Hrad Pirkštejn

Proč sem jet

Rovnou na začátek: Pirkštejn není hrad, který si projdete s průvodcem. Patří církvi, dlouhodobě si ho pronajímá pražský kavárník Ondřej Kobza a slouží jako fara — takže dovnitř se veřejnost běžně nedostane. Přesto stojí za zastávku, a to hned z několika důvodů.

Tím hlavním je okrouhlá věž. Kamenný bergfrit s dřevěnou nástavbou a kuželovitou střechou ční nad Ratajemi nad Sázavou jako maják starého městečka a je vidět už z dálky, z údolí i z protějšího břehu. Je to jeden z těch pohledů, kvůli kterým se vyplatí zastavit, i když branou neprojdete.

Druhý důvod je poloha. Rataje leží na ostrožně nad soutokem Sázavy a potoka Živného, uprostřed Posázaví — kraje řeky, vlaku a lesů. Pirkštejn se skvěle spojí se sousedním zámkem Rataje, který stojí o pár set metrů výš a na rozdíl od hradu se dá navštívit. Přijeďte spíš za panoramatem a procházkou než za interiéry.

Co u Pirkštejna uvidíte

Protože se dovnitř běžně nechodí, je tohle spíš návod, na co se dívat zvenčí — od přístupové cesty a z údolí. A věřte, že hrad se schová hůř, než by se u tak malého areálu čekalo.

Vyplatí se vědět

• Hrad není běžně přístupný. Dovnitř se dostanete jen během pořádaných akcí nebo po domluvě s nájemcem — nepočítejte s otevřenou pokladnou a prohlídkovou trasou.
• Vlastní ho církev, užívá Ondřej Kobza. Kobza (známý „pianista v ulicích“ a autor Poesiomatů) sem přivádí kulturu — vystupovali tu třeba Iva Bittová, Buty nebo Oldřich Janota, konají se básnické slavnosti. Sledujte program, to je vaše šance dostat se dál než k bráně.
• V neděli v poledne se zvoní. Na historické zvony ve věži se zvoní pravidelně každou neděli — hezký důvod načasovat návštěvu.
• Nepleťte si ho se zámkem Rataje. V městečku jsou dva objekty: dolní hrad Pirkštejn (ten s věží) a horní zámek Rataje o kus výš. Přístupný a s expozicí je ten druhý — Pirkštejn je ten „na koukání“.
• U hradu bývá Poesiomat. Zvuková „trumpeta“, ze které si po zatočení klikou pustíte báseň — Kobzův podpis. Drobnost, která k místu sedí.
• Areál je oddělený od zbytku městečka hradbou, skálou a zbytkem příkopu — k hradu vede jediná cesta přes kamenný most. Nečekejte, že ho „obejdete“ dokola.

Jak se tam dostat

Vlakem: Rataje leží na Posázavském pacifiku (trať 212 Čerčany–Světlá nad Sázavou). Vystoupíte v zastávce Rataje nad Sázavou, která je dole u řeky — do městečka na ostrožně vás pak čeká stoupání. Je to malebná, ale pomalá trať, počítejte s ní spíš jako se zážitkem než s rychlým přesunem.

Autem: z Prahy se sem dostanete zhruba za hodinu přes Sázavu a Kácov. Zaparkujete v městečku, k hradu se od parkoviště jde pěšky přes kamenný most. Poslední metry jsou krátké, ale terén je svažitý — s kočárkem po nerovné dlažbě to chce trpělivost.

Kdo rád spojuje dopravu se zážitkem, může do Posázaví dorazit na kánoi po Sázavě nebo na kole — řeka i cyklotrasy vedou přímo pod městečkem.

Historie Pirkštejna v kostce

Hrad založil v první polovině 14. století Jindřich z Lipé jako jeden ze dvou hradů, které spolu s hradbami tvořily pevnost městečka Rataje. První písemná zmínka o obou hradech pochází z roku 1346.

Jméno získal až v 60. letech 14. století, když Rataje připadly pánům z Pirkštejna. Ti sem přenesli název svého rodového sídla Sloupu (německy Bürgstein) v severních Čechách — prý proto, že jim strmé skalnaté boky ratajské ostrožny připomínaly skály u Sloupu.

Nejslavnějším pánem hradu byl Hynek Ptáček z Pirkštejna, jeden z nejvlivnějších českých politiků v neklidné době po husitských válkách a účastník bitvy u Lipan roku 1434. Zemřel na Pirkštejně roku 1444 a pochovaný je v nedalekém kostele svatého Matouše v Ratajích.

Sídelním hradem zůstal Pirkštejn do 16. století, kdy si Malešičtí z Černožic zvolili za sídlo druhý, horní hrad a přestavěli ho na renesanční zámek. Pirkštejn byl ponechán svému osudu. Během selského povstání roku 1627 byl těžce poškozen a opuštěn.

Nový život mu dal až Václav Oktavián Kinský, který panství koupil roku 1712 a nechal zpustlý hrad v letech 1713–1724 přestavět na faru se zvonicí. Tehdy vznikla dřevěná nástavba věže i kamenný most místo padacího. Tuhle podobu si Pirkštejn drží dodnes.

Legendy a zajímavosti

• Dva hrady v jednom městečku. Rataje jsou zvláštní tím, že tu vedle sebe stály hned dva hrady — dolní Pirkštejn a horní, z něhož je dnešní zámek. Důvodem byla snadná přístupnost ostrožny ze dvou stran.
• Věno pro syna krále. Roku 1463 se dcera Hynka Ptáčka Žofie provdala za Viktorina, syna krále Jiřího z Poděbrad — a hrady Rataje i Pirkštejn byly součástí jejího věna.
• Poezie místo prohlídek. Díky nájemci Ondřeji Kobzovi se z nepřístupného hradu čas od času stává kulturní scéna — koncerty a básnické slavnosti tu nahrazují klasické prohlídkové okruhy.

Okolí Pirkštejna

Zámek Rataje je nejlogičtější další zastávka — stojí pár set metrů od hradu a je to ten přístupný ze dvojice ratajských panských sídel. Historie obou objektů je propletená, takže dávají největší smysl dohromady.

Kousek od hradu najdete i kostel svatého Matouše s hrobem Hynka Ptáčka z Pirkštejna. Celé městečko Rataje nad Sázavou na ostrožně nad řekou se dá projít za chvíli a stojí za to.

Okolo se rozkládá Posázaví — kraj řeky Sázavy, vodáků a cyklistů. Proti proudu, na skále přímo nad řekou, čeká jeden z nejznámějších hradů kraje, Český Šternberk, který je dodnes v držení šternberského rodu a na rozdíl od Pirkštejna se dá normálně navštívit. Spojení „hrad na koukání plus hrad na prohlídku“ je tu nasnadě.

Často kladené otázky