zámek Rychnov nad Kněžnou

Proč sem jet

Rozlehlý barokní zámek nad říčkou Kněžnou je jeden z největších barokních celků v Čechách. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice tvoří pohledovou kulisu, které se neříká jinak než „rychnovské Hradčany” — a při pohledu z města je hned jasné proč.

Rychnov není státní památka jako většina okolních hradů. Patří rodu Kolowratů, který ho drží od roku 1640 dodnes, a to je na návštěvě znát: interiéry nejsou muzejní inscenace, ale reálné sídlo s původním nábytkem, rodovou obrazárnou a sbírkou zbraní. Nechodíte prázdnými sály, ale mezi věcmi, které tu jedna rodina shromažďovala tři staletí.

Přijeďte spíš ve všední den nebo dopoledne. Protože jde o soukromý zámek, otevírací doba i vstupné se sezónu od sezóny mění a mimo hlavní měsíce se prohlídky domlouvají předem — aktuální stav si vždy ověřte v kartě nad článkem. Kdo si chce projít i Orlickou galerii a vyjít ke zvonu Kryštof u kostela, ať počítá s celým dopolednem.

Co uvidíte na zámku Rychnov nad Kněžnou

Aktuální ceny prohlídek najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Zámek je soukromý majetek Kolowratů, ne státní památka — otevírací doba je omezenější a mimo hlavní sezónu se prohlídky často domlouvají předem telefonicky. Než vyrazíte, ověřte si aktuální stav v kartě nad článkem.
• Zámecký okruh, okruh s kostelem a zvonicí a Orlická galerie jsou tři různé věci — počítejte s tím při plánování času i vstupného.
• Do zvonice ke zvonu Kryštof se chodí jen na druhém okruhu a děti předškolního věku sem neprovádějí. S nejmenšími tuhle část vynecháte.
• Dvacet nejcennějších obrazů z obrazárny je zapůjčeno do Národní galerie v Praze. Kdo jede kvůli konkrétnímu dílu, ať si předem ověří, že je vystavené.
• Interiéry se prohlížejí s průvodcem a jede se při nejméně pěti návštěvnících. V hlavní sezóně přijeďte spíš dopoledne, ať nečekáte na sestavení skupiny.
• Focení v interiérech je za příplatek a řeší se na pokladně. Bez zaplaceného povolení fotit nesmíte.
• Zámek je barokní palác, ne rytířský hrad — žádné hradby ani padací most. Kdo čeká středověkou pevnost, bude zaskočený.
• Areál má vlastní parkoviště pro auta i autobusy a je bezbariérový s výtahem. Stojí nad svahem říčky Kněžny v horní části města.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší. Rychnov nad Kněžnou leží v podhůří Orlických hor, zhruba 32 km východně od Hradce Králové. Zámek má vlastní parkoviště pro osobní auta i autobusy přímo u areálu v horní části města nad řekou Kněžnou.

Bez auta dojedete vlakem nebo autobusem přímo do Rychnova nad Kněžnou, nejčastěji s přestupem v Hradci Králové nebo Týništi nad Orlicí. Od nádraží i autobusového stanoviště je to k zámku několik minut chůze centrem. Spoje o víkendu bývají řidší, takže si předem ověřte návaznost.

Historie zámku Rychnov nad Kněžnou v kostce

Na plošině nad Kněžnou stávala už před rokem 1258 tvrz Heřmana z Rychnova, později nazývaná hradem. Ten bratři z Rychnova roku 1497 prodali Pernštejnům, po nich se panství několikrát vystřídalo a starý renesanční zámek s pivovarem tu vybudoval Burjan Trčka z Lípy.

Zásadní byl rok 1640, kdy panství získal Albrecht Libštejnský z Kolowrat — a od té chvíle rod Rychnov nepustil. Jeho syn František Karel I. dal roku 1676 zbořit starý zámek a postavit novou raně barokní budovu u kostela Nejsvětější Trojice.

Dnešní podobu určil požár roku 1704 a přestavba, kterou v letech 1720–1724 vedl pravděpodobně Jan Blažej Santini-Aichel pro Františka Karla II. Tehdy vzniklo charakteristické průčelí s věžemi a „rychnovské Hradčany” dostaly svou siluetu.

Liebsteinská větev Kolowratů vymřela po meči roku 1861 a Rychnov připadl krakowské větvi. Za druhé světové války byl na panství uvalen nucený správce, roku 1948 stát zámek znárodnil a rodu ho vrátil až restituce v roce 1992. Dnes je v držení Jana Egona Kolowrata Krakowského Liebsteinského.

Legendy a zajímavosti

Přezdívka „rychnovské Hradčany” není náhoda — zámek s kostelem Nejsvětější Trojice tvoří jeden z nejpůvabnějších barokních celků v Čechách a nad městem působí jako panorama pražského Hradu v malém.

S rodovou minulostí je spjatý i ceremoniální meč z roku 1667. Nedostal ho hrabě za válečné zásluhy, ale jako odznak úřadu moravského zemského hejtmana — a v této funkci pak František Karel I. vydržel celých 33 let.

Kuriozitou areálu je zvon Kryštof ve zvonici u kostela. Váží přes 7 tun a je to největší soukromý zvon v celé zemi — a zároveň třetí největší, jaký v Česku uslyšíte.

Často kladené otázky