✓ výlet ověřen · 29. 7. 2026
Zámek · Plzeňský kraj
Zámek Manětín
Barokní perla západních Čech, kterou hrabata Lažanská proměnila v galerii soch pod širým nebem. A uvnitř portréty vlastního služebnictva, jaké jinde nenajdete.
Praktické informace
✓ ověřeno 29. 7. 2026červen: út–ne 10.00–16.00:
červenec–srpen: út–ne 10.00–17.00:
září: út–pá 11.00–15.00, so–ne 10.00–16.00:
říjnové víkendy: so–ne 10.00–16.00: Sezona 2026. Polední přestávka 12.00–12.30. Prohlídka jen s průvodcem, trvá zhruba 50 minut, max. 30 osob.
Hodiny a ceny se sezónně mění — před cestou ověřte na oficiálním webu.
Kde Zámek Manětín leží
Proč sem jet
Manětín je malé městečko v severní části okresu Plzeň-sever, které si samo o sobě říká „neobjevená památka“ — a je to trefné. Přijedete na náměstí obklopené třemi barokními terasami se sochami, kašnami a vázami a máte pocit, že jste vešli do galerie pod širým nebem. Většinu z toho si prohlédnete zadarmo a bez fronty.
Za tou podobou stojí jediný rod. Lažanští z Bukové drželi Manětín přes 300 let a po velkém požáru roku 1712 nechali celý střed města i zámek přestavět v jednom barokním gestu. Hlavní postavou byla hraběnka Marie Gabriela Lažanská, která si sem zvala malíře Petra Brandla i sochaře, a z venkovského panství udělala centrum dvorské kultury.
Jeďte sem, když vás baví barokní umění a nechcete se prát s davy jako na Karlštejně. Ideální je všední den v hlavní sezoně, kdy je zámek otevřený i uvnitř a vy máte průvodce skoro pro sebe. Kdo přijede o víkendu na okraji sezony, počítejte s omezenými časy prohlídek.
Náš verdikt: Manětín je vděčný cíl na půl dne — venkovní sochařská galerie na náměstí a Vysoké cestě je zdarma a stojí za zajížďku sama o sobě. Interiérový okruh berte, jen když vás zajímá barokní malba a život panského dvora; pro malé neposedné děti to bude dlouhé. Naplánujte si jídlo předem — kavárna ani cukrárna ve městě chybí.
Co uvidíte na zámku Manětín
Zámek je jednopatrová budova ve tvaru písmene L s 33 okenními osami tvořící celou jižní stranu náměstí. Prohlídka vede vždy s průvodcem reprezentačními sály, kde se pořád dokola vrací jméno hraběnky Marie Gabriely. Tady jsou zastávky, které si zapamatujete.
Vstupní schodiště a čtyři živly
Hned za dveřmi vás čeká vstupní hala se schodištěm, nad nímž se klene nástropní freska z doby kolem roku 1730. Zobrazuje zámek v ideální, nikdy nedostavěné podobě — východní křídlo se totiž nikdy nepostavilo, došly peníze. Zábradlí lemují sochy čtyř živlů od Štěpána Borovce: dítě s tykví jako Země, chlapec s rybou jako Voda, chlapec na orlu jako Vzduch a postavička v helmě na dělové kouli jako Oheň.
Portréty služebnictva ve společenském salónu
Tohle je manětínská rarita, jakou v Čechách jinde neuvidíte: soubor třinácti portrétů zámeckého služebnictva a úředníků od malíře Václava Dvořáka, každý skoro v životní velikosti. Visí tu hajduci v černé livreji, výběrčí dávek, pradleny u dřevěných necek i místní farář. Zatímco jinde vám ukazují jen šlechtu, tady se díváte do tváří lidem, kteří panství doopravdy táhli.
Hlavní sál s freskou ročních období
Hlavní sál drží dva velké rodinné portréty od nizozemského malíře Filipa Kristiána Bentuma — na jednom je hraběnka Marie Gabriela s dětmi a za ní černý sluha v turbanu. Strop pokrývá alegorická freska Františka Julia Luxe z roku 1730 s personifikacemi Lásky, Síly a čtyř ročních období. Sál dodnes slouží jako svatební a koncertní síň.
Knihovna a učebnice turečtiny
V osmi původních dubových prosklených skříních je uloženo přes pět tisíc svazků z 18. až 20. století — hospodářství, botanika, cestopisy, a jako kuriozita i učebnice turečtiny. Na stropě sedí v kopuli Zeus s orlem a před ním klečí Pallas Athéna. Malý čtvercový kus fresky nechali restaurátoři záměrně nedodělaný a zčernalý, abyste viděli, v jakém stavu obraz byl.
Oratoř s výhledem na Brandlův obraz
Prohlídku uzavírá krytá chodba do soukromé oratoře v kostele svatého Jana Křtitele — vyhrazené místo, odkud šlechta sledovala bohoslužbu, aniž by musela mezi obyčejné věřící. Oknem nahlédnete do kostela, kde na hlavním oltáři visí Kristův křest od Petra Brandla, jednoho z největších českých barokních malířů.
| Okruh | Co na něm je | Délka | Náročnost | Pro koho |
|---|---|---|---|---|
| Zámek (základní okruh) | Barokní interiéry, rodová galerie Lažanských, portréty služebnictva, hlavní sál s freskou, knihovna a oratoř s výhledem na Brandlův obraz | cca 50 min | Schody do patra, pak převážně po rovině; jen s průvodcem | Zájemce o barokní malbu a život panského dvora |
Aktuální ceny okruhu najdete v kartě praktických informací výše.
Vyplatí se vědět
- Sochy jsou zdarma a venku. Náměstí, cihlové terasy pod zámkem i Vysoká cesta ke kostelu svaté Barbory se čtrnácti sochami světců si projdete bez vstupenky — pro mnoho návštěvníků je tohle větší zážitek než samotný interiér.
- Prohlídka jen s průvodcem. Skupina má maximálně 30 lidí a některé pokoje jsou malé. Rezervace je nutná pouze pro skupiny, jednotlivci ji nepotřebují.
- Kolem poledne se neprohlíží. Přes pravé poledne je krátká přestávka, kdy se prohlídky na chvíli zastaví — přizpůsobte tomu příjezd, ať nečekáte.
- Slavná socha na náměstí je kopie. Borovcovo sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1719 dnes stojí jako pískovcová kopie vytesaná na přelomu tisíciletí; originál byl příliš zvětralý.
- S kočárkem to dovnitř nepůjde. Do interiérů nesmí kočárky ani golfové hole a k prohlídce vede 30 schodů do patra. Areál a toalety jsou bezbariérové, ale vozík musí schody vynést dva lidé — domluvte to předem na pokladně.
- Najíst se dá až dopoledne. Restaurace v Manětíně otevírají zhruba kolem jedenácté a kavárna ani cukrárna ve městě není — s jídlem a kávou počítejte podle toho.
- Kolo nechte na nádvoří. Do zahrady a parku cyklisté nesmí; na nádvoří je pro ně otevřená garáž, kam si kola zaparkují.
Jak se tam dostat
Autem je to nejjednodušší. Z Plzně je to zhruba 40 km — vyrazíte po Karlovarské silnici č. 20 (E49), za obcí Nová Hospoda odbočíte doprava na silnici č. 205 a přes Nekmíř a Lozu dojedete až do Manětína. Od Karlových Varů je to asi 47 km přes Žlutice.
Parkoviště je přímo před zámkem a zdarma — z náměstí jen sjedete pod terasy. V hlavní sezoně nebo když se zrovna koná svatba, bývá plné; pak areál objeďte a zaparkujte u bývalého hotelu, odkud k zámku dojdete parkem.
Bez auta je to horší. Manětín leží mimo železnici, takže vlakem se sem přímo nedostanete. Nejspolehlivější je autobus z Plzně (z autobusového nádraží Plzeň CAN); ze zastávky v Manětíně je to k zámku jen asi 150 metrů. Spoje bývají řidší, proto si jízdní řády ověřte předem. Vlakoví nadšenci dojedou do Mladotic a posledních 11 km dojdou pěšky.
Historie Manětína v kostce
Manětín se poprvé připomíná roku 1169, kdy zdejší kraj dostal řád johanitů. Ti u kostela svatého Jana Křtitele zřídili komendu a městečko získalo tržní právo. Rytíři tu drželi panství až do husitských válek.
Krátce před rokem 1600 nechal Jeroným Hrobčický z Hrobčic starou tvrz přestavět na renesanční zámek. Z té doby zůstal jen renesanční portál a fragmenty malované fasády, odkryté při opravě roku 1997 — všechno ostatní spolkl pozdější požár.
Zlom přišel 22. září 1712, kdy velký požár zachvátil celý střed města i zámek. Václav Josef Lažanský a jeho žena Marie Gabriela hned zahájili vrcholně barokní přestavbu. Architektem byl Tomáš Haffenecker (dlouho se mylně soudilo, že Santini) a stavbu vedl tyrolský polír Jan Jiří Hess.
Lažanští drželi Manětín přes 300 let, do roku 1945. Poslední dědička Terezie Seilernová byla po válce odsunuta do Rakouska. Zámek pak sloužil lesnímu závodu a mobiliář se rozvezl po celé republice.
Od 1. ledna 2002 je Manětín národní kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu a je běžně přístupný veřejnosti.
Legendy a zajímavosti
Sochařská tradice trvala celé století. V Manětíně a okolí se dochovalo přes třicet barokních soch a sousoší z let 1680–1780. Řemeslo tu založil Štěpán Borovec, který se vyučil v pražské dílně Jana Brokofa, a rozvinul ho sochař Josef Herscher.
Nejněžnější socha nese jméno Kolébka. Herscherova alegorie Lásky zobrazuje mladou ženu se čtyřmi dětmi u kolébky. Podle místní tradice má představovat Marii Gabrielu se svými dětmi — patronku celé zdejší barokní proměny.
Vysokou cestou kráčí čtrnáct světců. Cesta ve stráni nad Manětínským potokem spojuje město s kostelem svaté Barbory a lemuje ji čtrnáct nadživotních soch z Herscherovy dílny — mezi nimi ceněný svatý Šebestián z roku 1729.
Kamery si Manětín našly. Zámek se objevil v televizním cyklu o neobjevených památkách z roku 2022, díky němuž se o tomhle tichém koutu Plzeňska dozvědělo víc lidí.
Galerie
Fotogalerie
Ověřeno vidličkou
Kde se najíst a dát kafe
Hodnocení agregujeme z veřejných recenzí · stav k 29. 7. 2026
Kde přespat
Ráno na nádvoří dřív než autobusy
Mapa porovnává ceny z Booking, Expedia a Vrbo na jednom místě.
Často kladené otázky
Jaká je otevírací doba zámku Manětín?
Zámek je přístupný v sezoně, zhruba od května do října, a mimo hlavní léto hlavně o víkendech a ve všední dny s omezenými časy prohlídek. Kolem poledne bývá krátká přestávka. Aktuální návštěvní dobu najdete v kartě praktických informací nad článkem.
Kolik stojí vstupné do zámku Manětín?
Zámek nabízí jeden prohlídkový okruh se sníženým vstupným pro děti, studenty, seniory a držitele ZTP; nejmenší děti mají vstup zdarma. Konkrétní ceny se mění, proto je najdete vždy aktuální v kartě praktických informací nad článkem.
Kde se u zámku Manětín parkuje?
Parkoviště je přímo před zámkem, pod terasami náměstí, a je zdarma. V hlavní sezoně nebo při svatbě bývá plné; pak se dá zaparkovat u bývalého hotelu a k zámku dojít zámeckým parkem.
Dá se do Manětína dostat bez auta?
Manětín leží mimo železnici, takže přímo vlakem se sem nedostanete. Nejspolehlivější je autobus z Plzně, od zastávky v Manětíně je to k zámku asi 150 metrů. Vlakoví turisté dojedou do Mladotic a zbylých 11 kilometrů dojdou pěšky.
Je zámek Manětín vhodný pro děti?
Prohlídka trvá skoro hodinu a vede jen s průvodcem, takže je spíš pro trpělivější děti. Do interiérů navíc nesmí kočárky. Zato venkovní sochy na náměstí a na Vysoké cestě baví děti i dospělé a jsou zdarma.
Co si v Manětíně prohlédnout zdarma?
Barokní náměstí se sochami, kašnami a vázami, cihlové terasy pod zámkem s alegoriemi ctností a Vysokou cestu se čtrnácti sochami světců ke kostelu svaté Barbory. Na tohle všechno nepotřebujete vstupenku.
Kdo zámek Manětín postavil a komu patřil?
Dnešní barokní podobu dal zámku i městu rod Lažanských z Bukové po požáru roku 1712, podle projektu architekta Tomáše Haffeneckera. Lažanští drželi Manětín přes tři sta let, dnes je to národní kulturní památka ve správě Národního památkového ústavu.
Pro neúnavné
Další zajímavá místa v okolí k navštívení
Vzdálenosti vzdušnou čarou. Všechny objekty najdete na mapě hradů.