zámek Bystřice pod Hostýnem

Proč sem jet

Zámek Bystřice pod Hostýnem nestojí na kopci ani v lesích stranou od světa. Najdete ho přímo v centru města, kousek od náměstí, obtočený zbytky vodního příkopu a říčkou Bystřičkou. Právě ta poloha uprostřed života z něj dělá nenápadnou stavbu, kterou většina lidí projede cestou na nedaleký Svatý Hostýn, aniž tuší, co se uvnitř skrývá.

Uvnitř je totiž Městské muzeum keramiky a hlavně expozice ohýbaného nábytku Thonet — a to je světová záležitost. Zdejší továrna TON ohýbá bukové dřevo do židlí dodnes a prohlídka vás vezme od úplně prvních kusů z dílny Michaela Thoneta až po současnost.

Počítejte s tím, že sem nepřijdete kdykoli. Zámek je přístupný jen sezónně a jen s průvodcem, ideální je spojit ho s výšlapem na Hostýn nebo s procházkou zámeckým parkem, kde stojí socha maršála Loudona. Nejlíp se sem hodí jarní a podzimní všední dopoledne, kdy je klid a stíhnete i poutní místo nad městem.

Co uvidíte na zámku Bystřice pod Hostýnem

Aktuální ceny okruhů a časy prohlídek najdete v kartě praktických informací výše.

Vyplatí se vědět

• Zámek není běžné celoroční muzeum — dovnitř se dostanete jen na sezónní prohlídku s průvodcem (zhruba od jara do podzimu). Mimo sezonu bývá interiér přístupný jen při kulturních akcích.
• Prohlídka jde jen ve skupině — vypravuje se od dvou osob výš, ve skupině bývá maximálně padesát lidí. Přesné termíny a časy ověřte v kartě výše.
• Polovinu areálu dodnes drží armáda. Ve vojenských skladech zdravotnického materiálu se tu chystají polní nemocnice do válkou a katastrofami postižených zemí — část parku je proto zastavěná a nepřístupná.
• Druhé patro s někdejšími obytnými místnostmi je zatím nezrekonstruované a bez mobiliáře, takže žádné zařízené šlechtické komnaty nečekejte.
• Zámek stojí na rovině v centru města, k bráně dojdete od parkoviště pár kroků. Je to ideální zastávka s kočárkem i pro hůř chodící, žádný výšlap do kopce tu není.
• Spojte návštěvu s poutním místem Svatý Hostýn nad městem. Právě sem jezdila i šlechta a po ní císař — na půldenní výlet je to ideální kombinace.

Jak se tam dostat

Autem je Bystřice pod Hostýnem nejsnáz dostupná od Holešova a Hulína, z Kroměříže je to zhruba 23 kilometrů na severovýchod. Zámek najdete přímo v centru na adrese Pod Platany, kousek od Masarykova náměstí; parkuje se ve městě a k bráně je to pár minut pěšky po rovině.

Vlakem to jde pohodlně — Bystřice pod Hostýnem leží na trati z Kojetína do Valašského Meziříčí a nádraží je od zámku v pěší dostupnosti. Autobusové spojení funguje hlavně z Holešova a Přerova.

Pokud chcete spojit zámek s výstupem na Svatý Hostýn, počítejte s tím, že samotné poutní místo leží zhruba sedm kilometrů od města na kopci; nahoru vede silnice i turistické značky, autem se dá vyjet skoro až k bazilice.

Historie zámku Bystřice pod Hostýnem v kostce

Na místě zámku stála původně gotická vodní tvrz, kterou po zániku blízkého hradu Obřany založili páni z Tvorkova. Poprvé je doložená v roce 1440. V polovině 16. století ji vystřídal renesanční zámek a definitivní renesanční podobu dostal roku 1616.

Zlom přišel s rodem Rottalů, kteří zámek drželi od roku 1650 přes sto let. Po polovině 18. století nechal František Antonín z Rottalu a jeho dcera Marie Amálie zámek zásadně přestavět. V letech 1765–1768 podle návrhu brněnského architekta Františka Antonína Grimma přibyla ke staršímu jádru dvě klasicistní křídla — v téhle podobě zámek stojí v podstatě dodnes.

Na sklonku 18. století tu vzkvétal kulturní život: hrabě della Rovere di Monte l’Abbate zřídil zámecké divadlo a vydržoval si kapelu. V roce 1789 ale požár poničil podzámčí.

Posledními šlechtickými majiteli byli od roku 1827 Loudonové, kteří panství drželi přes sto let. Vybudovali novogotickou kapli, založili park se skleníkem a modernizovali vybavení. Když se ve 30. letech 20. století dostali do finančních potíží, prodali zámek státu.

Od roku 1935 až do roku 1990 tu byly vojenské sklady zdravotnického materiálu a armáda část areálu neopustila dodnes. V roce 1991 zámek převzalo město, které ho postupně opravuje a od roku 2003 v něm provozuje Městské muzeum keramiky.

Legendy a zajímavosti

S bystřickou tvrzí se pojí jedno z nejstarších českých náboženských gest. Husitský pán Milota z Tvorkova, jeden z majitelů, patřil mezi šlechtice, kteří připojili pečeť ke stížnostnímu listu proti upálení Mistra Jana Husa.

Temnější příběh patří Václavu Bítovskému. Jako proticísařský rebel a člen direktoria se podílel na výslechu pozdějšího světce Jana Sarkandra. Po porážce stavovského povstání byl v roce 1626 v Brně sťat a jeho hlava skončila přibitá na městské bráně.

Jméno Bystřice pod Hostýnem se přitom začalo používat až od roku 1542, za držení Buriana Žabky z Limberka — do té doby šlo prostě o Bystřici. A poslední z Loudonů, Arnošt, byl takový milovník umění, že se spřátelil s malířem Hanušem Schwaigerem, jehož ruka zdobí nejen zámecké sluneční hodiny, ale i fresku v kapli na místním Loudonském hřbitově.

Často kladené otázky