Zámek Prostějov

Proč sem jet

Zámek v Prostějově nehledejte na kopci ani za městem. Stojí přímo v centru na Pernštýnském náměstí, pár kroků od hlavního hanáckého náměstí, a je to renesanční sídlo, které postavili Pernštejnové ve dvacátých letech 16. století. Přijedete k němu po rovině, klidně s kočárkem.

Dnes v něm sídlí kulturní centrum města Prostějova a část budovy patří základní umělecké škole. To určuje i to, co tu zažijete: interaktivní výstavy, komentované prohlídky renesančních místností a v létě program na nádvoří. Není to klasický zámek s zaskleným mobiliářem a šňůrou u dveří — je to živý dům, kam se chodí za kulturou.

Nejlíp uděláte, když návštěvu spojíte s procházkou historickým Prostějovem. Kousek dál stojí secesní Národní dům od Jana Kotěry a novorenesanční radnice s vysokou věží — a pár kilometrů za městem barokní zámek Plumlov nad přehradou. Ze samotného zámku a okolí se dá udělat pohodový celý den.

Co uvidíte na zámku v Prostějově

Aktuální ceny okruhů a výstav najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Pondělí je zavírací den. Přesné hodiny se mění podle sezony i podle toho, jestli zrovna běží výstavy — aktuální dobu najdete v kartě nad článkem.
• Do renesančních interiérů se jde jen s komentovanou prohlídkou. Prohlídky startují v celou hodinu a v sobotu často odpadají kvůli velkým akcím na nádvoří.
• Nádvoří a příkop bývají volně přístupné i mimo prohlídku — projít se kolem zámku a nahlédnout dovnitř můžete, i když zrovna nejdete na okruh.
• Vstupné není jednotné: liší se podle výstavy a prohlídky, některé programy bývají zdarma. Oficiální web ceny neuvádí souhrnně — ověřte je v kartě nebo přímo na místě.
• Část zámku slouží jako základní umělecká škola — tahle křídla nejsou pro veřejnost a s prohlídkou nesouvisí.
• Program je sezonní a proměnlivý (velikonoční a adventní akce, tvořivé dílny, Letní scéna). Co zrovna běží, si dohledejte předem, ať netrefíte prázdný termín mezi výstavami.
• Navigace vás nezradí: zámek je přímo v centru na Pernštýnském náměstí, žádný výšlap do kopce ani hledání za městem.

Jak se tam dostat

Vlakem je to z Olomouce zhruba 20 minut a spoje jezdí často; přípoje sem vedou i od Brna přes Nezamyslice. Prostějov má vlastní nádraží a k zámku v centru pak dojdete pěšky po rovině.

Autem po dálnici D46 (spojnice Olomouc–Vyškov) sjedete rovnou k Prostějovu. Zaparkovat se dá na placených stáních v centru u hlavního náměstí; od nich je k zámku pár minut pěšky. Historické jádro je kompaktní, takže se autem k Pernštýnskému náměstí neprodíráte dlouho.

Poslední metry jsou bez jakéhokoli převýšení — zámek stojí přímo u náměstí, takže se sem dostanete i s kočárkem nebo malými dětmi bez řešení schodů a kopce.

Historie zámku v Prostějově v kostce

Stavět ho začal Jan IV. z Pernštejna v letech 1522–1526 a původně to nemělo být pohodlné sídlo, ale pevnost — součást městského opevnění, která měla Prostějov bránit. Podstatná část prací byla hotová roku 1532.

Na panské sídlo dům proměnil až Vratislav II. z Pernštejna v letech 1568–1572. Tehdy přibyly arkády a reprezentativní vstupní portál a z pevnosti se stalo renesanční sídlo hodné svého rodu.

Na přelomu 16. a 17. století získali zámek Lichtenštejnové a využívali ho jako sídlo hospodářské správy — a částečně i jako vězení pro nekatolíky, kvůli kterému kolem vykopali hluboký příkop. Třicetiletá válka pak budovu z velké části zničila, roku 1643 ji vypálila švédská vojska a z původní nádhery přežil hlavně kamenný portál.

Panským sídlem už se zámek nikdy nestal. Sloužil jako sýpka, skladiště, byty úředníků i vězení a byla tu i textilní manufaktura; roku 1851 tu chtěl nový majitel Fortunát Hofmann zřídit dokonce pivovar, k čemuž ale nedošlo.

Obrat přišel ve 2. polovině 19. století, kdy z domu udělala kulturní centrum rodina Chmelařových. Roku 1893 zámek koupila místní záložna a zastavárna a v letech 1900–1906 ho nechala novorenesančně přestavět — tehdy vznikla i sgrafita podle Jano Köhlera. Po velké rekonstrukci v letech 2009–2010 se do západního a jižního křídla nastěhovala umělecká škola. Dnes zámek patří městu Prostějov a slouží jako kulturní centrum.

Legendy a zajímavosti

Prostějovský zámek nebyl v místě prvním opevněným sídlem. Ve městě kdysi stávaly dvě tvrze a ta starší zaujímala prostor u dnešního kostela Povýšení sv. Kříže. Na jejím místě si augustiniáni postavili opevněný klášter, který roku 1430 zničili husité pod Prokopem Holým. Zůstala z něj jen věž, dříve zvaná Zelená — dnešní zvonice u kostela. Kdo dal původní tvrz postavit, zůstává dodnes záhadou.

Zajímavý příběh se váže i k erbu nad portálem. Patří Marii Manrique de Lara y Mendoza, španělské manželce Vratislava z Pernštejna. Právě jí se podle tradice připisuje, že do Čech přivezla ze Španělska sošku pozdějšího Pražského Jezulátka, kterou pak předala dál v rodině. Z prostějovského portálu se tak díváte na znak ženy spojené s jednou z nejznámějších českých relikvií.

Často kladené otázky