Zámek Petrovice (Praha)

Proč sem jet

Rovnou na začátek to řekněme narovinu: zámek Petrovice není klasický výletní cíl. Je to soukromá, chátrající kulturní památka na jihovýchodním okraji Prahy, kterou majitelé roky neudržují a která je veřejnosti nepřístupná. Nečekejte pokladnu, prohlídkový okruh ani průvodce.

Přesto sem má smysl zajít, pokud vás baví zapomenuté a ztracené domy. Stojíte tu nad údolím Botiče, hned za kostelem sv. Jakuba Staršího v městské části Praha-Petrovice, a díváte se na barokní zámek, kterému propadla střecha a ze kterého zmizely sochy. Je to spíš tichá připomínka toho, jak snadno se dá památka ztratit v soudních sporech, než pohlednicový výlet.

Kombinujte to s procházkou. Petrovice sousedí s Hostivařskou přehradou a jejím lesoparkem, takže zámek se dá vzít jako patnáctiminutová zastávka po cestě k vodě. Sám o sobě program na celé odpoledne nenabídne.

Co uvidíte u zámku Petrovice

Prakticky vše podstatné se odehrává za plotem. Tady je poctivý přehled toho, co se dá z veřejného prostoru skutečně vidět — a v jakém je to stavu.

Vyplatí se vědět

• Zámek je zcela nepřístupný. Nejsou žádné prohlídky ani vstupné — jde o soukromý objekt v havarijním stavu.
• Areál je oplocený a hlídaný. Na budově visí cedule „staticky nestabilní, hrozí samovolné zřícení“ a „přísný zákaz vstupu“. Vstup na pozemek je zakázaný i reálně nebezpečný kvůli padajícímu zdivu.
• Nejlepší výhled je zdola, ne od brány. Od hlavního vjezdu zámek pro zeď a zeleň skoro nevidíte; siluetu nabídne až pohled z údolí Botiče pod areálem.
• Navigace vás dovede ke kostelu. Hledejte kostel sv. Jakuba Staršího v Petrovicích — zámek stojí přímo za ním.
• Berte to jako krátkou zastávku. Sama návštěva zabere pár minut; spojte ji s procházkou k Hostivařské přehradě nebo lesoparku.
• Budoucnost je nejistá. V roce 2024 byl areál nabídnut k prodeji jako stavební pozemky, takže stav i přístupnost se mohou v příštích letech změnit.

Jak se k zámku Petrovice dostanete

MHD: Petrovice obsluhuje pražská integrovaná doprava. K zámku vás doveze autobus 154 (jede přes starý střed Petrovic kolem zámku a kostela sv. Jakuba dál k Hostivařské přehradě) i linka 183; vystupte na zastávce Jakobiho u kostela. Spoje odsud míří k metru A Skalka (zhruba 20 minut) nebo naopak k metru C Háje (pár minut).

Autem: Z centra Prahy nejsnáz po Jižní spojce a Štěrboholské radiále na jihovýchodní okraj města. Vyhrazené parkoviště u zámku není — parkuje se v okolních ulicích rezidenční zástavby Petrovic, počítejte s běžným parkováním ve čtvrti.

Poslední metry: Od zastávky i od parkování je to ke kostelu a bráně pár set metrů po rovině, zvládnete to i s kočárkem. Pokud budete chtít siluetu zámku vyfotit z údolí, počítejte s klesáním do svahu k Botiči po nezpevněné cestě.

Historie zámku Petrovice v kostce

Na začátku stála tvrz, poprvé písemně zmíněná roku 1489, jejíž vznik se klade až do 13. až 14. století. Ležela nad Botičem a během staletí prošla rukama celé řady drobných šlechtických rodů.

Zlom přišel roku 1716, kdy Petrovice koupil František Paceli z Adlersheimu. Ten nechal starou tvrz přestavět v jednopatrový barokní zámek se středním rizalitem, polosloupy a štítem; v nice hlavního průčelí je socha sv. Floriána. Paceli zemřel bez potomků roku 1734 a panství zdědil jeho synovec, apelační rada Jan Jindřich z Bissingenu.

Roku 1861 koupil zámek francouzský chemik Nicolas Bellot — spoluzakladatel žižkovské firmy Sellier & Bellot, proslulé výrobou nábojových zápalek. V roce 1908 panství získala hraběnka Marie Antonie Gabriela Silva-Tarouca, manželka známého dendrologa a tvůrce průhonického parku, a zámek se tak nakrátko stal součástí průhonického panství.

Poslední rozkvět přinesli Dannerovi: statek koupil roku 1925 Roman Danner a jeho bratr Zdeněk Danner nechal v letech 1927–1929 zámek zrekonstruovat a zřídit terasu s bazénem nad Botičem. Za okupace roku 1942 statek zabralo gestapo; po válce se Danner vrátil, ale po roce 1948 vše převzal stát a v zámku úřadoval státní statek, který do budovy neinvestoval.

Rozklad dovršily restituční spory po roce 1989. Zámek putoval mezi příbuznými posledního majitele, jeden z rozsudků zrušil Ústavní soud týden před plánovanou opravou střechy, a objekt bez údržby dál chátral, vyhořel a stal se terčem vandalů. V roce 2024 byl nabídnut k prodeji jako stavební pozemky o výměře 38 977 m².

Legendy a zajímavosti

Náboje a zápalky. V 19. století na zámku hospodařil Nicolas Bellot, jehož jméno dodnes nese značka Sellier & Bellot. Nenápadný petrovický statek tak má přímou vazbu na jednu z nejstarších českých zbrojařských firem.

Fotbal a bazén nad Botičem. Zdeněk Danner, který zámek ve dvacátých letech opravil, byl ředitelem občanské záložny ve Vršovicích a stál u zrodu fotbalového stadionu Bohemians v Ďolíčku. K zámku nechal pořídit i sochu sv. Jana Nepomuckého z hořického pískovce, kterou slavnostně vysvětili roku 1929 o svatojakubské pouti.

Památka ztracená u soudu. Petrovický zámek je učebnicový příklad toho, jak nevyřešené vlastnické spory dokážou zničit chráněnou stavbu. Namísto opravy následovaly roky nečinnosti, pokut a mlčení — a z barokního zámku zbyla ohrožená ruina uprostřed Prahy.

Okolí: Praha 15, Hostivař a údolí Botiče

Petrovice patří ke správnímu obvodu Praha 15 a nejlogičtěji je spojíte se sousední Hostivaří. Kolem zámku protéká Botič, jehož údolí je vyhlášené jako přírodní park a dá se jím projít pěšky mimo ruch sídliště.

Pár minut cesty je Hostivařská přehrada s koupáním, půjčovnou lodiček a rozsáhlým lesoparkem — největší přírodní zázemí této části Prahy. Za deště nebo s dětmi zamiřte do Toulcova dvora, ekologického centra v historické tvrzi ve Staré Hostivaři, kde je hospodářství se zvířaty a naučné programy.

Právě tahle kombinace dává petrovickému zámku smysl: sám o sobě je krátkou, spíš melancholickou zastávkou, ale jako součást procházky údolím Botiče k přehradě zapadne dobře.

Často kladené otázky