Zámek Horoměřice

Proč se u zámku Horoměřice zastavit

Rovnou na úvod dvě věci na rovinu: dovnitř zámku Horoměřice se nedostanete a není to místo, kvůli kterému byste jeli přes půl republiky. Je to uzavřená památka na okraji Prahy, kterou si prohlédnete jen zvenčí.

Přesto má svůj půvab. Dlouhá patrová budova se zrcadlí v malém rybníčku a z fasády vystupuje renesančně tvarovaný štít s klášterním znakem. Je to jeden z těch objektů, které většina lidí projede autem a nevšimne si, že jde o bývalé panství strahovských premonstrátů.

Dává smysl jako krátká zastávka na pár minut, když jste stejně poblíž — na výletě po Suchdolu, cestou do Roztok nebo na procházce roklí Housle. Kvůli samotnému zámku sem cíleně vyrážet nemá smysl.

Co ze zámku Horoměřice uvidíte

Zámek nemá klasické nádvoří pro turisty ani vstupní pokladnu. Obejdete ho po veřejných cestách a nakouknete přes zeď — interiér, tedy i to nejcennější, zůstává za zavřenými dveřmi.

Vyplatí se vědět

• Zámek je zavřený veřejnosti — nekonají se prohlídky, nejsou žádné prohlídkové okruhy ani otevírací doba. Počítejte s tím, než sem vyrazíte.
• Vlastníkem je obec Horoměřice. Vedení uvažuje o velké rekonstrukci a novém využití pro setkávání lidí, jde ale o záměr za stovky milionů závislý na dotacích, ne o hotovou věc.
• Majetkové poměry jsou zamotané — obec se dohaduje o pozemcích se Státním pozemkovým úřadem a část nádvoří získala v restituci katolická církev. To celou obnovu brzdí.
• Nejcennější je kaple s freskou v patře — jenže právě ta je uvnitř a nepřístupná. Kdo chce malby Siarda Noseckého vidět naživo, může zajet do Strahovského kláštera v Praze, kde vyzdobil knihovní sál.
• Navigace vás dovede k budově Horoměřice 1 u rybníčku. Nečekejte parkoviště pro návštěvníky — zaparkujete v obci a k zámku dojdete pěšky.
• Chcete-li v okolí zámek, do kterého se dá vejít, mířte do Roztok u Prahy — tamní zámek se Středočeským muzeem je běžně přístupný.

Jak se do Horoměřic dostat

MHD / autobus: Horoměřice leží těsně za severozápadní hranicí Prahy a jsou obslouženy příměstskými autobusy PID. Nejpohodlnější je dojet metrem A na Nádraží Veleslavín nebo na Dejvickou a odtud pokračovat autobusem — jede sem často a cesta z okraje Prahy je otázkou minut.

Autem: z Prahy přes Suchdol nebo od výpadovky na Slaný jste tu za pár minut. Vlak do Horoměřic nejede — nejbližší tratě míří spíš do Roztok podél Vltavy.

Poslední metry: zámek stojí přímo v obci u rybníčku, terén je rovný a bez výšlapu. Od místa, kde odstavíte auto, je to k budově pár desítek metrů po chodníku — zvládne to i kočárek.

Historie zámku Horoměřice v kostce

První písemná zmínka o vsi je z roku 1273, kdy Horoměřice držel strahovský klášter premonstrátů. S výjimkou husitských let zůstaly majetkem kláštera po staletí.

Za husitské revoluce roku 1421 statek zabavili Pražané a postoupili ho lékárníkovi Kunešovi. Roku 1436 císař Zikmund zastavil půl zdejšího dvora Jakoubkovi ze Řitky, klášter ho ale záhy vykoupil zpět. Během 15. a 16. století se statek několikrát zastavoval a znovu vykupoval.

Definitivně Horoměřice vyplatil opat Jan Lohelius roku 1598. Od té doby patřily strahovskému klášteru nepřetržitě až do roku 1945.

Klášter tu měl hospodářský dvůr s obytnou budovou. Ten byl v první polovině 18. století upraven na jednoduchý zámeček — patrovou budovu obdélníkového půdorysu s věžičkou s lucernou na střeše, valenou klenbou s lunetami v přízemí a kaplí s kupolovitým stropem v patře.

Zajímavosti kolem zámku

Fresku v kapli vytvořil premonstrát Siard Nosecký — týž malíř, který vyzdobil Teologický sál Strahovské knihovny v Praze. V Horoměřicích znázornil výjevy ze života svaté Anny a Jáchyma a starozákonních postav Abraháma a Izáka.

Kousek za obcí, směrem k Suchdolu, stojí Horoměřický menhir — vztyčený kámen, o jehož stáří a účelu se dodnes vedou spory. Je to vděčný cíl krátké procházky, když už jste v okolí.

Co je v okolí

• Roztoky u Prahy — zámek se Středočeským muzeem, běžně přístupný; nejbližší „opravdový“ zámek, kam se dá vejít.
• Přírodní památka Housle u Lysolaj — dramatická rokle s pískovcovými stěnami, ideální na hodinovou procházku.
• Praha-Suchdol — kampus a botanická zahrada České zemědělské univerzity, výhledy do údolí Vltavy.
• Únětice s obnoveným Únětickým pivovarem — klasický cíl na pěší okruh spojený s Tichým údolím a Roztokami.

Často kladené otázky