Zámek Hostivice

Proč sem jet

Zámek Hostivice, kterému místní neřeknou jinak než Zámeček, není klasický prohlídkový hrad s pokladnou a průvodcem. Je to barokní dominanta Husova náměstí, která dnes slouží jako sídlo městského úřadu a zároveň jako kulturní centrum města. Jezdí se sem spíš za konkrétní výstavou nebo koncertem než za prohlídkou interiérů.

Vyplatí se to hlavně těm, kdo bydlí v Praze nebo na Kladensku a hledají krátký výlet za humna. Hostivice leží doslova na západním okraji Prahy, takže zámek spojíte s procházkou k Hostivickým rybníkům a máte program na půl dne, aniž byste opustili dosah MHD.

Kdo čeká zařízené zámecké komnaty s dobovým nábytkem, bude zklamaný. Reálný tahák je architektura, freskový sál a to, že se do budovy vůbec dostanete jen ve dnech výstav a akcí — mimo ně jde o úřad. Přijeďte proto vždy až podle aktuálního programu.

Co uvidíte na zámku Hostivice

Vyplatí se vědět

• Zámek je sídlo městského úřadu, ne muzeum — interiér není běžně volně přístupný. Dovnitř se dostanete hlavně ve dnech výstav a koncertů.
• Program a otevírací dny hlídá městská organizace MKSH (Město – Kultura – Sport – Hostivice). Než vyrazíte, ověřte si konkrétní termín akce.
• Výstavy bývají v bývalé kapli v přízemí, koncerty vážné hudby v centrální hale. Jde o dvě různé příležitosti, jak se dovnitř podívat.
• Zámek snadno spojíte s Hostivickými rybníky — přírodní památkou s naučnou stezkou pár set metrů západně od náměstí.
• Cestou k rybníkům minete Litovickou tvrz, kterou v baroku přestavěli na sýpku. Dnes je v soukromém areálu a zvenčí ji jen zahlédnete.
• Exteriér zámku a mariánský sloup na náměstí si prohlédnete kdykoli a zdarma, i mimo dobu výstav.

Jak se tam dostat

Vlakem je to nejpohodlnější. Hostivice leží na trati Praha–Kladno a zastávka Hostivice je od zámku jen kousek pěšky. Z Prahy sem dojedete řádově za pár desítek minut a bez přestupu.

Autem jedete z Prahy po silnicích směr Kladno, cesta z okraje města trvá zhruba čtvrt hodiny. Zaparkovat se dá přímo u Husova náměstí, což je velká výhoda oproti hradům, kde se šlape od parkoviště do kopce.

Protože je zámek přímo na náměstí v centru, poslední metry zvládne úplně každý — žádný výšlap, žádné schody venku, dostupné i s kočárkem. To z Hostivic dělá ideální cíl pro rodiny s malými dětmi.

Historie zámku Hostivice v kostce

V Hostivicích kdysi stávalo hned několik tvrzí, ale čas je smazal — jedinou dochovanou památkou tohoto typu zůstaly zdi zámku. Raně barokní zámeček tu nechala postavit hraběnka Johana Eusebie Barbora Caretto-Millesimová v letech 1689–1697.

Dnešní podobu dal zámku až přestavba ve 30. letech 18. století. Provedla ji velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská podle projektu pražského stavitele Václava Špačka, za řízení políra Jana Jiřího Bauera. Tehdy vznikla i charakteristická centrální hala a nedaleká barokní sýpka.

Stavba pokračovala i po smrti velkovévodkyně — přibyla zámecká kaple a další hospodářské budovy. Na počátku 20. století patřil zámek jako součást velkostatku rakouskému císaři a po roce 1918 byl zestátněn.

Nejhůř bylo za socialismu. Po převzetí místním JZD v roce 1957 sloužila horní část kaple jako sušárna prádla a dole byla uhelna. Zámek spadl do havarijního stavu a v 70. letech úřady dokonce žádaly o jeho vyřazení ze seznamu památek.

Hlavní budovu zachránila až náročná rekonstrukce v letech 1977–1983, na kterou v roce 1985 navázala obnova stržené zámecké brány. Od té doby objekt slouží městu jako úřad a kulturní centrum.

Legendy a zajímavosti

Nejzvláštnější je volba výzdoby. Barokní sál zdobí fresky s bitvou na Bílé hoře od Karla Josefa Moraviniho — bitva, která pro české země znamenala porážku a tři sta let pod Habsburky, tu tak visí přímo nad hlavou.

Pár set metrů od zámku najdete Litovickou tvrz. Tu nechal po roce 1330 postavit pražský biskup Jan IV. z Dražic — a nese prvky vyspělé francouzské gotiky, které biskup okoukal během dlouhého pobytu u papežského dvora v Avignonu. V baroku ji přestavěli na sýpku.

Zajímavá je i sama voda kolem. Hostivické rybníky — Litovický, Břevský a Kala — sloužily už od dob císaře Rudolfa II. jako zásobárna užitkové vody pro Pražský hrad. Dnes jsou přírodní památkou a rájem ptáků, s naučnou stezkou okolo.

Často kladené otázky