Zámek Lanškroun

Proč sem jet

Tohle není hrad na kopci s branou a padacím mostem. Lanškrounský zámek stojí přímo na Jiráskově náměstí a splývá s okolní zástavbou — vlastně jím projdete, když jdete přes město. Právě v tom je jeho kouzlo: je to renesanční zámek vyrostlý ze středověkého kláštera, do kterého nemusíte šplhat.

Jezdí se sem hlavně kvůli Městskému muzeu Lanškroun, které v zámku sídlí, a kvůli tomu, jak se na jedné budově dají přečíst tři epochy najednou — gotické oblouky kláštera, renesanční portál z roku 1601 a barokní opravy. Uvnitř jsou dvě klenuté místnosti staré přes pět set let a nad nimi patra se stálými i sezonními výstavami.

Nejlíp funguje jako půldenní zastávka po městě: muzeum spojíte s procházkou náměstím, zámeckým parkem a k tomu jsou kousek za městem Lanškrounské rybníky na klidnou obcházku nebo výlet na kole. Rodinám sedne dětský program muzea; kdo hledá romantickou zříceninu s baštami, bude tu spíš zaskočený.

Co uvidíte na zámku v Lanškrouně

Aktuální ceny a otevírací dobu najdete v kartě praktických informací nad článkem.

Vyplatí se vědět

• V pondělí má muzeum zavřeno — počítejte s tím při plánování víkendu i výletu přes svátek.
• Nečekejte zařízené zámecké interiéry s nábytkem — uvnitř je městské muzeum, tahákem jsou výstavy a dvě gotické klenuté místnosti, ne panské salony.
• Navigace vás dovede na náměstí Aloise Jiráska čp. 1, ale zámek splývá s domy kolem — hledejte renesanční portál vedle kostela svatého Václava, ne samostatný hrad s věží.
• Zámecký park a Lanškrounské rybníky jsou samostatné cíle na okraji města, ne součást muzejní vstupenky — naplánujte si je jako procházku navíc.
• Sezonní výstava v galerii bývá oddělená položka ceníku a mění se — před cestou mrkněte na aktuální program muzea.
• Barevně odlišené dlažební kostky na Jiráskově náměstí vyznačují, kudy kdysi vedla klášterní křížová chodba — detail, přes který většina lidí přejde bez povšimnutí.

Jak se tam dostat

Autem: Lanškroun leží mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou; k zámku dojedete do centra na Jiráskovo náměstí. Parkuje se přímo ve městě na náměstích — od auta jdete na zámek po rovině, žádný výšlap.

Vlakem: Lanškroun je na krátké odbočné trati — jede se sem obvykle s přestupem přes Rudoltice v Čechách od hlavního tahu u České Třebové. Od nádraží je to do centra pěšky přes město, cesta je rovná a zvládnete ji i s kočárkem.

Protože zámek stojí rovnou na náměstí, poslední metry jsou bez schodů a bez kopce — po dlažbě dojdete až k portálu. To z něj dělá vděčný cíl s dětmi i s kočárkem.

Historie lanškrounského zámku v kostce

Všechno začalo klášterem. Roku 1371 založil litomyšlský biskup Petr Jelito v Lanškrouně augustiniánský klášter a od roku 1393 ho stavěl uprostřed města — zabíral tehdy skoro celé dnešní náměstí. Roku 1421 se přiblížila husitská vojska, mniši utekli do Olomouce a budova při útoku zřejmě shořela.

Ve druhé polovině 15. století Kostkové z Postupic upravili východní křídlo zbořeného kláštera pro občasný pobyt — a roku 1507 se stavbě poprvé říká zámek. Sňatkem se pak panství dostalo Pernštejnům a zámek se stal správním centrem kraje.

Zlom přišel s Adamem Hrzánem z Harasova, který panství koupil roku 1588. Ten zámek renesančně přestavěl, přistavěl nové jižní křídlo a osadil vstupní portál s letopočtem 1601. Poprvé tu majitel také bydlel, ne jen úřadoval.

Roku 1622 koupili panství Lichtenštejnové a hned nato dolehla třicetiletá válka: roku 1643 dobyli Lanškroun Švédové a velký požár roku 1645 poničil zámek i kostel. Obnova se vlekla až do roku 1716, kdy dostal zámek dnešní jednotnou podobu pod valbovou střechou.

Zámek pak sloužil už jen jako sídlo správy velkostatku. Roku 1928 ho od Lichtenštejnů získalo město Lanškroun, kterému patří dodnes, a roku 1951 se otevřel veřejnosti jako muzeum.

Legendy a zajímavosti

• Nenáviděný pán. Adam Hrzán z Harasova omezoval práva měšťanů a zvyšoval dávky; roku 1593 nechal několik lanškrounských měšťanů uvěznit přímo na zámku a spory se táhly až do jeho smrti roku 1619.
• Švédské šance. Když Švédové roku 1639 neuspěli s prvním útokem, vybudovali si nad městem u dnešního Mezilesí opevnění — zbytky zemních valů se dodnes říkají Švédské šance.
• Opuštěný Nový zámek. Starý zámek Lichtenštejnům přestal stačit, a tak roku 1698 začali stavět Nový zámek u Rudoltic — stavbu, která jim ale nakonec štěstí nepřinesla.
• Půdorys v dlažbě. Barevné kostky na náměstí kreslí trasu zaniklé klášterní křížové chodby — město tak nechalo pod nohama návštěvníků obtisk toho, co tu stálo před staletími.

Často kladené otázky