Sovinec

Proč sem jet

Sovinec není vyšperkovaný zámek s porcelánem za sklem. Je to rozsáhlá pevnost na skalnatém ostrohu uprostřed lesů Nízkého Jeseníku, kterou v roce 1945 podruhé v dějinách vypálili a která dodnes působí spíš drsně než pohádkově. Právě tahle syrovost je její tahák.

Hlavní důvod, proč sem vážit cestu, je barokní opevnění z třicetileté války — nejrozsáhlejší dochované svého druhu u nás. Nikde jinde si obranné bastiony, hradní příkop a podzemní chodbu neprojdete s přilbou na hlavě jako tady. Sovinec ocení hlavně milovníci vojenské historie a lidé, které baví aktivní prohlídka, ne jen chození kolem vitrín.

Přijeďte spíš mimo víkendové akce, pokud chcete klid — hrad pořádá přes sezónu hodně kulturních programů a to sem přiláká davy. Naopak všední den dopoledne je ideální na to projít si všechny okruhy v tempu a bez front u pokladny.

Co uvidíte na Sovinci

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Na okruh vnějším opevněním je povinná přilba a reflexní vesta (na pokladně zdarma), pevná obuv a bez psa. Není vhodný pro děti do šesti let.
• Hrad je otevřený jen od dubna do začátku listopadu a v pondělí bývá zavřeno (mimo státní svátky). V zimě je zavřeno úplně.
• Poslední prohlídka základního okruhu začíná zhruba hodinu před koncem otevírací doby a vstup do areálu se uzavírá ještě dřív — nepřijíždějte na poslední chvíli.
• Na první nádvoří a do občerstvení Klippelova bašta se dostanete i bez vstupenky.
• Vnější prostory a věž lze projít bez průvodce. Jako průvodce vám zdarma poslouží mobilní aplikace Hrad Sovinec.
• Přijíždíte-li se zájezdem nebo větší skupinou, je nutná rezervace předem telefonicky nebo e-mailem.
• Z horního parkoviště vede nová bezbariérová naučná stezka lesem přímo k bráně — pohodlnější než dřívější cesta po silnici.

Jak se tam dostat

Sovinec leží v Nízkém Jeseníku zhruba čtrnáct kilometrů jižně od Rýmařova směrem na Uničov. Nejpohodlnější je sem dojet autem — zaparkujete na horním parkovišti nad hradem.

Od horního parkoviště k bráně to je asi 500 metrů, tedy deset až patnáct minut chůze. Nově vede po bezbariérové naučné stezce lesem, kterou zvládnete i s kočárkem; využít můžete i klasickou cestu po silnici.

Veřejnou dopravou je to složitější — kraj je odlehlý. Autobusy do obce Sovinec jezdí přes Rýmařov, ale spojů je málo, o víkendu obzvlášť. Vlakem dojedete do Rýmařova nebo Bruntálu a dál musíte navázat autobusem — bez auta si pečlivě ověřte jízdní řády.

Historie Sovince v kostce

Hrad postavili mezi lety 1329 a 1332 bratři Vok a Pavel ze Sovince ze starého moravského rodu Hrutoviců. První písemná zmínka pochází z 18. července 1332. Na dlouhé skalní plošině tehdy stála hlavně vysoká válcová věž a menší palác.

Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností, která ohrožovala i nedalekou Olomouc a tvořila protiváhu Rabštejnu. Zásluhou Pavla ze Sovince se tu konaly i důležité politické porady — jednal zde Prokop Holý se Zikmundem Korybutovičem.

V 16. století hrad měnil majitele a s nimi i podobu. Boskovicové ho přestavovali v renesanční sídlo, Ederové ze Štiavnice přidali zdobené brány. Posledním českým majitelem byl Jan starší Kobylka z Kobylího, který se zapojil do stavovského povstání — a po bitvě na Bílé hoře musel roku 1623 hrad prodat řádu německých rytířů.

Vrchol dějin přišel za třicetileté války. Po dobytí Dány roku 1626 budoval místodržitel Klippel z hradu pevnost s posádkou kolem 600 vojáků. V září 1643 ji oblehla armáda švédského maršála Torstensona — přes 8 000 mužů a desítky děl. Obránci kapitulovali 6. října 1643 až poté, co Švédové podkopy vyhodili do vzduchu jejich bastiony.

Pak už význam hradu klesal. Po požáru z roku 1784 se opravovalo jen nejnutnější, později tu fungoval řádový seminář a lesnická škola. Za okupace se z hradu stalo vězení pod správou SS a v roce 1945 Sovinec znovu vyhořel. Od roku 1960 ho spravuje a postupně obnovuje muzeum v Bruntále.

Legendy a zajímavosti

Sovinec si oblíbili filmaři — natáčel se tu historický film Bathory režiséra Juraje Jakubiska. Drsná pevnost bez pohádkové omítky je pro filmové kulisy ideální.

Do velkých dějin zasáhli i páni ze Sovince. Jméno a pečeť Petra ze Sovince najdete na stížném listu české a moravské šlechty proti upálení mistra Jana Husa. Hrad tak stál na husitské straně dějin dávno předtím, než se proslavil vojenským opevněním.

Kolem posledního požáru se dodnes vypráví. V prvních dnech po osvobození roku 1945 hrad z nejasných příčin vzplál — jedna verze mluví o oslavující sovětské armádě, druhá o ustupujících německých vojácích. Jistotu nemá nikdo. Zajímavostí je i to, že zdejší řádová knihovna měla kdysi téměř 20 000 svazků.

Často kladené otázky