Zámek Hloubětín

Proč sem zajít

Zámek Hloubětín není hrad, na který se stojí fronta. Je to soukromý objekt uprostřed pražské čtvrti a dovnitř se běžně nedostanete. Přesto stojí za pár minut zajížďky — jako kulturní památka je to jeden z mála pražských zámečků, kolem kterého většina lidí projede autem a vůbec ho nezaregistruje.

Ta budova je totiž architektonická kuriozita. Zvenčí vypadá jako malý anglický hrad s cimbuřím a hlídkovou věží, ale postavili ji bohatí měšťané ve druhé polovině 19. století, kteří chtěli mít romantické sídlo podle dobové módy. Není to skutečná pevnost — je to historizující divadlo z kamene.

Přijďte sem, když máte cestu Starým Hloubětínem a chcete si k zámečku přidat ještě románsko-gotický kostel sv. Jiří hned vedle. Dohromady je to nenápadný ostrůvek staré vsi uvnitř sídlištní Prahy 9 — příjemná půlhodinka pro toho, koho baví hledat historii tam, kde ji nikdo nečeká.

Co uvidíte u zámku Hloubětín

Vyplatí se vědět

• Dovnitř se nedostanete. Zámek je soukromý objekt, žádné prohlídkové okruhy ani průvodci tu nejsou. Počítejte s tím předem, ať nejste u brány zklamaní.
• Zahrada bývá přístupná jen příležitostně, ne pro běžnou veřejnost. Standardní zážitek je z ulice.
• Erb na průčelí není historický — majitel Židlický si ho sám vymyslel. Neluštěte v něm rodovou linii, žádná není.
• Spojte návštěvu s kostelem sv. Jiří hned vedle — je to nejstarší památka Hloubětína a stojí přímo u zámku.
• Přijeďte metrem. V úzkých uličkách Starého Hloubětína se parkuje špatně a je to obytná čtvrť.

Jak se tam dostat

Metrem: nejjednodušší je linka B, stanice Hloubětín. Odtud je to do Starého Hloubětína ke kostelu a zámku zhruba půl kilometru pěšky — pár minut po rovině, žádné stoupání.

Tramvají a busem: Hloubětínem jezdí i tramvaje (směr konečná Lehovec) a městské autobusy — vystupte v okolí Hloubětínské ulice a zbytek dojděte. Zámek stojí na adrese Hloubětínská 13/3.

Autem: jste v Praze 9, takže počítejte s obytnou zástavbou a úzkými ulicemi starého jádra. Nejpohodlnější je odstavit auto o kus dál a dojít pěšky, nebo rovnou využít metro.

Historie zámku Hloubětín v kostce

Na tomhle místě stávala už ve středověku vodní tvrz. Tu roku 1648 vypálili Švédové na konci třicetileté války a z původní pevnosti dnes v budově nezůstalo nic, co by se dalo bezpečně ukázat.

Dnešní podobu dala domu až 70. léta 19. století. Pozemek koupil zemský advokát JUDr. Václav Linhart a postavil zde novobarokní vilu jako rodinné sídlo — brzy ji ale prodal.

Do novogotické podoby vilu proměnil až další majitel, JUDr. František Sedláček. Cimbuří, hlásku, ohradní zeď a vymyšlený erb pak doplnil Vladimír Židlický — a tak vznikl ten dnešní hradní vzhled.

Ve 20. století objekt patřil pražské židovské obci, za okupace byl vyvlastněn nacisty. Po válce sloužil jako truhlárna a sklad, v letech 1945–1959 zde působilo Vesnické divadlo a od roku 1969 dům pionýrů.

Po roce 1990 se zámek vrátil židovské obci, která ho pronajala soukromému zdravotnickému zařízení zaměřenému na asistovanou reprodukci. Odtud pochází nejslavnější kapitola novodobých dějin domu.

Legendy a zajímavosti

První babybox v Česku se rozběhl právě tady — 1. června 2005. V Hloubětíně zůstal v provozu skoro 15 let a za tu dobu se jeho prostřednictvím podařilo zachránit 28 dětí. Na konci roku 2019 se přestěhoval do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Zámek si oblíbili i filmaři. Mihl se ve snímku Pasťák (natočeno 1968, do kin 1990) i v seriálech Život na zámku, Kriminálka Anděl a Polda. Hloubětínský babybox pak sehrál klíčovou roli v epizodě seriálu Poldové a nemluvně (2020).

A ještě jedna hloubětínská drobnost pro sběratele kuriozit: z místního lomu se prý dodával kámen na stavbu katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Nenápadná čtvrť s překvapivě dlouhou pamětí.

Často kladené otázky