Zámek Heřmanův Městec

Proč sem jet

Rovnou na začátek jedna věc, která vám ušetří zklamání: do zámku v Heřmanově Městci se dovnitř nepodíváte. Od roku 1952 v něm sídlí domov pro seniory, takže žádné prohlídkové okruhy, žádné komnaty, žádná pokladna. Kdo sem jede za interiéry, ať otočí auto.

Důvod přijet je jiný a je to rozlehlý anglický park, který k zámku přiléhá a volně přechází v lesopark. Chodíte mezi staletými duby, jedlými kaštany a platany, u rybníka plavou labutě a celá plocha je chráněná jako přírodní památka. Vstup je zdarma a celoročně.

Ideální je spojit park s prohlídkou samotného Heřmanova Městce a jeho židovských památek. Sám o sobě je zámecký park spíš na hodinu procházky než na celý den, takže se hodí jako zastávka po cestě do Železných hor nebo z blízké Chrudimi.

Co uvidíte v zámeckém parku

Vyplatí se vědět

• Interiér zámku je trvale nepřístupný, protože slouží jako domov pro seniory. Nehledejte pokladnu ani otevírací dobu, žádná není.
• Park je zdarma a otevřený celoročně. Vstupné se neplatí, chodí se z veřejných cest.
• Na nádvoří se dá nahlédnout, ale je to sociální zařízení, kde bydlí lidé. Chovejte se tiše a berte ohled na klienty domova.
• Část parku je přírodní památka s chráněným broukem. Zůstaňte na cestách a nechte ležet staré dřevo, je to schválně.
• Terén je rovinatý a pohodový, zvládnete ho s kočárkem i se staršími nohami. Není to výšlap na kopec jako u většiny hradů.
• Zámek stojí kousek od náměstí a kostela svatého Bartoloměje, takže návštěvu snadno spojíte s městem a jeho židovskými památkami.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší. Heřmanův Městec leží západně od Chrudimi, ze které sem dojedete za pár minut. Zaparkovat se dá ve městě u náměstí a k zámku i do parku pak dojdete pěšky, jde o pár set metrů po rovině.

Vlakem má město vlastní zastávku na trati z Pardubic přes Chrudim. Od nádraží je to k zámku krátká procházka městem. Kdo jede od Prahy, obvykle přestupuje v Pardubicích nebo Chrudimi.

Poslední metry jsou bez překvapení: k zámku i do parku vede rovná cesta od centra, bez schodů a bez stoupání. S kočárkem ani s dětmi tu problém mít nebudete.

Historie zámku v kostce

Na místě zámku stávala středověká tvrz. Koncem 16. století z ní vznikl renesanční zámek, dokončený roku 1591. Ten ale roku 1623 vypálilo císařské vojsko a budovu bylo nutné prakticky postavit znovu.

Do klasicistní podoby zámek přestavěli Šporkové, kteří v roce 1784 také založili dnešní anglický park. Zásadní majitelé ale přišli roku 1828, kdy panství získal rod Kinských.

Za Kinských vyrostla vyhlídková věž na šestibokém půdorysu a na konci 19. století přibyla k jihozápadnímu křídlu jídelna se zimní zahradou. Poslední velká přestavba proběhla v letech 1932–1933 pod architektem Ottou Grögerem a dala zámku novobarokní vzhled.

Éra šlechty skončila za druhé světové války. Od roku 1952 celý areál slouží sociálním službám a je v něm domov pro seniory, který sem přesunuli z pražské Krče. Kvůli tomu je zámek dodnes veřejnosti uzavřený.

Legendy a zajímavosti

Nejdramatičtější kapitolou zámku je rok 1945. Nejprve v něm sídlil štáb wehrmachtu pro velení východní fronty a zámecký park posloužil jako polní letiště. Před koncem války tu ve velkém pálili kompromitující dokumenty a celý areál byl zaminovaný.

Po osvobození budovu obsadila Rudá armáda a zámek krátce sloužil jako invalidovna. Uvažovalo se dokonce o zřízení ústavu pro mladistvé delikventy a nakrátko tu mělo letní sídlo ministerstvo zahraničí.

Původní vybavení se rozdělilo mezi jiná sídla. Mobiliář putoval na zámek v Kostelci nad Orlicí a pak do Karlovy Koruny, sbírka grafik připadla Národní galerii a obraz Osedlaný kůň vyváděný ze stáje od Carla Rudolfa Hubera dnes visí na nedalekém zámku ve Slatiňanech.

Co vidět v okolí

Heřmanův Městec sám o sobě stojí za procházku. Kolem náměstí a kostela svatého Bartoloměje najdete klidné historické jádro, které se s parkem hezky doplňuje na půldenní zastávku.

Nejsilnější téma města jsou židovské památky. Z bývalého ghetta se dochovala novorománská synagoga z roku 1890, dnes využívaná ke kulturním akcím, k tomu židovská škola s výstavou a rozlehlý židovský hřbitov. Je to jedna z nejlépe čitelných židovských stop v regionu.

Kdo chce do přírody, má na dosah Železné hory, chráněnou krajinnou oblast jižně od města s vyhlídkami, lesy a rybníky. Za deštivého dne se hodí kousek na východ ležící Chrudim s muzeem loutkářských kultur.

Pár kilometrů odsud stojí zámek ve Slatiňanech s hippologickým muzeem a chovem starokladrubských koní, na který se na rozdíl od Heřmanova Městce dovnitř dostanete. Když už jste v kraji, dá se pohodlně přidat i hřebčín v Kladrubech nad Labem.

Často kladené otázky