Žďár nad Sázavou

Proč sem jet

Žďár není klasický zámek ani hrad. Je to bývalý cisterciácký klášter, který se po zrušení v 18. století proměnil v zámecké sídlo, a největší jméno, které se s ním pojí, je architekt Jan Blažej Santini. Dnešní hlavní tahák ale není barokní sál, nýbrž Muzeum nové generace v bývalém pivovaru, kde se historie vypráví multimediálně.

Kdo jede za Santinim, ať počítá s malým překvapením. Jeho nejslavnější stavba, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, stojí kousek vedle na kopci Zelená hora a je zapsaná na seznamu UNESCO jako samostatná památka. Na zámku Žďár je Santiniho rukopis vidět jinde: na vstupním křídle prelatury, ve studniční kapli a v klášterní bazilice.

Areál je celoročně volně přístupný, takže projít nádvoří a zajít do baziliky můžete kdykoli. Muzeum, kavárna a obchod ale mají sezónní provoz a plný program s koncerty a festivaly běží hlavně od jara do podzimu. Za deště je Žďár dobrá volba, většina zážitku je pod střechou.

Co uvidíte na zámku Žďár

Aktuální ceny a otevírací dobu najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Areál je volně přístupný celoročně, ale Muzeum nové generace, kavárna a obchod jedou sezónně a mimo hlavní sezónu jen část týdne. Přesné dny hlídejte v kartě nad článkem.
• Santiniho slavný kostel na Zelené hoře není součástí zámku — je to samostatná památka UNESCO na kopci nad městem, s vlastním vstupným i otevírací dobou.
• Do interiérů opatství se dostanete jen s průvodcem na prohlídce Tam a zpátky klášterem a zámkem. Bez ní uvidíte nádvoří, baziliku a Muzeum nové generace, ale ne historické sály.
• Expozice barokního umění ze sbírek Národní galerie je kvůli rekonstrukci konventu zavřená. Jestli jste kvůli ní jezdili dřív, teď ji nečekejte.
• Na velké akce jako Klášterní noc, Den dýní nebo taneční festival KoresponDance je lepší přijet cíleně — mění se program i to, jak je plno.
• Kaple svaté Markéty u brány dnes funguje jako penzion a restaurace. Kdo chce nocleh přímo v areálu, má ho na dosah.
• Restaurace a kavárny jsou spíš v centru města, zhruba dva kilometry od zámku. Na jídlo počítejte s přesunem, u samotného areálu je hlavně kavárna.

Jak se tam dostat

Vlakem je to snadné. Žďár nad Sázavou leží na hlavní trati mezi Prahou a Brnem, takže sem jezdí přímé rychlíky z obou měst. Z nádraží je to k zámku na severní okraj města zhruba dva až tři kilometry, dojdete pěšky nebo dojedete městskou dopravou.

Autem najedete z dálnice D1 (sjezdy u Velkého Meziříčí či Měřína) a pak kousek po silnici na Žďár. Parkuje se u areálu, poslední metry k bráně jsou po rovině a zvládnete je i s kočárkem. Výšlap do kopce vás čeká až případně na Zelenou horu.

Historie zámku Žďár v kostce

Klášter Fons Mariae Virginis tu založil roku 1252 Boček z Obřan a první cisterciáčtí mniši přišli z Nepomuku. Ležel na samé hranici Čech a Moravy a brzy patřil k významným klášterům kraje.

Za husitských válek klášter vyhořel a dlouho živořil; o obnovu se snažil i král Jiří z Poděbrad, potomek zakladatele. V letech 1614–1616 nechali Ditrichštejnové přestavět prelaturu na zámek, roku 1638 ale opat Jan Greifenfels celý majetek vykoupil a vrátil sem cisterciáky.

Zlatou éru přinesl opat Václav Vejmluva (opatem v letech 1705–1738). Kolem roku 1706 začal spolupracovat s Janem Santinim a společně proměnili areál: vzniklo Santiniho vstupní křídlo prelatury, konírny, šlechtická akademie a mimo areál i poutní kostel na Zelené hoře.

Konec přišel po ničivém požáru v červenci 1784. Císař Josef II. klášter téhož roku zrušil, prelatura se stala zámkem a vystřídali se v ní Mitrovicové, Ditrichštejnové a Clam-Gallasové. Posledním šlechtickým rodem byli Kinští.

Po roce 1948 byl zámek znárodněn a dlouho tu sídlilo Muzeum knihy (do roku 2015). V restituci roku 1991 se areál vrátil Kinským, kteří tu dodnes žijí, a prošel revitalizací, z níž vzešlo dnešní Muzeum nové generace.

Legendy a zajímavosti

Žďár je učebnicový příklad Santiniho barokní gotiky — slohu, který barokní tvary spojuje se středověkými prvky. Nejčistší je na Zelené hoře, kde je celý kostel postavený na symbolice pěti hvězd svatého Jana Nepomuckého, ale nádech té hry poznáte i ve studniční kapli na zámku.

Rod Kinských zámek nejen vlastní, ale i obývá — bydlí v barokním zámečku Letní prelatura přímo v zahradě. Diváci je mohli poznat z televizního cyklu Modrá krev o českých šlechtických rodech.

Že tu umí prodat historii moderně, dokázali i porotě: v roce 2018 získal zámek cenu za nejlepší turistickou prezentaci na webu. A od roku 2024 je bývalý klášter součástí evropské sítě cisterciáckých krajin Cisterscapes, oceněné znakem Evropského dědictví.

Často kladené otázky