Zámek Čechy pod Kosířem

Proč sem jet

Čechy pod Kosířem nejsou hrad na kopci ani pevnost. Je to nízký klasicistní zámek uprostřed rovinatého anglického parku o rozloze 21,5 hektaru, kam po víc než dvě desetiletí jezdil malíř Josef Mánes. Přijedete sem kvůli tomu spojení: obrazy velkého jména české malby přímo na místě, kde vznikaly.

Zámek je zpřístupněný teprve od roku 2016 po velké obnově, takže interiéry jižního křídla působí svěže. Hlavní prohlídka vás provede reprezentačními sály zařízenými do podoby přelomu 19. a 20. století a vyzdobenými Mánesovými díly — jde o největší sbírku jeho obrazů přístupnou veřejnosti v ČR.

Přijeďte spíš za pěkného počasí. Komentovaný okruh parkem s Červenou věží a Mánesovým altánem se koná jen tehdy. Zámek je navíc od listopadu do února zavřený, hlavní sezóna běží od jara. Samotný park je ale volně přístupný celoročně, takže i mimo prohlídkové časy sem má smysl zajet na procházku.

Co uvidíte na zámku Čechy pod Kosířem

Zámek je čtyřkřídlá jednopatrová budova kolem čtvercového nádvoří. Hlavní okruh vede jižním křídlem, park s dalšími stavbami je samostatná prohlídka. Trasy se dají skládat podle toho, kolik času a jaké počasí máte.

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Prohlídky zámku i parku jsou jen s průvodcem. Poslední prohlídka začíná hodinu před koncem otevírací doby — na poslední chvíli vás dovnitř nepustí.
• Okruh parkem s Červenou věží a Mánesovým altánem se koná jen za příznivého počasí. Když prší, prostě vypadne.
• Od listopadu do února je zámek zavřený. Zámecký park je ale volně přístupný celoročně.
• Vstupenky se dají koupit online předem přes rezervační systém — v hlavní sezóně a o víkendech se to hodí.
• Zámek stojí přímo v obci na rovině, žádný výšlap do kopce. Přístup je pohodlný i s kočárkem a část je bezbariérová.
• Kavárna přímo na zámeckém nádvoří funguje přes den; hostinec v obci naopak otevírá až odpoledne, takže na oběd po dopolední prohlídce s ním nepočítejte.
• Přímo v obci prakticky není ubytování — kdo chce zůstat přes noc, hledá spíš v Prostějově zhruba 12 kilometrů daleko.
• Vedle zámku sídlí Muzeum kočárů a pořádá akce přímo v parku (například červencový Josefkol) — dá se to spojit do jednoho výletu.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší. Čechy pod Kosířem leží asi 12 kilometrů severozápadně od Prostějova. Od Prostějova jste tu za pár minut, z Olomouce zhruba za půl hodiny. Zaparkujete v obci u zámku a parku a k bráně dojdete pár kroků po rovině.

Bez auta je nejpohodlnější autobus z Prostějova, spoje jezdí poměrně často. Vlakem se dá dojet do zastávek Lutotín nebo Zdětín a odtud dojít pěšky — terén je rovinatý a nenáročný. Z Lutotína vede k zámku žlutá značka po cestě, které se místně říká Hraběnka.

Historie zámku Čechy pod Kosířem v kostce

Na místě dnešního zámku stála ve 14. století vodní gotická tvrz obklopená dvěma rybníky. Během 15. století zpustla a majitelé se rychle střídali. Roku 1550 tu vladyka Matyáš z Hartunkova postavil renesanční tvrz ve tvaru písmene L — dochovaly se z ní části kleneb a fragmenty výmalby.

V letech 1707–1716 nechali Lichtenštejnové tvrz přestavět na barokní čtyřkřídlý zámek s průčelím obráceným na jih. Roku 1768 panství koupil hrabě Emanuel Silva-Tarouca, potomek starého portugalského rodu, a založil tak moravskou linii rodu, která zámek držela až do roku 1945.

Dnešní podobu dal zámku hrabě Ervín Vilém Silva-Tarouca, který ho v letech 1839–1843 přestavěl v pozdně klasicistním slohu podle plánů architekta Julia Eduarda Zerneckeho. Tehdy vznikly i dvě hranolové věže u západního vstupu a v parku Červená věž s Mánesovým altánem.

Poslední z rodu, František Arnošt (zemřel 1943), se vždy hlásil k české národnosti. Po válce byl rod vyvlastněn. Do roku 2005 v zámku sídlil dětský domov, od roku 2008 patří Olomouckému kraji a spravuje ho Vlastivědné muzeum v Olomouci. Veřejnosti se po velké obnově otevřel 2. dubna 2016.

Legendy a zajímavosti

Přátelství Mánesů se Silva-Taroucy začalo na pražské akademii, kde u profesora Antonína Mánesa studoval hrabě Bedřich Silva-Tarouca. Josef Mánes pak v letech 1846–1870 jezdil do Čech pod Kosířem jako host — pobýval tu týdny i měsíce, učil členy hraběcí rodiny malovat a v okolí sbíral náměty. Vznikly tu i jeho národopisné studie hanáckého kroje.

K zámku patří i historka o kuchaři Matesovi. Když jednou nesl hraběti pečenou husu, z hladu jí cestou snědl jedno stehno. Hrabě se divil, proč má husa jen jednu nohu. Mates ho na projížďce zavezl k rybníku, kde spící husy stály na jedné noze — vidíte, pane. Hrabě mu poručil, ať příště nosí husu, co má nohy dvě.

Od roku 2016 je na zámku i Filmový svět Zdeňka a Jana Svěrákových s ukázkami z Kolji, Vratných lahví nebo Tmavomodrého světa a interaktivní Pohádkový svět (Kuky se vrací, Tři bratři). Samostatná expozice připomíná i historii cyklistiky.

Často kladené otázky