Zámek Tuchoměříce

Proč sem jet

Zámek Tuchoměříce stojí na mírném návrší nad obcí zhruba šest kilometrů severozápadně od Prahy. Je to raně barokní bývalá jezuitská rezidence, ke které ze severní strany přiléhá kostel svatého Víta — kompaktní areál se sedlovými střechami a vnitřním dvorem, jaký na okraji rozrůstající se Prahy nečekáte.

Hned na začátku ale řekněme jednu důležitou věc: tohle není hrad ani zámek na klasickou prohlídku. Od roku 1998 tu žije katolická Komunita Chemin Neuf a objekt slouží jako řeholní dům. Interiéry ani arkádové nádvoří si běžně neprojdete — není tu pokladna ani prohlídkové okruhy.

Přesto stojí za zastavení. Průčelí rezidence, kostel svatého Víta i okolní krajinu si prohlédnete zvenčí kdykoli, a jednou za rok se areál otevírá při Dni otevřených dveří kláštera s komentovanými prohlídkami — bývá v první polovině června. Je to spíš tichá zastávka při procházce údolím Únětického potoka než výletní cíl na celé odpoledne.

Co v Tuchoměřicích uvidíte

Vyplatí se vědět

• Objekt je řeholní dům Komunity Chemin Neuf, ne muzeum — běžné prohlídky se nekonají a není tu žádná pokladna ani vstupné v turistickém režimu.
• Interiéry a arkádové nádvoří si projdete jen při Dni otevřených dveří kláštera s komentovanou prohlídkou — bývá v první polovině června.
• Zvenčí je areál k vidění kdykoli: kostel svatého Víta, průčelí rezidence, špýchar i kamenný kříž.
• Komunita nabízí ubytování a duchovní programy (duchovní cvičení, pobyty pro páry i mládež) — to je ale jiný typ návštěvy než turistická prohlídka a domlouvá se předem.
• Kostel svatého Víta slouží farnosti Tuchoměříce, takže dovnitř se nejspolehlivěji dostanete v čase bohoslužby.
• V navigaci míříte do obce Tuchoměříce; zámek s kostelem stojí na návrší nad obcí, ne u hlavní silnice.

Jak se tam dostat

Autem je to z Prahy kousek — zhruba šest kilometrů severozápadně od centra, po okraji města přes Nebušice nebo od letiště. Parkuje se v obci, k areálu na návrší pak dojdete pěšky pár set metrů mírně do kopce.

Bez auta je nejpohodlnější dojet metrem na Nádraží Veleslavín (konečná linky A) a odtud příměstským autobusem PID do Tuchoměříc; jízda trvá zhruba čtvrt hodiny. Linky se v této oblasti od podzimu 2026 reorganizují, takže si konkrétní spoj raději ověřte v aktuálním jízdním řádu PID.

Praktická drobnost: Letiště Václava Havla je odtud jen pár kilometrů. Tuchoměříce se tak dají zařadit i jako klidná zastávka před odletem nebo po příletu, když máte volnou hodinu a nechcete ji trávit v terminálu.

Okolí: kam ještě zajet

Tuchoměříce leží na Únětickém potoce, a jeho údolím se dá pokračovat proti nebo po proudu. Po proudu narazíte na Únětice (známé pivovarem a pravěkou únětickou kulturou) a dál na Roztoky u Prahy s zámkem a muzeem nad Vltavou — příjemná trasa na kolo i pěšky.

Kousek odsud jsou i dvě starobylé stavby, které stojí za zajížďku. V Přední Kopanině (asi tři kilometry) je románská rotunda, jeden z nejstarších kostelů v Čechách, a pět kilometrů za obcí Noutonice stojí zřícenina hradu Okoř. Na pražské straně se nabízí přírodní park Divoká Šárka a samozřejmě Praha samotná.

Historie Tuchoměříc v kostce

Zdejší tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1436, po husitských válkách. Dějiny místa jsou spjaté hlavně se čtyřmi šlechtickými rody — Valdštejny, Zajíci z Hazmburka, Služskými z Chlumu a Vartenberky.

Roku 1520 sídlo koupil Jan Služský z Chlumu, velký příznivec Jednoty bratrské, a za jeho rodu se tvrz proměnila v renesanční zámek. Poslední z rodu, Jan Benjamin Služský, prodal panství v roce 1615 Otovi Jindřichovi z Vartenberka. Ten zámek roku 1624 přenechal jezuitské koleji u svatého Klimenta na Starém Městě pražském, tedy Klementinu.

Za třicetileté války areál i kostel zpustl tak, že se hroutily zdi i klenby. Jezuité se proto rozhodli všechno přestavět a v letech 1667–1669 vznikla raně barokní rezidence i nový kostel svatého Víta; návrh svěřili italskému staviteli Giovannimu Domenicu Orsimu. Po stavební stránce byl celý areál hotový v letech 1673–1675.

Jezuité tu žili až do zrušení řádu roku 1773. Poté zámek připadl novoměstskému konviktu a Studijnímu nadačnímu fondu. Roku 1898 zde vznikl ústav pro rekonvalescenty pod správou boromejek a v roce 1953 objekt převzala nemocnice Motol, která tu do osmdesátých let 20. století provozovala léčebnu pro dlouhodobě nemocné.

Od roku 1998 využívá bývalý jezuitský klášter Komunita Chemin Neuf, která budovu postupně obnovuje. Zámek je chráněn jako kulturní památka.

Legendy a zajímavosti

Roku 1680 zřídili jezuité v rezidenci osm nových pokojů a schodiště — a mělo to praktický důvod. Kvůli morové epidemii v Praze tu tehdy načas našlo útočiště 75 studentů z pražské koleje, kteří utekli z nakaženého města.

Autora barokní přestavby si prameny často pletou. Kostel i rezidenci navrhl Giovanni Domenico Orsi, nikoli Kilián Ignác Dientzenhofer, jak se mylně traduje. Rezidence přitom nebyla plnohodnotnou kolejí, ale nižším řádovým domem — bydleli tu zpravidla jen dva až tři kněží a bratr-laik, kteří vedli duchovní správu a dohlíželi na velkostatek.

Často kladené otázky