Ledeč nad Sázavou

Proč sem jet

Ledeč uvidíte dřív, než dojedete. Gotický hrad se vypíná na skalním ostrohu nad řekou Sázavou, přímo nad městem, a celému areálu vévodí okrouhlá bergfritová věž. Z parkoviště v podhradí je to na hrad pěkný pohled i výšlap zároveň.

Není to přeplněný turistický kolos, a to je jeho výhoda. Za pár hodin tu projdete hradní okruh s muzeem, vystoupáte na věž s vyhlídkou, a když máte děti nebo slabost pro Rychlé šípy, přidáte ještě Medvídkové království a Muzeum Jaroslava Foglara.

Ideální je hlavní sezóna od července do září, kdy má hrad otevřeno denně. Prohlídkové okruhy tu nejezdí na pevné časy — termín si domluvíte přímo na pokladně hradu, takže se vyplatí přijet spíš dopoledne a nenechat to na poslední chvíli.

Co uvidíte na Ledči

Za pozornost stojí i jižní fasáda: při opravách v roce 2015 se pod jednou z vrstev omítky objevily staré sluneční hodiny, které se podařilo obnovit.

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Okruhy nemají pevné časy — termín prohlídky si domluvíte přímo na pokladně hradu, ne podle rozvrhu.
• Muzeum Jaroslava Foglara a věž zvládnete bez průvodce, vlastním tempem — dají se stihnout i bez rezervace okruhu.
• Na věž vede 111 úzkých točitých schodů; s kočárkem to nejde a s malými dětmi nebo horšími koleny to zvažte.
• Do interiérů hradu a na věž nesmíte se zvířaty.
• Přes poledne mívá hrad krátkou polední pauzu — s návštěvou to načasujte spíš dopoledne nebo odpoledne.
• Mimo hlavní sezónu (mimo červenec až září) je lepší domluvit se předem — mimosezónní prohlídky nejsou samozřejmost.
• Hrad stojí na skále nad městem — od parkoviště v podhradí vás k bráně čeká krátký výšlap do kopce.

Jak se tam dostat

Vlakem: Ledeč nad Sázavou leží na trati z Čerčan do Světlé nad Sázavou. Nádraží je přímo v podhradí u řeky, takže od vlaku máte hrad doslova nad hlavou — jen vzhůru po skále.

Autem: od dálnice D1 (sjezd u Větrného Jeníkova nebo Koberovic) je to do Ledče zhruba půl hodiny. Zaparkujete ve městě pod hradem, k bráně pak vede krátké stoupání na skalní ostroh. Posledních pár set metrů je do kopce, s kočárkem počítejte s tlačením.

Historie Ledče v kostce

Hrad vznikl pravděpodobně už v první polovině 13. století; jako jeho zakladatel se uvádí rytíř Slavek z Ledče. Prvními jistými držiteli byli Ledečtí z Říčan, připomínaní roku 1367.

Kolem roku 1556 nechal Zdeněk Meziříčský z Lomnice gotický hrad renesančně přestavět — z té doby jsou sgrafita, erby i letopočet na fasádě. V roce 1677 pak hrabě Michael Osvald z Thun-Hohensteinu přistavěl kapli Nanebevzetí Panny Marie.

V roce 1753 panství koupila císařovna Marie Terezie a po roce 1763 je darovala Ústavu šlechtičen v Praze. Zámek pak sloužil i jako kasárna jezdeckého oddílu za sedmileté války.

8. března 1879 se z domu ve městě přenesl na šindelové střechy ničivý požár, který trval několik dní. Úplná obnova se táhla až do konce 20. století.

V roce 1999 koupilo většinu hradu město Ledeč nad Sázavou a spustilo postupnou rekonstrukci. Právě při ní se v roce 2015 pod omítkou objevily zmíněné sluneční hodiny.

Legendy a zajímavosti

Nejtemnější příběh Ledče se odehrál 2. prosince 1509. Žofka ze Sovince, manželka tehdejšího majitele Buriana Ledeckého, se prý při tanci propadla skrz podlahu a zahynula. Spolu s ní zemřeli i oba její synové — jediní mužští dědici rodu.

Hrad má za sebou i bohatou filmovou kariéru. Točil se tu Faust Alexandra Sokurova, D’Artagnan a tři mušketýři, Kletba bratří Grimmů Terryho Gilliama, Královská aféra, Wilsonov, Anděl Páně 2 i Čertí brko. Kulisy středověkého hradu na skále filmaři vyhledávají opakovaně.

Často kladené otázky