Zámek Lipník nad Bečvou

Proč sem jet

Do Lipníku nad Bečvou nejezdíte za zámeckými komnatami s průvodcem. Zámek slouží jako sídlo městského úřadu, takže dovnitř do reprezentačních sálů se běžně nepodíváte. To, co sem přitahuje návštěvníky, je něco jiného — střešní zahrada na budově bývalých koníren, jediná svého druhu severně od Alp, a klidný anglický park pod ní.

Je to zastávka pro pár hodin, ne na celý den. Vejde se ideálně do dvojice s hradem Helfštýnem, který stojí jen pár kilometrů odtud a je jedním z největších hradních areálů v Česku. Historicky to ostatně patří k sobě: šlechtici, kteří lipnický zámek postavili, se sem přestěhovali právě z Helfštýna.

Nejlíp uděláte, když přijedete od dubna do října, kdy je střešní zahrada otevřená. Mimo sezonu zůstává park přístupný, ale hlavní tahák je zavřený. Pondělí je u zahrady zavírací den — počítejte s tím.

Co uvidíte na zámku v Lipníku nad Bečvou

Zámek je dnes vklíněný do kompaktní městské zástavby západně od centra, v Bratrské ulici. Původně stál jako samostatná budova; okrově žlutá fasáda, kterou vidíte dnes, pochází z přestavby v 19. století. Prohlídka se odehrává venku a v přístupných částech areálu — projděte je v tomhle pořadí.

Vyplatí se vědět

• Interiéry zámku nejsou běžně přístupné — budova je radnicí, společenský sál slouží kulturním akcím a svatbám, ne turistickým prohlídkám.
• Střešní zahrada je sezonní (zhruba duben až říjen) a v pondělí zavřená. Mimo sezonu jedete zbytečně, pokud vám jde právě o ni.
• Po zahradě se chodí jen pěšky po pískových stezkách — kola a manipulace s fontánami jsou zakázané.
• Galerie Konírna má vlastní otevírací dobu a vstupuje se do ní z parku, ne ze zámku.
• V teplé části roku vypravuje turistické informační centrum prohlídky města s průvodcem; dostanete se s ním i do jinak nepřístupných památek jako zvonice a synagoga. Časy a podmínky ověřte předem v TIC.
• Zámek stojí uvnitř husté městské zástavby — nečekejte parkoviště přímo u brány, auto nechte v centru a dojděte pěšky.

Jak se tam dostat

Vlakem: Lipník nad Bečvou leží na hlavním železničním koridoru Přerov–Ostrava, takže spojení je časté a rychlé. Z Přerova jste tu za pár minut, z Olomouce zhruba půl hodiny. Nádraží je na okraji města, k zámku do Bratrské ulice dojdete pěšky přes historické centrum.

Autem: město leží přímo u dálnice D1 v Moravské bráně, sjezd je jen kousek od centra. V samotném městě zaparkujete na záchytných místech u náměstí; vyhrazené parkoviště u zámku neexistuje, protože budova je součástí souvislé zástavby.

Poslední metry jsou po rovině a po dlažbě historického jádra — zvládnete je bez problémů s kočárkem i s dětmi. Jediné stoupání vás čeká cestou na střešní zahradu.

Historie zámku v Lipníku nad Bečvou v kostce

Lipník patřil od středověku k helfštýnskému panství. Koncem 16. století se Hynek Bruntálský z Vrbna rozhodl přenést rodové sídlo z nepohodlného hradu Helfštýna dolů do města — skoupil několik předměstských gruntů a v roce 1596 zahájil stavbu zámku.

Hynek zemřel už 1597 a stavbu dokončil jeho syn Jiří Bruntálský z Vrbna; zámek vyrostl v renesančním slohu v letech 1597–1609 a podílel se na něm italský stavitel Pietro Valmadrio. Jiří jako nejvyšší sudí na Moravě vsadil na stavovské povstání — a prohrál: zemřel roku 1622 ve vězení na Špilberku.

Zámek i celé panství pak jako konfiskát získal kardinál František z Ditrichštejna. Za Ditrichštejnů se panství přejmenovalo na lipnické a zámek byl sídlem správy, i když v rámci rozsáhlého ditrichštejnského majetku (s hlavním sídlem v Mikulově) hrál jen okrajovou roli.

Rezidencí se zámek stal znovu až v polovině 19. století. Po vymření Ditrichštejnů získala Lipník Gabriela Ditrichštejnová, provdaná kněžna Hatzfeldová, a s manželem Alfredem z Hatzfeldu nechala budovu po roce 1860 přestavět do dnešní pseudobarokní a pseudoempírové podoby. Právě tehdy vznikla i střešní zahrada.

Posledním soukromým majitelem byl hrabě Michael Karel Althann, kterému byl zámek zkonfiskován v roce 1945. Nejdřív připadl Vojenským lesům a statkům, dnes v něm sídlí městský úřad. Na seznamu kulturních památek je zámek od roku 1958.

Zajímavosti

Střešní zahrada zdaleka nebyla jen ozdobou. V letech 1910–1911 nechala hraběnka Antoinetta Althannová vybudovat pod zahradou železobetonovou trámovou konstrukci s izolací, aby voda z terasy nezatékala do budovy — na svou dobu to byl technicky pozoruhodný počin.

Po roce 1945 zahrada zpustla a nájemníci zámeckých bytů si na terase pěstovali zeleninu. Do reprezentativní podoby ji vrátila až rekonstrukce dokončená v roce 2006, provedená podle dobových fotografií.

Lipník má i pověst kovářského města — pořádá venkovní přehlídku uměleckého kovářství Kov ve městě a řada kovaných plastik zůstala v ulicích natrvalo. V roce 2011 tu zasedal Kruh evropských kovářských měst.

Okolí: co spojit s návštěvou

Samotné město je nejbližší zastávka. Lipník nad Bečvou má dobře zachovalé historické jádro s dochovanými hradbami, zvonicí a synagogou — s průvodcem z informačního centra se dostanete i tam, kam se jinak nepodíváte.

Hrad Helfštýn je povinná dvojka k zámku. Leží jen pár kilometrů proti proudu řeky, je to jeden z největších hradních areálů v Česku a pravidelně se tu koná kovářské setkání Hefaiston. Když spojíte oba objekty, uvidíte v jednom dni obě sídla Bruntálských z Vrbna — starý hrad na kopci i pohodlnější zámek ve městě, kvůli němuž ho opustili.

Kolem protéká řeka Bečva s cyklostezkou, po níž se dá pohodlně dojet dál Moravskou bránou. Za širší okolí stojí i krajská města Přerov a Olomouc, obě po ruce po dálnici i po železnici.

Často kladené otázky