Zámek Roudnice nad Labem

Proč sem jet

Zámek stojí přímo nad Labem na okraji Karlova náměstí a je vidět z celé Roudnice. Je to jeden z největších barokních zámků v Česku — přes 200 místností, čtyři křídla, nádvoří 58 × 54 metrů. Působivé číslo, které ale skrývá to hlavní: uvnitř toho k vidění moc není.

Sbírky Lobkowiczů odsud zmizely za války i za komunismu a interiéry zůstaly prázdné. Prohlídka je proto hlavně o architektuře a rodinné historii — projdete románské sklepy starého hradu, zastavíte se v barokní kapli s freskami a v divadelním sále. Součástí bývá i ochutnávka vína z místního vinařství.

Jeďte sem, když vás baví stavební vývoj a příběhy rodů, ne pokud čekáte zařízené komnaty jako na Hluboké nebo Konopišti. Přijeďte spíš v hlavní letní sezóně, kdy je otevřeno víc dní v týdnu — mimo léto se dostanete dovnitř jen o víkendech a svátcích a od listopadu do března je zavřeno úplně.

Co uvidíte na zámku Roudnice nad Labem

Aktuální ceny a časy najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Vstupenky se nekupují u zámku. Pokladna je v Informačním a dopravním centru Podřipska na náměstí, zhruba 200 metrů pod zámkem — kupte si lístek tam, teprve pak jděte nahoru.
• Dovnitř se jde jen s průvodcem a v časově vázaných skupinových prohlídkách. Kapacita je omezená, takže se v sezóně vyplatí rezervovat online předem přes rezervační systém rezervace.vyletnarip.cz.
• V pondělí je zavřeno. Mimo hlavní léto se dostanete dovnitř jen o víkendech a svátcích, od listopadu do března je zavřeno úplně. Konkrétní dny hlídejte v kartě nad článkem.
• Nečekejte zařízené komnaty. Zámek je z velké části prázdný — sbírky odvezli za války i za komunismu. Jádrem prohlídky je architektura, kaple a rodinná historie, ne zámecký mobiliář.
• Do prohlídky bývá zahrnutá ochutnávka vína z místního vinařství. Pokud jedete s dětmi nebo řídíte, počítejte s tím, že tuhle část si užijí spíš dospělí.
• Velká část dění na zámku jsou koncerty, festivaly a divadelní představení mimo běžnou prohlídku. Kdo chce zažít i tohle, ať si předem projde program doprovodných akcí.
• Občerstvení je přímo u zámku ve stáncích — káva, drobné jídlo — a pár kaváren najdete i dole ve městě. Ceny u zámku bývají spíš vyšší.

Jak se tam dostat

Vlakem je to z Prahy snadné — Roudnice leží na hlavní trati na Ústí nad Labem a Děčín, přímé spoje jedou zhruba tři čtvrtě hodiny. Od nádraží je to k zámku pár minut pěšky do centra na Karlovo náměstí.

Sezónní alternativou je historický Podřipský motoráček nebo Cyklobus, kterými se do Roudnice svezete jako za výletem. Autem je to z Prahy asi 50 kilometrů po dálnici D8. Zaparkujete na náměstí a v přilehlých ulicích, odkud je zámek na dohled.

Historie zámku Roudnice nad Labem v kostce

Hrad na skalním ostrohu nad Labem založil v 80. letech 12. století pražský biskup Jindřich Břetislav. Byl to nejstarší český kamenný hrad, který nepostavil panovník — na svou dobu mimořádná stavba. Ve 14. století ho gotické přestavovali biskupové a arcibiskupové Jan IV. z Dražic, Arnošt z Pardubic a Jan Očko z Vlašimi, za nějž byla roku 1371 vysvěcena hradní kaple.

Za husitství tu sídlil arcibiskup Konrád z Vechty, který na hradě roku 1421 veřejně vyhlásil čtyři pražské artikuly. Husité hrad dvakrát neúspěšně obléhali. Pak se panství dostávalo z rukou do rukou, až ho na konci 16. století získal Vilém z Rožmberka — po jeho přestavbách se objektu začalo říkat zámek.

Klíčový rok je 1603: sňatkem se Roudnice dostala Lobkowiczům, kterým patřila až do 20. století. Velkou raně barokní přestavbu zahájil Václav Eusebius z Lobkowicz a proběhla v letech 1652–1684. Starý hrad nechal až na sklepy zbořit; podle plánů Francesca Carattiho stavbu vedli Carlo Orsolini a Antonio della Porta. Vznikl tak jeden z největších barokních zámků u nás.

Ve 20. století přišly rány. Za války zabrali zámek nacisté a zřídili v něm výchovné středisko pro nacistickou mládež, cenné obrazy odvezli. Po roce 1948 byli Lobkowiczové vyvlastněni a sbírky rozvezeny. Od roku 1959 tu sídlila Vojenská konzervatoř Víta Nejedlého — vojenská hudební škola, která odešla až roku 2008. Po restitucích zámek Lobkowiczům vrátili a od roku 2012 je znovu přístupný veřejnosti.

Legendy a zajímavosti

Prázdné sály mají jednu výhodu — filmaři je milují. Na roudnickém zámku se natáčeli Tři mušketýři i výpravný cyklus o Marii Terezii a objekt si zahrál i v dalších českých i zahraničních produkcích.

Nejcennějším obrazem, který odsud za války zmizel, byla Senoseč od Pietera Brueghela staršího. Zájem o ni projevil sám Adolf Hitler. Spolu s ní putovaly do Německa i další dnes nezvěstné obrazy z lobkowiczkých sbírek.

Do dějin hradu se zapsal i Karel IV., který sem roku 1369 zavítal — a předtím tu nechal internovat italského politika Colu di Rienzo. Roudnice tak má na malém prostoru namíchané dějiny od biskupů přes husity a Rožmberky až po Lobkowicze a vojenskou hudbu.

Často kladené otázky