Zámek Humprecht

Proč sem jet

Humprecht není klasický zámek se čtyřmi křídly a nádvořím. Je to oválná bílá věž na čedičovém kopci nad Sobotkou, kterou v letech 1666–1668 postavil italský architekt Carlo Lurago pro hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského vyslance v Benátkách. Půdorys elipsy nemá v Česku obdoby — inspirací byly italské letohrádky a podle jedné verze i Galatská věž v Cařihradě.

Uvnitř se skrývá to hlavní: šestnáct metrů vysoký eliptický hodovní sál s výraznou ozvěnou. Slovo řeknuté u jedné stěny obletí obloukem celý sál a vrátí se — kvůli té akustice se sem dodnes jezdí na koncerty a svatby. Nad sálem je vyhlídkový ochoz a úplně na špici zámku zlatý turecký půlměsíc, který stavbě dodává trochu orientální nádech.

Sedí to sem, když chcete architektonickou kuriozitu a přitom jste v srdci Českého ráje — kousek je Šrámkova Sobotka, romantické údolí Plakánek, hrad Kost i Prachovské skály. Dá se to spojit do celého dne. Přijeďte spíš všední den dopoledne, o víkendech se u pokladny na výstup na věž stojí.

Co uvidíte na Humprechtu

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Věž se otevírá jen v době výstav (přibližně květen–září) a vede k ní 111 strmých a úzkých schodů částečně ve zdi sálu — když na ni cílíte, ověřte si předem, že je zrovna přístupná.
• Ochoz a věž jsou dva různé výstupy — ochoz je nižší vyhlídka ve 2. patře (59 schodů), věž až ke střeše (111 schodů). Nepleťte si je při plánování.
• S dětmi berte náhledovou prohlídku — je kratší a vede stejnou trasou.
• Pejsci na prohlídku smějí, ale bereme vždy jen jednoho psa do skupiny.
• Pondělí je zavírací den a mimo sezonu je zámek zavřený úplně (kromě ohlášených výjimek) — přesnou dobu najdete v kartě výše.
• Parkuje se u hřbitova, asi 300 metrů od zámku; k bráně se pak jde pěšky do kopce podél hřbitovní zdi, odkud je hezký výhled na Sobotku.

Jak se tam dostat

Autem: Sobotka leží mezi Jičínem a Mladou Boleslaví, kousek od dálnice D10 a rychlostní silnice na Turnov. Zaparkujete u hřbitova, odkud je to zhruba 300 metrů pěšky.

Poslední metry: od parkoviště se jde do kopce podél hřbitovní zdi lesoparkem na čedičovém návrší. S kočárkem je to zvládnutelné, ale počítejte se stoupáním. Vlakem i autobusem se do Sobotky dostanete také; od centra městečka je to na zámecký kopec pěší dostup.

Historie Humprechtu v kostce

Stavbu si 22. června 1666 objednal Humprecht Jan Černín z Chudenic u architekta Carla Luraga — jako lovecký zámek obklopený oborou, kde by rodina trávila letní dny. Podle stavebníka se místu brzy začalo říkat Humprechtsberk. Zámek měl potěšit hraběnku Dianu Marii, a proto vznikl ve stylu italských letohrádků.

Práce vedl polír Francesco Ceresola a v hrubé stavbě byl zámek hotov už koncem roku 1667. Pak přišla rána: 29. června 1678 do zámku uhodil blesk a zapálil ho. Ceresola stavbu opravil a zvýšil o jedno patro — tím se ale přetížily mělké základy, takže musely být obezděny pískovcovými kvádry.

Roku 1738 panství i se zámkem koupili Netoličtí z Eisenberku a Humprecht postupně chátral — k celoročnímu bydlení se nehodil. Kolem roku 1780 ho dokonce chtěli zbourat.

Zlom přišel v roce 1926, kdy zámek při pozemkové reformě připadl městu Sobotka. V letech 1937–1939 ho zachránil Kruh rodáků a přátel města Sobotky: sál dostal Wiesnerovy fresky a Benešův znak, zřídil se ochoz a v roce 1940 se sem nastěhovaly muzejní sbírky. V roce 2008 byl Humprecht prohlášen národní kulturní památkou a v letech 2021–2023 prošel další rekonstrukcí.

Legendy a zajímavosti

Půlměsíc místo kříže. Na vrchol věže se dostal zlatý půlměsíc v roce 1829, prý na památku toho, že zakladatel byl vězněn v Turecku v podobné věži. Je to ale romantický výmysl obrozenecké doby — Humprecht Černín v Turecku nikdy nebyl a ani jeho strýc Heřman Černín, který tam byl dvakrát jako císařský vyslanec, nikdy vězněn nebyl.

Odkud se vzalo jméno Černín. Pověst vypráví, že při vyvraždění rodu Drslaviců ukryla služka nejmladší dítě v komíně. Když ho sedláci našli, bylo od sazí celé černé — a chlapec dostal po svém zachránění jméno Černín. Jeho rodná tvrz se pak měla jmenovat Chudenice.

Hrabě, který litoval lidí víc než zámku. Když Humprecht dostal zprávu o požáru, odepsal správci, že blesk bije do vysokých staveb odjakživa, a dodal: „Radši oželuji, než by ten voheň se byl stal v Sobotce“ — bylo by mu líto chudých soboteckých lidí. Málokterý zámek u nás byl přitom tak opěvován básníky jako právě Humprecht.

Často kladené otázky