Houska

Proč sem jet

Hrad Houska neohromí návštěvníky rozsáhlými sbírkami luxusního nábytku ani zámeckou pompézností. Jeho hlavní tahák je úplně jiný. Stojí uprostřed kokořínských lesů, v místech, kudy nevedla žádná důležitá obchodní stezka a kde z vojenského hlediska nedávalo smysl budovat pevnost. Právě tahle nelogická poloha nahrává pověstem o tom, že hrad nevznikl jako ochrana před hrozbou zvenčí, ale zevnitř.

Na své si tu přijdou fanoušci záhad, milovníci středověké architektury i turisté, kteří hledají cíl pro pěší výlet Kokořínskem. Gotické jádro hradu se dochovalo v překvapivě dobrém stavu včetně druhého patra, což je u staveb z doby Přemysla Otakara II. velká vzácnost. Pokud vás zajímají paranormální jevy nebo temnější historie, prohlídka vás bude bavit.

V letní sezóně a o víkendech se připravte na větší nápor turistů, které sem láká pověst o pekle. Chcete-li si užít ponurejší atmosféru bez davů, naplánujte si cestu na všední den ráno, nebo naopak na podzimní dny před koncem sezóny.

Co uvidíte na Housce

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Parkoviště neleží přímo u hradu, počítejte s pěším výšlapem do kopce.
• Během druhé světové války hrad zabrala německá armáda. Oblastní štáb SS si zde pod krycím jménem Burgund II vybudoval rozsáhlý depozitář pro židovské a zednářské knihy z celé Evropy.
• Na konci roku 1974 na hradě tajně nahrála svou nejstarší dochovanou nahrávku undergroundová skupina The Plastic People of the Universe. Umožnil jim to tehdejší správce a farář Svatopluk Karásek.
• Hrad nemá klasické hradby směrem ven. Opevnění zrušili majitelé v 17. století, aby zabránili úplné demolici objektu nařízené po třicetileté válce.
• Uvnitř se nesmí fotit s bleskem, aby nedošlo k poškození vzácných gotických fresek v kapli.

Jak se tam dostat

Cesta na hrad Houska autem je nejpohodlnější. Od Prahy sem dojedete přes Mělník nebo Mladou Boleslav zhruba za hodinu. Vyhrazené hradní parkoviště se nachází v lese pod kopcem. Nenechávejte auto na krajnici podél úzkých silniček, hrozí vám pokuta a blokování provozu.

Veřejnou dopravou je přístup složitější. Vlakem můžete dojet do stanice Okna nebo Doksy. Z Oken vás čeká zhruba 6 kilometrů dlouhý pochod po modré turistické značce. Autobusy zajíždějí do obce Blatce, ale frekvence spojů je zejména o víkendech velmi slabá.

Poslední metry od parkoviště k hradu představují asi 700 metrů dlouhé stoupání po zpevněné lesní a asfaltové cestě. Výšlap dá trochu zabrat, ale bez problémů ho zvládnete i s terénnějším kočárkem nebo s menšími dětmi.

Historie Housky v kostce

Hrad založil ve 13. století král Přemysl Otakar II., případně šlechtic Hynek z Dubé. První písemná zmínka pochází z roku 1291. Houska měla původně fungovat jako správní centrum regionu, ale brzy tuto roli převzal novější a lépe umístěný hrad Bezděz. Hrad tak zůstal stranou hlavního dění a přešel do majetku rodu Berků z Dubé.

V 16. století přestal strohý gotický hrad vyhovovat dobovým nárokům. Tehdejší majitelé, Hrzánové z Harasova, ho proto nechali přestavět na renesanční zámek. Během této přestavby získal hrad nové klenby, rozdělení pater a sgrafita. Hradby a obranný charakter si však Houska udržela až do třicetileté války.

Během válečných konfliktů v 17. století obsadila Housku švédská vojska. Po válce vydal císař rozkaz k demolici hradů, které by mohl nepřítel znovu využít jako opěrné body. Majitelé Housku zachránili tím, že v roce 1658 nechali strhnout jen věž a vnější opevnění, čímž hrad ztratil vojenský význam, ale obytné budovy zůstaly stát.

V roce 1924 koupil chátrající památku ředitel Škodových závodů Josef Šimonek a zahájil rozsáhlou rekonstrukci, při níž byly objeveny vzácné gotické malby. Po znárodnění a dekádách chátrání v éře socialismu se hrad v 90. letech vrátil v restituci rodině Šimonků, která ho opravila a zpřístupnila veřejnosti.

Legendy a zajímavosti

Hrad Houska je proslulý jako brána do pekla. Podle staré pověsti se pod hradní skálou nacházela bezedná průrva, ze které vylézaly démonické bytosti. Místní se rozhodli díru zasypat, ale marně. Nakonec přímo nad ní postavili hradní kapli, která má pekelné síly držet pod zámkem. Legenda říká, že do průrvy jednou spustili odsouzence na smrt výměnou za milost. Muž po chvíli začal křičet hrůzou, a když ho vytáhli, měl vlasy bílé strachem a zestárl o desítky let.

Další temná historka se váže k třicetileté válce. Na hradě tehdy sídlil švédský velitel Oront, údajný černokněžník. Aby získal nesmrtelnost, choval prý černou slepici a prováděl temné rituály. Místní myslivci ho nakonec zastřelili posvěcenou kulí přímo z okna hradu. Orontův duch od té doby údajně obchází hradními chodbami.

Záhadou žije Houska i v moderní době. Řada návštěvníků hlásí paranormální jevy – od pocitů úzkosti v kapli až po zjevení postavy v mnišské kápi bez obličeje. Zvláštní kapitolou je pak údajný dopis Karla Hynka Máchy, ve kterém básník popisuje, jak se přes podzemí Housky propadl v čase do Prahy roku 2006. Ačkoliv jde o prokazatelnou literární mystifikaci spisovatelky Františky Vrbenské, mnoho lovců záhad dodnes věří, že je dopis pravý.

Často kladené otázky