Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Proč sem jet

Bečov není jeden objekt, ale dva srostlé dohromady: středověký gotický hrad na skalním ostrohu a pod ním barokní zámek z počátku 18. století, obojí nad hlubokým údolím řeky Teplé. Většina návštěvníků sem ale míří kvůli jediné věci, která se sem vejde do jedné vitríny.

Tou věcí je relikviář svatého Maura — románská zlatnická práce z první třetiny 13. století, kterou odborníci řadí hned za svatováclavskou korunu jako druhou nejcennější movitou památku v Česku. Je to originál, ne kopie, a jeho příběh je stejně silný jako on sám: čtyřicet let ležel zakopaný pod podlahou hradní kaple.

Přijeďte, pokud vás baví spojení klenotnické památky světového formátu a syrového, nepřikrášleného hradu. Ideální je všední den mimo hlavní prázdninový nápor, kdy se snáz dostanete na okruhy s malou kapacitou. Kdo chce jen odškrtnout „byl jsem na hradě”, bude tu možná zaskočený, že Bečov je spíš o obsahu než o rozhledu.

Co uvidíte na Bečově

Areál je rozdělený do samostatných prohlídkových okruhů, které spolu nesouvisí — na relikviář se dostanete bez hradu a naopak. Vyberte si podle toho, co vás sem přivedlo, a nespoléhejte, že jednou vstupenkou projdete všechno.

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Relikviář a hrad jsou dva různé okruhy. Na klenot se dostanete bez výstupu na horní hrad a naopak — nekupujte automaticky obojí, pokud vás zajímá jen jedno.
• Okruh Hrad je fyzicky nejnáročnější — devadesát minut, spousta schodů a úzké prostory ve věžích. Není vhodný s kočárkem ani pro špatně pohyblivé.
• Okruhy s průvodcem mají malé skupiny (kolem dvaceti až pětadvaceti lidí), takže se v sezoně rychle plní. Vstupenku si na ně kupte online předem.
• Rezervace je povinná jen pro skupiny. Jednotlivci u relikviáře obvykle projdou, ale online vstupenka vám jistí místo i čas.
• Otevřeno je jen v sezoně a mimo pondělí. Mimo hlavní letní měsíce se provoz zužuje na víkendy — přesné dny a časy najdete v kartě výše.
• Vidíte originál. Relikviář není replika; po nálezu prošel více než deseti lety náročného restaurování, než se vrátil na Bečov.
• Bečovská botanická zahrada je samostatná atrakce zhruba kilometr od hradu, s vlastním vstupným i otevírací dobou. Do hradní vstupenky nepatří.

Jak se tam dostat

Vlakem: Bečov nad Teplou leží na trati mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, takže se sem svezete přímým vlakem z obou měst. Nádraží je dole pod městem, k hradu odtud vyjdete pěšky během pár minut mírně do kopce.

Autem: z Karlových Varů je to zhruba půl hodiny po silnici směr Toužim. Parkuje se dole ve městě u náměstí 5. května pod hradem, odkud vede ke vstupní bráně krátký, ale strmější výšlap.

Poslední metry ke hradu zvládnete i s dětmi, ale počítejte se stoupáním a nerovným povrchem. S kočárkem je reálný jen okruh Relikviář; na horní hrad ho neberte.

Historie Bečova v kostce

Hrad vyrostl v první polovině 14. století nad křižovatkou obchodních cest a nad cínovými doly Slavkovského lesa. První písemná zmínka pochází z roku 1346, za stavebníky se považují bratři Boreš a Slavek z Rýzmburka.

Zlatou éru přinesli Pluhové z Rabštejna, kteří panství koupili v roce 1495 a zbohatli na těžbě cínu. V letech 1502–1547 hrad velkoryse přestavěli, přistavěli druhou obytnou věž a takzvané Pluhovské domy. Kašpar Pluh se pak postavil do čela stavovského povstání a po porážce roku 1547 o všechno přišel.

Třicetiletá válka hrad zpustošila; v roce 1648 ho dobyli Švédové a poté už sloužil jen jako hospodářské skladiště. Reprezentace se přesunula jinam.

Noví majitelé, Questenberkové, proto v letech 1701–1714 postavili v předhradí barokní zámek se zahradami. V 19. století zvažoval rod Beaufort-Spontin radikální romantickou přestavbu podle plánů architektů Zítka a Mockera — naštěstí k ní nedošlo, a hrad si tak podržel svůj středověký ráz.

Legendy a zajímavosti

Nejsilnější příběh Bečova není pověst, ale skutečnost. Když museli Beaufortové po roce 1945 opustit republiku, relikviář svatého Maura zakopali pod podlahu hradní kaple a odjeli. Předmět pak čtyři desítky let ležel zapomenutý přímo pod nohama návštěvníků.

Na stopu přivedla vyšetřovatele až nabídka zahraničního zájemce, který v polovině osmdesátých let chtěl od státu odkoupit blíže neurčený cenný předmět z Bečova. Kriminalisté z toho vydedukovali, oč jde, a v listopadu 1985 relikviář skutečně vykopali zpod kaplové podlahy.

Sama schránka vznikla už v první třetině 13. století a uchovává ostatky svatého Maura. Jako románská zlatnická práce mimořádné kvality je na území Česka jediná svého druhu — a hodnotou druhá hned po svatováclavské koruně.

Často kladené otázky