Ve většině čínských velkoměst se spěchá, v Čcheng-tu (anglicky a na mapách Chengdu) se pije čaj. V Lidovém parku si u jezírka objednáte šálek za pár desítek jüanů, k němu dostanete termosku s horkou vodou na dolévání a o stolek vedle si někdo nechává čistit uši. V chovné stanici se pandy velké při ranním krmení probírají bambusem. A večer na jevišti sečuánské opery herci mění masky rychleji, než stihnete mrknout. Hlavní město provincie S’-čchuan (Sichuan) má pověst nejpomalejšího velkoměsta Číny a po pár dnech asi pochopíte proč.
Pohodu ale nečekejte při vyřizování vstupenek a víz. K pandám se v roce 2026 dostanete jen s rezervací na jméno a číslo pasu (výjimkou jsou lidé nad 60 let a malé děti). Rezervovat lze nejdříve 14 dní předem (dřív lístky nejsou k dispozici), a to do dopoledního nebo odpoledního slotu. V pondělí je navíc zavřený pavilon č. 6, kde podle návštěvníků bývá nejslavnější panda. Lístky k Velkému Buddhovi v Le-šanu (Leshan) se podle čínských zpráv prodávají jen online. A Češi na rozdíl od Slováků bezvízový režim do Číny nemají. V článku najdete 22 tipů, co vidět a dělat v Čcheng-tu a okolí, od pand a buddhistického kláštera Wen-šu (Wenshu) přes čajovny až po operu se změnou tváře. Nechybí ani výlety k Velkému Buddhovi, na posvátnou horu O-mej (Emei Shan) a k zavlažovacímu systému staršímu než 2 200 let.
Shrnutí
- Vstup: Češi v roce 2026 bezvízový režim do Číny nemají. Buď si vyřídíte vízum, nebo využijete 240hodinový bezvízový tranzit. Ten ale platí jen při cestě do třetí země nebo regionu (ne při cestě z Prahy do Čcheng-tu a zpět) a jen v povolené oblasti, Ťiou-čaj-kou (Jiuzhaigou) do ní nepatří.
- Pandy: Vstupenku do chovné stanice za 55 CNY (čínských jüanů, 178 Kč) si rezervujte online na jméno a pas, rezervovat lze nejdříve 14 dní předem. Přijďte na otevření a v pondělí nechoďte, je zavřený pavilon č. 6, kde podle návštěvníků bývá nejslavnější panda.
- Lety a letiště: Přímý let z Prahy není. Čcheng-tu má dvě mezinárodní letiště zhruba 50 km od sebe, Tchien-fu (Tianfu, TFU) a Šuang-liou (Shuangliu, CTU). Lety do Hongkongu se podle Wikipedie od léta 2026 přesunuly na CTU.
- Placení a metro: V metru zaplatíte přímo bezkontaktní kartou Visa, Mastercard nebo Amex, jinak přes Alipay nebo WeChat Pay napojené na vaši kartu.
- Kdy jet: Nejpříjemnější je jaro (březen až květen) a podzim (září až listopad). V červenci prší nejvíc. Vyhněte se státnímu svátku od 1. do 7. října (Národní týden), kdy jsou památky plné lidí.
- Výlety vlakem: Rychlovlakem jste zhruba za hodinu v Le-šanu (k Velkému Buddhovi pak ještě autobusem) a z nádraží Xipu za půl hodiny v Tu-ťiang-jen (Dujiangyan) nebo pod horou Čching-čcheng (Qingcheng Shan).
- Vegetariánsky: Nejjistější jsou buddhistické restaurace, třeba bufet u kláštera Wen-šu za zhruba 35 CNY (113 Kč), a vegetariánská restaurace a čajovna Mi Xun Teahouse s michelinskou hvězdou.
Kompletní průvodce destinací: Asie — průvodce a co vidět
Kdy vyrazit do Čcheng-tu a praktické informace
Než začnete plánovat pandy a čajovny, vyplatí se mít jasno ve vízu, letenkách, placení a internetu. Čína má v tomhle svá pravidla a v Čcheng-tu k tomu přibývají dvě letiště a jedna pořádně pálivá kuchyně.
Počasí a nejlepší období: Za nejpříjemnější se považuje jaro od března do května a podzim od září do listopadu, kdy se denní maxima drží zhruba mezi 17 a 27 °C. Léto je horké a dusné. V červenci a srpnu ukazují teploměry přes 30 °C a v červenci tu spadne kolem 238 mm srážek, nejvíc z celého roku. Zima je šedivá, ale mírná (v lednu kolem 10 °C přes den) a sněží jen výjimečně. Čcheng-tu patří mezi velkoměsta s nejmenším počtem slunečných hodin, v prosinci a lednu jich je jen asi 38 za měsíc. Zná to i čínské rčení: sečuánští psi štěkají na slunce, protože ho vidí tak zřídka.
Svátky a davy: Největším rizikem cesty do Čcheng-tu nejsou podvodníci, ale davy o čínských svátcích. Národní týden od 1. do 7. října, Svátek práce na začátku května i čínský Nový rok (v roce 2027 připadá na 6. února) znamenají plné památky a u části hotelů v centru i výrazně vyšší ceny. Ve svatyni Wu-chou (Wuhou Ci) se na Nový rok koná velká chrámová pouť, která v roce 2026 skončila 3. března Lampionovým svátkem.
Lety z Česka: Přímé spojení z Prahy do Čcheng-tu dnes pro cestující neexistuje. Sichuan Airlines sem z Prahy létaly od roku 2016, teď ale na této trase podle Wikipedie létá jen nákladní letadlo. Z Prahy tedy poletíte s přestupem. Na letiště Tchien-fu létá Air China třikrát týdně z Bruselu (od 26. března 2026) a podle přehledu na Wikipedii také z Milána a Paříže. Sichuan Airlines tam mají létat z Madridu a Atén. Turkish Airlines mají spustit linku z Istanbulu 11. listopadu 2026 a Etihad z Abú Dhabí 6. března 2027. Přestoupit se dá i na vnitrostátní let v Pekingu či Šanghaji.
Dvě letiště: Většina mezinárodních linek přistává na novém letišti Tchien-fu (TFU), které bylo otevřeno v červnu 2021. Leží asi 51 km jihovýchodně od centra. Starší Šuang-liou (CTU) leží blíž, jihozápadně od města. Od konce července 2026 se sem podle Wikipedie z Tchien-fu přesunuly lety do Hongkongu, Macaa a Tchaj-peje. Pokud tedy pokračujete do Hongkongu, poletíte nejspíš z CTU. Mezi letišti jezdí přímá linka metra 19 zhruba 30 minut, přesto si na letence vždy zkontrolujte kód letiště.
Z letiště do centra: Z Tchien-fu jede expresní metro linka 18 na nádraží Chengdu South, odkud pokračujete linkou 1. Na nádraží dojedete za 45 až 55 minut, k náměstí Tchien-fu v centru (Tianfu Square) zhruba za hodinu a čtvrt. Jízdné do centra stojí kolem 10 CNY (32 Kč). Taxi nebo Didi (čínská obdoba Uberu) vyjde zhruba na 150 až 260 CNY (485 až 841 Kč). Z letiště Šuang-liou se do centra dostanete metrem linkou 10 s přestupem na linky 3 nebo 7.
Metro a taxi: Metro v Čcheng-tu má 17 linek a 447 stanic, takže se dostanete skoro všude. Od 28. července 2025 můžete u turniketu zaplatit přímo bezkontaktní kartou Visa, Mastercard nebo Amex, karta ale musí umět platit bez PINu. Jízdné se počítá podle vzdálenosti, alternativou je QR kód v aplikaci Alipay. Na kratší přejezdy se hodí Didi, které funguje i v angličtině.
Vlakem na výlety: Většina výletů z Čcheng-tu se dá zvládnout rychlovlakem. K Velkému Buddhovi v Le-šanu dojedete z nádraží Chengdu East nebo South za 55 až 65 minut. Do Tu-ťiang-jen a pod horu Čching-čcheng jedete z nádraží Xipu zhruba půl hodiny, z nádraží Chengdu East nebo South za 18 až 20 minut do stanice Guanghan North, odkud k muzeu San-sing-tuej (Sanxingdui) pokračujete taxíkem. Jízdenky koupíte v aplikaci 12306 (registrace s pasem) nebo na Trip.com za malý poplatek. Na nádraží se pas skenuje, mějte ho proto vždy u sebe.
Vízum pro Čechy: Pozor, tady se spousta webů plete. Češi v roce 2026 bezvízový režim do Číny nemají. Třicetidenní bezvízový vstup, prodloužený do 31. prosince 2026, platí pro Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo a další země, Česko ale na seznamu není. Ministerstvo zahraničí (MZV) to říká jasně: do Číny potřebujete vízum, pokud nevyužijete 240hodinový bezvízový tranzit. Turistické vízum L se vyřizuje přes Čínské centrum vízových služeb v Praze (Futurama, Sokolovská 663/136 A, Praha 8) s online formulářem na visaforchina.cn. Konzulární poplatek je do 31. prosince 2026 snížený na 1 100 Kč, vyřízení trvá čtyři pracovní dny a za expres zaplatíte 600 Kč navíc.
240hodinový tranzit: Bez víza můžete v Číně strávit až 10 dní, pokud pokračujete do třetí země nebo regionu. Musíte mít letenku nebo jízdenku s konkrétním datem a cílem mimo pevninskou Čínu, třeba do Soulu, Bangkoku nebo Hongkongu (ten se počítá jako třetí region). Cesta z Prahy do Čcheng-tu a zpět podmínky nesplňuje. Vstoupit můžete přes obě letiště v Čcheng-tu a pohybovat se smíte jen v povolené oblasti. V provincii S’-čchuan do ní podle tabulky MZV patří 11 měst včetně Le-šanu (s horou O-mej) a Te-jangu (Deyang), pod který spadá i muzeum San-sing-tuej. Ťiou-čaj-kou leží mimo, tam s tranzitem nejezděte. Aktuální podmínky si před cestou ověřte v tabulce tranzitních opatření na webu MZV.
Další povinnosti: Příletovou kartu vyplňujete online přes web nebo aplikaci čínské imigrační služby. Podat ji lze nejdříve 72 hodin před příletem. Pobyt se do 24 hodin hlásí na policii, v hotelu to za vás udělá recepce. Od 15. září 2026 platí nový předpis o vstupu a výstupu. Podle něj mohou čínské vízové a imigrační úřady při ověřování totožnosti a účelu cesty požadovat i elektronická data. Co to pro turisty znamená v praxi, sledujte na webu MZV.
Placení: Hotovost se v Číně používá spíš výjimečně a MZV varuje před padělky. Skoro všechno se platí přes Alipay nebo WeChat Pay, do kterých si přidáte svou kartu Visa nebo Mastercard. WeChat je čínská aplikace na zprávy i platby, ve které běží i drobné aplikace úřadů a památek, takzvané mini-programy. Alipay je podobná platební aplikace. Jeden jüan (CNY) odpovídá zhruba 3,24 Kč. Platby do 200 CNY (647 Kč) jsou bez poplatku, nad tuto hranici zaplatíte 3 % z celé částky. Hotel nebo operu proto plaťte kartou přímo nebo předem přes rezervační platformu. Vstupenky na Trip.com koupíte se zahraniční kartou, zatímco oficiální mini-programy ve WeChatu často chtějí čínskou platební metodu. Cizinec proto nejjistěji koupí lístky přes Trip.com.
Internet a mapy: Google, Facebook, YouTube i WhatsApp jsou v Číně blokované a používání VPN bez povolení je podle MZV protizákonné. Než odletíte, stáhněte si mapy, které v Číně fungují, třeba Amap (Gaode) nebo Apple Maps, protože Google Maps tu bývají nepřesné. Hodí se i překladač s offline čínštinou.
Pálivost: Sečuánská kuchyně stojí na chuti ma-la. „Ma“ je brnění a lehké znecitlivění jazyka od sečuánského pepře, „la“ pálivost chilli. Pokud nechcete plakat u každého jídla, řekněte „wej la“ (jen trochu pálivé) nebo „pu jao la“ (bez chilli). Chcete-li jídlo bez sečuánského pepře, řekněte „pu jao chua-ťiao“. Počítejte ale s tím, že místní „trochu“ bývá pro evropský jazyk pořád pořádná dávka.
Bezpečnost a zdraví: MZV pro Čínu nevydává číselný stupeň rizika, upozorňuje hlavně na podvody, padělané bankovky a zákaz focení vojenských objektů. Lékařská péče se platí předem, sjednejte si proto pojištění s převozem domů. Vodu z kohoutku nepijte. Tísňová čísla jsou 110 policie, 120 záchranka a 119 hasiči. Česko v Čcheng-tu zastupitelský úřad nemá. V nouzi volejte nonstop linku MZV +420 222 420 222.
Čas, zásuvky a spropitné: Čína nemá letní čas, takže je Čcheng-tu před Českem o 7 hodin v zimě a o 6 hodin v létě. Spropitné se nedává. Podle průvodců počítejte se zásuvkami typu A, C a I a napětím 220 V.
Kolik dní a kolik stojí vstupné: Na Čcheng-tu si vyhraďte tři až čtyři dny. Jeden na pandy a staré centrum, jeden na chrámy, čajovnu a večerní operu a jeden nebo dva na výlety do Le-šanu, Tu-ťiang-jen a na Čching-čcheng. Hora O-mej chce další den, ideálně dva. Vstupné na pandy s vláčkem, svatyni Wu-chou, Tu Fuovu chaloupku (Du Fu Caotang), operu, Le-šan s lodí, Tu-ťiang-jen, Čching-čcheng a San-sing-tuej dohromady vyjde zhruba na 720 CNY (2 330 Kč) na dospělého. V součtu je opera za zhruba 150 CNY (485 Kč), nepočítá se doprava ani O-mej.
Kde se ubytovat v Čcheng-tu
Centrum Čcheng-tu je velké, ale hustá síť metra vás doveze skoro všude. Při výběru hotelu myslete i na jednu čínskou zvláštnost. V Číně v praxi ne každý menší hotel, penzion nebo apartmán ubytuje cizince, protože neumí zadat pas do policejního systému. Sáhněte proto po mezinárodním řetězci nebo po hotelu, kde jsou čerstvé recenze zahraničních hostů.
Chunxi Road a Taikoo Li jsou srdcem města a nejpraktičtější volbou pro první návštěvu. Pěší zóna, obchody, chrám Ta-cch’ (Daci Si) i metro máte za rohem. Splněný sen o luxusu představuje Upper House Chengdu (dříve The Temple House) u chrámu Ta-cch’. V hotelu sídlí i vegetariánská restaurace a čajovna Mi Xun Teahouse. Ve věži obchodního centra IFS s pandou na fasádě najdete Niccolo Chengdu.
U náměstí Tchien-fu se kříží linky metra do všech směrů a pěšky dojdete k Lidovému parku i na Chunxi Road. Rozumnou cenu tu nabízí Holiday Inn Express Chengdu Tianfu Square. Od Široké a Úzké uličky (Kuanzhai Xiangzi) máte blízko do Lidového parku s čajovnami. Bydlet se tu dá třeba ve Wenjun Courtyard Hotel Chengdu. Je to hotel v čínském stylu s anglicky mluvícím personálem, výtah ale nemá.
Klid a vegetariánskou jídelnu za rohem má čtvrť kolem kláštera Wen-šu. Stojí tu buddhisticky laděný Buddha Zen Hotel Chengdu a batůžkáři a sólo cestovatelé tu najdou hostel Chengdu Mix Hostel. Za nočním životem a bary u řeky se vydejte na nábřeží Ťin-ťiang (Jinjiang), kde stojí velký Shangri-La Hotel, Chengdu. Na služební cesty se hodí Hi-Tech Zone, obchodní a technologická čtvrť s business hotely 8 až 12 km jižně od centra. Před brzkým odletem se vyplatí hotel u letiště. Předem si ale zkontrolujte, ze kterého ze dvou letišť letíte.
Podrobný přehled čtvrtí, cen a 18 konkrétních hotelů najdete v článku Kde bydlet v Čcheng-tu.
💡 Na téhle mapě si porovnáte, co je zrovna volné — hned uvidíte, o kolik se cena mění o pár bloků dál.
22 tipů, co vidět a dělat v Čcheng-tu a okolí
Tipy začínají u pand, pokračují starým centrem s chrámy a čajovnami, večerním Čcheng-tu a muzei a končí výlety do okolí. Většina z nich je rychlovlakem zhruba do hodiny, O-mej a Ťiou-čaj-kou chtějí víc času. Skoro všude se v Číně vstupenky rezervují na jméno a číslo pasu a u vstupu se pas skenuje, takže originál pasu noste pořád s sebou. Ceny výletů mimo město berte orientačně. Otevírací doby a ceny se mění, před návštěvou je ověřte.
1. Chovná stanice pand velkých
Kvůli tomuhle místu jezdí do Čcheng-tu lidé z celého světa. Chovná a výzkumná stanice pand velkých (Chengdu Research Base of Giant Panda Breeding) je velký areál s výběhy, kde pandy ráno při krmení chroupou bambus a v horku se schovávají do klimatizovaných pavilonů. Nejslavnější obyvatelkou je panda Chua-chua (Hua Hua), za kterou se stojí fronty. Podle návštěvníků bývá v pavilonu č. 6, který je v pondělí zavřený (kromě státních svátků), aby si zvířata odpočinula. V pondělí nefunguje ani Panda Art Museum, zbytek areálu je otevřený. Pandy červené žijí v průchozích výbězích a základna žádá držet od nich odstup 3 metry.
Dospělý zaplatí 55 CNY (178 Kč), student 27 CNY (87 Kč) a lidé nad 60 let i děti do 6 let nebo do 1,3 m mají vstup zdarma a bez rezervace. Ostatní si musí lístek rezervovat online na jméno a pas. Rezervovat lze nejdříve 14 dní předem, nejlépe přes Trip.com, případně přes oficiální účet ve WeChatu. Lístek platí jen ve zvoleném slotu. Od března do října se dopoledne vchází od 7:30 do 12:00 a odpoledne od 12:00 do 17:00. Od listopadu do února je to od 8:00 do 12:00 a od 12:00 do 16:30. Vláček po areálu stojí 30 CNY (97 Kč) na celý den. Na návštěvu si vyhraďte tři až čtyři hodiny.
Metrem jeďte linkou 3 do stanice Panda Avenue a odtud busem 408 k Jižní bráně, nebo do stanice Junqu General Hospital a busem 409 k Západní bráně. Bez přestupování vás k základně dovezou turistické kyvadlové busy od Chunxi Road a od Široké a Úzké uličky. Taxi z Chunxi Road vyjde podle základny asi na 40 CNY (129 Kč) a trvá 25 až 35 minut. Pokud chcete pandy bez davů, láká Panda Valley v Tu-ťiang-jen (tip 17).
💡 Tip: Jeden uživatel Redditu radí vejít Západní branou a projít areál směrem k Jižní, kudy proudí zájezdy. Jdete tak proti davu. Za „rychlý vstup bez fronty“ od přeprodejců neplaťte, základna před nimi sama varuje.
2. Klášter Wen-šu
Buddhistický klášter Wen-šu není muzeum, ale činný klášter, kde se dodnes modlí. Podle čínských zdrojů klášter vznikl za dynastie Suej a obnovili ho za císaře Kchang-siho (Kangxi). Vstup je zdarma a bez rezervace, otevřeno bývá od 8:00 do 17:00 s posledním vstupem v 16:30. U vchodu se prý zdarma rozdávají vonné tyčinky.
Pro vegetariány je Wen-šu asi nejdůležitější adresou ve městě. Přímo u kláštera vaří buddhistická vegetariánská restaurace Siang-jüan (Xiangyuan) na adrese 6 Wenshuyuan Jie. Bufet stojí kolem 35 CNY (113 Kč) a když dojíte talíř, vrátí vám prý 5 CNY (16 Kč). Houbová rýže vyjde asi na 18 CNY (58 Kč). Buddhistická kuchyně se obejde bez masa i bez česneku a cibule. Veganská ale vždycky není a vejce nebo mléko se může objevit třeba v pečivu.
Kolem kláštera se rozkládá pěší čtvrť Wen-šu-fang (Wenshufang) s občerstvením a obchůdky. Dojedete sem metrem linkou 1 do stanice Wenshu Monastery.
💡 Tip: Podle recenze z roku 2023 se v jídelně v pondělí nevaří, na oběd proto vyrazte radši v jiný den.
3. Široká a Úzká ulička
Tři souběžné uličky, Široká, Úzká a třetí zvaná Studna, lemují podle průvodců domy s dvorky ve stylu dynastie Čching. Dnes jsou v nich obchůdky se suvenýry, lidové umění, kavárny a podniky s jídlem. Vstup je zdarma a večer jsou uličky nasvícené.
Berte je jako hezkou, ale hodně turistickou procházku. O víkendech se tu lidé tlačí rameno na rameni, takže pokud chcete fotky bez davů, přijďte ve všední den. Uličky leží blízko Lidového parku, a tak se obě místa dají spojit do jednoho odpoledne.
4. Svatyně Wu-chou a ulice Ťin-li
Svatyně Wu-chou je zasvěcená dvěma postavám z období Tří říší. Uctívá se tu státník Ču-ke Liang (Zhuge Liang) a panovník Liou Pej (Liu Bei) ze státu Šu-Chan, zkráceně Šu. V areálu je i hrobka Liou Peje. Pokud znáte Tři říše z her jako Total War nebo Dynasty Warriors, tady si přijdete na své. Za vstup do svatyně zaplatíte 50 CNY (162 Kč), se slevou polovinu. Metrem jeďte linkou 3 do stanice Gaoshengqiao.
Hned vedle začíná ulice Ťin-li (Jinli), obchodní ulička ve starobylém stylu se suvenýry a pouličním jídlem. Vstup do ní je zdarma a večer se tu rozsvítí lucerny. U pouličního jídla se ale vyplatí ptát, co v něm je, protože sečuánská kuchyně ráda pracuje s vepřovým sádlem a masovým vývarem.
Kdo chce u Tří říší a státu Šu zůstat déle, může k Wu-chou přidat Muzeum brokátu a výšivek Šu.
5. Chaloupka Tu Fua
Básník Tu Fu z dynastie Tchang žil v Čcheng-tu v letech 759 až 763. Dnes tu najdete asi 20hektarový park s replikou jeho chýše a kopiemi jeho děl. V říjnu a listopadu tu, stejně jako v klášteře Wen-šu, žloutnou jinany.
Plná vstupenka do chaloupky vyjde rovněž na 50 CNY (162 Kč), poloviční na 25 CNY (81 Kč), a mimo sezónu může být levnější. Otevřeno bývá zhruba od 9:00 do 18:00, pokladna zavírá v 17:00. Vstupenku si můžete rezervovat přes WeChat, rezervovat lze nejdříve 14 dní předem.
Kousek odtud leží Sečuánské muzeum (tip 13) a Kulturní park s operním divadlem Shufeng Yayun (tip 10), takže se z toho dá udělat příjemný den. Dopoledne muzeum, odpoledne Tu Fuova chaloupka a večer opera. Jen to neplánujte na pondělí, kdy má muzeum zavřeno.
6. Lidový park a čajovna Che-ming
Jestli někde pochopíte, proč se Čcheng-tu říká pomalé město, tak tady. Lidový park (People’s Park) je zdarma a podle cestopisů se v něm zpívá, tančí a rodiče tu na „trhu se sňatky“ vyvěšují inzeráty na své dospělé děti. V parku stojí i památník hrdinům hnutí za ochranu železnic.
Hlavní je ale čajovna Che-ming (Heming) u jezírka, která tu prý funguje přes 120 let. Obyčejný čaj tu stojí 16 až 35 CNY (52 až 113 Kč), prémiový 58 až 68 CNY (188 až 220 Kč). K šálku dostanete termosku s horkou vodou a čaj si doléváte sami. Nabízí se tu i čištění uší za 30 až 50 CNY (97 až 162 Kč), cenu si ale domluvte předem.
Do parku dojedete metrem linkou 2 do stanice People’s Park. Čaj a pozorování lidí kolem tu klidně zaberou celé odpoledne.
7. Chrám Ta-cch’, Taikoo Li a Chunxi Road
Tohle je Čcheng-tu v kostce. Uprostřed nízkých budov luxusní obchodní čtvrti Sino-Ocean Taikoo Li, postavené v tradičním stylu, stojí buddhistický chrám Ta-cch’. Luxusní butiky a buddhistický chrám tu dělí jen pár kroků.
Hned vedle vede Chunxi Road, hlavní nákupní ulice města s pěší zónou, obchody a restauracemi. Oblíbeným cílem fotoaparátů je tu obří panda, která leze po fasádě obchodního centra IFS.
💡 Tip: Do navigace zadejte „Chengdu IFS“, pod hledáním „panda“ vám mapy spíš najdou chovnou stanici.
8. Palác Čching-jang
Zatímco Wen-šu a Ta-cch’ patří buddhismu, palác Čching-jang (Qingyang Gong) je taoistický chrám. V Čcheng-tu tak vedle sebe uvidíte buddhismus i taoismus. Palác je známý dvěma černými bronzovými sochami koz.
Otevřeno je od 8:00 do 18:00 a vstupné stojí kolem 10 CNY (32 Kč).
💡 Tip: Palác, Kulturní park a operu Shufeng Yayun máte kousek od sebe, odpoledne a večer tu proto strávíte bez dalšího přejíždění.
9. Most An-šun a nábřeží Ťin-ťiang
Krytý most An-šun (Anshun Bridge) přes řeku Ťin-ťiang patří ke slavným dominantám města a po setmění je nasvícený. Uvnitř mostu je restaurace vyšší třídy. Starobylý most to ale není. Původní most opakovaně strhly povodně a několikrát byl přestavěn. Most dokončený v roce 1978 se zřítil při povodni v roce 1981 a město pak postavilo nový. Dnešní stavba je tedy moderní.
Od mostu se dá pokračovat procházkou po nábřeží do barové čtvrti Ťiou-jen-čchiao (Jiuyanqiao).
Po řece jezdí i vyhlídkové lodě, cenu a odjezdy zjistíte přímo na nábřeží. Kdo chce mít bary za rohem, může na nábřeží Ťin-ťiang i bydlet (viz Kde se ubytovat).
10. Sečuánská opera a změna tváře
Herec máchne rukávem a v mžiku má na tváři úplně jinou masku. Změna tváře (pien-lien) je slavným číslem sečuánské opery a traduje se, že technika patří ke státem chráněným tajemstvím. Večerní představení pro návštěvníky trvají asi 90 minut. Kromě změny tváře v nich bývá plivání ohně, stínové divadlo, loutky, komická scénka a hra na er-chu (dvoustrunné čínské housle).
Pro návštěvníky hraje například divadlo Shufeng Yayun na 132 Qintai Lu v Kulturním parku, vedle paláce Čching-jang. Představení obvykle začínají ve 20:00, některé dny i v 18:00. Vstupenky stojí podle sedadla zhruba 120 až 320 CNY (390 až 1 040 Kč).
Levněji vyjdou menší divadla, kde se dá sednout zhruba od 30 do 80 CNY (97 až 259 Kč). Například Shuyi Theater nabízí změnu tváře s čajem za 54 až 73 CNY (175 až 236 Kč). Pokud vás láká celovečerní opera místo pásma pro turisty, hraje ji státní soubor v divadle Sichuan Opera Theater na 27 Hongzhaobi Jie. Jeho program najdete na webu sc-opera.com.
11. Sečuánská kuchyně vegetariánsky
Čcheng-tu je podle průvodců kreativním městem gastronomie UNESCO a jídlo je tu velké téma. Pro vegetariány je to ale i trochu oříšek. Slavné místní speciality jsou masité. Hot pot (chuo-kuo) se vaří na hovězím loji, ma-po tofu původně obsahuje mleté maso, kung-pao je s kuřetem a nudle tan-tan s vepřovým. Mezi místní kuriozity prý patří králičí hlavy. I „zeleninová“ jídla v běžné restauraci často obsahují sádlo, kuřecí vývar nebo ústřicovou omáčku.
Nejjistěji se najíte v buddhistických a vegetariánských restauracích. Kromě jídelny u kláštera Wen-šu (tip 2) je tu Mi Xun Teahouse v hotelu Upper House Chengdu (81 Bitieshi Jie). Tahle vegetariánská restaurace a čajovna má michelinskou hvězdu, včetně nejnovější edice 2027, a otevřeno má od 12:00 do 22:00. Další adresou je Zaozishu (Jujube Tree) ve čtvrti Luo-ma-š’ (Luomashi), která vaří napodobeniny masa ze seitanu a tofu a má otevřeno od 10:00 do 22:00. Jeden uživatel Redditu ji označil za klasiku mezi vegetariánskými podniky. Yiyeyi World na 46 Nankangshi Jie u Chunxi Road nabízí podle vlastního popisu čistě veganský sečuánský hot pot. Další vegetariánskou restaurací je Wuxiang Zenjoy na 6 Changshou Lu.
Pokud chcete ochutnat místní jídla jinde, objednávejte je s dovětkem „pu jao žou“ (bez masa). Suché smažené fazolky a lilek jü-siang (tzv. „rybí“, i když rybu neobsahuje) se totiž běžně dělají s mletým vepřovým. Zkusit můžete i studené nudle, pohankové nudle nebo sladké rýžové koláčky s hnědým cukrem.
💡 Tip: Do překladače si předem uložte větu „Jím vegetariánsky, nejím maso, mořské plody ani živočišný tuk“ v čínštině a ukazujte ji v každé restauraci.
12. Yulin a Dongjiao Memory
Pokud vás po chrámech a pandách láká, jak se v Čcheng-tu žije dnes, zamiřte do čtvrti Jü-lin (Yulin). Je plná barů a kaváren a proslavila ji píseň zpěváka Čao Leje (Zhao Lei), která se jmenuje prostě „Čcheng-tu“ a vyšla v roce 2016.
Druhým tipem na současné Čcheng-tu je Dongjiao Memory, kulturní areál v bývalé továrně.
Obě místa jsou spíš pro večer a pro ty, kdo mají v Čcheng-tu víc dní a už viděli hlavní památky.
💡 Tip: Do mapy zadávejte Dongjiao Memory v čínské aplikaci Amap, Google pod tímhle názvem najde úplně jiný bar v jiné části města.
13. Sečuánské muzeum
Historii provincie představuje Sečuánské muzeum (Sichuan Museum) na 251 Huanhua Nanlu, kousek od Tu Fuovy chaloupky. Vstup je zdarma s rezervací na jméno, cizinci rezervují s pasem. Otevřeno je od úterý do neděle od 9:00 do 17:00 s posledním vstupem v 16:00, v pondělí je zavřeno (kromě svátků).
Ve sbírkách najdete bronzy, buddhistické sochy a galerii malíře Čang Ta-čchiena (Zhang Daqian) s jeho kopiemi fresek z jeskyní Tun-chuang (Dunhuang). V roce 2026 tu běží výstava o architektuře paláce Jung-le-kung (Yongle Gong).
Pokud jste se chystali do muzea Ťin-ša (Jinsha Site Museum), počítejte s tím, že je od 5. prosince 2025 do 30. dubna 2027 zavřené kvůli rekonstrukci, i když ho Google Maps dál ukazují jako otevřené. Bronzy starověké kultury z této oblasti ale uvidíte v muzeu San-sing-tuej (tip 19).
💡 Tip: Pokud rezervaci nestihnete, podle jednoho cestovatelského webu vás do Sečuánského muzea pustí i s pasem u vchodu. Jistější je ale rezervovat předem.
14. Muzeum Čcheng-tu
Muzeum Čcheng-tu (Chengdu Museum) stojí u náměstí Tchien-fu, kde se kříží linky metra 1 a 2. Vstup je zdarma s rezervací, otevřeno bývá v úterý až neděli od devíti do pěti. Muzeum je známé sbírkou stínového divadla a loutek, takže pokud vás na opeře zaujaly loutky, tady jich uvidíte víc.
Na náměstí Tchien-fu stojí socha Mao Ce-tunga a odtud dojdete pěšky do Lidového parku.
Pro rodiny s dětmi se hodí i Chengdu Natural History Museum. Vstup je zdarma a od 1. září 2026 platí otevírací doba od úterý do neděle, vždy od 9:00 do 17:00.
💡 Tip: Google Maps u Muzea Čcheng-tu ukazují jinou adresu, do navigace proto zadejte náměstí Tianfu Square a k muzeu dojděte pěšky.
15. Velký Buddha v Le-šanu
Velký Buddha v Le-šanu měří 71 metrů a vytesali ho do skály mezi lety 713 a 803 za dynastie Tchang. Od roku 1996 je spolu s horou O-mej na seznamu UNESCO.
Podle čínských zpráv z října 2026 se lístky prodávají jen online, na místě je nekoupíte. Rezervuje se na jméno do hodinových slotů, rezervovat lze nejdříve 7 dní předem. Cizinci je nejsnáz koupí přes Trip.com, oficiální kanál je mini-program „Dafo Lüyou“ ve WeChatu nebo Alipay. Prohlídka shora se sestupem k Buddhovým chodidlům stojí kolem 80 CNY (259 Kč), vyhlídková loď, ze které uvidíte celou sochu z řeky, 70 CNY (227 Kč). Lidé nad 65 let mají vstup zdarma.
Rychlovlak z nádraží Chengdu East nebo South jede do Le-šanu 55 až 65 minut a stojí 28 až 55 CNY (91 až 178 Kč). Z nádraží pokračujte busem č. 3 (asi 40 minut, 1 CNY, tedy 3 Kč) nebo taxíkem.
💡 Tip: Na schodech podél sochy se o víkendech a v sezóně čeká i jednu až tři hodiny. Přijeďte hned ráno, nebo si vyberte loď.
16. Hora O-mej
Hora O-mej je jednou ze čtyř posvátných hor čínského buddhismu a na seznam UNESCO se dostala společně s Velkým Buddhou (tip 15). Nejvyšším bodem je Zlatý vrchol (Ťin-ting, Jinding) ve výšce 3 099 metrů, kde podle průvodců stojí pozlacená socha bódhisattvy Samantabhadry. K hoře patří i chrámy Pao-kuo (Baoguo) a Wan-nien (Wannian). Na stezkách žijí makakové, kteří prý kradou jídlo, takže svačinu nenoste na očích.
Vstupné stojí v hlavní sezóně (od 16. ledna do 14. prosince) kolem 160 CNY (518 Kč), mimo ni 110 CNY (356 Kč). Zpáteční autobus do hor k zastávce Lej-tung-pching (Leidongping) vyjde na 90 CNY (291 Kč). Lanovka na Zlatý vrchol stojí 65 CNY (210 Kč) nahoru a 55 CNY (178 Kč) dolů. Jeden den na hoře tak bez jízdenky na vlak stojí zhruba 370 CNY (1 197 Kč). Od 10. března 2026 se do autobusů do vysokohorské části rezervují hodinové sloty na jméno a na Zlatý vrchol pustí nejvýš 8 000 lidí denně.
Rychlovlak do stanice Emeishan jede z Čcheng-tu asi 70 minut a stojí kolem 65 CNY (210 Kč). Autobus od nádraží do hor pak jede dalších zhruba 1 hodinu 40 minut. Na jeden den je to hodně, a tak je lepší na hoře přespat a výlet rozložit do dvou dnů.
💡 Tip: Le-šan leží od O-mej asi 30 km, oba cíle se proto dají spojit do jednoho dvoudenního výletu.
17. Tu-ťiang-jen
Zavlažovací systém Tu-ťiang-jen postavili kolem roku 250 před naším letopočtem a dodnes funguje. Je tedy starší než 2 200 let a podle tradice ho navrhl Li Ping. Od roku 2000 je spolu s horou Čching-čcheng na seznamu UNESCO.
V hlavní sezóně se tu platí kolem 80 CNY (259 Kč), mimo sezónu 60 CNY (194 Kč), poloviční vstupné stojí 40 CNY (129 Kč) a lidé nad 65 let mají vstup zdarma s rezervací. Cizinci kupují samostatnou variantu lístku pro návštěvníky bez občanství pevninské Číny, kterou čínský prodejce Qunar nabízí za 80 CNY (259 Kč). Rezervuje se na jméno do časových slotů.
Z nádraží Xipu (metro linky 2 a 6) jede příměstský rychlovlak do stanice Liduigongyuan u areálu 26 až 30 minut, jízdenka stojí od 10 CNY (32 Kč). V Tu-ťiang-jen leží i Panda Valley, kde podle jednoho cestovatelského blogu bývá u pand mnohem méně lidí než v Čcheng-tu. Vstupenky do Panda Valley se prodávají jen online, rezervovat lze nejdříve 7 dní předem a na místě pokladna není. Panda Valley má od května do října otevřeno od 7:50 do 17:30, od listopadu do dubna od 8:10 do 17:00.
💡 Tip: Tu-ťiang-jen a horu Čching-čcheng (tip 18) zvládnete v jednom dni, kombinovanou vstupenku na obojí prodává i GetYourGuide.
18. Hora Čching-čcheng
Hora Čching-čcheng je jednou z kolébek taoismu a na seznam UNESCO patří společně se systémem Tu-ťiang-jen (tip 17). Dělí se na Přední horu s chrámy a Zadní horu s přírodou a vodopády.
Přední hora stojí zhruba 80 CNY (259 Kč), Zadní hora 20 CNY (65 Kč). Lanovka na Přední hoře vyjde na 30 až 35 CNY (97 až 113 Kč) nahoru nebo 55 až 60 CNY (178 až 194 Kč) zpátečně.
Z nádraží Xipu jede rychlovlak do stanice Qingchengshan 27 až 30 minut a jízdenka stojí od 10 CNY (32 Kč). Z nádraží k bráně dojedete autobusem 101 nebo 102 za 2 CNY (6 Kč).
💡 Tip: Podle cestovatelských webů jezdí z Xipu do stanice Qingchengshan přes 30 vlaků denně, zhruba od šesti ráno do večera, takže se dá vyrazit brzy. Konkrétní spoj tam i zpět si ověřte v aplikaci 12306.
19. Muzeum San-sing-tuej
Bronzové hlavy s vypouklýma očima vypadají, jako by přiletěly odjinud, a internet jim proto přezdívá „mimozemšťané“. Jedna z teorií je spojuje s legendárním králem Cchan-cchungem (Cancong). Muzeum San-sing-tuej leží v Kuang-chanu (Guanghan), městě v prefektuře Te-jang, zhruba 40 km od Čcheng-tu. První nálezy pocházejí z roku 1927, hlavní objev přišel v roce 1986 a v letech 2020 až 2022 archeologové otevřeli šest nových obětních jam. Jen v březnu 2021 z nich vyzvedli přes 500 předmětů včetně zlaté masky.
Lístek vyjde zhruba na 72 CNY (233 Kč) a jde se jen s rezervací do dopoledního nebo odpoledního slotu, například přes oficiální účet ve WeChatu. Číslo pasu zadejte přesně, u vstupu už se prý opravit nedá. Web Wander in China radí jít u vchodu branou, kde pas kontroluje obsluha.
Rychlovlak z nádraží Chengdu East nebo South jede do stanice Guanghan North 18 až 20 minut za 18 až 25 CNY (58 až 81 Kč). Odtud dojedete taxíkem za 15 až 20 CNY (49 až 65 Kč). Turistický bus z centra jede 70 až 90 minut a stojí asi 30 CNY (97 Kč).
💡 Tip: Starší průvodce zmiňují společnou vstupenku do San-sing-tuej a muzea Ťin-ša. Ta už neplatí, Ťin-ša je zavřené (viz tip 13).
20. Městečka Chuang-lung-si a Luo-taj
Když máte volný den a chcete vidět, jak vypadala čínská městečka, vydejte se do Chuang-lung-si (Huanglongxi) asi 40 km jižně od Čcheng-tu. Má dlážděné uličky, domy na kůlech z dob dynastií Ming a Čching, staré chrámy a vodní mlýn.
Druhou možností je Luo-taj (Luodai) v okrese Lung-čchüan-i (Longquanyi), staré městečko národa Hakka.
Vstup do uliček obou městeček je prý zdarma. Počítejte ale s tím, že jsou hodně komerční, takže zapadlou idylku nečekejte.
💡 Tip: Chuang-lung-si leží ve stejném okrese Šuang-liou jako starší letiště CTU, a hodí se proto na poslední den před odletem z CTU.
21. Muzejní komplex Ťien-čchuan
V městečku An-žen (Anren) v okrese Ta-i (Dayi) stojí soukromý muzejní komplex Ťien-čchuan (Jianchuan Museum Cluster). Tvoří ho desítky muzeí, která se věnují hlavně válce proti Japonsku a kulturní revoluci.
Samotné An-žen je staré městečko s historickými rezidencemi, takže se dá spojit procházka s muzei. Vstupné a otevírací dobu najdete na webu jc-museum.cn.
Komplex se hodí pro ty, koho víc než starobylé chrámy zajímají čínské dějiny 20. století.
22. Ťiou-čaj-kou
Údolí Ťiou-čaj-kou v prefektuře Ngawa je cílem na delší cestu, ne na jednodenní výlet z Čcheng-tu. Dostanete se sem letadlem nebo rychlovlakem do stanice Huanglong Jiuzhai. Park má otevřeno od 7:30 do 18:00, aktuální provoz a vstupenky najdete na oficiálním webu jiuzhai.com.
Pozor: Ťiou-čaj-kou leží mimo povolenou oblast 240hodinového tranzitu. Pokud do Číny přiletíte bez víza v tranzitním režimu, sem nejezděte. Potřebujete turistické vízum L.
Pokud vízum máte, zarezervujte si dopravu i vstupenky s předstihem a čínským svátkům se vyhněte.
Kam dál z Čcheng-tu
Pokud máte v Číně víc času, z Čcheng-tu se dá pokračovat rychlovlakem do Čchung-čchingu (Chongqing), cesta trvá zhruba hodinu až hodinu a půl. Láká vás spíš velkoměsto na pobřeží? Mrkněte na článek Co vidět v Šanghaji.
Pokud jedete přes 240hodinový tranzit, je Hongkong šikovným „třetím regionem“, do kterého můžete z Čcheng-tu pokračovat. Lety do Hongkongu podle Wikipedie od konce července 2026 odlétají z letiště Šuang-liou (CTU), letiště si ale ověřte na letence. Co v Hongkongu vidět, najdete v článku Co vidět v Hongkongu. A na ubytování přímo v Čcheng-tu se podívejte do průvodce Kde bydlet v Čcheng-tu.
Často kladené otázky
Potřebuji do Čcheng-tu vízum?
Ano. Na rozdíl od Slováků nebo Poláků nejsou Češi v říjnu 2026 v třicetidenním bezvízovém režimu Číny. Buď si vyřídíte turistické vízum L přes Čínské centrum vízových služeb v Praze (do konce roku 2026 za 1 100 Kč), nebo využijete 240hodinový bezvízový tranzit. Ten ale platí jen při cestě do třetí země nebo regionu, ne zpátky domů, a jen v povolené oblasti, Ťiou-čaj-kou do ní nepatří.
Kolik dní na Čcheng-tu stačí?
Tři až čtyři dny. Jeden na pandy a staré centrum, jeden na chrámy, čajovnu a večerní operu a jeden až dva na výlety do Le-šanu, Tu-ťiang-jen a na horu Čching-čcheng. S horou O-mej počítejte ještě s jedním až dvěma dny.
Jak koupit vstupenky k pandám?
Online na jméno a číslo pasu, nejlépe přes Trip.com, případně přes oficiální účet ve WeChatu. Rezervovat lze nejdříve 14 dní předem. Lístek platí v dopoledním nebo odpoledním slotu a dospělý zaplatí 55 CNY (178 Kč). Přijďte na otevření v 7:30 (v zimě v 8:00) a v pondělí nechoďte, je zavřený pavilon č. 6, kde podle návštěvníků bývá nejslavnější panda.
Jak se dostanu z letiště do centra?
Většina mezinárodních letů přistává na letišti Tchien-fu (TFU) asi 51 km od centra. Odtud jede expresní metro linka 18, které na nádraží Chengdu South dojede za 45 až 55 minut. Tam přestoupíte na linku 1 a k náměstí Tchien-fu jste celkem zhruba za hodinu a čtvrt, jízdné stojí kolem 10 CNY (32 Kč). Lety do Hongkongu, Macaa a Tchaj-peje jsou podle Wikipedie od léta 2026 na bližším letišti Šuang-liou (CTU).
Dá se v Čcheng-tu jíst vegetariánsky?
Ano, jen je dobré vědět kam. Nejjistější jsou buddhistické restaurace, jako je bufet u kláštera Wen-šu za zhruba 35 CNY (113 Kč), a vegetariánská restaurace a čajovna Mi Xun Teahouse s michelinskou hvězdou. V běžných restauracích bývá i zelenina na sádle nebo na vývaru, pomůže věta v čínštině uložená v překladači.
Kdy je nejlepší jet do Čcheng-tu?
Na jaře od března do května a na podzim od září do listopadu. Léto je horké a deštivé, v červenci spadne kolem 238 mm srážek. Zima je šedivá s minimem slunce. Vyhněte se čínským svátkům, hlavně Národnímu týdnu od 1. do 7. října.
Jak pálivé je jídlo v Čcheng-tu?
Hodně, a navíc „brnivé“ díky sečuánskému pepři. Řekněte „wej la“ (jen trochu pálivé) nebo „pu jao la“ (bez chilli). I „trochu pálivé“ ale bývá pro evropský jazyk výrazné.
