Zámek Třebešice (u Čáslavi)

Proč sem jet

Zámek Třebešice není klasická památka s pokladnou a šňůrou u dveří. Je to soukromé sídlo dvou italských umělců, kteří sem v roce 2000 přišli ke stavbě rozpadlé tak, že o ní tehdejší reportáž psala jako o „věži Šípkové Růženky” — a od základu ji vzkřísili. Dnes tu žije program rezidencí a workshopů a po zahradě i v budovách jsou rozmístěná díla současných umělců.

Přijeďte sem, pokud vás baví spojení staré architektury a nového umění a nevadí vám, že tohle místo se otevírá po svém. Nejvíc uvidíte na letním Dni otevřených dveří, kdy jsou přístupné i interiéry. Po zbytek roku je hlavním lákadlem zámecká zahrada s jezírky, sochami a obnoveným vodním příkopem.

Pro koho to není: kdo čeká zařízené komnaty s průvodcem na počkání a otevřeno každý den. Interiéry nejsou k individuální prohlídce — zámek funguje jako hotel a dovnitř se dostanete jen ve skupině po domluvě nebo právě v den otevřených dveří.

Co uvidíte v Třebešicích

Vyplatí se vědět

• Individuální prohlídky interiéru nejsou možné — zámek slouží jako hotel. Dovnitř jen skupina po rezervaci, nebo letní Den otevřených dveří.
• Zahrada bývá při svatbách a soukromých akcích zavřená. Dostupnost si ověřte předem přes kontakt na oficiálních stránkách zámku.
• Vstup do zahrady je zpoplatněný — aktuální ceník najdete v kartě praktických informací nad článkem.
• Umělecká díla jsou i venku, ne jen v interiéru — část sbírky si projdete přímo v zahradě a na dvoře.
• Pozor na dva stejnojmenné zámky. Tenhle je u Čáslavi (okres Kutná Hora); druhý zámek Třebešice stojí u Divišova na Benešovsku a je to jiné místo.
• Obec leží zhruba v polovině cesty mezi Kutnou Horou a Čáslaví — plánujte Třebešice jako zastávku, ne jako samostatný celodenní cíl.

Jak se do Třebešic dostat

Autem je to nejpohodlnější: obec Třebešice leží u silnice mezi Kutnou Horou a Čáslaví, z obou měst je to jen pár kilometrů. Parkuje se přímo u zámku v obci.

Vlakem se dostanete do Čáslavi nebo Kutné Hory (obě leží na hlavní trati Praha–Kolín–Havlíčkův Brod) a odtud dál. Spoje přímo do malé obce Třebešice jsou ale řídké, takže bez auta počítejte s návazným busem nebo kratší cestou taxi. Vzorec je jednoduchý: do Čáslavi či Kutné Hory vlakem, poslední kilometry po vlastní ose.

Historie zámku Třebešice v kostce

První písemná zmínka o zdejší vodní tvrzi je z roku 1309, kdy ji vlastnil Konrád Kutner, bohatý měšťan z Kutné Hory. Okolní pozemky přitom od 12. století patřily cisterciáckému klášteru v Sedlci u Kutné Hory, který tvrz několikrát držel i zastavoval.

Zásadní proměnu přinesl rod Materniů z Květnice: kolem roku 1550 nechal z gotické tvrze vybudovat renesanční zámek s arkádovým nádvořím a sgrafity. Barokní tvář pak dal stavbě Josef Jaroslav Věžník přestavbou roku 1718 — odtud pochází mansardová střecha a plastické štíty nad okny.

Roku 1764 koupili Třebešice spolu s Novými Dvory Chotkové. Ti tu ale nikdy nebydleli — postavili si opodál empírový zámek Kačina (1802–1822) a Třebešice nechali chátrat pod správci. V roce 1924 statek koupil agronom dr. Vojtěch Vraný, který zpustlou budovu opravil a zavedl do ní elektřinu i vytápění.

Ve 20. století šlo o sešup: za války se v zámku usídlilo velení gestapa, po roce 1948 stát rodinu Vraných vystěhoval a v budově skončil archiv ministerstva zemědělství. Přetížené stěny a podlahy vedly k vážným statickým poruchám a zámek se místy začal hroutit. Obrat přišel až s příchodem současných majitelů v roce 2000.

Legendy a zajímavosti

Nejbarvitější postavou zdejších dějin je Quido Thun-Hohenstein, který panství zdědil roku 1911. Rodinné jmění prohýřil v sázkách, před věřiteli utekl do Říma a stal se tam velitelem švýcarské gardy na papežském dvoře. Zadlužený statek pak šel do dražby.

Že Chotkové dali přednost stavbě nové Kačiny před životem v Třebešicích, je vlastně důvod, proč se sem sluší zajet oba objekty spojit — Kačina je jedna z nejvýznamnějších empírových staveb u nás a stojí jen kousek dál.

Dnešní kapitolu píší dva Italové z pražské galerie Futura — architekt a galerista Alberto di Stefano a výtvarník Eugenio Percossi. Od roku 2003 sem zvou umělce na rezidence a jejich díla zůstávají na zámku, v hospodářských budovách i v zahradě. Z ruiny se tak stalo žijící centrum současného umění.

Co je v okolí

• Čáslav — pár kilometrů; historické jádro s dochovanými středověkými hradbami a Žižkovou stopou.
• Kutná Hora — památka UNESCO s chrámem svaté Barbory a kostnicí v Sedlci, jehož klášter kdysi Třebešice vlastnil.
• Zámek Kačina — rozlehlá empírová stavba, kterou si postavili Chotkové místo Třebešic; přímá historická spojnice.
• Zámek Žleby — romanticky přestavěný zámek s oborou, ideální na klasickou prohlídku s průvodcem.
• Železné hory — chráněná krajinná oblast na výlety do přírody jižně od Čáslavi.

Často kladené otázky