestovatelských zážitků a zkušeností, které nasbírali během několika expedic za polární září do různých koutů severu. Nejde o univerzální návod ani o slib „zaručeného“ zážitku, ale o sdílení toho, co sami prožili a s čím mohou pomoci dalším cestovatelům při plánování jejich vlastní cesty.