zámek Lednice

Proč sem jet

Na zámku Lednice nejde jen o zámek. Dostanete k němu maurský minaret, palmový skleník dlouhý přes devadesát metrů a park, který je součástí největší člověkem komponované krajiny na světě. Jeden výlet, ve kterém se dá strávit klidně celý den a pořád mít co objevovat.

Dnešní podobu dostal zámek při přestavbě v letech 1846–1858, kdy si ho Lichtenštejnové nechali přestrojit do anglické tudorovské novogotiky. Chtěli letní sídlo ve stylu anglického venkovského šlechtického domu a přesně to postavili. Uvnitř na to navazují vyřezávané stropy, mramorové krby a technické vychytávky, které byly na svou dobu o desítky let napřed.

Lednice patří k nejnavštěvovanějším místům v Česku, což má svou daň. O prázdninových víkendech se tu na oblíbené prohlídky stojí fronty. Přijeďte spíš ve všední den a na interiéry si rezervujte vstupenku online, jinak můžete čekat i pár hodin na volný termín.

Co uvidíte na zámku Lednice

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Do interiérů se jde jen s průvodcem a v hlavní sezoně se na oblíbené časy stojí fronty. Rezervujte online. Samotný park a zahrady jsou přístupné volně a zdarma.
• Čtyři zámecké okruhy za jeden den v klidu nestihnete. Vyberte si jeden hlavní (na první návštěvu Reprezentační sály) a doplňte ho skleníkem.
• Palmový skleník se prochází bez průvodce a funguje i za deště — dobrá pojistka na ošklivé počasí.
• Na Minaret vede 302 schodů. Kdo nemá kondici nebo trpí závratí, spokojí se s pohledem zdola, věž vypadá nejlíp stejně od rybníka.
• Park je obrovský a k Minaretu i Janohradu je to pořádný kus. Zvažte plavbu lodí po rybníku nebo půjčení kola.
• Skleník a minaret bývají otevřené i ve dnech, kdy jsou samotné zámecké okruhy zavřené (třeba kvůli filmovému natáčení). Aktuální stav hlídejte v kartě nad článkem.
• Od centrálního parkoviště je to k zámku po rovině, bezbariérově. Na rozdíl od hradů na kopcích tu s kočárkem nemáte problém.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší. Lednice leží na jižní Moravě u Břeclavi, zhruba 12 km od Mikulova. Od dálnice D2 (Brno–Bratislava) sjedete na Břeclav a jste tu za pár minut. Zaparkujete na centrálním parkovišti, které je asi 300 metrů od zámku.

Bez auta dojedete vlakem do Břeclavi, která leží na hlavním koridoru, a odtud pokračujete autobusem do Lednice (jezdí často, cesta je krátká). V sezoně jede z Břeclavi i regionální vlak přímo na Lednici. Poslední metry od parkoviště i zastávky vedou po rovině.

Historie zámku Lednice v kostce

Na místě zámku stála kolem roku 1220 gotická tvrz, která střežila přechod přes řeku Dyji. Lednické panství získali Lichtenštejnové okolo roku 1370 a drželi ho bezmála 700 let, až do roku 1945.

V 16. století nechal Hartmann II. z Lichtenštejna ze staré tvrze udělat renesanční zámek a založil první zahradu. Koncem 17. století přišla velká barokní přestavba podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho a Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, který navrhl i zámeckou jízdárnu.

Na přelomu 18. a 19. století proměnili Lichtenštejnové okolí v romantický anglický park a rozseli po něm stavby jako Minaret, Janův hrad nebo Apollonův chrám. Zámek i celý areál se stal jejich výkladní skříní.

Rozhodující byla přestavba 1846–1858. Alois II. z Lichtenštejna, který byl na korunovaci britské královny Viktorie, chtěl sídlo po vzoru anglických venkovských domů. Architekt Jiří Wingelmüller mu ho postavil v tudorovské novogotice a tuhle podobu má Lednice dodnes.

Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státu a dnes ho spravuje Národní památkový ústav. V prosinci 1996 byl v rámci celého Lednicko-valtického areálu zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Legendy a zajímavosti

Jméno Lichtenštejnů vysvětluje stará pověst. Chudému a poctivému horníkovi se prý v opuštěné štole zjevila víla a ukázala mu, kde kopat. Vylomil drahokam, který se rozzářil jako tisíc hvězd, a odnesl ho knížeti. Ten mu za poctivost přidal půdu a podle kamene si horník i jeho potomci začali říkat páni z Lichtenštejna (licht = světlý, stein = kámen).

Zámek byl technicky napřed. Už kolem roku 1850 tu byly koupelny se splachovacími záchody, kohouty na teplou i studenou vodu a horkovzdušné vytápění, které rozvádělo teplo ze sklepních kamen po celé budově. Na svou dobu komfort, jaký jinde neznali.

Z novější doby: v prostorách zámku se natáčela pohádka Hodinářův učeň. A pokud vás láká sbírka loutek Milana Knížáka, je to největší soukromá sbírka historických loutek u nás a najdete ji na okruhu Dětské pokoje a Muzeum loutek.

Často kladené otázky