Červená Lhota

Proč sem jet

Málokterý český zámek poznáte na první pohled tak spolehlivě jako Červenou Lhotu. Renesanční vodní zámek s krvavě červenou fasádou stojí na skalním ostrůvku uprostřed rybníka a jediné, co ho spojuje s pevninou, je úzký kamenný most. Ta silueta se otiskla do desítek pohlednic i filmových pohádek.

Prohlídka vede autentickým bytem posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartensteinů, tak jak vypadal kolem roku 1910. Nečekejte tedy prázdné sály s provazem přes dveře — tady jsou pokoje zařízené, jako by rodina odešla před chvílí. K tomu patří procházka parkem kolem hladiny a projížďka na loďce po rybníku.

Přijeďte spíš ve všední den. Červená Lhota je třetí nejnavštěvovanější zámek Jihočeského kraje hned po Krumlově a Hluboké a o prázdninových víkendech se most i pokladna umí pořádně zacpat. Nejlepší světlo na fotku červené fasády v odrazu vody je ráno a k večeru, přes poledne bývá ostrov v protisvětle.

Co uvidíte na Červené Lhotě

Aktuální ceny okruhů najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Na zámek vede jediný kamenný most a dovnitř se chodí jen s průvodcem v daných časech. Přesné dny a hodiny mějte z karty nad článkem — v pondělí bývá v sezóně zavřeno.
• Podkrovní pokoje a sklepení nejsou otevřené pořád — podkroví jen ve vybrané dny, sklepy jen v létě. Pokud kvůli nim jedete, ověřte si termín předem.
• Nejhezčí záběr červené fasády je z druhého břehu a od kaple, ne z mostu. Počítejte s okruhem kolem rybníka pěšky.
• Po rybníce se dá projet na loďce — pro děti bývá zážitek většího kalibru než samotná prohlídka interiérů.
• Zámek stojí u obce Pluhův Žďár nedaleko Kardašovy Řečice, stranou hlavních tahů. Navigaci zadávejte na parkoviště u zámku, ne jen „Červená Lhota“.
• Spojení autobusem je řídké a o víkendech sezónní. Bez auta si předem ověřte návaznost, ať nečekáte na zastávce zbytečně dlouho.

Jak se tam dostat

Autem je to nejpohodlnější. Zámek leží u obce Pluhův Žďár mezi Kardašovou Řečicí a Jindřichovým Hradcem, kousek od silnice I/23. Zaparkujete na záchytném parkovišti u zámku a poslední úsek k mostu dojdete pěšky.

Bez auta je to složitější. Nejbližší vlaková zastávka je Kardašova Řečice, odtud pokračujete autobusem nebo na kole. Přímých spojů je málo a v mimosezóně skoro nejezdí, takže si jízdní řády ověřte den předem. Od parkoviště k zámku je to pár minut po rovině, zvládnutelné i s kočárkem.

Historie Červené Lhoty v kostce

Na skalním útesu nad Dírenským potokem stála už ve 14. století gotická tvrz. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1465, kdy se o dědictví dělili synové Ctibora ze Zásmuk.

Zásadní zlom přišel s rody Kábů z Rybňan. V letech 1542–1555 nechal Jan Kába z Rybňan starou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámek, tehdy zvaný Nová Lhota. Právě přehrazením potoka se skála proměnila v ostrov uprostřed rybníka.

Jméno Červená Lhota se objevuje od počátku 17. století — podle barvy vnějších zdí. Po roce 1641 koupil zámek Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a proměnil jej v letohrádek; z té doby je barokní portál ve věži i kamenný most.

Od roku 1835 patřil zámek čtyřem generacím knížat Schönburg-Hartensteinů. Právě kníže Jan Schönburg-Hartenstein, bývalý rakousko-uherský vyslanec ve Vatikánu, dal v letech 1902–1910 zámek přestavět v neorenesančním duchu podle projektu vídeňského architekta Humberta Walchera z Moltheimu — a dal mu tak dnešní podobu.

Knížatům byl zámek jako německým občanům roku 1945 zkonfiskován. Od roku 1949 je přístupný veřejnosti, od roku 2001 je národní kulturní památkou a spravuje ho Národní památkový ústav.

Legendy a zajímavosti

Nejznámější je pověst o červené barvě. Podle ní čert unesl nevěřící zámeckou paní a její krev pokryla stěny nesmazatelnou červenou barvou. Historické prameny sice žádnou takovou událost nezmiňují, ale k zámku ta historka neodmyslitelně patří — a jméno mu podle všeho dala prostě barva fasády.

Červená Lhota je vyhledávanou filmovou kulisou. Natáčela se tu řada televizních pohádek, nejznámější je Zlatovláska. Když vám tedy zámek bude povědomý a nebudete vědět proč, klidně za to může pohádka z dětství.

V letech 1796–1799 na zámku pobýval skladatel a spoluzakladatel německé opery Karl Ditters von Dittersdorf. A rytmistr Antonio Bruccio, který postavil kamenný most, založil poblíž v Deštné lázně — svého času tak oblíbené, že soupeřily i s Karlovými Vary. Připomíná je dnes už jen pozapomenutá minerálka Deštenka.

Často kladené otázky