Bratislavský hrad

Proč sem jet

Bratislavský hrad poznáte na první pohled: bílá čtyřhranná stavba se čtyřmi rohovými věžemi, které jí vynesly přezdívku „převrácený stůl“. Stojí na skalním ostrohu nad Dunajem, přímo nad Starým Mestom, a je vidět z celého města i z rakouského břehu řeky.

Nejlepší je, že velká část zážitku vás nestojí ani euro. Nádvoří, hradní terasy i baroková zahrada jsou volně přístupné a chodí sem na procházku i místní. Platí se jen za expozice Historického múzea SNM uvnitř paláce.

Vyrazte sem, pokud chcete začít návštěvu Bratislavy shora — s výhledem na Dunaj, most SNP s vyhlídkovou „UFO“ a panelákovou Petržalku. Kdo má rád historii, dostane uvnitř slovenské dějiny od Velké Moravy po Marii Terezii. Muzeum má zavírací den v úterý, areál je otevřený i tak.

Co uvidíte na Bratislavském hradě

Vyplatí se vědět

• Nádvoří, terasy i baroková zahrada jsou zdarma — platí se jen za expozice v paláci.
• Muzeum má zavřeno v úterý, ale samotný hradní areál je přístupný i tehdy.
• Dnešní bílá stavba je z velké části rekonstrukce z let 1956–1968 — po požáru roku 1811 zůstaly z paláce jen holé zdi.
• V areálu sídlí i Národní rada SR, takže část budov není veřejnosti přístupná.
• K bráně se jde do kopce; nejstrmější je výšlap od Dunaje, mírnější cesta vede z centra od Michalské brány.
• Jste na Slovensku — platí se eurem. Aktuální ceník a otevírací dobu najdete v kartě nad článkem.

Jak se tam dostat

Pěšky z centra je to nejjednodušší. Od Michalské brány a Hlavního náměstí vede na hrad značená cesta uličkami Starého Mesta — zvládnete ji za pár minut svižnou chůzí do mírného kopce.

Od Dunaje (od nábřeží a mostu SNP) je výstup nejkratší, ale nejstrmější — vede po schodech a chodníku přímo do svahu. S kočárkem raději obejděte hrad z východní strany po pozvolnější cestě.

MHD vás doveze blízko: pod hrad jezdí autobusy i trolejbusy, poslední úsek k bráně pak dojdete pěšky. Autem se nahoru nedostanete pohodlně — parkuje se ve Starém Meste nebo pod hradem a nahoru se jde po svých.

Historie Bratislavského hradu v kostce

Hradní vrch byl osídlený odjakživa — stálo tu keltské oppidum i velkomoravské hradiště. Poprvé se jméno Brezalauspurch objevuje roku 907 v souvislosti s bitvou pod hradem, v níž byla poražena bavorská vojska.

Dnešní čtyřhrannou podobu dostal hrad po roce 1423 za Zikmunda Lucemburského, který jej přestavěl na pravidelný kastel; stavba paláce začala roku 1431. Na stavbě prý pracovalo 220 až 240 dělníků denně.

Po pádu Budína Turkům se hrad stal hlavním královským hradem Uherska a od roku 1608 tu byly uloženy korunovační klenoty. Své nejskvělejší období zažil za Marie Terezie, která tu často pobývala a dala palác přestavět na pohodlné sídlo — přibylo i křídlo zvané Terezianum.

Za Josefa II. hrad upadl: roku 1783 se změnil na generální seminář a později na kasárna. 28. května 1811 palác zničil požár a hrad zůstal jako ruina bezmála 140 let.

Obnovu vedl od padesátých let architekt Alfréd Piffl; rekonstrukce paláce skončila roku 1968. Už roku 1961 byl hrad vyhlášen národní kulturní památkou číslo 1. Poslední velká rekonstrukce celého areálu proběhla po roce 2008.

Legendy a zajímavosti

Vodovod, který za Marie Terezie dopravoval vodu z Dunaje až na hrad, navrhl dvorní rádce Wolfgang von Kempelen — tentýž muž, který se později proslavil šachovým automatem „Turek“, údajně hrajícím strojem, který obehrál i Napoleona.

Podle dobových záznamů se na hradě roku 1207 narodila Alžběta Uherská, pozdější světice. A přezdívku „převrácený stůl“ hrad dostal právě kvůli čtyřem rohovým věžím, které trčí vzhůru jako nohy převrácené stolní desky.

Co spojit s návštěvou v okolí

Hrad je ideální začátek procházky Starým Mestom. Dolů dojdete k Dómu svatého Martina, korunovačnímu chrámu uherských králů, a dál k Michalské bráně — poslední dochované městské bráně Bratislavy.

Za řekou stojí most SNP s vyhlídkovou restaurací „UFO“, odkud je hrad naopak jako na dlani. Kdo má víc času, přidá výlet na blízký hrad Devín nad soutokem Dunaje a Moravy nebo výstup na Slavín, pomník s dalším velkým rozhledem po městě.

Často kladené otázky