Klášter Svatý Jan pod Skalou

Proč sem jet

Svatý Jan pod Skalou leží v úzkém údolí Chráněné krajinné oblasti Český kras, zhruba 20 km jihozápadně od Prahy. Barokní kostel je tu doslova přilepený ke skalní stěně, nad kterou stojí kříž na Svatojánské vyhlídce.

Tahákem není bohatě zařízený zámek, ale kombinace, jakou jinde nemáte: jeskyně poustevníka, léčivý pramen a barokní kostel na jednom místě. Přijedete-li v sezoně, dostanete se do kostela i do propojené skalní jeskyně sv. Ivana; mimo ni je zavřeno.

Kdo čeká klasickou prohlídku hradu s okruhy, bude překvapený. Sem se jezdí spíš na krátkou zastávku při výletě Českým krasem, spojenou s procházkou údolím k Berounu nebo Srbsku. Poutníci sem míří odjakživa — poslední neděli v červnu tu bývá svatojánská pouť.

Co uvidíte ve Svatém Janu pod Skalou

Návštěva se točí kolem dvou propojených prostor — barokního kostela a skalní jeskyně za ním — plus pramene pod skálou a vyhlídky nad ní.

Vyplatí se vědět

• Kostel i jeskyně jsou přístupné jen v sezoně (jaro až podzim), mimo ni zavřeno — aktuální dny a hodiny najdete v kartě praktických informací nad článkem.
• Interiér kostela i obě kaple se prohlížejí jen s průvodcem během komentovaných vycházek; termín a průvodce se domlouvá předem e-mailem se Svatojánskou společností nebo farním úřadem.
• Vlastní klášterní budovy jsou sídlem školy (Vyšší odborná škola pedagogická, Svatojánská kolej) a turistům nepřístupné — uvidíte je jen zvenčí.
• Parkovacích míst je v úzkém údolí málo a jsou placená; o víkendech a o poutích počítejte s problémem zaparkovat.
• Autem se přijíždí od dálnice D5, sjezd exit 10 Loděnice; do obce pak vede úzká silnice údolím.
• Svatojánská pouť bývá poslední neděli v červnu — to je tu úplně nejvíc lidí.

Jak se tam dostat

Autem: od Prahy i Plzně po dálnici D5, sjezd exit 10 Loděnice, dál úzkou silnicí údolím přímo do obce. Parkuje se v obci u kostela a na jejím konci směrem na Hostim; míst je málo a jsou placená.

Autobusem: přímo do obce jede linka č. 825 od Berouna a Loděnice. Od Prahy dojedete linkami 380 a 384 do zastávky Vráž, odkud je to pěšky asi 20 minut po značené cestě. Od července do konce října jezdí o víkendech i okružní linka č. 878.

Vlakem: nejbližší nádraží je Beroun na trati Praha Smíchov – Beroun, odtud pokračujte autobusem č. 825. Blíž je zastávka Srbsko na téže trati, ze které vede pěší trasa údolím — počítejte ale s několika kilometry chůze.

Poslední metry: samotná obec je v rovině údolí, ke kostelu dojdete pohodlně i s kočárkem. Do kopce se jde jen za křížem na vyhlídku.

Historie Svatého Jana pod Skalou v kostce

Počátky sahají k poustevníku Ivanovi, který podle legendy žil v jeskyni na konci 9. století. Kníže Bořivoj tu po jeho smrti nechal postavit kapli. Roku 1030 daroval kníže Břetislav I. kapli benediktinskému klášteru na Ostrově u Davle, který zde v polovině 11. století založil dceřiný klášter.

Když husité roku 1420 zničili mateřský klášter na Ostrově, přeživší mniši se přesunuli sem. Od roku 1517 je Svatý Jan jejich definitivním sídlem a opat přijímá titul „opat u sv. Jana na Ostrově a ve Skalách“.

Barokní podobu dal místu opat Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka. Základní kámen nového kostela položil roku 1657 osobně císař Leopold I. Stavba měla od začátku potíže se statikou; roku 1711 sem povolali Kryštofa Dientzenhofera. Klášterní budovy byly dokončeny roku 1731.

Roku 1785 klášter zrušil císař Josef II. a majetek se rozprodal. Budova pak sloužila výrobě i jako lázně — na začátku 20. století sem za otcem-lékařem jezdili bratři Čapkové — a od roku 1914 tu Školští bratři vedli učitelský ústav.

Po roce 1949 areál obsadil komunistický režim: postupně tábor nucených prací, jedna z nejtvrdších věznic své doby a nakonec policejní škola Státní bezpečnosti — kvůli utajení se název obce mazal z map. Církvi byl klášter vrácen roku 1994, kdy sem přišla dnešní pedagogická škola, a roku 2018 se stal národní kulturní památkou.

Legendy a zajímavosti

Poustevník Ivan byl podle legendy syn slovanského knížete Gostimila. Vzdal se světského života a desítky let žil v travertinové jeskyni pod skálou. Bůh mu prý seslal laň, aby ho živila svým mlékem.

Když ho v jeskyni pokoušeli zlí duchové, zjevil se mu sám sv. Jan Křtitel a dal mu dřevěný křížek, kterým démony vyhnal. S knížetem Bořivojem se prý setkal náhodou: při honu na medvěda kníže postřelil Ivanovu laň a poraněné zvíře ho dovedlo až před poustevníkovu jeskyni.

Ostatky sv. Ivana byly znovu nalezeny a vyzvednuty roku 1584 a rozjely tradici slavných svatojánských poutí. V době rozkvětu na ně chodilo až 6000 lidí a vážili sem cestu i císaři.

Kuriózní je, jak si Dientzenhofer poradil s popraskanou klenbou: interiér nechal vystlat vysokou vrstvou chvojí a pak uvolnil táhla stahující stěny. Klenba spadla, aniž způsobila velké škody — jen se přitom poškodil náhrobek sv. Ivana a v něm se objevily světcovy ostatky, o kterých do té chvíle nikdo nevěděl.

Často kladené otázky