Řecká mytologie: bohové a bohyně Olympu a jejich příběhy

Když stojíte v Aténách přímo pod Akropolí a díváte se na majestátní Parthenón, je neuvěřitelně snadné propadnout iluzi, že starověcí bohové jsou pořád někde blízko. My jsme se s Lukášem do Řecka zamilovali nejen kvůli skvělému jídlu a nádherným plážím, ale právě kvůli téhle všudypřítomné historii, která na vás neustále dýchá. Antické mýty a legendy ožívají na každém kroku, ať už se procházíte po aténské agoře, obdivujete ruiny v Delfách, nebo stojíte na útesu nad rozbouřeným mořem na mysu Sounion.

Řecká mytologie a její olympští bohové, kteří podle bájí vládli z vrcholku hory Olymp, přitom rozhodně nejsou nuda. Projdeme si všech dvanáct hlavních bohů i mocného vládce podsvětí Háda, jejich spletité příběhy, a já vám poradím, kde přesně v Řecku jejich svatyně objevíte i dnes.

Ať už se chystáte na letní dovolenou na řecké ostrovy, plánujete dobrodružný roadtrip po Peloponésu, nebo si jen chcete udělat pořádek v tom, kdo s kým vlastně na Olympu soupeřil, projdeme si je tu pěkně popořadě.

Kdo jsou hlavní řečtí bohové?

Hlavní řečtí bohové tvoří takzvaný Dvanáctihlavý panteon (Dódekatheon), který podle mytologie sídlil na hoře Olymp. V čele stojí mocný Zeus po boku své manželky Héry, a k dalším klíčovým postavám patří bůh moře Poseidón, bohyně moudrosti Athéna, bůh slunce Apollón, bohyně lovu Artemis, bohyně lásky Afrodita, bůh války Áres, kovář Héfaistos, posel Hermés a bohyně úrody Démétér. Dvanácté místo zaujímá buď Hestia nebo Dionýsos, zatímco mocný Hádés vládne podsvětí a mezi olympské bohy se formálně nepočítá, protože nesídlí na nebesích.

Shrnutí: To nejdůležitější o řecké mytologii

• Hlavních olympských bohů je tradičně dvanáct, ale jejich přesný seznam není úplně fixní (jedenáct jmen je stálých, o dvanácté místo se dělí Hestia a Dionýsos).
• Nejmocnějším bohem panteonu je Zeus, vládce nebe a blesku, který dokázal porazit starší generaci bohů, takzvané Titány.
• Bratři Zeus, Poseidón a Hádés si po velkém vítězství rozdělili vládu nad světem (Zeus získal nebe, Poseidón ovládá moře a Hádés temné podsvětí).
• Římané později převzali řecké bohy a dali jim svá vlastní jména (například Zeus se stal Jupiterem, Afrodita Venuší a moudrá Athéna Minervou).
• Slavná Pandořina skříňka je ve skutečnosti překladový omyl, v původním řeckém mýtu šlo o velký hliněný džbán zvaný pithos.
• Nejvýznamnější antické památky zasvěcené bohům, jako je Parthenón v Aténách nebo slavná věštírna v Delfách, můžete v Řecku obdivovat dodnes.

13 nejvýznamnějších bohů a bohyní řecké mytologie

Začneme od nejmocnějších olympanů a postupně se propracujeme až k vládci podsvětí. U každého boha se dozvíte, čeho byl pánem, jaké měl atributy a symboly, jeho nejznámější příběhy a kde mu ve starověku stavěli svatyně.

1. Zeus (římsky Jupiter)

Zeus je nezpochybnitelným králem všech bohů, vládcem nebe, hromu a blesku, který dohlíží na spravedlnost, právo a celkový řád světa. Jeho cesta k moci ale nebyla vůbec snadná, protože musel nejprve svrhnout svého otce Krona, který polykal vlastní děti, a následně vést olympské bohy v desetileté ničivé válce proti starším Titánům. K jeho hlavním symbolům patří samozřejmě ničivý blesk, orel, dub a královské žezlo.

Mytologie je plná příběhů o jeho nesčetných milostných aférách, kvůli kterým na sebe bral nejrůznější podoby, ať už šlo o bílého býka pro svedení Európy, nebo majestátní labuť pro Lédu. Stal se tak otcem mnoha dalších bohů i polobožských hrdinů, mezi které patří například Apollón, Athéna, slavný Hérakles nebo krásná Helena Trojská.

💡 Tip, kde se s ním setkat dnes: Pokud chcete vidět místo jeho největší slávy, vyrazte do Olympie na Peloponésu, kde se na jeho počest konaly antické olympijské hry a kde stávala jeho kolosální zlato-slonovinová socha, jeden ze sedmi divů světa. V samotném centru Atén pak najdete obrovský Chrám Dia Olympského (Olympieion), ze kterého se do dnešních dnů dochovalo patnáct monumentálních sloupů.

2. Héra (římsky Juno)

Héra je královnou bohů, mocnou bohyní manželství, žen, rodiny a porodu, a zároveň manželkou (a sestrou) samotného Dia. V antickém umění bývá často zobrazována s diadémem nebo vysokou korunou na hlavě, a k jejím nejznámějším symbolům patří páv, granátové jablko a posvátná kráva. Její postavení na Olympu bylo velmi vznešené, ale její mytologický život byl plný neustálých konfliktů.

Většina mýtů o Héře se točí kolem její obrovské žárlivosti a pronásledování Diových milenek i jeho nemanželských dětí. Nejvíce si její hněv odnesl slavný hrdina Hérakles, na kterého poslala jedovaté hady už do kolébky a později stála za jeho legendárními dvanácti úkoly. Héra také sehrála klíčovou roli v takzvaném Paridově soudu, kde se přela o zlaté jablko pro nejkrásnější bohyni, což nakonec vedlo až k rozpoutání trojské války.

💡 Tip, kde se s ní setkat dnes: Zbytky jejího prastarého kultu můžete obdivovat na ostrově Samos, kde se nachází Héraion, jeden z nejstarších monumentálních řeckých chrámů. Velmi starý chrám zasvěcený Héře si můžete prohlédnout také v archeologickém areálu ve zmíněné Olympii, kde se nachází hned vedle svatyně jejího manžela Dia.

3. Poseidón (římsky Neptun)

Mocný vládce všech oceánů, Poseidón, je bohem moře, bouří, ničivých zemětřesení a také koní. Jako Diův bratr získal po porážce Titánů nadvládu nad vodní říší a stal se jedním z nejobávanějších bohů, protože na jeho náladě závisely životy všech námořníků. Bezpečně ho poznáte podle jeho ikonického trojzubce, kterým dokázal rozbouřit mořské vlny nebo rozštěpit skálu, a k jeho symbolům patří také delfín, kůň a býk.

Jeden z nejznámějších mýtů vypráví o jeho soupeření s bohyní Athénou o nadvládu nad Aténami, kdy městu daroval slaný pramen, zatímco Athéna olivovník, a díky praktičtějšímu daru nakonec zvítězila. Poseidón se také výrazně zapsal do Homérovy Odyssey, kde neúnavně pronásledoval hrdinu Odyssea bouřemi a nechal ho bloudit deset let po moři jako pomstu za oslepení svého syna, kyklopa Polyféma.

💡 Tip, kde se s ním setkat dnes: Rozhodně si nenechte ujít Poseidónův chrám na mysu Sounion, který leží asi 70 kilometrů jihovýchodně od Atén. Tento mramorový dórský chrám se tyčí na dramatickém útesu vysoko nad Egejským mořem a dodnes nabízí jedny z nejkrásnějších západů slunce v celém Řecku.

4. Démétér (římsky Ceres)

Démétér je naprosto klíčovou bohyní úrody, zemědělství, obilí a plodnosti země, na které záviselo přežití celého starověkého Řecka. Starala se o to, aby pole vydávala bohatou úrodu, a jejími hlavními atributy jsou proto logicky snop obilí, roh hojnosti, pochodeň a květy máku. S její postavou se pojí jeden z nejkrásnějších a nejhlubších mýtů, který starověkým lidem vysvětloval střídání ročních období.

Mýtus vypráví o tom, jak vládce podsvětí Hádés unesl její milovanou dceru Persefonu, načež Démétér v obrovském žalu nechala všechna pole pustá a na svět padl strašlivý hlad. Zeus musel nakonec zasáhnout a vyjednat kompromis, podle kterého tráví Persefona část roku v podsvětí (kdy Démétér truchlí a je zima) a zbytek roku na zemi se svou matkou (kdy příroda rozkvétá a přichází jaro a léto).

💡 Tip, kde se s ní setkat dnes: Hlavním centrem jejího uctívání byla Eleusína (dnešní Elefsína) v Attice, kde se konala takzvaná Eleusínská mystéria. Šlo o tajné zasvěcovací obřady slibující šťastný posmrtný život, jejichž ruiny si můžete v tomto archeologickém areálu nedaleko Atén projít i v současnosti.

5. Athéna (římsky Minerva)

Athéna je jednou z nejuctívanějších olympských božstev, bohyní moudrosti, strategické války, řemesel a umění, a samozřejmě hrdou patronkou města Atény. Na rozdíl od Area, který představoval syrové krveprolití, ztělesňovala Athéna chytrou vojenskou taktiku a spravedlivý boj. Vždy ji bezpečně poznáte podle jejích symbolů, kterými jsou moudrá sova, olivovník, válečná přilba, kopí a speciální štít (aigis) s hlavou děsivé Medúsy.

Její zrození je naprosto unikátní, protože podle pověsti vyskočila přímo z Diovy hlavy, a to už dospělá a v plné zbroji, poté co Zeus spolkl její těhotnou matku Métis. Byla ochránkyní mnoha antických hrdinů a kromě vítězství ve sporu s Poseidonem o nadvládu nad Aténami se proslavila i potrestáním smrtelnice Arachné, kterou za její vychloubačnost ohledně tkaní proměnila v prvního pavouka (i když tato verze mýtu je jen jednou z mnoha variant).

💡 Tip, kde se s ní setkat dnes: Není ikoničtějšího místa než je athénská Akropole, kde se hrdě tyčí monumentální Parthenón. Tento úchvatný mramorový chrám byl zasvěcen právě kultu Athény Parthenos (tedy Athény Panny) a představuje naprostý vrchol klasické řecké architektury.

6. Apollón (římsky Apollo)

Apollón, syn Dia a bohyně Léto, je neuvěřitelně všestranným bohem hudby, poezie, věštby, léčitelství, lukostřelby a zářivého slunečního světla. Patřil k nejoblíbenějším bohům starověku a jako ideál mužské krásy byl často zobrazován jako mladík bez vousů. K jeho nezaměnitelným atributům patří zlatá lyra (kithara), stříbrný luk s toulcem plným šípů a vavřínový věnec.

Mytologie říká, že své výsostné postavení získal poté, co zabil obrovského hada Pythóna v Delfách, kde následně založil svou nejslavnější věštírnu. Přestože byl bohem krásy, v lásce se mu často nedařilo, což dokládá i slavný mýtus o nymfě Dafné, která před jeho vytrvalým pronásledováním raději poprosila o proměnu ve vavřínový strom (proto je vavřín Apollónovým posvátným stromem).

💡 Tip, kde se s ním setkat dnes: Pokud chcete zažít skutečnou mystiku antiky, vydejte se do Svatyně Apollóna v Delfách, které leží na úchvatných svazích hory Parnas. K vidění jsou tu ruiny Apollónova chrámu, kde kdysi slavná Pýthie pronášela své věštby, a také nádherné starověké divadlo a stadion.

7. Artemis (římsky Diana)

Artemis je Apollónovým dvojčetem a v řeckém panteonu zastává roli bohyně lovu, divoké přírody, divokých zvířat a panenství, přičemž později bývala spojována také s magií Měsíce. Přestože byla panenskou bohyní, paradoxně platila i za ochránkyni při porodech. V lesích se pohybovala v doprovodu svých nymf a jejími symboly jsou luk, šípy, toulec, lesní srnec či jelen a srpek měsíce.

Mýty ji často vykreslují jako nesmlouvavou a přísnou bohyni, která tvrdě trestala každého, kdo ji urazil. Známý je příběh o lovci Aktaiónovi, který ji nešťastnou náhodou spatřil nahou při koupeli, za což ho proměnila v jelena a nechala ho roztrhat jeho vlastními loveckými psy. Stejně krutě se spolu s bratrem Apollónem pomstila královně Niobé, které zabili všechny její děti, protože se chlubila, že jich má více než jejich matka Léto.

💡 Tip, kde se s ní setkat dnes: Její nejslavnější stavbou byl úchvatný Artemidin chrám v Efesu na území dnešního Turecka, který patřil mezi sedm divů antického světa. V dnešním Řecku můžete navštívit pozůstatky její svatyně v Brauronu v malebné oblasti Attiky.

8. Áres (římsky Mars)

Zatímco Athéna představovala chytrou válku, Áres byl bohem syrového násilí, krveprolití, bitevní zuřivosti a nekontrolovatelného hněvu. Jako syn Dia a Héry nebyl mezi ostatními bohy ani mezi obyčejnými Řeky příliš oblíbený, protože ztělesňoval to nejhorší z válečných konfliktů. K jeho válečným atributům patří především kopí, přilba, těžký štít, meč a zvířata jako pes či sup.

Jeho nejoblíbenější zábavou bylo vyvolávat boje a zúčastnil se i legendární trojské války, kde ale utržil obrovskou ostudu, když ho z bojiště potupně zahnala moudrá Athéna a hrdina Diomédés. Známý je také jeho dlouhodobý milostný románek s krásnou Afroditou, který skončil obrovským skandálem, když je její manžel Héfaistos přistihl a chytil do neviditelné kovové sítě, načež je vystavil posměchu celého Olympu.

💡 Tip, kde se s ním setkat dnes: Přímo pod athénskou Akropolí se nachází mohutný skalnatý kopec zvaný Areopag, kde byl podle mýtů Áres souzen ostatními bohy za vraždu. Na nedaleké antické agoře pak stával chrám Area, který sem byl přenesen v římské době.

9. Afrodita (římsky Venuše)

Krásná Afrodita je olympskou bohyní lásky, krásy, touhy a plodnosti, která dokázala okouzlit nejen bohy, ale i obyčejné smrtelníky. Její nejznámější symboly odrážejí její křehkost a půvab, patří mezi ně bílá holubice, růže, snítka myrty, lastura a malý vrabec. Ohledně jejího původu se tradují dvě různé varianty. Podle jedné je dcerou Dia a bohyně Dióné, zatímco podle slavnější Hésiodovy verze vystoupila z mořské pěny u ostrova Kypr.

Její vliv na lidské osudy byl obrovský a často velmi ničivý. Byla to právě Afrodita, kdo v Paridově soudu slíbil trojskému princi Paridovi nejkrásnější ženu světa, Helenu, čímž vlastně přímo rozpoutala zničující trojskou válku. Proslulý je i její tragický mýtus o krásném mladíkovi jménem Adónis, kterého milovala a který zemřel na lovu po útoku kance. Z jeho prolijté krve pak podle pověsti vyrostly první křehké sasanky.

💡 Tip, kde se s ní setkat dnes: Pokud chcete navštívit místo jejího domnělého zrození, vyrazte na Kypr k takzvané Afroditině skále. Přímo na Kypru se nacházela i starověká svatyně Afrodity v Palaipafu (dnešní Kouklia), a její významný chrám stával také na vrcholku pevnosti Akrokorint v pevninském Řecku.

10. Héfaistos (římsky Vulkán)

Héfaistos byl nepostradatelným bohem ohně, kovářství, řemesel a vulkánů, který fungoval jako dvorní zbrojíř a božský kovář pro celý Olymp. Vyráběl pro bohy nejen dokonalé zbraně, ale i nádherné paláce a kouzelné předměty. Jeho symboly jsou zcela praktické, patří sem kovářské kladivo, masivní kovadlina a kleště. Od ostatních dokonalých bohů se lišil tím, že byl chromý.

Důvody jeho zranění mají dvě verze, podle jedné ho z Olympu shodila jeho matka Héra kvůli vrozené vadě, podle druhé ho shodil mocný Zeus, když se Héfaistos své matky zastal, načež kovář tvrdě dopadl na ostrov Lémnos. Své matce se později pomstil tak, že pro ni vyrobil zlatý trůn s neviditelnými pouty, ze kterého ji odmítl pustit, dokud si nevynutil oficiální přijetí zpět mezi olympské bohy.

💡 Tip, kde se s ním setkat dnes: V Aténách na okraji antické agory se tyčí Héfaisteion (chrám Héfaista). Je to úžasný zážitek, protože se jedná o jeden z vůbec nejlépe dochovaných řeckých chrámů na světě, který si zachoval i většinu svých původních sloupů a střechy.

11. Hermés (římsky Merkur)

Rychlý a lstivý Hermés sloužil především jako posel bohů, ale byl také bohem cestování, obchodu, zlodějů, přechodů hranic a výmluvnosti. Zastával i důležitou roli takzvaného psychopompa, což znamená, že fungoval jako průvodce duší zemřelých do temného podsvětí. Jeho zjevení je naprosto ikonické, vždy má u sebe kérykeion (okřídlenou hůl se dvěma propletenými hady), klobouk petasos a na nohou okřídlené sandály.

Byl to velký filuta už od narození. Podle mýtu už jako novorozeně ukradl bohu Apollónovi jeho posvátné stádo krav a z želvího krunýře pak bleskově vyrobil první lyru, kterou mu následně daroval, aby si ho usmířil. Proslavil se také tím, že na Diův příkaz zabil stookého obra Arga, který hlídal Diovu milenku proměněnou v krávu.

💡 Tip, kde se s ním setkat dnes: Ve starověkém Řecku narazíte na jeho stopy všude v podobě takzvaných hermovek, což byly kamenné sloupky sloužící jako rozcestníky a mezníky. Jedna z jeho nejstarších svatyní se nacházela na hoře Kylléné v oblasti Arkádie, kde se podle pověstí narodil.

12. Hestia (římsky Vesta) nebo Dionýsos (římsky Bacchus)

O dvanácté místo na Olympu se v mytologických výčtech dělí dvě zcela odlišná božstva. Podle starší tradice tam patří Hestia, bohyně domácího krbu, ohně, rodiny a domova. Byla to panenská bohyně a nejstarší dcera Krona, která se starala o posvátný oheň. Podle pozdější tradice se ale jako nepohyblivý krb neúčastnila božských procesí, a proto její místo ve dvanáctce často zaujímal Dionýsos. (Novodobá představa, že mu Hestia své místo na trůnu dobrovolně předala, je moderní výmysl, ne antický mýtus).

Dionýsos byl bohem vína, vinařství, extáze a divadla. Byl jedinečný tím, že jako jediný olympan měl smrtelnou matku (princeznu Semelé) a byl ze všech bohů nejmladší. Jeho symbolem je vinná réva a thyrsos (hůl ovinutá břečťanem). Mýtus o jeho zrození vypráví, že když jeho matka zahynula, Zeus donosil plod zašitý ve svém vlastním stehně, takže se Dionýsos narodil nadvakrát.

💡 Tip, kde se s nimi setkat dnes: Hestii připomínal takzvaný prytaneion (radniční svatyně) s věčným ohněm v každém řeckém městě. Dionýsa pak můžete oslavit návštěvou Dionýsova divadla, které leží přímo na jižním svahu athénské Akropole a je považováno za samotnou kolébku antického dramatu.

13. Hádés (římsky Pluto)

I když Hádés nepatří mezi dvanáct olympských bohů (protože nesídlí na Olympu), je naprosto zásadní postavou řecké mytologie. Je to Diův a Poseidónův bratr, temný bůh mrtvých, vládce podsvětí a podzemního bohatství. Řekové se jeho jméno báli vůbec vyslovit, a tak ho často nazývali Plútón (Bohatý), protože z podzemí pocházelo obilí i drahé kovy. Jeho hlavními atributy jsou přilba neviditelnosti a děsivý trojhlavý pes Kerberos, který hlídá brány do říše mrtvých.

Jeho nejznámějším příběhem je už zmíněný únos bohyně Persefony, kterou si vyhlédl za manželku a unesl ji do své temné říše. Hádés nebyl vnímán jako čisté zlo (na rozdíl od křesťanského pojetí pekla), ale spíše jako přísný, neúprosný a spravedlivý správce duší, ze kterého není úniku.

💡 Tip, kde se s ním setkat dnes: Jeho kult nebyl příliš rozšířený, ale v oblasti Épeiru dodnes najdete archeologický areál Nekromanteion u řeky Acherón. Toto tajemné místo bylo ve starověku považováno za skutečnou fyzickou bránu do podsvětí, kam lidé chodili rozmlouvat s dušemi zemřelých.

Srovnání v přehledné tabulce

Když Římané ovládli starověké Řecko, převzali celý jejich panteon, ale božstvům přiřadili svá vlastní latinská jména. Zde je přehledné srovnání hlavních postav:

Řecké jméno	Římské jméno	Čeho je bohem / bohyní	Hlavní symbol
Zeus	Jupiter	nebe, blesk, král bohů	blesk, orel
Héra	Juno	manželství, rodina	páv, granátové jablko
Poseidón	Neptun	moře, zemětřesení, koně	trojzubec
Démétér	Ceres	úroda, zemědělství	snop obilí
Athéna	Minerva	moudrost, strategie, řemesla	sova, olivovník
Apollón	Apollo	hudba, věštba, světlo	lyra, luk, vavřín
Artemis	Diana	lov, divočina, Měsíc	luk, srnec
Áres	Mars	válka, násilí	kopí, přilba
Afrodita	Venuše	láska, krása	holubice, růže
Héfaistos	Vulkán	oheň, kovářství	kovářské kladivo
Hermés	Merkur	posel, obchod, cestování	hůl kérykeion
Hestia	Vesta	domácí krb, rodina	krb a oheň
Dionýsos	Bacchus	víno, divadlo, extáze	vinná réva
Hádés	Pluto	podsvětí, mrtví, bohatství	pes Kerberos, přilba

Zajímavosti a rekordy z řecké mytologie

Než se rozloučíme, pojďme si ujasnit pár věcí, které kolem řeckých bohů zajímají snad každého.

Titáni vs. olympská generace

Často se plete, že olympští bohové byli na světě odjakživa. Ve skutečnosti jim předcházela starší generace bohů zvaná Titáni, což byly děti prvotního páru Gaii (Země) a Úrana (Nebe). Patřil mezi ně například Kronos nebo Rheia. Olympané jsou vlastně jejich potomci, mladší generace, která se proti svým stvořitelům vzbouřila a po krutém boji převzala vládu nad světem.

Desetiletá Titanomachie

Klíčovým bodem mytologie je Titanomachie, ohromná desetiletá válka mezi starými Titány a mladými olympany v čele se Diem. Olympským bohům v boji výrazně pomáhali děsiví kyklopové, kteří ukovali Diovi jeho první blesky. Po drtivém vítězství olympských bohů byli poražení Titáni svrženi do hluboké propasti Tartaru a obrovi jménem Atlás byl udělen krutý trest navždy držet na svých ramenou celou nebeskou klenbu.

Hrdinský Prométheus

Titán Prométheus byl velkým přítelem lidstva, které podle některých starých pramenů dokonce sám stvořil z hlíny. Jeho nejslavnějším činem bylo to, že ukradl bohům oheň ukrytý v dutém stvolu a daroval ho lidem, čímž jim umožnil přežít a rozvíjet se. Rozzuřený Zeus ho za to nechal přikovat ke skále v pohoří Kavkaz, kde mu obří orel každý den vyžíral játra, jež mu přes noc neustále dorůstala, dokud ho neosvobodil mocný Héraklés.

Pandořina „skříňka“ je omyl

Jako trest za Prométheovu krádež ohně nechal Zeus stvořit první ženu, krásnou Pandóru. Bohové jí darovali tajemnou nádobu a zakázali jí ji otevřít. Zvědavá Pandóra neposlechla, nádobu otevřela a vypustila tak do světa všechny nemoci, bolesti a zla, přičemž uvnitř zůstala jen Naděje. Zajímavé je, že slavný pojem „Pandořina skříňka“ je obrovský překladový omyl. V původních řeckých textech se mluví o slově pithos, což znamená velký hliněný džbán na zásoby, nikoliv malá truhlička.

Stvoření světa z Chaosu

Podle nejznámější Hésiodovy Theogonie (Zrození bohů) stál na úplném začátku všeho pouhý Chaos, zející prázdno. Z něj následně postupně vznikly další prvotní síly, jako byla Gaia (Matka Země), temný Tartaros a Erós (Láska). Z Gaii samotné pak povstal Úranos (Nebe) a mořské hlubiny, a teprve ze spojení Země a Nebe se zrodila první generace Titánů.

Hora Olymp je skutečná

Sídlo bohů není jen vymyšlené místo v oblacích. Hora Olymp leží na pomezí Thesálie a Makedonie a je to naprosto reálný a nejvyšší horský masiv celého dnešního Řecka. Její nejvyšší vrchol Mytikas se tyčí do úctyhodné výšky 2 917 metrů nad mořem. Dnes je to chráněný národní park, kam se můžete vydat na parádní vysokohorskou túru.

Poznámka k cestování: Mnoho turistů si často mylně spojuje komplex Meteora v Thesálii s antickými bohy, ale ačkoliv tyto kláštery na pískovcových věžích vypadají naprosto nadpozemsky, nemají s antickou mytologií nic společného. Jde o středověké křesťanské a byzantské památky pocházející až ze 14. století.

Často kladené otázky