Zvíkov

Proč sem jet

Zvíkov stojí na skalní ostrožně nad soutokem Vltavy a Otavy, dnes vysoko nad hladinou Orlické přehrady. Historik August Sedláček ho nazval „králem českých hradů“ a když k němu dojdete po ostrohu, pochopíte proč: je to skutečný středověk, ne romantická napodobenina jako řada jiných českých hradů.

Zásadní rozdíl oproti Karlštejnu nebo Bouzovu: Královský palác se prochází samostatně, bez průvodce, jen podle šipek. Jdete vlastním tempem, můžete se u arkádového nádvoří nebo gotických fresek zdržet, jak dlouho chcete, a s dětmi nemusíte držet krok se skupinou.

Nejlíp se sem jede ve všední den a klidně to spojte s lodí od zámku Orlík, která v sezóně přiváží návštěvníky k přístavišti pod hradem. Půl dne u vody a na hradě dá dohromady výlet, který si zapamatujete líp než rychlou zastávku cestou jinam.

Co uvidíte na Zvíkově

Vyplatí se vědět

• Královský palác se prochází samostatně, bez průvodce, orientace je podle šipek. Texty jsou i v cizích jazycích, ale vyprávění průvodce tu nečekejte.
• Silnice od Zvíkovského Podhradí končí na parkovišti asi 500 metrů před hradem, poslední úsek po ostrožně dojdete pěšky.
• V sezóně sem jezdí loď od zámku Orlík k přístavišti pod severním ostrohem. Dá se tak spojit návštěva Orlíku i Zvíkova a přijet po vodě.
• Napuštění Orlické přehrady zvedlo hladinu o 25 metrů a zatopilo podhradní městečko s kostelem svatého Mikuláše. Proto sahá voda tak vysoko a hrad působí, jako by stál nad jezerem.
• Na rozdíl od Bouzova nebo Hluboké je Zvíkov pravý středověk. Arkády a věže sice prošly schwarzenberskou opravou po roce 1880, ale jádro hradu je gotické.
• Věž Hláska je předsunutý obranný bergfrit a obdivuje se hlavně zvenčí; nahoru se stoupá v rámci paláce na Markomanku, počítejte se schody.
• Okolí soutoku je Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy s výrem velkým a kulíškem nejmenším, hodí se na procházku po značených trasách.

Jak se tam dostat

Autem je to nejsnazší. Nejbližší město je Písek, odkud pokračujete přes Zvíkovské Podhradí po silnici II/135, která končí na parkovišti zhruba 500 metrů před hradem. Poslední úsek k Písecké bráně dojdete pěšky po ostrožně.

Bez auta je cesta složitější. Vlak přímo ke hradu nejede; dojedete do Písku a odtud pokračujete autobusem do Zvíkovského Podhradí, dál pěšky. Spoje bývají řídké, takže si předem ověřte návaznost.

Po vodě je to nejhezčí. V sezóně jezdí výletní loď od zámku Orlík k přístavišti pod hradem, takže můžete oba hrady spojit do jednoho dne a přijet ze strany, ze které Zvíkov vypadá nejlíp.

Historie Zvíkova v kostce

Hrad vznikl na sklonku vlády krále Přemysla Otakara I., který zemřel roku 1230; první písemná zmínka je z roku 1234, kdy je uváděn purkrabí Konrád z Janovic. Václav I. rozšířil jádro o dvě palácová křídla a v roce 1249 tu věznil vlastního syna, kralevice Přemysla, i pražského biskupa Mikuláše.

V roce 1307 hrad získali do zástavy Rožmberkové, od kterých ho Karel IV. roku 1335 vykoupil a ve svém zákoníku Majestas Carolina ho zařadil mezi nezcizitelné hrady, jež král nesměl zastavit.

Za husitských válek se hradu bránil purkrabí Jan Hájek z Hodětína; v roce 1429 ho husité oblehli a v okolí se dochovaly stopy obléhacích prací i sbírka kamenných dělových koulí. Od roku 1431 Rožmberkové na základě padělané listiny výrazně vylepšili opevnění.

Nejbohatší období přišlo se Švamberky, kteří hrad drželi od 15. století a v renesanci ho ozdobili sgrafity a malbami. Jejich posádka za stavovského povstání vzdorovala císařskému vojsku až do roku 1622, kdy byl Zvíkov dobyt a vyrabován. Poté ztratil vojenský význam.

Od roku 1719 patřil Schwarzenbergům, kteří sídlili na sousedním Orlíku, a Zvíkov postupně chátral, zvlášť po velkém požáru roku 1751. Zachránila ho až romantická obnova v letech 1840–1844 a po roce 1880. Od roku 1950 je státním hradem a od roku 1978 národní kulturní památkou.

Legendy a zajímavosti

Nejslavnější je pověst o Zvíkovském raráškovi, která se vypráví už od roku 1597. Zlý duch prý o půlnoci straší v Korunní síni na Markomance a kdysi z hradu vyhnal dělníky. Podle raráška se jmenoval i starý alkoholický nápoj, jehož chuť prý byla „hořká jako život a sladká jako hřích“.

Spisovatel Ladislav Stroupežnický podle pověsti napsal hru Zvíkovský rarášek, která se v létě hraje přímo na hradním nádvoří a stala se předlohou stejnojmenné opery Vítězslava Nováka. Jméno hradu prý vzniklo od dcery praotce Čecha, která si tu s milým postavila srub a podle „zvyknutí si“ mu dali jméno Zvykov.

Traduje se také, že kdo se odváží přespat v hradní věži, do roka zemře, a že z hradu vede tajná chodba do kaple ve Svaté Anně, hlídaná dvěma psy s ohnivýma očima.

Filmaři mají Zvíkov v oblibě. Natáčely se tu pohádky Lotrando a Zubejda a Sedmero krkavců, historický velkofilm Jan Žižka i část mezinárodního seriálu Soumrak templářů (Knightfall).

Často kladené otázky