Zámek Týnec (u Klatov)

Proč sem jet

Zámek Týnec stojí uprostřed stejnojmenné obce jen pár kilometrů jihozápadně od Klatov, po cestě směrem na Železnou Rudu. Je to vrcholně barokní stavba podle návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho — a patří k prvním sídlům svého druhu v Čechách.

Nečekejte uhlazený, dokonale opečovávaný objekt jako na Hluboké. Týnec je zámek uprostřed záchrany — desítky let chátral jako opuštěná ruina a teprve od roku 2000 ho jeden sběratel umění postupně vrací k životu. Veřejnosti se otevřel až o Velikonocích 2024.

To z něj dělá zážitek pro lidi, které baví autentická patina, příběh památky na hraně a spojení barokní architektury s výtvarným uměním. Kdo chce jen hezké foto a kavárnu na nádvoří, bude tu možná zaskočený.

Co uvidíte na zámku Týnec

Prohlídka vede reprezentačními prostory a sbírkami, které do zámku přinesla jeho současná obnova. Tady jsou zastávky v pořadí, jak jimi během okruhu projdete.

Kromě stálých prostor tu běží i proměnlivý program výstav současného umění — sochy, obrazy, občasné instalace na čestném dvoře. Co je zrovna k vidění, se mění, takže aktuální nabídku si ověřte předem.

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Nepleťte si ho s Týncem nad Sázavou. To je jiný, mnohem známější objekt u Prahy. Tenhle Týnec leží u Klatov v Plzeňském kraji — do navigace zadejte obec Týnec, okres Klatovy.
• Prohlídky jsou s průvodcem, samostatně objekt neprojdete. Základní okruh startuje průběžně, váchalovský a varhanní okruh je lepší si předem objednat.
• Mimo sezonu (leden až březen) je běžně zavřeno a otevírá se jen předem objednaným skupinám. Přesné dny a hodiny najdete v kartě výše.
• Skupinu nad zhruba dva tucty lidí je nutné nahlásit dopředu, ideálně s několikatýdenním předstihem na objednávkový e-mail.
• Zámek je stále v rekonstrukci. Očekávejte pracovní část areálu a části, které ještě nejsou přístupné — je to živá stavba, ne dokončený památkový skanzen.
• Program výstav se mění. Pokud jedete kvůli konkrétní výstavě nebo koncertu, ověřte si termín na oficiálních stránkách, ať nejedete zbytečně.

Jak se tam dostat

Autem: z Klatov je to necelých 6 km jihozápadně po silnici směr Janovice nad Úhlavou a Železná Ruda. Zámek stojí přímo uprostřed obce Týnec, takže ho nemine ani ten, kdo tudy jen projíždí.

Parkování: vyhrazené velké parkoviště tu nečekejte. Odstavíte v obci u zámku, případně o kousek dál v ulicích. Od auta je to k bráně pár desítek metrů po rovině — zvládne to i kočárek.

Veřejnou dopravou: obec má autobusové spojení s Klatovy, odkud nejsnáz navážete na vlak z Plzně. Bez auta počítejte s tím, že spoje na venkově jezdí řidčeji, hlavně o víkendu — jízdní řád si ověřte předem.

Týncem prochází žlutá turistická značka a cyklotrasy 2035 a 2098, takže se dá připojit k pěší nebo cyklistické túře po Pošumaví.

Historie zámku Týnec v kostce

Obec se poprvé připomíná už roku 1227. Na místě dnešního zámku stála nejdřív renesanční tvrz, kterou v polovině 16. století držel Bořivoj Rochec z Otova; její jádro archeologové odhalili až při novodobých výzkumech.

Od 17. století patřil Týnec Krakovským z Kolovrat, kteří si tu vytvořili sídlo rozsáhlého panství. Na počátku 18. století jim staré sídlo přestalo stačit — Maxmilián Norbert z Kolovrat proto krátce po roce 1700 zahájil stavbu zcela nového barokního zámku podle plánů Alliprandiho. Do dnešní podoby ho kolem roku 1760 dotáhl jeho syn Jan Josef Krakovský z Kolovrat.

Zlom přišel roku 1927, kdy Kolovratové zámek prodali architektovi Jaroslavu Polívkovi. Ten ho přestavěl na luxusní hotel, jenže brzy zkrachoval. Následovala rychlá řada majitelů: městská spořitelna, sirotčinec, po roce 1951 útulek pro postižené děti a nakonec armáda, která areál využívala až do konce 80. let.

Po desetiletích chátrání koupil zámek kolem roku 2000 sběratel umění Jan Pelánek a pustil se do jeho záchrany. Národní kulturní památkou se Týnec stal v květnu 2014, novou fasádu dostal v roce 2023 a o rok později se konečně otevřel návštěvníkům.

Co spojit s návštěvou v okolí

Klatovy jsou logická základna — pár kilometrů daleko na vás čekají barokní lékárna U Bílého jednorožce, katakomby pod jezuitským kostelem a vyhlídková Černá věž. Klidně z nich udělejte první nebo druhou půlku dne.

Za nejlepší spojení považujeme vodní hrad Švihov kousek odsud. Je to jedna z nejlépe dochovaných vodních tvrzí u nás, natáčela se tu Pyšná princezna — a vedle barokního Týnce vám ukáže úplně jinou tvář zdejší historie.

Kdo má víc času, pokračuje po silnici dál na Šumavu a k Železné Rudě. Přímo u obce navíc leží přírodní památka Loreta, takže se dá návštěva protáhnout i krátkou procházkou do přírody.

Často kladené otázky