zámek Kravaře

Proč sem jet

Zámek Kravaře stojí necelých 10 km od Opavy, na okraji Hlučínska a na jihovýchodním konci města. Je to čtyřkřídlá barokní stavba s arkádovým nádvořím, kterou obklopuje rozlehlý park. Dnes v ní najdete regionální muzeum, barokní kapli a zámeckou kavárnu.

Hlavní důvod přijet je kaple archanděla Michaela a příběh rodu Eichendorffů, který zámku dal jeho podobu. Nečekejte ale zařízené panské pokoje jako na Hluboké — původní mobiliář shořel při požáru v roce 1937 a expozice jsou dnes poskládané ze sbírek slezských muzeí.

Přijeďte spíš v hlavní sezóně od června do srpna, kdy je otevřeno denně mimo pondělí. Na jaře a na podzim se dostanete dovnitř hlavně o víkendech a svátcích, přes zimu má zámek zavřeno. Návštěvu jde snadno spojit s Opavou nebo s procházkou zámeckým parkem.

Co uvidíte na zámku Kravaře

Vyplatí se vědět

• Mimo hlavní sezónu (duben, květen, září, říjen) je otevřeno jen o víkendech a svátcích, ve všední dny po telefonické domluvě. Listopad až březen má zámek zavřeno.
• Zámecká expozice se chodí jen komentovaně s průvodcem, do kaple se dá nahlédnout i bez průvodce. Skupiny nad 15 lidí je potřeba rezervovat předem.
• Původní mobiliář se nedochoval — expozice jsou sestavené ze sbírek slezských muzeí (Opava, Bruntál, Jeseník, Raduň). Neberte to jako zařízené panské sídlo.
• V pátek o prázdninách začíná první prohlídka až odpoledne kvůli speciálním programům — dopoledne můžete narazit na zavřeno.
• Platí se kartou, ale ne cizí měnou — na drobné útraty si vezměte hotovost v korunách.
• Pozor na navigaci: cíl je Kravaře ve Slezsku (okres Opava), ne Kravaře u České Lípy. Jsou to dvě různá města na opačných koncích republiky a GPS si je snadno splete.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší. Z Opavy jeďte necelých 10 km po silnici I/56 směrem na Hlučín a Ostravu. Zámek stojí na jihovýchodním okraji Kravař u parku. Velké návštěvnické parkoviště tu není — parkuje se zdarma v přilehlých ulicích, nejblíž na Palackého ulici pár minut pěšky.

Bez auta to jde taky. Kravaře leží na železniční trati a z Opavy sem dojedete vlakem nebo autobusem zhruba za čtvrt hodiny. Od nádraží i od zastávek je to k zámku jen pár minut po rovině — žádný výšlap do kopce vás nečeká, takže je to pohodové i s kočárkem.

Historie zámku Kravaře v kostce

Kravaře se poprvé připomínají v roce 1224 a staly se centrem menšího panství pánů z Kravař. Na místě dnešního zámku stála tvrz doložená k roku 1553, ke které patřil pivovar a hospodářský dvůr.

Od roku 1636 patřily Kravaře Eichendorffům, kteří tu krátce po třicetileté válce postavili raně barokní zámek. Jeho dnešní podobu ale určila radikální přestavba v letech 1721–1728 za Jana Rudolfa z Eichendorffu, kdy vznikla honosná čtyřkřídlá budova s kaplí a bohatě zdobenými fasádami. Autor projektu není doložen, kvalitou ale patří k okruhu vídeňského architekta Johanna Lukase von Hildebrandta; stavbu vedl opavský mistr Georg Gabriel Gans.

V roce 1782 zadlužení Eichendorffové panství prodali. Vystřídali se tu Schaffgotschové, po nich hraběnka Eufemie Renardová a jako poslední soukromý majitel právník Felix Luschka. Od roku 1918 zámek převzal stát a zřídil v něm hospodářskou školu.

Osudným se stal leden 1937, kdy zámek téměř úplně vyhořel — přežila jen kaple. Znovu ho poškodilo bombardování na jaře 1945 během Ostravské operace. Náročná rekonstrukce trvala od roku 1955 až do roku 1970.

Po opravě sloužil zámek jako muzeum Ostravské operace. V roce 1990 ho získalo město Kravaře, které tu dnes provozuje regionální muzeum, obřadní síň pro svatby a zámeckou kavárnu.

Legendy a zajímavosti

Nejsilnější příběh zámku je literární. Rod, který mu dal barokní podobu, proslavil básník Josef von Eichendorff, jedno z velkých jmen německého romantismu. Přímo v Kravařích sice nežil, ale busta na nádvoří a jméno rodu z něj dělají takového patrona zámku.

Ještě pikantnější je, jak se sem Eichendorffové vůbec dostali. Panství totiž kdysi držel polský alchymista Michal Sendivoj ze Skorska, který působil i na dvoře Rudolfa II. Jeho dcera se provdala za rytíře Jakuba z Eichendorffu a majetek mu odkázala — sňatek prý spíš ze ziskuchtivosti než z lásky.

Z původního bohatého vybavení zámku se dochovaly jen čtyři obrazy malíře Augusta Querfurta, které dnes visí až v Bratislavě. A poslední zajímavost jste už možná minuli venku: bývalý zámecký park se od roku 1998 proměnil v golfové hřiště, takže se tu dnes prochází spíš s holí než s deštníkem.

Často kladené otázky