Klášter minoritů Benešov (zřícenina)

Proč sem jet

Na návrší Karlov nad centrem Benešova stojí zřícenina kláštera minoritů — přesněji vysoké torzo klášterního kostela, ze kterého zbyly hlavně dva štíhlé hrotité oblouky oken tyčící se proti obloze. Není to rozlehlý hradní areál, ale několik minut u těch zdí stojí za zastávku: gotická kamenná kostra je působivá právě tím, jak subtilní a přitom nedotčená zůstala.

Největší lákadlo je, že sem nemusíte nikam šplhat ani platit. Zřícenina je volně přístupná v zeleni na okraji města, dojdete k ní pěšky z centra za pár minut. Vedle torza kostela navíc stojí zděná zvonice, ve které visí zvon z roku 1322 — druhý nejstarší datovaný zvon v Česku.

Nejlíp tohle místo funguje jako krátká zastávka po cestě. Benešov leží pár kilometrů od zámku Konopiště a v srdci Posázaví, takže se sem hodí zajet cestou na zámek nebo na výlet po okolí. Kvůli samotné zřícenině nikdo nejede přes půl republiky, ale když už jste ve městě, byla by škoda ji minout.

Co uvidíte na zřícenině kláštera

Vyplatí se vědět

• Zřícenina je volně přístupná venku v terénu — nejsou tu žádné otevírací hodiny ani vstupné, přijít můžete kdykoli.
• Dochovalo se torzo, ne kostel: dvě hrotitá okna kněžiště a vedle stojící zvonice. Nečekejte interiér ani zastřešené prostory.
• Místo se hodí hlavně jako krátká zastávka — samo o sobě zabere pár minut, plánujte ho jako doplněk k Benešovu nebo Konopišti.
• Zvon z roku 1322 ve zvonici je druhý nejstarší datovaný zvon v Česku — detail, který snadno přejdete, když o něm nevíte.
• Zřícenina je od roku 1958 kulturní památkou — pohybujte se ohleduplně, po zdech se nešplhá.
• K místu vede cesta na Karlov od centra; navigace „klášter minoritů“ i „Na Karlově“ vás dovede správně, jde o okraj zástavby, ne o volnou krajinu.

Jak se tam dostat

Vlakem je to snadné. Benešov u Prahy leží na hlavní trati z Prahy směr Tábor a České Budějovice, spoje jezdí často a z pražského hlavního nádraží jste tu zhruba za hodinu. Od nádraží dojdete do centra a odtud pěšky na Karlov ke zřícenině.

Autem od Prahy míříte po dálnici D3 zhruba 40 kilometrů na jih. Zaparkovat se dá v centru Benešova a poslední úsek na Karlov je krátká procházka do mírného kopce — zvládnutelná i s dětmi. Konkrétní parkoviště najdete v kartě nad článkem.

Od zříceniny je to jen pár kilometrů na zámek Konopiště, takže obojí pohodlně spojíte do jednoho výletu.

Historie kláštera v kostce

Klášter minoritů založil roku 1247 probošt staroboleslavské kapituly Tobiáš z Benešova, syn Beneše z Benešova — prvního doloženého předka zdejšího rodu. Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie vysvětil 4. října 1257 Mikuláš z Riesenburka.

Roku 1294 zachvátil město velký požár a klášter lehl popelem; obnovil a rozšířil ho Milota z Dědic, Tobiášův bratr. Ve druhé polovině 14. století tu pod patronátem Šternberků vyrostl nový gotický kostel — jeho torzo vidíte dodnes. Roku 1400 zde navíc vznikla jedna z prvních nadačních listin psaných česky.

Osudným se klášteru staly husitské války. 19. května 1420 ho vypálilo husitské vojsko vedené Janem Žižkou z Trocnova při tažení na Vítkov; přestože Benešov střežila posádka Hanuše z Polenska, husité vnikli do města z jiné strany a založili požár. Poslední minorité odsud odešli roku 1421.

Zdi ale zůstaly použitelné a klášter dál sloužil. Roku 1451 se tu konal zemský sněm za účasti Jiřího z Poděbrad a papežského vyslance Eneáše Silvia Piccolominiho, pozdějšího papeže Pia II. Definitivní zkázu přinesla třicetiletá válka: roku 1648 klášter vypálili Švédové a obnovy se už nedočkal.

Na počátku 18. století nechal František Karel Leopold Přehořovský z Kvasejovic zbourat zbývající zdi konventu kvůli stavbě piaristické koleje a okolí postupně zarostla městská zástavba. Zbylo torzo kněžiště se zvonicí, které archeologové prozkoumali roku 1941, kdy odkryli i základy původního kostela ze 13. století.

Zajímavosti

Největší poklad místa nevisí na očích — je jím zvon Ave Maria z roku 1322 ve zvonici. Jde o druhý nejstarší datovaný zvon v Česku, který přežil dvojí vypálení kláštera a stojí tu dodnes.

Historicky sem sahá i jedno velké téma českých dějin. Na zemském sněmu roku 1451 se v klášteře jednalo o smíření s katolickou Evropou — a mezi účastníky byl Eneáš Silvius Piccolomini, který se později stal papežem Piem II. Nenápadné torzo nad Benešovem tak jednu chvíli hostilo velkou politiku.

Často kladené otázky