Hrad Tematín

Proč sem jet

Tematín není hrad, ke kterému zaparkujete pod branou. Je to rozsáhlá zřícenina na konci skalnatého hřbetu ve výšce 564 m n. m., kam se dostanete jedině po svých — nejkratší značená trasa má necelé 4 kilometry a přes hodinu chůze do kopce. Právě to z něj dělá ideální cíl na půldenní túru v pohoří Považský Inovec, ne rychlou zastávku cestou kolem.

Nahoře vás nečeká opravený zámek, ale poctivá středověká ruina: obvodové zdi, zbytky hlavní věže, brány, bašty a hlavně vyhlídková plošina nad velkou částí Pováží. Chodí sem hlavně lidé, kterým nevadí, že si výhled musí vyšlápnout, a kdo má rád, když je na hradě ticho a prostor.

O to, že zřícenina úplně nezmizela v lese, se stará Združenie na záchranu hradu Tematín — parta dobrovolníků, která tu pořádá brigády, zdi konzervuje a v sezoně tu občas najdete stánek se suvenýry i grafické panely s původní podobou hradu. Vstup je volný a na vlastní riziko, spolek žije z dobrovolných příspěvků a 2 % z daně.

Co uvidíte na Tematíně

Vyplatí se vědět

• Nahoře nic nekoupíte. Na hřebeni ani na hradě není žádné stálé občerstvení ani zdroj pitné vody — vodu i jídlo si vezměte s sebou. Stánek se suvenýry funguje jen v sezoně (květen–září) a jen když je na místě dobrovolník.
• Vstup je na vlastní riziko. Je to volně přístupná zřícenina bez zábradlí a odbavení — pohybujete se mezi zbytky zdí na skále, s dětmi je potřeba mít je u sebe.
• Nejde o zámek s prohlídkou. Nečekejte interiéry, průvodce ani okruhy — je to holá ruina. Kontext dodávají hlavně informační a grafické panely přímo na hradě.
• Nejkratší trasa není nejpohodlnější. Z Hrádku (část Dolina) je to sice jen 3,9 km, ale se dvěma dlouhými stoupáními; z Bezovce jdete déle po vzdálenosti, zato po hřebeni a bez prudkého výšlapu.
• Parkování je skromné. U výchozích obcí se stojí spíš podél cesty, s omezenou kapacitou; zpevněné parkoviště je u penzionu na Bezovci, kam se jede přes Modrovku.
• Zvažte počasí a obutí. Trasy vedou lesem a po skalnatém hřebeni; za mokra klouže kámen a poslední metry k hradu jsou strmé. Za dobré viditelnosti navíc dostanete slíbený výhled.
• Přispějte, když můžete. Hrad drží nad vodou dobrovolníci z místního sdružení — dobrovolný příspěvek, koupený suvenýr nebo účast na brigádě jsou tady jediné „vstupné“.

Jak se tam dostat

Autem to je nejjednodušší. Nejsnazší výstup vede z rekreačního střediska Bezovec (Nová Lehota): po modré značce je to 4,9 km, zhruba 1 hodina 20 minut, cesta jde po hřebeni a loukách s výhledy a bez prudkého stoupání. K Bezovci se jede přes Modrovku, zaparkujete na štěrkové ploše u penzionu.

Z Hrádku (část Dolina) vede na hrad žlutá značka: 3,9 km, asi 1 hodina 30 minut, převýšení kolem +340 m. Je to kilometrově nejkratší varianta, ale terén je kopcovitý se dvěma dlouhými stoupáními a parkuje se jen podél cesty.

Z obce Lúka se jde po modré značce z malého náměstí: 6,1 km, zhruba 2 hodiny 15 minut, převýšení kolem +410 m. Začátek vede pohodlně lesní cestou bez velkého stoupání, převýšení přijde až v závěru. Je to nejdelší, ale klasická túra.

Bez auta je to složitější — hrad leží daleko od zastávek a poslední kilometry se stejně jdou pěšky do kopce. Nejbližší vlaková a autobusová spojení hledejte v údolí Váhu (Nové Mesto nad Váhom, Piešťany), odkud se dopravíte k výchozím obcím pod kopcem.

Historie Tematína v kostce

Hrad vznikl patrně krátce po mongolském vpádu do Uherska v roce 1242, na místě staršího hradiska. První písemná zmínka je z roku 1270, kdy se ho pokusil dobýt král Béla IV. — útok ale odrazil tehdejší držitel, župan Michal z rodu Rosd, blízký spojenec pozdějšího krále Štěpána V.

Na přelomu 13. a 14. století patřil Tematín Matúši Čákovi Trenčanskému, který ovládal Pováží až do své smrti v roce 1321. Roku 1348 ho král Ludvík I. daroval Vavřinci Tótovi, praotci rodu z Ujlaku — a Ujlakovci hrad drželi až do vymření rodu v roce 1521.

Kolem roku 1524 přešel hrad k Turzovcům (Thurzo). Stanislav Thurzo ho ještě před třicetiletou válkou nechal opravit a nově opevnit — odtud pochází mohutný bastion v čele hradu i větší část dochovaného opevnění.

Konec přišel s Rákócziho povstáním. Hrad tehdy vlastnil Mikuláš Bercsényi (narozený na Tematíně roku 1665), druhý nejvýznamnější vůdce povstání. Po porážce musel 22. ledna 1710 uprchnout v přestrojení, císařské vojsko hrad oblehlo a posádka se po třech dnech vzdala. Hrad byl rozbořen a od té doby chátrá.

Legendy a zajímavosti

K dobývání hradu se váže pověst o věrném hajném. Když hrad hořel, hajný k němu prý spěchal i se svým psem a pobil řadu dobyvatelů, než sám padl. Rabujícím vojákům se pak celou noc zjevoval jako přízrak na hradbách — a protože ho pán z jeho služby nikdy neodvolal, noc co noc prý se psem obchází hrad dodnes.

Druhá historka je temnější. Z hradní kobky za příšerného řevu jedné noci zmizel čeledín. Do kobky proto nastražili železné pasti a další noci se do nich chytil drak. Pán hradu prý neželel čeledína, ale byl uražen — že drak pohrdl urozenou hradní paní a sežral obyčejného sluhu.

A ještě jeden detail pro milovníky cestopisů: zříceninu popsal už Alojz Mednyánsky ve slavné Malebné cestě dolů Váhem (1826) — mezi prvními turisty, kteří si sem vyšlápli jen kvůli výhledu.

Okolí

Tematín je součástí Považského Inovce a chráněného území Tematínske vrchy, takže se dá spojit s delší túrou po hřebeni. Kdo má rád hrady, má to kousek k dalším dvěma ze staré obranné linie — Beckov a Čachtice.

V údolí pod kopcem leží Nové Mesto nad Váhom a kousek dál lázeňské Piešťany — dobrá základna, když si chcete výlet rozložit na víc dní nebo doplnit odpočinkem.

Často kladené otázky