Zámek Černá Hora

Proč sem jet

Na skalním ostrohu v severní části městyse Černá Hora na Blanensku stojí renesanční zámek, který vyrostl přestavbou středověkého hradu. Je to výrazná dominanta obce — jenže dovnitř se běžný návštěvník nepodívá. Zámek totiž od roku 1950 nepřetržitě slouží jako domov pro seniory, takže tu nejsou žádné prohlídkové okruhy ani pokladna.

Co jde: podle informací samotného městyse můžete bez problémů projít obě nádvoří až na západní terasu s pohledem do údolí Svitavy. Prohlédnete si tak zvenčí válcovou věž u brány, dvě barokní sochy před zámkem i nedalekou pohřební kapli s arkádami. Na samotný zámek vám vyjde nejvýš půlhodina.

Právě proto sem nejezděte kvůli zámku samotnému, ale kvůli celé Černé Hoře. Pod zámkem funguje nejstarší pivovar na Moravě s exkurzemi a pivními lázněmi a odtud je kousek do Moravského krasu. Zámek berte jako zastávku na patnáct minut, kolem které postavíte celý den.

Co uvidíte u zámku Černá Hora

Následující zastávky zvládnete zvenčí, na krátké procházce kolem zámku a přilehlým areálem. Do budov se nevstupuje, jde o venkovní okruh.

Vyplatí se vědět

• Zámek je domov pro seniory, ne muzeum — interiéry nejsou a nebudou přístupné, žádné okruhy se tu nekonají.
• Volně projdete obě nádvoří až na západní terasu; chovejte se ohleduplně, je to obytné zařízení s klienty.
• Přístup je od východu — od západu ani odjinud se k zámku nedostanete.
• Zámek zvládnete za patnáct až dvacet minut, plánujte ho jako doplněk, ne jako hlavní cíl dne.
• Exkurzi do pivovaru Černá Hora je nutné rezervovat předem (řádově týden dopředu) a jede se od menší skupiny — nechoďte tam bez objednání.
• Kdo chce zámecké interiéry a prohlídku s průvodcem, ať zamíří na zámek nebo hrad Boskovice nedaleko odtud.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší: Černá Hora leží u silnice mezi Brnem a Boskovicemi, z Brna to je zhruba půl hodiny na sever. Zaparkujete v obci, u pivovaru a hotelu Sladovna bývá parkoviště, a k zámku pak dojdete pár set metrů severní částí městyse mírně do kopce.

Vlakem se jezdí na Blansko nebo do Skalice nad Svitavou a dál autobusem, případně přímým autobusem z Brna na Boskovice se zastávkou v Černé Hoře. Od zastávky v obci je to k zámku několik minut chůze. Poslední úsek k nádvořím je krátký a s mírným stoupáním, s kočárkem projdete bez potíží.

Historie zámku Černá Hora v kostce

Původní hrad tu vznikl na konci 13. století; stavěl ho Matouš z Černé Hory, který zastával úřad moravského komorníka. Přes několik rodů se panství dostalo k pánům z Boskovic, kteří Černou Horu považovali za druhou kolébku svého rodu a psali se Černohorští z Boskovic.

Rozhodující byl Albrecht Černohorský z Boskovic, který zde od roku 1556 často pobýval a v 60. letech 16. století přebudoval zchátralý hrad na renesanční zámek se severním křídlem a předhradím. Z té doby pochází válcová věž u brány i rozsáhlé sloupové síně s mohutným sklepením. Poslední mužský Boskovic, Jan Šembera, zemřel roku 1597 a panství přešlo sňatkem na Lichtenštejny.

Roku 1719 získali panství Aueršperkové, za nichž zámek vyhořel a pak dlouhá desetiletí ležel v sutinách až do roku 1818. Novou tvář mu dal až rod Friessů: v letech 1859–1861 nechali zámek pseudorenesančně přestavět podle návrhu vídeňského architekta Theophila Hansena, jednoho z nejznámějších tvůrců své doby.

Roku 1945 byl zámek Friessům zkonfiskován a připadl státu. Od roku 1950 v něm bez přerušení funguje domov pro seniory — v posledních letech byl celý areál opraven a zmodernizován. Tím se z hradního sídla stalo tiché sociální zařízení, jaké dnes potkáte.

Legendy a zajímavosti

Málokdo ví, že se na černohorském zámku psaly velké evropské dějiny. Za prusko-rakouské války se tu 12. července 1866 setkal náčelník pruského generálního štábu Helmuth von Moltke a kancléř Otto von Bismarck s francouzským vyslancem Benedettim a jednali o dalším uspořádání střední Evropy.

Zdejší páni se zapsali i do českých dějin. Vaněk Černohorský z Boskovic připojil roku 1415 svou pečeť na protestní list proti upálení mistra Jana Husa. Nejvzdělanějším z rodu byl Tas z Boskovic, pozdější olomoucký biskup, který studoval v Pavii a Florencii.

V okolí

Pivovar Černá Hora je hlavní důvod, proč do vsi vlastně zajet. Je to nejstarší funkční pivovar na Moravě s kořeny až v 13. století a nabízí komentované exkurze zakončené ochutnávkou piva — je ale nutná rezervace předem. V areálu jsou navíc pivní lázně, wellness a bowling a v sklepích hotelu Sladovna najdete pivovarské muzeum.

Blízko je Blansko, které funguje jako brána do Moravského krasu. Odtud vyrazíte za Punkevními jeskyněmi a slavnou propastí Macocha — to je největší tahák celého regionu a s Černou Horou se dá pohodlně spojit do jednoho výletu.

Za zámeckými interiéry, které Černá Hora nenabídne, zajeďte do Boskovic. Najdete tu empírový zámek, zříceninu gotického hradu nad městem i jednu z nejlépe dochovaných židovských čtvrtí u nás. Kombinace pivovar plus Moravský kras plus Boskovice udělá z Černé Hory smysluplnou základnu na celý den.

Často kladené otázky