Zámek Strážnice

Proč sem jet

Strážnice leží na Slovácku u Baťova kanálu, kousek od Veselí nad Moravou a Hodonína. Zámek nehledejte na kopci — sedí na severním okraji města uprostřed rozlehlého anglického parku, který je sám o sobě důvod, proč sem zajet.

Dnes v zámku sídlí Národní ústav lidové kultury, a tomu odpovídá i to, co uvnitř uvidíte. Prohlídka je komorní: historická knihovna s asi 13 000 svazky, expozice nástrojů lidové hudby a lidového oděvu na Moravě a nově zpřístupněná zámecká kaple. Kdo čeká honosné šlechtické sály se zlatem a zrcadly, bude překvapený — hlavním tématem je tady folklor.

Přijeďte v teplé půlce roku — zámek je otevřený jen část sezony, přes zimu zavírá a pondělí je zavírací den. Vrchol je poslední červnový víkend, kdy se v parkových amfiteátrech koná Mezinárodní folklorní festival Strážnice. Tehdy je ale město plné a ubytování se shání předem.

Co uvidíte na zámku ve Strážnici

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Do zámku se jde jen s průvodcem a prohlídky startují v celou hodinu — nejde sem přijít a projít se interiéry vlastním tempem.
• Náplň se liší podle hodiny: v sudé hodiny je na trase lidový oděv, v liché loutky a galerie. Když chcete konkrétní expozici, hlídejte si, na kterou prohlídku dorazíte.
• Nepleťte si zámek se skanzenem. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy (Skanzen Strážnice) je samostatný objekt s vlastním vstupným i otevírací dobou, leží jinde ve městě u Baťova kanálu. Na oba objekty potřebujete zvlášť lístek.
• Zámek má sezonní provoz — přes zimu je zavřený a pondělí je zavírací den. Přesné měsíce a hodiny najdete v kartě nad článkem.
• Zámecký park je volně přístupný i mimo prohlídky. Jeho chloubou je platanová alej z 52 stromů, největší ucelený soubor platanů v Česku.
• Speciální prohlídky výstav pro skupiny a cizojazyčný výklad je nutné předem telefonicky objednat na pokladně — nedají se koupit až na místě.
• Chcete-li folklor naživo, mířte na poslední červnový víkend na festival. Počítejte s davy a ubytování řešte s předstihem.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší. Od dálnice D2 (Brno–Břeclav) se odbočuje u Hodonína a pokračuje na Strážnici; od severu sem vede silniční tah podél Slovácka ve směru od Veselí nad Moravou. Zámek stojí na okraji města v parku, takže se k němu neprodíráte historickým jádrem.

Vlakem to jde taky — Strážnice má vlastní železniční zastávku, kam zajíždějí osobní vlaky ve směru od Rohatce a Veselí nad Moravou (s přípojem od Břeclavi i Hodonína). Od nádraží se k zámku dojde pěšky přes město na jeho severní okraj.

Poslední metry jsou pohodové: žádný výšlap do kopce, zámek i park leží v rovině, takže se sem dostanete i s kočárkem nebo malými dětmi. V sezoně navíc můžete přijet po vodě — po Baťově kanálu sem zajíždějí výletní lodě a plavbu se dá s návštěvou spojit.

Historie zámku ve Strážnici v kostce

Nejdřív tu stál královský hrad, založený někdy po roce 1260. Spolu s hrady v Uherském Ostrohu a Veselí nad Moravou měl chránit nově vzniklou hranici před nájezdy z Uher. První písemná zmínka pochází z roku 1302.

Za husitských válek byla Strážnice významným husitským centrem pod Petrem ze Strážnice. Nejslavnější okamžik přišel roku 1468, kdy se na hradě setkali Jiří z Poděbrad a uherský král Matyáš Korvín a domluvili tu Matyášův sňatek s Kateřinou z Poděbrad.

V 16. století panství získali Žerotínové a Jan Jetřich ze Žerotína nechal hrad přestavět na renesanční zámek chráněný pěti bastiony. Opevnění se osvědčilo — zámek odolal nájezdům Bočkajových oddílů i uherskému útoku roku 1621 a ještě roku 1704 vojsku Františka Rákócziho.

Od roku 1628 patřilo panství rodu Magnisů. Ti založili park, knihovnu a kapelu a po roce 1840 dali zámku dnešní pozdně klasicistní a novorenesanční podobu s nárožní hodinovou věží. Posledním majitelem byl Antonín Magnis (zemřel 1944); o rok později byl zámek zestátněn a dnes je sídlem Národního ústavu lidové kultury.

Legendy a zajímavosti

Zámek zažil i vzpurné poddané. Když roku 1691 ve městě propuklo povstání proti hraběnce Anně Kateřině ze Žďáru, známé tvrdým zacházením s poddanými, musela se zachránit nočním útěkem do Bzence.

Největší hvězdou areálu je ovšem park. Platanovou alej vysadili v polovině 19. století podél kočárové cesty, která odtud vedla až k zámku v Hodoníně. Největší platan má v obvodu kmene přes 480 centimetrů a je mu kolem 200 let; ještě mohutnější je zdejší památný akát s obvodem 590 centimetrů.

V parku jsou i přírodní amfiteátry a letní kino a právě sem se každý rok stěhuje Mezinárodní folklorní festival Strážnice, jedna z nejstarších folklorních přehlídek u nás. Návštěvu zámku jde snadno spojit s vinařským Slováckem a jeho sklepy — jste přímo v jeho srdci.

Často kladené otázky