zámek Karlova Koruna

Proč sem jet

Karlova Koruna není hrad s padacím mostem ani romantická zřícenina. Je to vrcholně barokní zámek a jedna z nejcennějších staveb svého druhu v Česku, kterou v letech 1721–1723 navrhl geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Stojí na návrší nad Chlumcem nad Cidlinou a už z dálky vypadá jinak než všechno kolem.

Zvláštní je hlavně půdorys. Santini postavil doprostřed válcové dvoupatrové jádro a k němu na koso přiložil tři nižší křídla, takže ze tří směrů vidíte pokaždé stejný obraz — vyšší střed a dvě boční ramena. Tenhle centrální půdorys si architekt vyzkoušel na kostelích a tady ho jako jeden z mála přenesl na obytný zámek.

Přijeďte kvůli interiéru a parku, ne kvůli davové atrakci. Zámek je v soukromém držení rodu Kinských, interiér se prochází jen s průvodcem a provoz je sezónní, takže si termín a otevírací dny ověřte předem v kartě nad článkem. O prázdninových víkendech sem míří rodiny i kvůli sousednímu zábavnímu parku, ve všední den tu máte klid.

Co uvidíte na Karlově Koruně

Historická prohlídka vede od vnějšího schodiště přímo do sálů a končí u portrétů rodu. Chov koní si projdete zvlášť. Tady jsou zastávky v pořadí, jak jimi projdete.

Aktuální ceny okruhů a otevírací dobu najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Zámek je v soukromém vlastnictví Kinských — otevírací dny i časy se řídí jejich provozem a mění se podle měsíce, ověřte je předem v kartě nad článkem.
• Do interiéru jen s průvodcem a v daných časech; přesné začátky prohlídek vám sdělí na pokladně, samostatně se po sálech courat nedá.
• Pondělí je celou sezónu zavírací den. Historická prohlídka interiéru běží zhruba od dubna do října, koňský okruh v jízdárně je přístupný skoro celoročně.
• Parkoviště je zdarma hned u brány do zámeckého parku (u kruhového objezdu naproti Lidlu), k zámku pak vyjdete mírně do kopce alejí; s kočárkem v pohodě.
• Architektonicky nejcennější je Sloupový sál — když máte málo času, kvůli němu sem jeďte a zbytek berte jako bonus.
• Pro děti je v parku interaktivní hra Choďte si korunou, a to zdarma; zabaví je většinou víc než prohlídka sálů.
• Café Orangerie v bývalé oranžerii vyřeší občerstvení přímo v areálu, takže kvůli kávě nemusíte nikam do města.

Jak se tam dostat

Autem je to nejjednodušší. Chlumec nad Cidlinou leží u dálnice D11 mezi Prahou a Hradcem Králové, z Prahy počítejte zhruba tři čtvrtě hodiny, z Hradce jste tu ještě dřív. Zaparkujete zdarma na parkovišti u vstupu do parku a k zámku vyjdete alejí mírně do kopce.

Vlakem dojedete do stanice Chlumec nad Cidlinou na trati z Prahy do Hradce Králové a od nádraží je to k zámku pár minut pěšky přes město. Autobus jezdí také, ale o víkendech řidčeji, takže si spoj ověřte předem.

Historie Karlovy Koruny v kostce

První sídlo tu byla tvrz, o které se mluví k roku 1424, kdy se jí zmocnil husitský válečník Boček z Poděbrad. Na počátku 17. století získali panství Kinští a drželi ho až do roku 1948.

Když panství zdědil František Ferdinand Kinský, rozhodl se postavit sídlo, které ukáže postavení rodu. Sešli se na něm architekt Jan Blažej Santini-Aichel a stavitel František Maxmilián Kaňka a zámek vyrostl v letech 1721–1723.

Jméno Karlova Koruna dostal na počest císaře Karla VI., který sem roku 1723 zavítal. Barokní jádro zůstalo v podstatě nezměněné — mladší přístavby v areálu, Tereziánský a Lichtenštejnský trakt, jsou až z přelomu 19. a 20. století.

Zlom přišel roku 1943, kdy zámek zničil velký požár a zachráněný mobiliář se rozvezl na zámky po celé republice. Po dlouhé obnově sem roku 1969 umístila Národní galerie expozici „Barok v Čechách“.

V roce 1992 se zámek vrátil rodině Kinských, která tu od té doby buduje vlastní expozici o dějinách rodu a chovu koní. V soukromých rukou je dodnes.

Legendy a zajímavosti

Zámek se jmenuje po koruně, ale žádná se tu netáhla — jde o poklonu císaři Karlu VI. a jeho jednodenní návštěvě. Kdyby dorazil jiný panovník, mohla se stavba jmenovat úplně jinak.

Santiniho rukopis poznáte i podle střech. Mansarda válcového jádra je poskládaná z průniku kužele a osmibokého jehlanu, takže silueta zámku funguje jako krajinná dominanta viditelná z velké dálky — u Santiniho nejsou střechy detail, ale součást kompozice.

Stejné geometrické schéma „paprsčité centrály“ najdete i na Santiniho slavných kostelích — na Zelené hoře u Žďáru, ve Křtinách nebo v Panenských Břežanech. Karlova Koruna je vzácný případ, kdy tenhle sakrální princip použil pro světskou stavbu.

Často kladené otázky