zámek Klášterec nad Ohří

Proč sem jet

Klášterec je zámek pro dvě různé nálady najednou. Uvnitř si projdete muzeum českého porcelánu, jednu z největších sbírek svého druhu u nás, venku se ztratíte v zámeckém parku nad řekou Ohří, kde vedle sebe roste rozárium i stromy, které sem přivezli z celého světa. Málokterý zámek nabídne obojí na jednom lístku.

Zvenčí je to červená novogotická stavba s cimbuřím a věží, kterou dostala do dnešní podoby přestavba po požáru roku 1856. Uvnitř ale zůstává renesanční jádro z časů, kdy sídlo drželi Fictumové a po nich přes tři sta let Thunové. Ten kontrast starého a nově „posgotičtěného” je na Klášterci pořád vidět.

Přijeďte za pěkného počasí a nechte si čas i na park, jinak přijdete o půlku zážitku. Ideální je pozdní jaro, kdy kvete rozárium a park je nejzelenější. Zámek přes zimu zavírá, takže si termín pohlídejte v kartě nad článkem.

Co uvidíte na zámku Klášterec nad Ohří

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Zámek je přes zimu zavřený, od listopadu do konce března se dovnitř nedostanete. Mimo hlavní sezónu bývá otevřeno jen o víkendech, přesné dny hlídejte v kartě nad článkem.
• Jednotlivé okruhy se platí zvlášť a mají různou délku. Chcete-li vidět hlavně sbírku, stačí porcelánový okruh, ostatní jsou spíš doplněk.
• Zámecký park je zdarma a přístupný i mimo prohlídkové časy. Klidně sem zajděte, i kdyby byl zámek zrovna zavřený.
• Rozárium je nejhezčí v létě, kdy kvete. Kvůli exotickým dřevinám a barvám listí je ale park zajímavý i na podzim.
• Výstup na věž je samostatný okruh a jde jen v sezóně. Počítejte s ním jako s prohlídkou navíc, ne jako se součástí porcelánového okruhu.
• Hned za parkem navazuje lázeňský areál Evženie s minerálními prameny. Dá se spojit procházka parkem a zastávka v lázních do jednoho odpoledne.

Jak se tam dostat

Vlakem to máte pohodlné. Klášterec nad Ohří leží na trati z Chomutova do Karlových Varů a vlaky tu zastavují pravidelně. Od nádraží je to k zámku krátká procházka přes město, řádově do čtvrt hodiny pěšky.

Autem jedete od Chomutova nebo Kadaně, obojí je kousek. Zámek stojí na okraji historického jádra u Ohře, zaparkujete na některém z městských parkovišť a k bráně i do parku dojdete pěšky. Poslední metry jsou po rovině, s kočárkem bez problému.

Historie zámku Klášterec nad Ohří v kostce

Panské sídlo tu založil roku 1514 Volf Dětřich z Fictumu jako náhradu za nepohodlný hrad Šumburk. Jeho potomci malou tvrz v průběhu 16. století rozšířili a ozdobili sgrafity, až z ní do roku 1590 vznikla čtyřkřídlá renesanční stavba kolem nádvoří.

Po bitvě na Bílé hoře Fictumové o majetek přišli a zkonfiskované panství koupil roku 1623 tyrolský šlechtic Kryštof Šimon Thun. Rod Thun-Hohensteinů pak Klášterec držel až do zestátnění v roce 1945. Za třicetileté války, roku 1639, zámek i s městem vypálili Švédové.

Největší rozkvět přišel s Michaelem Osvaldem Thunem, který si Klášterec zvolil za hlavní sídlo a v 60. letech 17. století spustil barokní přestavbu. Podle plánů architekta Carla Luraga a stavitele Rossiho de Luca vznikl i park se salou terrenou a kostel Nejsvětější Trojice. Sochy sem dodal Jan Brokoff.

Zámek dvakrát vyhořel, naposledy v noci z 30. na 31. května 1856. Tehdejší majitel povolal architekta Václava Hagenauera, který budovu do roku 1860 přestavěl do dnešní novogotické podoby s cimbuřím a arkýři. V téže době nechali Thunové starý park přebudovat v rozlehlý anglický park.

Po roce 1945 připadl zámek státu. Renesanční interiéry restaurovali v letech 1950–1952 a na podzim roku 1953 sem umístili sbírku porcelánu pražského Uměleckoprůmyslového muzea, která tu je dodnes.

Legendy a zajímavosti

V interiérech i v parku zámku se roku 1983 natáčely scény českého filmu Až do konce. Kdo film zná, může si při prohlídce některé záběry připomenout.

Nedaleko Klášterce, u Ciboušova v Krušných horách, se těžily drahé kameny, kterými se vykládala kaple svatého Václava ve Svatovítské katedrále a kaple na Karlštejně. Právě proto tu bývají i výstavy minerálů, na zámek tak trochu nečekaná stopa do korunovačních klenotů.

Často kladené otázky