Zámek Buštěhrad

Proč sem jet

Buštěhradský zámek není klasický prohlídkový zámek s pokladnou, kostýmovaným průvodcem a šňůrou přes křeslo. Je to barokní stavba do podkovy, kterou město postupně vytahuje z ruin — a přesně to z ní dělá zajímavou zastávku pro každého, kdo má rád místa s příběhem spíš než naleštěné interiéry.

Volně a zdarma se projdete zámeckým parkem, zajdete do infocentra s kavárnou v přízemí a prohlédnete si zvenčí, jak vypadá památka, která během 20. století sloužila jako sirotčinec, škola i kasárna a málem se rozpadla. Nejlíp sem zapadne půldenní výlet spojený s okolím — Lidice jsou pár kilometrů odsud.

Přijeďte spíš za pěkného počasí, kdy park a nádvoří stojí za procházku, a počítejte s tím, že samotné reprezentativní sály se veřejnosti otevírají hlavně při akcích, svatbách a dnech otevřených dveří, ne na běžný lístek.

Co na zámku Buštěhrad uvidíte

Zámek nemá jeden pevný prohlídkový okruh — obejdete si ho po vlastní ose. Tady je, co má smysl neminout, ve zhruba takovém pořadí, jak k tomu dojdete.

Interiér zámku není turistickým okruhem — kromě reprezentativních sálů budova slouží městskému úřadu, knihovně a nově i soukromé škole. Berte to jako živou památku, ne jako muzeum.

Vyplatí se vědět

• Není tu klasická prohlídka. Nečekejte pokladnu a průvodce s kostýmem — zámek se prohlíží zvenčí, přes park a infocentrum.
• Park i infocentrum jsou zdarma. Za vstup do areálu ani do kavárny se neplatí; platíte jen za to, co si dáte.
• Reprezentativní sály jen při akcích. Obřadní síň s freskami z 18. století bývá přístupná při svatbách, koncertech a dnech otevřených dveří — ověřte si program předem.
• Zámek se pořád rekonstruuje. Východní křídlo prošlo obnovou pro soukromou základní školu Heuréka, takže část areálu může být staveništěm.
• Spojte to s Lidicemi. Pietní památník Lidice leží jen pár kilometrů odsud a s Buštěhradem tvoří logickou půldenní dvojici.
• Ota Pavel bydlel kousek. V Buštěhradě je muzeum spisovatele Oty Pavla, jehož nejznámější povídky se odehrávají právě tady.

Jak se tam dostat

Buštěhrad leží zhruba 19 kilometrů severozápadně od centra Prahy a jen asi 3 kilometry východně od Kladna, takže se sem dostanete rychle z obou stran.

Autobusem z Prahy: nejrychlejší je linka 300 z Veleslavína (metro A), která to zvládne zhruba za 18 minut. Alternativou je linka 322 odtamtéž (delší trasa přes letiště) nebo linka 324 ze Zličína (konečná metra B), cca 24 minut. Autobusové nádraží Veleslavín je hned u východu z metra.

Autem z Prahy: přes Ruzyni po dálnici D7 (R7) směr Slaný, pak odbočit na Kladno na silnici č. 551 a sjet u Lidic nebo u vodojemu. Z Kladna stačí sledovat značení na Prahu, jste tu za pár minut.

Parkuje se v ulicích poblíž zámku a náměstí. Od zaparkování ke vchodu do infocentra i do parku je to jen pár desítek metrů po rovině — zvládnete to i s kočárkem.

Historie zámku Buštěhrad v kostce

O stavbu se zasadila Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, princezna Sasko-Lauenburská. Základ dnešního středního traktu vyrostl v letech 1699 až 1705 na místě poplužního dvora, východně od tehdy už zpustlého středověkého hradu; stavbu vedl pražský stavitel Jindřich Klingenleitner.

Zásadní barokní přestavbu přinesla léta 1747 až 1754 za Klementa Františka Bavorského. Budovu podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Anselma Luraga prodloužil stavitel František Keymel. Empírová podoba se dvěma křídly a kaplí Povýšení svatého Kříže je pak dílem let 1814 až 1816.

Nejslavnější kapitolu píší léta 1832 až 1836, kdy zámek sloužil jako letní sídlo vyhnanému francouzskému králi Karlu X. Jako vychovatel tu tehdy působil geolog Joachim Barrande, po němž se dodnes jmenuje pražské Barrandov.

Ve 20. století šel zámek z ruky do ruky — sirotčinec, byty, archiv, školy, za války wehrmacht — a postupně chátral. Zlom přišel v roce 2003, kdy zchátralou budovu koupilo v dražbě město Buštěhrad a začalo s nákladnou obnovou, která pokračuje dodnes.

Legendy a zajímavosti

Král na útěku. Že by v české vesnici pobýval svržený francouzský panovník, čekal málokdo — Karel X. tu ale skutečně trávil léta po svém pádu. Přítomnost jeho dvora dala Buštěhradu na pár let nečekaně kosmopolitní nádech.

Kauza, která rekonstrukci zastavila. V roce 2011 chtěl Středočeský kraj přestavět zámek za 215 milionů z evropských dotací na reprezentativní sídlo. Projekt ale 14. května 2012 spadl pod stůl, když protikorupční policie zadržela tehdejšího hejtmana a další osoby — jedna z nejznámějších korupčních kauz té doby je tak s buštěhradským zámkem navždy spojená.

Krajina Oty Pavla. Spisovatel Ota Pavel prožil v Buštěhradě dětství a jeho nejznámější povídky, včetně Smrti krásných srnců, se odehrávají právě v okolní krajině. V obci mu je věnované muzeum.

Co je v okolí

Lidice jsou nejsilnější zastávkou poblíž — pietní území připomíná vyhlazení obce nacisty v roce 1942 a od Buštěhradu je to jen pár kilometrů. Dvojice zámek a Lidice udělá z výletu smysluplné půldne.

Kladno leží pár minut jízdy a nabídne zázemí většího města, kavárny i další památky. Přímo v Buštěhradě stojí za návštěvu muzeum Oty Pavla.

A protože je Praha jen zhruba 19 kilometrů daleko, dá se Buštěhrad snadno vsunout do cesty z metropole na Kladensko nebo Slánsko — ideální, když chcete vidět něco méně obvyklého než davy na hlavních hradech.

Často kladené otázky