Zámek Horažďovice

Proč sem jet

Zámek v Horažďovicích nestojí na kopci ani stranou od lidí. Je zaklíněný přímo do historického jádra na levém břehu Otavy, na severním okraji náměstí, a dovnitř se dostanete pár kroků od kašny. Kdo čeká hradní výšlap, bude překvapený — sem se dojde v pohodě i s kočárkem.

Uvnitř nečeká prázdný zámek s prázdnými sály, ale Městské muzeum Horažďovice. Kombinace je nezvyklá: reprezentační freskové sály s barokní kaplí projdete s průvodcem, a hned vedle v běžných místnostech běží expozice o celém Prácheňsku — od keltských nálezů přes říční perly po rýžování zlata na Otavě.

Ideální je vzít zámek jako základní tábor Pošumaví. Pár kilometrů proti proudu Otavy leží Rábí, největší hradní zřícenina v Česku, nad městem se zvedá hradiště Prácheň a kousek dál začíná Sušice a Šumava. Na samotné muzeum stačí dopoledne, zbytek dne patří okolí.

Co uvidíte na zámku v Horažďovicích

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Reprezentační sály zámku s průvodcem jsou přístupné jen v hlavní letní sezoně. Mimo ni funguje pod jednou střechou už jen muzejní část a infocentrum — samotný zámecký okruh odpadá.
• Prohlídky s průvodcem jedou v pevných časech během dne. Když se ale na zámku koná svatba, může konkrétní prohlídka vypadnout — o víkendu se vyplatí zavolat dopředu.
• Dílnu pošumavských řemesel a programy jako rýžování zlata je nutné objednat předem (řádově dny) a fungují pro skupiny, ne pro jednotlivce na počkání.
• Muzeum sídlí jen v části zámeckého areálu. Zbytek patří městské knihovně, restauraci a keramické dílně — nečekejte, že projdete celý zámek.
• Infocentrum je přímo v recepci muzea. Je to nejlepší místo, kde vytáhnout tipy na Rábí, Prácheň a výlety po Otavě.
• Za židovským dřevěným náhrobkem se v expozici vyplatí vědomě zastavit — je to středoevropská rarita, kterou snadno minete.

Jak se tam dostat

Autem je Horažďovice na spojnici mezi Strakonicemi a Klatovy, z Plzně i Českých Budějovic je to pohodlný dojezd. Zaparkovat se dá přímo u náměstí, odkud jsou k zámku jen desítky metrů po rovině. Poslední metry k bráně zvládnete i s kočárkem, žádný výšlap tu není.

Vlakem to je jednodušší k městu než k samotnému zámku. Hlavní stanice Horažďovice předměstí na trati Plzeň–České Budějovice leží severně za městem, do historického jádra k zámku je odtud kus cesty. Bližší je zastávka na odbočné trati do Domažlic, spoje po ní ale jezdí řidčeji.

Historie zámku v kostce

Začátek je ve 13. století, kdy tu Bavorové ze Strakonic postavili menší tvrz. Byli to oni, kdo Horažďovice povýšil na město (1292). Zámek, jak ho vidíte dnes, ale vyrostl až o dvě stě let později.

Tvrz na hrad přestavěl Racek z Kocova, který se přidal na stranu Matyáše Korvína — a doplatil na to. V letech 1477–1478 město obléhalo královské vojsko, dokud se Racek nevzdal. Následní majitelé, Švihovští z Rýzmberka, drželi Horažďovice skoro 150 let a právě za nich se z hradu stal renesanční zámek.

Dnešní barokní podobu dostal zámek za Šternberků v letech 1660–1692, kdy tu pracoval i italský architekt a vznikla francouzská zahrada s glorietem. Posledními soukromými majiteli byla od roku 1834 knížata Kinská; část zámku sloužila jako muzeum už od roku 1920.

Po konfiskaci majetku Kinských v roce 1945 chátral zámek desítky let, část kvůli dřevomorce dokonce uzavřeli. Zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1990–1996 a vrátila sálům dnešní podobu. Zámek dnes patří městu.

Legendy a zajímavosti

Nejsilnější příběh se váže k roku 1307. Při obléhání Horažďovic tu podle tradice zemřel český král Rudolf Habsburský, přezdívaný „král Kaše“ pro svou šetrnost. Král padlý u zdí malého pošumavského města je detail, který jinde neuslyšíte.

Druhá zajímavost je čistě přírodní. Otava byla po staletí proslulá říčními perlami z perlorodky říční a rýžováním zlata — obojí muzeum připomíná a rýžování zlata si tu po objednání můžete vyzkoušet. Není to folklor pro turisty, ale skutečná regionální historie.

Často kladené otázky